Dokumenty související s transformací Karlovarského kraje
Podepsané deklarace:
Deklarace společného zájmu na dosahování klimatických cílů, na kvalitě životního prostředí a prosperitě České republiky a jejích regionů
V návaznosti na vodíkové memorandum podepsali hejtmani Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje dne 4. 4. 2023 deklaraci s ministrem životního prostředí Mgr. Petrem Hladíkem, která vyjadřuje společný zájem na dosahování klimatických cílů, kvalitě životního prostředí a prosperitě České republiky a jejích regionů.
Karlovarské Prohlášení uhelných regionů
Karlovarský kraj zaktivoval 22 signatářů z 11 evropských zemí, kteří společně slavnostně podepsali „Karlovarské Prohlášení uhelných regionů“, jež usiluje zejména o to, aby se i po roce 2027 nadále cíleně podporovaly uhelné regiony z rozpočtu Evropské unie.
Uzavřená memoranda:
Memorandum o mezikrajské spolupráci transformujících se uhelných regionů v oblasti podpory aplikace vodíkových technologií a koordinovaného rozvoje konceptu "Vodíkových údolí"
Memorandum Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje je společným krokem ke spolupráci v oblasti využití vodíku, a to jak v oblasti podpory aplikace vodíkových technologií, tak v koordinaci rozvoje konceptu “vodíkových údolí“. Podepsáno bylo dne 4. 4. 2023.
Cílem memoranda je podpořit spolupráci transformujících se uhelných regionů tak, aby reálně docházelo k jejich transformaci na prosperující regiony 21. století. Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj jsou dlouhodobě hlavními dodavateli energie pro celou Českou republiku, významnými centry průmyslu a vysokého školství. Firmy sídlící v těchto regionech jsou proto schopny vodík vyrábět a integrovat vodíkové technologie do svých výrobních programů. Univerzity v Moravskoslezském a Ústeckém kraji mají navíc značné znalosti a možnosti spolupracovat s dalšími českými a světovými akademickými pracovišti, aby rozvoj vodíku podpořily výzkumy a přilákaly studenty do nově se etablujících oborů.
Memorandum o společném postoji k podpoře transformace a rozvoji regionu Sokolovsko
Jedná se o memorandum, kde se jeho signatáři zavazují aktivně připravovat na změny, které přicházejí v oblasti transformace a rozvoje regionu z důvodu plánovaného ukončení těžby a zpracování hnědého uhlí. Region Sokolovsko v důsledku těchto změn čelí mnohým výzvám, které jsou zároveň vnímány jako velká šance k pozitivní změně života občanů. Signatáři jsou připraveni být aktéry těchto změn a vedle základních cílů, jako jsou transformace energetiky či zlepšení životního prostředí, jsou připraveni se v oblasti zaměstnanosti aktivně podílet na podpoře projektů, které povedou k úspěšné transformaci, vzniku nových pracovních míst a rozvoji regionu Sokolovsko.
Zúčastněné strany si uvědomují potřeby nedílné participace a koordinace aktivit při rozvoji potřebných oblastí s vědomím důležitosti kroků vedoucích k prohlubování vzájemného partnerství a sdílení informací a vůli společného úsilí směřujícího k rozvoji hospodářsky vyspělého a moderního regionu.
Cílem memoranda je pečovat o všestranný rozvoj regionu území Sokolovska a potřeby občanů zde žijících, podporovat území – rozvoj funkčního území, zlepšit podmínky pro život na území regionu Sokolovska a posílit celkovou prestiž tohoto regionu. Memorandum bylo podepsáno dne 29. 6. 2023.
Memorandum ČZU - Chytrá krajina 2030+
Jedná se o memorandum o spolupráci mezi Českou zemědělskou univerzitou v Praze (dále jen „ČZU“), Sokolovskou uhelnou, právním nástupcem, a.s., SUAS GROUP a.s. a Karlovarským krajem. ČZU připravuje projekt Chytrá krajina 2030+ (dále jen „projekt“), který by měl být spolufinancován z Operačního programu Spravedlivá transformace. Projekt je zaměřen na postupnou transformaci Karlovarského kraje, zejména v oblastech zasažených hornickou činností, v oblasti digitalizace, v oblasti urbanismu a revitalizace území, v oblasti nakládání s podzemními a povrchovými vodami a v neposlední řadě též v oblasti udržitelného rozvoje zemědělství, lesního hospodářství a utváření krajinných prvků.
