Společné zasedání regionálních politiků Evropy začalo 20. září příletem prezidenta Výboru regionů EU Petera Strauba do Prahy. Jednání, na které zavítá na 400 komunálních a regionálních politiků ze zemí Evropské unie, se odehrává v prostorách pražského Kongresového centra.
"Jedná se o historicky první společné výjezdní setkání Výboru pro institucionální záležitosti Kongresu místních a regionálních orgánů Rady Evropy a Výboru pro záležitosti ústavy a evropské správy Výboru regionů. Jednání bylo zahájeno setkáním zástupců České republiky ve Výboru regionů EU," informuje z Prahy hejtman Josef Pavel.
"Jedná se o historicky první společné výjezdní setkání Výboru pro institucionální záležitosti Kongresu místních a regionálních orgánů Rady Evropy a Výboru pro záležitosti ústavy a evropské správy Výboru regionů. Jednání bylo zahájeno setkáním zástupců České republiky ve Výboru regionů EU," informuje z Prahy hejtman Josef Pavel.
20. září dopoledne se šéf výboru Peter Straub sešel se zástupci Asociace krajů ČR a Svazu měst a obcí ČR. 21. září ráno bude zahájeno samotné jednání obou výborů.
"Jakožto prezident Výboru jsem si vědom, že musíme zajistit úplnou integraci představitelů deseti nových členských států. Ve hře je mnoho, jelikož tyto země, regiony, města a jejich obyvatelé mají od Evropy velká očekávání. Výbor regionů udělá vše, aby zajistil, že jeho činnosti odpovídají těmto očekáváním. Na politické rovině musíme těmto regionům předat jednoznačnou zprávu o decentralizaci, zprávu o efektivnosti řízení politik EU a zprávu o posilování blízké demokracie. To v praxi znamená, že musíme podporovat rozvoj Evropy, která je schopná působit jednotně, ale která zároveň respektuje národní a regionální odlišnosti. Přesně podle hesla Jednota v rozmanitosti," říká Peter Straub v rozhovoru pro Kancelář Asociace krajů ČR (viz níže).
Snahou místních a regionálních orgánů Rady Evropy je zprostředkovat vztahy mezi nejnižšími složkami samosprávy a Evropskou komisí. Výbor regionů si klade za cíl zkrátit vzdálenost mezi obyčejnými lidmi a Bruselem.
Organizátorem dvoudenního setkání (20. - 21. září 2004) je Asociace krajů ČR společně se Svazem měst a obcí ČR a Hlavním městem Prahou.
Rozhovor Kanceláře AKČR s Peterem Straubem, Prezidentem Výboru regionů
Výbor regionů letos oslavil své desáté výročí založení. Domníváte se, že se za toto období dobře vypracoval? Jak se vyrovnává s výzvami rozšíření?
Výbor regionů udělal velké pokroky během prezidentství mých pěti předchůdců: tento pokrok nám umožnil zajistit, aby 'Evropa regionů' zůstala v popředí agendy EU. Jednoduše řečeno, věříme, že Výbor regionů je nejsilnějším hlasem regionů a měst v srdci Evropy.
Jakožto prezident Výboru jsem si vědom, že musíme zajistit úplnou integraci představitelů deseti nových členských států. Ve hře je mnoho, jelikož tyto země, regiony, města a jejich obyvatelé mají od Evropy velká očekávání.
Výbor regionů udělá vše, aby zajistil, že jeho činnosti odpovídají těmto očekáváním. Na politické rovině musíme těmto regionům předat jednoznačnou zprávu o decentralizaci, zprávu o efektivnosti řízení politik EU a zprávu o posilování blízké demokracie. To v praxi znamená, že musíme podporovat rozvoj Evropy, která je schopná působit jednotně, ale která zároveň respektuje národní a regionální odlišnosti - 'jednota v rozmanitosti', jak zní heslo.
