Délka trasy: 12,0
Náročnost trasy: málo náročná
Povrch trasy: asfaltové silnice
Cyklotrasa je vhodná pro: všechny typy kolPrůjezdní místa:
Č. | Místo | Km |
1. | Svatava - první písemná zmínka o obci se nachází v listině krále Václava II. z roku 1391. Obyvatelé Svatavy se původně živili vorařstvím a pěstováním chmele a až v 18. století začali zdejší sedláci v okolí těžit uhlí, nejprve jako důležitou surovinu pro výroby kyseliny sýrové, později jako topivo. Prvním hornickým podnikatelem v obci byl J. D. Starck, který působil i v okolních obcích a ve Svatavě založil první dělnickou kolonii. V roce 1848 byla panská správa zrušena a Svatava se stala samosprávnou obcí. V té době byla obec důležitá svou polohou na silnici mezi Chebem, Karlovými Vary a Prahou. Tato poloha také znamenala, že zde již v roce 1751 vznikla poštovní stanice. V roce 1903 se Svatava stala městysem, ale nezískala městský znak. V roce 1943 byl ve Svatavě zřízen ženský koncentrační tábor, jako pobočka Ravensbrücku, kde bylo umístěno najednou i 2500 žen různých národností. Ty pracovaly v továrně na letecké přístroje. Koncentrační tábor byl osvobozen v květnu 1945. Svatava připojená v roce 1976 k Sokolovu se v roce 1990 stala opět samostatnou obcí | 0,0 |
2. | Lomnice - první písemná zpráva pochází z roku 1339, kdy Lomnici získal od Nothaftů v léno Mikuláš Winkler. O sto let později koupili obec Šlikové a roku 1601 ji připojili k sokolovskému panství. Po prohrané bitvě na Bílé hoře bylo sokolovské panství Šlikům zkonfiskováno a prodáno Nosticům, kteří pak Lomnici drželi až do zániku panské správy v polovině 19. století. Třicetiletá válka přinesla obyvatelstvu obce morovou epidemii v roce 1633. Památka obětí morové epidemie byla v roce 1681 uctěna postavením morového sloupu. Po zániku panské správy byla Lomnice v letech 1850-1875 součástí politické obce Svatava a poté se stala samostatnou obcí. Do poloviny 19. století převažovalo v obci zemědělství, obzvlášť pěstování chmele. Poté se začala rozvíjet těžba uhlí - od 20. let do konce 60. let dvacátého století zde těží hlubinný důl Jiří. Památky v obci: kostel svatého Jiljí - původně gotický, na počátku 17. stol. po požáru přestavěný. Náhrobníky umístěny u kostelní zdi jsou ze 16. století. | 2,0 |
3. | Dolní Nivy - leží v hornaté krajině severně od Sokolova. Oblast vždy vynikala značným přírodním bohatstvím a již od středověku byla využívána hojná ložiska vzácných a užitkových rud. Nejstarší dochovaná historická písemná zmínka obci je v listině vydané roku 1353, podle níž bratři Bedřich, Jindřich a František Pressaterové prodali dvůr u Sokolova zvaný Schönwerth (Nivy) za 280 hřiven Albrechtu Nothaftovi. Další ze starších zmínek pochází z roku 1464, kdy Kryštof Nothaft propůjčil dva dvory v Nivách Jindřichu Hisserlovi z Lokte. Původně jediná ves Nivy (Neugrün), se patrně v 1. polovině 16. století rozdělila v rámci svého růstu na dvě samostatné části Dolní Nivy (Unterneugrün) a Horní Nivy (Obernegrün), které pak ve 2. polovině 19. století vytvořily dvě samostatné obce. Do konfiskace ve 20. letech 17. století drželi panství Šlikové, potom ho získali Nosticové. V roce 1848 byla panská správa nahrazena obecní samosprávou. Do roku 1874 byly Dolní Nivy a Horní Nivy součástí politické obce Svatava, poté se staly samosprávnou obcí. Nivy, a později pak Dolní Nivy a Horní Nivy, byly vsi, v nichž se obyvatelstvo původně živilo v naprosté převaze zemědělstvím, i když v jejich okolí bylo občas provozováno hornictví. V 17.- 18. století se rozvíjelo pěstování chmele, později zemědělství ustupuje těžbě hnědého uhlí. | 12,0 |
Datum aktualizace