Připravované soukromé investice a rozvojové projekty mohou v Karlovarském kraji do roku 2032 vytvořit přibližně 8 500 přímých pracovních míst. Jejich příchod však bude klást zvýšené nároky na bydlení, zdravotnictví, vzdělávání i dopravu. Krajská hospodářská komora Karlovarského kraje (KHK KK) proto ve spolupráci s Karlovarským krajem zpracovala dopadovou studii, která vyhodnocuje očekávané změny a upozorňuje na oblasti, na něž bude potřeba se včas zaměřit. Dokument má sloužit jako společný podklad pro koordinaci dalšího rozvoje regionu a jednání se státem i investory.
„Nové investice jsou pro Karlovarský kraj mimořádnou příležitostí. Aby z nich ale dlouhodobě těžily nejen přicházející firmy, ale také stávající zaměstnavatelé a obyvatelé, musíme se na jejich dopady včas připravit. Úlohou hospodářské komory je přinášet pohled podnikatelského sektoru, upozorňovat na možná rizika a pomáhat hledat řešení. Karlovarský kraj je přitom naším klíčovým partnerem. Díky společné práci na studii máme konkrétní data, o která se můžeme opřít při stanovování priorit i jednáních se státem a investory,“ uvedl předseda představenstva KHK KK Tomáš Linda.
Potřebu koordinovaného postupu zdůrazňuje také vedení Karlovarského kraje, které se na přípravu regionu na očekávané investice dlouhodobě zaměřuje.
„Karlovarský kraj se snaží systematicky připravit na vývoj vycházející z dlouhodobého předpokladu. Také proto se zaměřujeme na posilování středního a vysokého školství, podporu technického vzdělávání, rozvoj zdravotnictví a dostupného bydlení i modernizaci dopravní a veřejné infrastruktury. Zároveň intenzivně jednáme se státem o podpoře strategických projektů, protože jen společným postupem dokážeme vytvořit podmínky pro to, aby nové investice přinesly dlouhodobý prospěch celému regionu. Naším cílem není pouze získat nové zaměstnavatele, ale vybudovat kraj, ve kterém budou chtít lidé žít, pracovat a zakládat rodiny,“ potvrdil hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis.
Podle studie představují identifikované projekty potenciál přibližně 8 500 přímých pracovních míst, přičemž u 4 000 až 5 000 z nich je pravděpodobnost vzniku vysoká. Při plném naplnění investičních záměrů by celkový dopad na zaměstnanost mohl dosáhnout 12 000 až 14 500 míst. Odhadovaný přírůstek obyvatelstva, zahrnující pracovníky i jejich rodiny, činí 13 500 až 18 500 lidí. Jde však o scénáře, nikoli o garantované počty.
„Tato čísla nejsou slibem, že všechna pracovní místa vzniknou ve stejný okamžik. Ukazují však řád změny, na kterou se region musí připravit. Bydlení, vzdělávání, zdravotní a sociální služby ani doprava nejsou oddělená témata. Pokud kapacitně selže jedna z těchto oblastí, zpomalí celý rozvoj a náklady se přenesou na současné obyvatele i zaměstnavatele,“ upozornil zpracovatel studie Petr Kulhánek.
Jedním z nejvýraznějších problémů je dostupnost bydlení. Realistický scénář počítá do roku 2030 s potřebou zhruba 7 000 nových bytů, tedy přibližně 1 750 ročně. V současnosti se přitom v kraji dokončuje jen kolem 660 bytů za rok. Bez výrazného zrychlení výstavby hrozí růst nájmů, nedostatek bydlení pro nové zaměstnance i klíčové profese a další odchod mladých lidí.
V oblasti vzdělávání studie upozorňuje především na potřebu přizpůsobit nabídku oborů požadavkům zaměstnavatelů. Region bude potřebovat více kvalifikovaných pracovníků zejména v technických a technologických profesích. Důležité proto bude propojení středního, vyššího odborného a vysokoškolského vzdělávání s potřebami firem i rozvoj možností rekvalifikací.
Rostoucí počet obyvatel zvýší také nároky na zdravotní a sociální služby. Podle studie bude potřeba zajistit kapacity odpovídající 9 až 11 novým praktickým lékařům, 3 až 4 pediatrům a nejméně 10 až 12 stomatologům. Posílit bude nutné rovněž péči o seniory a terénní sociální služby. Financování těchto opatření přitom nemůže zůstat pouze na krajských a obecních rozpočtech.
Významné dopady lze očekávat i v dopravě. Studie odhaduje nárůst dopravy o přibližně 4 200 osobních vozidel ve špičkách a 350 až 500 průjezdů kamionů denně. Největší zatížení se předpokládá na dálnici D6 a navazujících komunikacích. Vedle potřebných investic do silniční infrastruktury proto dokument doporučuje také posílení veřejné dopravy a železničního spojení.
Studie upozorňuje také na riziko přetahování zaměstnanců a mzdového tlaku, který by mohl oslabit zejména malé a střední firmy. KHK KK proto považuje za důležité, aby se velcí investoři podíleli na rozvoji bydlení, vzdělávání a dalších potřebných služeb. Zároveň prosazuje, aby alespoň 30 procent provozních subdodávek realizovaly firmy se sídlem v regionu.
KHK KK nyní navrhuje vytvoření oficiální koordinační skupiny se zastoupením komory, Karlovarského kraje, obcí, zaměstnavatelů a relevantních státních institucí. Jejím úkolem by bylo propojit připravované aktivity jednotlivých partnerů, stanovit priority, rozdělit odpovědnosti a pravidelně vyhodnocovat plnění opatření.
Studie by se tak měla stát průběžně aktualizovaným dokumentem, který pomůže sladit příchod nových investic s rozvojem veřejné infrastruktury a služeb. Cílem je vytvořit podmínky, aby plánované projekty přinesly dlouhodobý prospěch celému regionu, jeho obyvatelům i stávajícím firmám.
(KHK KK)
