Úvodní strana > Životní prostředí > Hospodaření v lesích, myslivost a včelařství Karlovarského kraje

 Hospodaření v lesích, myslivost a včelařství Karlovarského kraje


HOSPODAŘENÍ V LESÍCH KARLOVARSKÉHO KRAJE
Karlovarský kraj má rozlohu 331.446 ha, z toho je 140.156 ha lesa, což představuje 42,3 % území kraje. Od roku 2000 tak došlo k nárůstu plochy lesa o 1.441 ha. Jednotlivé území obecních úřadů obcí s rozšířenou působností (ORP) se na lesnatosti kraje podílejí následovně: Aš 6.872,89 ha, Cheb 13.233,67 ha, Sokolov 19.558,77 ha, Mariánské Lázně, 19.591,06 ha, Kraslice 17.844,59 ha, Karlovy Vary 44.414,64 ha a Ostrov 18.640,39 ha.
     
Přehled struktury vlastnictví udává níže uvedená tabulka (stav k roku 2014).
     
    Přehled vlastnictví lesů v Karlovarském kraji​ ​
    Druh vlastnictví​ porostní plocha
    Státní lesy - LČR​ ​98493,24
    Státní lesy - VLS​ ​13241,90
    Státní lesy - ostatní​ ​468,81
    Státní lesy - MŽP (AOPK)​ ​352,76
    Státní lesy - bývalé​ ​75,01
    Právnické osoby​ ​1006,61
    Obecní a městské lesy​ ​24617,47
    Církevní lesy​ ​139,37
    ​Fyzické osoby ​193,61
    ​LHO a vlastnicky různorodé ​1567,23
     
     
Vzhledem k předpokládanému útlumu zemědělské činnosti se dá předpokládat zvýšení rozlohy lesních pozemků dalším zalesňováním. Z hlediska věkové struktury převládají v Karlovarském kraji porosty v mýtním věku. Podrobná struktura porostů v Karlovarském kraji je uvedena v tabulce věkové struktury porostů v Karlovarském kraji.
 
 
Věková struktura porostů v Karlovarském kraji​ ​ ​(2014)
​věkový stupeň porostní plocha zásoba m3 b.k.
​0 ​1429.64 ​0
​1 ​11687,95 509
​2 11801,63 101941
​3 11179,80 894841
​4 8950,64 1442306
​5 ​13357,90 3116897
​6 ​12596,24 3466328
​7 8962,70 2805802
​8 ​9530,18 3464891
​9 10996,95 4459653
​10 10118,88 ​4193673
​11 ​10945,53 4713291
​12 ​7958,02 3484013
​13 4185,33 1770052
​14 2839,61 1127771
​15 1715,58 680872
​16 ​928,68 ​372656
​17 ​970,75 321890
 
V Karlovarském kraji je oproti celorepublikovému průměru (73,8%) vyšší podíl jehličnatých dřevin v porostech, který dosahuje 82,32% s celkovou zásobou na ha 288,16 m3. Pokud porovnáme zastoupení dřevin v rámci Karlovarského kraje s údaji za Českou republiku, vychází nám výrazně větší zastoupení smrku ztepilého SM (Karlovarský kraj 67,78 %, Česká republika 51,4 %). Naopak nižší zastoupení mají naše dvě hlavní listnaté dřeviny (Karlovarský kraj dub letní DB 1,7 %, buk lesní BK 4,26 %; Česká republika DB 7 %, BK 7,7 %). Zastoupení borovice lesní BO je v Karlovarském kraji nižší (8,87 %) než v České republice (16,7 %). Z hlediska kategorií lesa v Karlovarském kraji převládají lesy zvláštního určení, viz níže uvedená tabulka kategorií lesa.
     
    Přehled kategorií lesa v Karlovarském kraji​ ​
    kategorie lesa​
    porostní plocha
    lesy hospodářské ​67975,96
    lesy ochranné​ ​2920,91
    lesy zvláštního určení​ 69259,14
      
     
Významným specifikem Karlovarského kraje je velmi silný vliv antropické činnosti na zdravotní stav lesů. Imise byly primárním činitelem, který způsobil rozpad lesních ekosystémů ve vrcholových částech Krušných hor.
Vysoké imisní zatížení a jeho důsledky byly důvodem pro vznik porostů náhradních dřevin, které by měly odolávat imisnímu zatížení a plnit funkce lesa. Porosty náhradních dřevin vznikly většinou v sedmdesátých a osmdesátých letech v imisemi silně postižených oblastech, a to hlavně v oblasti Krušných hor.
Cílem zakládání těchto porostů bylo zachování kontinuity lesních porostů plnících alespoň nejdůležitější ekologické funkce v dané oblasti (funkce půdoochranná a vodohospodářská).
 
Termín „náhradní dřevina“ vznikl z důvodu praktické potřeby v době, ve které se hledala náhrada za imisemi ohrožené cílové dřeviny. Náhradními tedy byly ty dřeviny, které se vysazovaly náhradou za smrk a byly jednorázově použity k zalesnění imisních kalamitních holin. Nejvíce byly vysazovány tyto dřeviny: druhy břízy, smrk pichlavý, modřín opadavý, jeřáb ptačí, borovice blatka, kleč horská a olše.
 