Cílem projektu je na základě analýzy stavu krajin (lesozemědělská, posttěžební, urbanizovaná i industriální) a jejich hlavních limitů stanovit postupy pro plánování a realizaci jejich budoucí podoby, včetně ověření prostřednictvím pilotních projektů. Návrh memoranda schválila Rada Karlovarského kraje dne 21. 8. 2023. Memorandum bylo podepsáno 28. 8. 2023.
Transformační plány:
Transformační plán pro území obce s rozšířenou působností Sokolov
Transformační plán je klíčovým nástrojem formulujícím vizi, priority a cíle území Sokolovska, jeho cílem je přeměna území ORP Sokolov v atraktivní destinaci pro život, práci a volnočasové aktivity, která přitahuje mladé, talentované lidi a podporuje udržitelný rozvoj. Dokument byl zpracován v úzké spolupráci s Krajským úřadem Karlovarského kraje a důležitými vstupními informacemi do něj přispěli také starostové a starostky obcí v rámci území ORP Sokolov. Součástí tohoto materiálu je také návrh na jeho dlouhodobou implementaci a práci s celým územím.
Transformační plán pro území obce s rozšířenou působností Sokolov je dokument, který vznikal v průběhu roku 2023 až 2024 s výhledem do roku 2030. Jedná se sice o strategický dokument, nicméně zároveň je to významný krok k zahájení procesu transformace na Sokolovsku. S daným dokumentem i nadále pracujeme, a implementujeme přes Karlovarskou agenturu rozvoje podnikání p.o.
Dokumenty:
Transformační plán ORP Sokolov
Akční plán PSÚT
FundPlan ORP Sokolov
Analytická zpráva o území PSÚT
Studie proveditelnosti - Koordinační a implementační jednotka
Studie proveditelnosti - Programy na podporu podnikavosti a podnikání
Studie proveditelnosti - Vysoká škola polytechnická v Karlovarském kraji
Studie proveditelnosti - Zlepšení image Sokolovska navenek i dovnitř
Plán spravedlivé územní transformace Karlovarského kraje 2021-2023 (PSÚT)
Studie hospodářsky a sociálně ohrožených území (HSOÚ):
ORP Sokolov
Sokolovsko, přesněji území obce s rozšířenou působností Sokolov, je součástí Karlovarského kraje, který je jedním ze tří strukturálně postižených krajů České republiky. Nachází se uprostřed známého lázeňského trojúhelníku Karlovy Vary – Františkovy Lázně – Mariánské Lázně.
Sokolovsko bylo v minulosti, na rozdíl od svého blízkého okolí, orientováno na těžbu a zpracování uhlí, které se těžilo na podstatné části území Sokolovska. Na tuto těžbu pak navazoval těžký a zpracovatelský průmysl. V důsledku ukončení těžby uhlí a s tím spojeného navazujícího průmyslu, začal dříve prosperující region ztrácet ekonomicky a následně i sociálně. To se později projevilo v širším okolí regionu Karlovarského kraje. Sokolovsko je jedním ze tří území obcí s rozšířenou působností, které Ministerstvo pro místní rozvoj ČR vymezilo jako Hospodářsky a sociálně ohrožená území v Karlovarském kraji. Zpracovaná případová studie podrobně rozvádí a analyzuje dopady na území obce s rozšířenou působností Sokolov a jeho občany.
ORP Kraslice
Kraslicko, je území, vymezené hranicí správního obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Kraslice, je součástí Karlovarského kraje, jednoho ze tří strukturálně postižených krajů České republiky. Toto území je jednou ze tří oblastí, které Ministerstvo pro místní rozvoj ČR vymezilo jako Hospodářsky a sociálně ohrožené území v Karlovarském kraji (HSOÚ).