Myslíte si, že finanční perspektivy předložené Evropskou komisí na období 2007-2013 jsou dostatečné? Zajistil Výbor regionů, že si města zachovají svou pozici v rámci tohoto plánu vzhledem k tomu, že se někteří obávali, že opatření, která se jich týkají, budou zjednodušena nebo dokonce zrušena?
Výbor regionů se domnívá, že balíček 336 miliard EUR navržený Komisí na financování regionální politiky a politiky soudržnosti pro období 2007-2013, je realistický. Je to velká částka, ale rozšíření nikdy nebylo zadarmo. Nezapomínejme ale, že tyto zdroje jsou skvělou investicí do budoucna. Stačí se podívat na zkušenosti z Irska, Španělska, Portugalska a Řecka.
Výbor regionů rovněž přispěje k tomu, čemu říkáme legislativní balíček, který byl předložený Komisí v červenci a který bude představovat základ pro budoucí pravidla určující řízení strukturálních fondů v zájmu regionálních a místních úřadů.
Výbor regionů byl a i nadále bude velmi aktivní při diskusi ohledně budoucnosti této politiky, která má vliv na celé území EU a představuje bezpochyby jeden z klíčů k úspěchu rozšíření. Na závěr budou mít konečné rozhodnutí členské státy, ale Výbor regionů podpoří až do úplného konce svou vizi o konkurenceschopné a solidární Evropě, jak bylo řečeno na lisabonském a gothenburském summitu. Tato vize ale musí mít kořeny ve svých dílčích oblastech - města a regiony, které budou motorem růstu.
Města byla samozřejmě brána v úvahu ve Třetí zprávě o soudržnosti, předložené Komisí v minulém únoru. Naši členové ale zůstanou ostražití, pokud jde o obsah jednání, která se mají uskutečnit v nadcházejících měsících.
Myslíte si, že implementace politiky soudržnosti v sobě zahrnuje příliš mnoho byrokracie?
Toto bylo oprávněným terčem kritiky v minulých letech, ale nová reforma Komise udělá mnohé na snížení byrokracie urychlením 'zásobovacího systému'. Namísto devíti cílů a šesti oddělených finančních nástrojů budeme mít pouze tři cíle (konvergence, konkurenceschopnost a spolupráce) a tři finanční nástroje (Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti), které budou podpírat politiku soudržnosti. Není možné zcela eliminovat byrokracii, ale tyto reformy určitě představují krok správným směrem.
Výbor regionů požádal, aby byla v Evropské ústavě blížeji vysvětlena definice principu subsidiarity. Jaké očekávání máte v této oblasti?
Pro Výbor regionů je nezbytné jednoznačně definovat princip subsidiarity, aby bylo zajištěno, že ústavní pravomoci regionů a místních úřadů budou respektovány. Tento požadavek byl v souladu s Ústavou. Protokol o uplatňování principu subsidiarity a proporcionality stanovuje, že před navržením legislativy uspořádá Komise rozsáhlé konzultace.
Tyto konzultace musí brát v úvahu místní a regionální rozměr plánované akce. Jestliže legislativa porušuje princip subsidiarity, má Výbor regionů právo se odvolat k Evropskému soudnímu dvoru, aby byla tato legislativa anulována.
Popsal jste nové sídlo Výboru regionů v Bruselu jako 'Domov regionů'. Co tím myslíte?
Výbor je ve svém novém sídle v centru bruselské evropské čtvrti spokojený. Nepovažujeme ho ale za svůj domov. Chceme, aby se toto sídlo stalo místem setkání všech regionálních a místních kanceláří v Bruselu a mimo něj.
Nechceme pouze mluvit o tom, že jsme hlasem regionů a měst v srdci Evropy. Poskytneme-li naše zařízení našim partnerům praktickým způsobem, například organizováním konferencí a kulturních událostí s regionálními kanceláři, můžeme opravdu říci, že jsme Domov regionů a že můžeme fungovat jako hlavní prostředník s institucemi EU.
Kladl jste prioritu na zlepšení interinstitucionálních vztahů, zejména s Evropským parlamentem. Jak byste dnes popsal tento vztah?
