Neboj se říct... o pomoc pro druhé

Nebojím se říct... že někdo potřebuje pomoc!

Tady nastupuje tvoje VŠÍMAVOST . Někdy se lidé stydí, bojí nebo nevědí, jak si o pomoc říct. Třeba jim někdo ubližuje, zažívají šikanu ve škole, nebo mají doma vážné problémy. Jsi hrdinou dne, když si všimneš, že je zle.

Jak pomoct druhému?

  • Kamaráda podpoř ve vyhledání pomoci. Můžeš mu pomoct najít kontakt, doprovodit ho k učiteli nebo jiné dospělé osobě, zavolat společně na linku důvěry. Pokud Ti chce kamarád sám od sebe něco říct, zachovej klid, poslouchej a snaž se postupovat podle níže uvedených bodů.
  • Když je problém vážný (ŠIKANA, UBLIŽOVÁNÍ, DOMA): Není čas na hrdinství! Okamžitě informuj dospělého, kterému důvěřuješ – učitele, školního psychologa, rodiče. To není žalování, to je ochrana! Tvůj kamarád/ka potřebuje pomoc profesionálů.
  • Nabídni podporu: Dej najevo, že v tom není sám. Pomoz mu/jí najít odbornou podporu, pokud se ti svěří.

Dneska si všímej lidí kolem sebe. Když uvidíš, že je někomu ubližováno, nebo se trápí, Neboj se říct... a zasáhni!


Neboj se obrátit přímo na odborníky. Některé linky a chaty jsou k dispozici non-stop, mohou ti poradit, jak máš dál postupovat:

Kdykoliv a zdarma můžeš volat na Linku bezpečí na číslo 116 111. Kontaktovat je můžeš i prostřednictvím chatu nebo e-mailu, které najdeš na jejich stránkách ZDE.

Dětské krizové centrum nabízí non-stop linku důvěry na číslech 241 484 149  a 777 715 215. Na jejich stránkách můžeš využít také možnost online chatu ZDE.

Centrum LOCIKA má k dispozici online chat ZDE

Můžeš se obrátit na svou sociální pracovnici OSPOD, to je osoba, kterou najdeš na úřadu v oddělení sociálně–právní ochrany dětí. Více informací najdeš ZDE.

 

Pokud se cítíš akutním nebezpečí, můžeš se obrátit na Policii České republiky (linka 158) nebo na tísňovou linku 112.

 

Jak také pomoci?

Povinnost oznámit přípravu nebo páchání trestného činu nebo skutečnost, že trestný čin byl spáchán, je zakotvena v § 367 a § 368 trestního zákoníku. Tato povinnost se týká konkrétních vyjmenovaných trestných činů.

Pokud tak v uvedených případech neučiníte, dopustíte se trestného činu nepřekažení trestného činu nebo neoznámení trestného činu. Nepřekažení nebo neoznámení trestného činu není trestné (vyjma případů vyjmenovaných v zákoně), pokud tak nelze učinit bez značných nesnází, nebo pokud byste sebe nebo osobu blízkou tak uvedli v nebezpečí smrti, ublížení na zdraví, jiné závažné újmy nebo trestního stíhání.

Nepřekažení trestného činu (§ 367 trestního zákoníku)

  • Kdo se hodnověrným způsobem dozví, že někdo připravuje nebo páchá některý z vyjmenovaných trestných činů, a trestný čin nepřekazí, bude potrestán odnětím svobody až na 3 léta.
  • Jedná se např. o trestný čin vraždy, zabití, těžkého ublížení na zdraví, mučení a jiného nelidského a krutého zacházení, obchodování s lidmi, zbavení osobní svobody, loupeže, vydírání, znásilnění, pohlavního zneužití, zneužití dítěte k výrobě pornografie, týrání svěřené osoby, některých závažných majetkových a hospodářských trestných činů aj.
  • V případě některých trestných činů, není uvedení osoby blízké v nebezpečí trestního stíhání důvodem pro beztrestnost, např. v případě trestného činu vlastizrady, rozvracení republiky, teroristického útoku, vyzvědačství, útoku proti lidskosti aj.
  • Překazit trestný čin můžete např. jeho včasným oznámením státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu.

Neoznámení trestného činu (§ 368 trestního zákoníku)

  • Kdo se hodnověrným způsobem dozví, že spáchal některý z vyjmenovaných trestných činů, a trestný čin neoznámí bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, bude potrestán odnětím svobody až na 3 léta.
  • Jedná se např. o trestný čin vraždy, zabití, těžkého ublížení na zdraví, mučení a jiného nelidského a krutého zacházení, obchodování s lidmi, zbavení osobní svobody, zneužití dítěte k výrobě pornografie, týrání svěřené osoby, některých závažných hospodářských trestných činů aj.
  • Oznamovací povinnost vzniká i v případě, kdy oznamovatel nezná pachatele, který trestný čin spáchal.
  • Oznamovací povinnost nemá pouze advokát nebo jeho zaměstnanec, který se o spáchání trestného činu dozvěděl v souvislosti s výkonem advokacie nebo právní praxe, a duchovní registrované církve a náboženské společnosti s oprávněním k výkonu zvláštních práv, dozví-li se o spáchání trestného činu s výkonem zpovědního tajemství.