Správní obvod ORP Kraslice je v současné době z hlediska rozlohy druhým nejmenším obvodem a z hlediska počtu obyvatel dokonce nejmenším a také nejméně zalidněným odbodem v Karlovarském kraji. A přitom toto území s bohatou historií zaměřenou převážně dolování mědi, olova a cínu a na textilní průmysl a výrobu hudebních nástrojů patřilo v 16. století k nejlidnatějším regionům v Čechách. Střetává se zde malebné místo k žití s nádhernou přírodou a velmi cenným územím z hlediska ochrany přírody na jedné straně a hospodářsko-sociálními problémy jako například odliv obyvatel, vysoká míra nezaměstnanosti, trend zvyšujícího se stárnutí obyvatelstva, nižší úroveň vybaveností služeb a zařízení v oblasti sociální péče, zdravotnictví, školství a kultury či nízká vzdělanost obyvatelstva na straně druhé. Vše je dáno především špatnou dopravní dostupností území, neexistencí napojení na tranzitní mezinárodní dopravu a příhraniční polohou s nízkým podílem výrobních ploch v území. Kraslicko je známé především pro možnosti rekreace – zimní rekreace v lyžařských areálech Bublava, Stříbrná a Kraslice a mimo zimní sezónu je hojně navštěvováno pro atraktivní cyklistické a turistické trasy a velkým množstvím zejména přírodních a také kulturních hodnot. Zpracovaná případová studie podrobně rozvádí a analyzuje dopady na území obce s rozšířenou působností Kraslice a jeho občany.
ORP Ostrov
Karlovarský kraj zpracoval další studii HSOÚ, tentokrát zaměřenou na území ORP Ostrov. Dokument se věnuje analýze klíčových problémů tohoto území a zároveň představuje projekty, které by mohly přispět k jejich řešení a podpořit další rozvoj regionu.
Významným přínosem při zpracování studie bylo propojení starostů a dalších aktérů z území ORP Ostrov. Ti se na její tvorbě aktivně podíleli prostřednictvím společných setkání, během nichž sdíleli své zkušenosti, poznatky a společně definovali problémy, s nimiž se území v praxi potýká.
Za jednu z důležitých kapitol lze považovat část věnovanou překážkám v dotační podpoře. Zjištění z této kapitoly byla prostřednictvím studie předána jako podklad na národní úroveň. Studie byla dále představena na 23. Národní stálé konferenci.
ORP Aš
Karlovarský kraj dokončil Studii hospodářsky a sociálně ohroženého území ORP Aš, jejímž cílem je komplexně popsat aktuální socioekonomickou situaci regionu Ašska a navrhnout hlavní směry jeho dalšího rozvoje. Studie vznikla v reakci na zařazení ORP Aš mezi hospodářsky a sociálně ohrožená území České republiky a poskytuje odborný podklad pro další strategické plánování a rozhodování na místní, regionální i národní úrovni.
Dokument se věnuje analýze demografického vývoje, vzdělanostní struktury obyvatel, trhu práce, ekonomiky, dostupnosti služeb, infrastruktury a kvality životního prostředí. Součástí studie je také vyhodnocení názorů obcí a podnikatelů v území, SWOT analýza regionu a identifikace hlavních faktorů, které dlouhodobě ovlivňují rozvoj Ašska, včetně jeho specifické příhraniční polohy.
Na základě zjištěných dat a analýz studie navrhuje pět klíčových rozvojových oblastí, mezi které patří budování pozitivního obrazu regionu, zajištění dostupného bydlení a služeb, podpora ekonomiky a zaměstnanosti, rozvoj dopravní a technické infrastruktury a posilování spolupráce ve veřejné správě, včetně přeshraniční spolupráce s Německem. Ze zpracované analýzy vyplývá, že samotná příprava jednotlivých projektů nemůže řadu identifikovaných problémů vyřešit. Studie proto zároveň formuluje doporučení pro systémové změny na regionální i národní úrovni, které mohou přispět ke zlepšení podmínek pro rozvoj hospodářsky a sociálně ohrožených území.
Příručky:
Příručka příkladů dobré praxe
Tato příručka vznikla jako součást projektu TSI, které vede Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Projekt vznikl na podporu implementace spravedlivé transformace, zejména Operačního programu Spravedlivá transformace.
Hlavním cílem příručky je představit inspirativní projekty z České republiky a Evropské unie, které mohou sloužit jako vzor pro realizátory projektů v Karlovarském kraji, ať už z veřejného nebo soukromého sektoru.
Příručka poskytuje základní informace o projektech a odkazy na podrobnější údaje. Představené příklady se zaměřují na obnovu území, rekultivaci a revitalizaci brownfieldů, řešení energetické chudoby, využívání obnovitelných zdrojů energie a různé další aktivity.