Nedaleko hraničního přechodu Svatý Kříž na Chebsku byl 27. června odhalen památník obětem železné opony. Pomník ve tvaru kovové skulptury je dílem akademického sochaře Antonína Kašpara. Na jeho stěnách je uvedeno 82 jmen obětí, které zahynuly násilnou smrtí při přechodu zelené hranice v letech 1948 – 1989 na území dnešního Karlovarského kraje.
Odhalení památníku se zúčastnila řada významných osobností. Krátké projevy přednesli bývalý ministr zahraničí Jiří Dientsbier, hejtman Karlovarského kraje Josef Pavel a starosta Chebu Jan Svoboda.
„Dnešního dne si připomínáme padesáté šesté výročí popravy doktorky Milady Horákové. Byla obžalována na objednávku nejvyššího vedení Komunistické strany, na základě vykonstruovaných obvinění také nakonec nesmyslně usvědčena o odsouzena k trestu smrti. Strana na tento monstrózní soudní proces rozdávala vstupenky a svážela pracující autobusy, aby na vlastní oči sledovali hrůznou reality show. To byla komunistická spravedlnost, stejně jako zde fungovala komunistická ochrana hranic“, řekl ve svém projevu hejtman Josef Pavel.
Podle jeho slov v pracovních lágrech, před soudními tribunály i na zelené hranici mohli přijít o život i skuteční zločinci. Komunisté dneška se snaží omlouvat své tehdejší kolegy a učitele tím, že několik z těch, jejichž jména jsou uvedena na památníku, se snažili uprchnout z totalitního vězení ozbrojeni. Není to však v drtivé většině vina těch nešťastníků, kteří koneckonců nechtěli nic jiného, než opustit režim kriminálu. Je to opět vina toho režimu, který místo aby svým občanům sloužil, střílel je při pokusu o opuštění nesvobodné republiky.
„Vím, že na této hranici umírali také pohraničníci. Ačkoliv chápu tragičnost jejich osudů, nemohu popřít, a je mi to velice líto, že své životy položili při službě zločinnému režimu. Přál bych si, aby v naší zemi už nikdy žádný režim nenutil své občany, aby se navzájem zabíjeli na hranicích jejich vlastní země, obehnaných ostnatým drátem“, uzavřel Josef Pavel.
„Dnešního dne si připomínáme padesáté šesté výročí popravy doktorky Milady Horákové. Byla obžalována na objednávku nejvyššího vedení Komunistické strany, na základě vykonstruovaných obvinění také nakonec nesmyslně usvědčena o odsouzena k trestu smrti. Strana na tento monstrózní soudní proces rozdávala vstupenky a svážela pracující autobusy, aby na vlastní oči sledovali hrůznou reality show. To byla komunistická spravedlnost, stejně jako zde fungovala komunistická ochrana hranic“, řekl ve svém projevu hejtman Josef Pavel.
Podle jeho slov v pracovních lágrech, před soudními tribunály i na zelené hranici mohli přijít o život i skuteční zločinci. Komunisté dneška se snaží omlouvat své tehdejší kolegy a učitele tím, že několik z těch, jejichž jména jsou uvedena na památníku, se snažili uprchnout z totalitního vězení ozbrojeni. Není to však v drtivé většině vina těch nešťastníků, kteří koneckonců nechtěli nic jiného, než opustit režim kriminálu. Je to opět vina toho režimu, který místo aby svým občanům sloužil, střílel je při pokusu o opuštění nesvobodné republiky.
„Vím, že na této hranici umírali také pohraničníci. Ačkoliv chápu tragičnost jejich osudů, nemohu popřít, a je mi to velice líto, že své životy položili při službě zločinnému režimu. Přál bych si, aby v naší zemi už nikdy žádný režim nenutil své občany, aby se navzájem zabíjeli na hranicích jejich vlastní země, obehnaných ostnatým drátem“, uzavřel Josef Pavel.
Datum aktualizace
28. 6. 2006 - 10:50