Dialog s Evropským parlamentem zůstává a zůstane živým dialogem. Výbor regionů se stal skutečným partnerem a současně si ponechal specifický úkol zastupování místních a regionálních pravomocí, a svou poradní roli. Tyto záležitosti byly vždy jasné a tak tomu bude i nadále.
Když říkám živý dialog je to protože věřím, že politická komplementarita skutečně existuje. Byli jsme schopni být za jedno pokud jde o budoucnost regionální politiky, například tím, že jsme zaujali společné stanovisko k této problematice.
To ale nikomu nebrání v zachování si své vlastní identity nebo aby hrál roli svěřenou mu současnými nebo budoucími smlouvami. Vynasnažím se, abych zajistil, že budeme i dále pokračovat touto cestou spolu s Evropským parlamentem, cestou partnerství a respektování našich jednotlivých identit.
Poněkud osobnější otázka, v čem se cítíte být Evropanem?
Jelikož pocházím z příhraničního regionu (Bádensko-Württembersko na jihu Německa), jsem již od dětství citlivý ke kulturním odlišnostem, které přispívají k bohatému kulturnímu dědictví Evropy.
Jsem členem Výboru regionů od roku 1997. Předtím jsem byl aktivním členem Shromáždění evropských regionů, jedním ze zakládajících členů Výboru regionů a jsem členem stálého výboru Konference evropských regionálních legislativních shromáždění (CALRE).
Má angažovanost v Evropě byla již patrná, když jsem zahájil svou politickou kariéru. Vzhledem ke geografické poloze je region jako Bádensko-Württembersko regionem, který je nutné rozvíjet prostřednictvím vnějších vztahů, které slouží k posílení jeho hospodářské, sociální a politické pozice v Evropě a ve světě.
Na tomto základě provádím své povinnosti v Landtagu (regionální parlament) - nezaujatě - jsem přesvědčen o nutnosti úzké spolupráce se sousedními regiony. Zde leží naše budoucnost a budoucnost našich mladých lidí. V tomto duchu pokračuji ve své práci a předávám ji každému, s kým se setkám při svých kontaktech v Evropě.
NAVRHOVANÝ ROZPOČET EU
Celkový rozpočet EU:
"Jakožto prezident Výboru jsem si vědom, že musíme zajistit úplnou integraci představitelů deseti nových členských států. Ve hře je mnoho, jelikož tyto země, regiony, města a jejich obyvatelé mají od Evropy velká očekávání. Výbor regionů udělá vše, aby zajistil, že jeho činnosti odpovídají těmto očekáváním. Na politické rovině musíme těmto regionům předat jednoznačnou zprávu o decentralizaci, zprávu o efektivnosti řízení politik EU a zprávu o posilování blízké demokracie. To v praxi znamená, že musíme podporovat rozvoj Evropy, která je schopná působit jednotně, ale která zároveň respektuje národní a regionální odlišnosti. Přesně podle hesla Jednota v rozmanitosti," říká Peter Straub v rozhovoru pro Kancelář Asociace krajů ČR (viz níže).
Snahou místních a regionálních orgánů Rady Evropy je zprostředkovat vztahy mezi nejnižšími složkami samosprávy a Evropskou komisí. Výbor regionů si klade za cíl zkrátit vzdálenost mezi obyčejnými lidmi a Bruselem.
Organizátorem dvoudenního setkání (20. - 21. září 2004) je Asociace krajů ČR společně se Svazem měst a obcí ČR a Hlavním městem Prahou.
Rozhovor Kanceláře AKČR s Peterem Straubem, Prezidentem Výboru regionů
Výbor regionů letos oslavil své desáté výročí založení. Domníváte se, že se za toto období dobře vypracoval? Jak se vyrovnává s výzvami rozšíření?
Výbor regionů udělal velké pokroky během prezidentství mých pěti předchůdců: tento pokrok nám umožnil zajistit, aby 'Evropa regionů' zůstala v popředí agendy EU. Jednoduše řečeno, věříme, že Výbor regionů je nejsilnějším hlasem regionů a měst v srdci Evropy.
