Cestovní ruch a lázeňství má z ekonomického hlediska pro Karlovarský kraj významný multiplikační efekt. Značným způsobem ovlivňují rozvoj regionu, pomáhají tvořit hrubý domácí produkt a jsou zdrojem zaměstnanosti místních obyvatel.
Význam cestovního ruchu pro hospodářství na úrovni krajů lze vyjádřit i podílem na celkovém objemu hrubé přidané hodnoty za všechna odvětví, vždy přímo v daném regionu. Nejvyšší hodnoty vykazuje Karlovarský kraj dlouhodobě. V roce 2024 cestovní ruch tvořil tvořil 4,5 % regionální hrubé přidané hodnoty (5,2 miliardy korun – nejvíce z celé republiky).
Karlovarský kraj vykazuje pravidelně nejvíce osob zaměstnaných v cestovním ruchu - v roce 2024 v tomto sektoru pracovalo 10,8 tisíce osob, což představovalo podíl 8,3 % na zaměstnanosti v kraji. V oboru zde působil zhruba každý dvanáctý pracující. Vyšší objem lidské práce v tomto regionu typicky souvisí i s převážně lázeňskými a welness službami.
Cestovní ruch se v Česku v roce 2020 kvůli pandemii koronaviru stal jedním z nejvíce zasažených sektorů hospodářství. Statistiky za rok 2025 / 2. čtvrtletí 2026 ukazují na pozitivní trend:
- počet příjezdů v HUZ: 1 436 015 / 2. čtvrtletí 2026: 359 973
- počet nocí strávených v HUZ: 5 431 664 / 2. čtvrtletí 2026: 1 381 741
- průměrná doba pobytu (dny): 4,78 / 2. čtvrtletí 2026: 4,8
V roce 2025 přilákalo 45 sledovaných turistických cílů v Karlovarském kraji celkem 980 994 návštěvníků. Mezi nejnavštěvovanější místa patřil Hrad Loket (168 187 návštěvníků), následovaný Miniaturparkem Boheminium v Mariánských Lázních (121 329), Státním hradem a zámkem Bečov nad Teplou (71 217) a Chebským hradem (60 388).
Data z roku 2025: Hosté v HUZ v Karlovarském kraji
|
(zdroj: www.czso.cz, www.czechtourism.cz)