Za každým stoletým jubileem se skrývá jedinečný životní příběh plný práce, radostí, překonaných překážek i vzpomínek. Tak významné výročí si zaslouží nejen oslavu v kruhu nejbližších, ale také poděkování za životní cestu, která může být inspirací pro ostatní. Radní Karlovarského kraje Gabriela Dostálová proto navštívila dvě výjimečné ženy z Chebska, paní Marii Marešovou a paní Jiřinu Drofovou, aby jim osobně poblahopřála k jejich stým narozeninám.
Odrava se pro Marii Marešovou a jejího manžela stala domovem na celý život. Právě tady vybudovali zázemí pro svou rodinu a prožili společně desítky let. Práce jí nikdy nebyla cizí a neřešila, zda je lehká, nebo těžká. Začínala v zemědělství, starala se o hospodářská zvířata, vyzkoušela si práci pokladní i vydávala obědy v družstevní kuchyni. Každá z těchto profesí ji přivedla k lidem a na její vstřícnost, laskavost i milý úsměv mnozí dodnes s úctou vzpomínají. Ani s přibývajícími roky neztrácela energii. Ještě do svých pětadevadesáti let pečovala o zahradu, která byla její velkou radostí. Dnes si užívá klidnější tempo, dobré jídlo a společnost svých nejbližších. Má dvě děti, čtyři vnoučata a pět pravnoučat, kteří jsou důkazem, že všechna ta léta péče, obětavosti a lásky našla své pokračování v dalších generacích. Obě děti se o ni s láskou starají. Syn za ní pravidelně jezdí a dcera se přestěhovala přímo do jejich rodinného domu v Odravě, aby jí mohla být nablízku.
Stejně inspirativní je i příběh paní Jiřiny Drofové. Po válce našla společně s manželem nový domov v Chebu, kam se přistěhovali v roce 1956 z Plání na Plzeňsku. První pracovní zkušenosti sbírala v lese, později se vyučila švadlenou a své řemeslo spojila s chebským pletařským a oděvním družstvem Chebana. Spolu s kolegyněmi šila ve dvousměnném provozu sportovní oblečení pro Spartakiádu. Na roky poctivé práce dodnes vzpomíná s pokorou a hrdostí. Její domov dnes zdobí obrazy s motivy Chebu a chvíle odpočinku si ráda zpříjemňuje poslechem vinylových desek, které jí pouští syn. Tak jako paní Marie i ona našla největší životní štěstí ve své rodině. Má dva syny, šest vnoučat a patnáct pravnoučat. Zůstává tak obklopená tím, co měla vždy nejraději, rodinou, vzpomínkami a místem, které se stalo jejím domovem.
Obě jubilantky spojuje nejen úctyhodný věk, ale především pracovitost, skromnost a hluboký vztah k rodině. Jejich životní příběhy připomínají, že ty nejdůležitější hodnoty nepodléhají času a že největší odměnou za celoživotní péči bývá rodina. Do dalších let jim přejeme především pevné zdraví, mnoho radosti z každého společně stráveného dne a stále tolik lásky a pozornosti, jakou jsou obklopeny dnes.