Jakožto prezident Výboru jsem si vědom, že musíme zajistit úplnou integraci představitelů deseti nových členských států. Ve hře je mnoho, jelikož tyto země, regiony, města a jejich obyvatelé mají od Evropy velká očekávání.
Výbor regionů udělá vše, aby zajistil, že jeho činnosti odpovídají těmto očekáváním. Na politické rovině musíme těmto regionům předat jednoznačnou zprávu o decentralizaci, zprávu o efektivnosti řízení politik EU a zprávu o posilování blízké demokracie. To v praxi znamená, že musíme podporovat rozvoj Evropy, která je schopná působit jednotně, ale která zároveň respektuje národní a regionální odlišnosti - 'jednota v rozmanitosti', jak zní heslo.
Myslíte si, že finanční perspektivy předložené Evropskou komisí na období 2007-2013 jsou dostatečné? Zajistil Výbor regionů, že si města zachovají svou pozici v rámci tohoto plánu vzhledem k tomu, že se někteří obávali, že opatření, která se jich týkají, budou zjednodušena nebo dokonce zrušena?
Výbor regionů se domnívá, že balíček 336 miliard EUR navržený Komisí na financování regionální politiky a politiky soudržnosti pro období 2007-2013, je realistický. Je to velká částka, ale rozšíření nikdy nebylo zadarmo. Nezapomínejme ale, že tyto zdroje jsou skvělou investicí do budoucna. Stačí se podívat na zkušenosti z Irska, Španělska, Portugalska a Řecka.
Výbor regionů rovněž přispěje k tomu, čemu říkáme legislativní balíček, který byl předložený Komisí v červenci a který bude představovat základ pro budoucí pravidla určující řízení strukturálních fondů v zájmu regionálních a místních úřadů.
Výbor regionů byl a i nadále bude velmi aktivní při diskusi ohledně budoucnosti této politiky, která má vliv na celé území EU a představuje bezpochyby jeden z klíčů k úspěchu rozšíření. Na závěr budou mít konečné rozhodnutí členské státy, ale Výbor regionů podpoří až do úplného konce svou vizi o konkurenceschopné a solidární Evropě, jak bylo řečeno na lisabonském a gothenburském summitu. Tato vize ale musí mít kořeny ve svých dílčích oblastech - města a regiony, které budou motorem růstu.
Města byla samozřejmě brána v úvahu ve Třetí zprávě o soudržnosti, předložené Komisí v minulém únoru. Naši členové ale zůstanou ostražití, pokud jde o obsah jednání, která se mají uskutečnit v nadcházejících měsících.
Myslíte si, že implementace politiky soudržnosti v sobě zahrnuje příliš mnoho byrokracie?
Toto bylo oprávněným terčem kritiky v minulých letech, ale nová reforma Komise udělá mnohé na snížení byrokracie urychlením 'zásobovacího systému'. Namísto devíti cílů a šesti oddělených finančních nástrojů budeme mít pouze tři cíle (konvergence, konkurenceschopnost a spolupráce) a tři finanční nástroje (Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti), které budou podpírat politiku soudržnosti. Není možné zcela eliminovat byrokracii, ale tyto reformy určitě představují krok správným směrem.
Výbor regionů požádal, aby byla v Evropské ústavě blížeji vysvětlena definice principu subsidiarity. Jaké očekávání máte v této oblasti?
Pro Výbor regionů je nezbytné jednoznačně definovat princip subsidiarity, aby bylo zajištěno, že ústavní pravomoci regionů a místních úřadů budou respektovány. Tento požadavek byl v souladu s Ústavou. Protokol o uplatňování principu subsidiarity a proporcionality stanovuje, že před navržením legislativy uspořádá Komise rozsáhlé konzultace.
Tyto konzultace musí brát v úvahu místní a regionální rozměr plánované akce. Jestliže legislativa porušuje princip subsidiarity, má Výbor regionů právo se odvolat k Evropskému soudnímu dvoru, aby byla tato legislativa anulována.