Dilema – oznámit či neoznámit

Nejedna oběť trestného činu se rozhoduje, zda trestný čin oznámit, či ne. Bohužel mnohdy i závažné trestné činy zůstávají neoznámeny. Důvody, proč oběť trestný čin neoznámí, jsou velmi různé. Do rozhodování zde vstupují různé faktory.

Nejčastěji mezi důvody neoznámení trestného činu patří:

  • přesvědčení, že „to“ není až tak závažné nebo důležité – může jít o přesvědčení, že druhým lidem se dějí horší věci a tato událost si nezaslouží větší pozornost, jindy jde o to, že má člověk na starosti jiné věci, které jsou důležitější,
  • obava, že s „tím“ policie stejně nebude nebo nemůže nic dělat – může jít o různé obavy, že se daným trestným činem nebudou chtít příslušné orgány z nějakého důvodu zabývat, případně že nebude mít dostatečné nástroje na to, aby byl pachatel trestného činu potrestán,
  • obava, že „to“ oběti neuvěří – jde o obavu, která se často vyskytuje např. u obětí znásilnění, ale i dalších trestných činů,
  • obava z reakce okolí – mnohdy se oběť trestného činu obává, jak budou reagovat blízcí, sousedé, kolegové v práci, sama skutečnost, že se člověk stal obětí trestného činu, v něm může vzbuzovat pocity viny a studu,
  • obava ze ztráty kontroly – jedním z aspektů trestného činu je to, že v dané chvíli má situaci pod kontrolou pachatel, oběť často nemůže ovlivnit, co se děje, ztrácí kontrolu nad situací; v průběhu trestního řízení se oběť účastní různých úkonů (např. výslechu, rekognice aj.), mnohdy s obavou, že znovu nebude mít kontrolu nad situací; někdy tyto obavy plynou ze skutečnosti, že oběť neví, co od účasti v trestním řízení očekávat,
  • strach ze msty ze strany pachatele – zejména v případech závažných trestných činů může oběť mít obavu, že se pachatel bude mstít nebo vyhrožovat způsobením další újmy oběti nebo jejím blízkým.

K důvodům, proč trestný čin oznámit, patří např.:

  • snaha zabránit dalšímu páchání trestné činnosti – podání trestního oznámení je prvním krokem, který umožní zabránit pachateli páchat další trestnou činnost; důvodem je často potřeba ochránit sebe před další újmou ze strany daného pachatele, ale také zabránit mu, aby ublížil někomu dalšímu,
  • přání, aby byl pachatel potrestán – je přirozené, že si člověk, kterému někdo ublížil, přeje spravedlivou odplatu a potrestání pachatele,
  • potřeba po nápravě vzniklé situace a náhradě škody – podání oznámení je také prvním krokem k nápravě (např. získání ukradených předmětů) nebo náhradě škody ze strany pachatele.

Co může pomoci překonat obavy?

  • být informován(a) o svých právech a mít možnost je uplatňovat – mezi tato práva patří mj. také právo na ochranu soukromí, právo na ochranu před nebezpečím, právo na poskytnutí pomoci apod.,
  • mít informace o tom, co bude následovat po podání oznámení – každé oznámení, musí být přijato a policie se jím musí zabývat, dostatek informací o průběhu trestního řízení a postavení oběti v tomto řízení, může pomoci snížit Vaše případné obavy, neváhejte se ptát policistů na informace, které o dalším průběhu řízení potřebujete vědět,
  • vědět, jak získat potřebnou pomoc – v takové situaci je vhodné a mnohdy nutné požádat o pomoc, je důležité umět si říct o pomoc nejen svým blízkým, ale také vědět, kde vyhledat odbornou pomoc, např. právní, sociální a psychologickou.
 

Jste odborníkem a potřebujete informace, jak dále postupovat? 

Ve spolupráci s organizací SOFA a jejím projektem Signály jsme vytvořili Karty KID pro Karlovarský kraj: Karta KID pro Karlovarský kraj (379,79 KB, PDF)

Projekt Signály má za cíl zlepšit systém včasné identifikace ohrožených dětí a zajištění pomoci těmto dětem. Systematicky buduje mezioborovou spolupráci, zavádí funkční nástroje a aktivity na podporu dětí, školí lidi v praxi a zprostředkovává potřebné know-how. Díky včasné pomoci můžeme změnit nejeden dětský osud. ​https://www.societyforall.cz/signaly

Karta KID  poskytuje vodítka k identifikaci ohrožení života, bezpečí a zdraví dítěte. Je určena pro učitele, sociální pracovníky, zdravotníky, policisty, hasiče a další profese, které mohou přijít do kontaktu s ohroženými dětmi. Popisuje postup, jak v případě ohrožení dítěte zajistit jeho ochranu v souladu s jeho nejlepším zájmem a platnými právními předpisy. Ke každé kartě je k dispozici metodika, která poskytuje odborný rámec problematiky identifikace ohroženého dítěte a praktické informace k postupům poskytování podpory.

 

 
Za stránku zodpovídá Mgr. Iveta Ryšková
Datum aktualizace