Popsal jste nové sídlo Výboru regionů v Bruselu jako 'Domov regionů'. Co tím myslíte?
Výbor je ve svém novém sídle v centru bruselské evropské čtvrti spokojený. Nepovažujeme ho ale za svůj domov. Chceme, aby se toto sídlo stalo místem setkání všech regionálních a místních kanceláří v Bruselu a mimo něj.
Nechceme pouze mluvit o tom, že jsme hlasem regionů a měst v srdci Evropy. Poskytneme-li naše zařízení našim partnerům praktickým způsobem, například organizováním konferencí a kulturních událostí s regionálními kanceláři, můžeme opravdu říci, že jsme Domov regionů a že můžeme fungovat jako hlavní prostředník s institucemi EU.
Kladl jste prioritu na zlepšení interinstitucionálních vztahů, zejména s Evropským parlamentem. Jak byste dnes popsal tento vztah?
Dialog s Evropským parlamentem zůstává a zůstane živým dialogem. Výbor regionů se stal skutečným partnerem a současně si ponechal specifický úkol zastupování místních a regionálních pravomocí, a svou poradní roli. Tyto záležitosti byly vždy jasné a tak tomu bude i nadále.
Když říkám živý dialog je to protože věřím, že politická komplementarita skutečně existuje. Byli jsme schopni být za jedno pokud jde o budoucnost regionální politiky, například tím, že jsme zaujali společné stanovisko k této problematice.
To ale nikomu nebrání v zachování si své vlastní identity nebo aby hrál roli svěřenou mu současnými nebo budoucími smlouvami. Vynasnažím se, abych zajistil, že budeme i dále pokračovat touto cestou spolu s Evropským parlamentem, cestou partnerství a respektování našich jednotlivých identit.
Poněkud osobnější otázka, v čem se cítíte být Evropanem?
Jelikož pocházím z příhraničního regionu (Bádensko-Württembersko na jihu Německa), jsem již od dětství citlivý ke kulturním odlišnostem, které přispívají k bohatému kulturnímu dědictví Evropy.
Jsem členem Výboru regionů od roku 1997. Předtím jsem byl aktivním členem Shromáždění evropských regionů, jedním ze zakládajících členů Výboru regionů a jsem členem stálého výboru Konference evropských regionálních legislativních shromáždění (CALRE).
Má angažovanost v Evropě byla již patrná, když jsem zahájil svou politickou kariéru. Vzhledem ke geografické poloze je region jako Bádensko-Württembersko regionem, který je nutné rozvíjet prostřednictvím vnějších vztahů, které slouží k posílení jeho hospodářské, sociální a politické pozice v Evropě a ve světě.
Na tomto základě provádím své povinnosti v Landtagu (regionální parlament) - nezaujatě - jsem přesvědčen o nutnosti úzké spolupráce se sousedními regiony. Zde leží naše budoucnost a budoucnost našich mladých lidí. V tomto duchu pokračuji ve své práci a předávám ji každému, s kým se setkám při svých kontaktech v Evropě.
NAVRHOVANÝ ROZPOČET EU
Celkový rozpočet EU:
- 2007: 124 600 milionů EUR (1,09% HDP EU)
- 2013: 143 100 milionů EUR (1,15% HDP EU)
Průměr v období 2007-2013 - 1,14% HDP EU
- 2007: 47 570 milionů EUR
- 2013: 50 960 milionů EUR
To odpovídá 0,41% HDP EU pro politiku soudržnosti v období 2007-2013
- Cíl konvergence a zaměstnanost: 78% rozpočtu politiky soudržnosti
- Cíl konkurenceschopnost a zaměstnanost: 18% rozpočtu politiky soudržnosti
- Cíl územní spolupráce: 4% rozpočtu politiky soudržnosti
Rozpočet politiky soudržnosti bude rozdělen 50/50% mezi současné a nové členské státy.
Datum aktualizace
22. 10. 2004 - 07:51