Předpokládala se u nich zvýšená odolnost vůči imisím a nepříznivým klimatickým podmínkám u velkých odlesněných ploch. Nutno zdůraznit, že termín „náhradní dřevina“ je dán funkčním uplatněním (dočasným), nikoli druhem dřeviny.
V roce 2007 zpracoval Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště – Strnady jako řešitel, grantový projekt Lesů České republiky, s.p. s názvem „Lesnické hospodaření v imisní oblasti Krušných hor“. Cílem tohoto projektu bylo komplexní posouzení stavu a vývoje porostů náhradních dřevin v imisních polohách v oblasti Krušných hor s využitím všech dosavadních výsledků výzkumu a zkušeností lesního provozu v této oblasti, včetně vypracování variantních doporučení k hospodářským opatřením v těchto oblastech.
 
Etapa přestavby systému lesního hospodářství při maximálním využití vlastních sil přírody vyžaduje potřebu možnosti porovnání různých (běžně dostupných) pracovních postupů pro pracovníky venkovního provozu v typických provozních a stanovištních podmínkách.
 
S cílem umožnit porovnání různých možností (cest) pro řešení konkrétních situací jsou zřizovány demonstrační objekty. Vychází se přitom z předpokladu, že v přírodě neexistuje vždy jen jediná správná cesta, je třeba mít možnost porovnání a širšího posouzení.
 
Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Brandýs nad Labem, pobočka Plzeň - pracoviště Karlovy Vary ve spolupráci s různými vlastníky lesů zpracovává v Karlovarském kraji pro lesní přírodní oblast LO 2 -Podkrušnohorské pánve a LO 3 - Karlovarská vrchovina několik demonstračních objektů. Jejich cílem je odborné lesnické, ale i laické veřejnosti prezentovat různý způsob hospodaření s ohledem na dosažení určitého hospodářského cíle.
 
Základem pro jeden z dokončených demonstračních objektů v lokalitě „Meluzína“ (1094 m n m.) je část lesní správy Horní Blatná, konkrétně porosty náhradních dřevin v bezprostředním sousedství s porosty běžného hospodaření.
Cílem ukázky je stav porostu náhradních dřevin z umělé obnovy na bývalé exhalační ploše, kde je dána přednost plnění ekologických funkcí před ekonomikou.
 
V následujících letech bude mít na další vývoj porostů náhradních dřevin vliv komplex stresových faktorů, jako je imisní zátěž v budoucnosti a její dopad, vliv klimatických i mikroklimatických faktorů působením stresových situací (sucho, mráz, sníh), půdní podmínky, myslivecké hospodaření (stavy zvěře), výskyt škůdců a rostlinných patogenů.
Na druhé straně se pravděpodobně projeví pozitivní efekt melioračních a ochranářských opatření (postupná změna druhové skladby, vliv úpravy půdního prostředí, odstranění chyb v mysliveckém hospodaření).
     
     
MYSLIVOST V KARLOVARSKÉM KRAJI
 
 
V roce 2014 se prováděl výkon práva myslivosti na ploše o celkové výměře 255 699 ha, z čehož činila: zemědělská půda 109 935 ha, lesní půda 128 835 ha, vodní plocha 2 834 ha, ostatní pozemky 14 095 ha.
 
Celkem je v Karlovarském kraji uznáno 188 honiteb, z toho je 15 obor a 1 samostatná bažantnice. Převážná část honiteb (147) je vlastních. Právo myslivosti vykonává 2 287 osob. Početní stav psů s loveckou upotřebitelností je 858. Státní správa myslivosti je vykonávána Krajským úřadem Karlovarského kraje a 7 obecními úřady obcí s rozšířenou působností. V Karlovarském kraji působí 3 okresní myslivecké spolky (Karlovy Vary, Sokolov, Cheb).
 
Dle údajů myslivecké statistiky bylo v honitbách na území Karlovarského kraje v roce 2014 uloveno: jelen evropský – zvěř jelení 1 519 ks, jelen sika – zvěř sičí 3 307 ks, zvěř daňčí 535 ks, zvěř mufloní 853 ks, srnčí 2 494 ks, zvěř černá 4 594 ks, zajíc 31 ks, bažant 1 027 ks, kachna divoká 1 333 ks, liška 12 362 ks a kuna 63 ks.
  
     
Dotace na podporu včelařství z rozpočtu Karlovarského kraje
     
V Karlovarském kraji již od roku 1990 docházelo k neustálému poklesu počtu včelařů a tím i počtu včelstev. Většina nových včelařů je z řad včelařských rodin, což má i negativní důsledek - předávání starých a z hlediska chovatelského a léčebného nevhodných úlů. Když k tomu přidáme nepříznivou nákazovou situaci způsobenou roztočem Varroa destructor, bylo na místě tento trend zastavit dříve, než by došlo ke krizovému stavu. Na základě těchto skutečností se Karlovarský kraj v roce 2009 připojil ke krajům, které se zaměřily na podporu včelařství.
 
Karlovarský kraj poskytuje dotace na podporu včelařství na základě pravidel pro hodnocení žádostí a poskytování finančních příspěvků na podporu včelařství z rozpočtu Karlovarského kraje – odboru životního prostředí a zemědělství, která jsou každoročně schvalována Radou Karlovarského kraje.
 
Cílem těchto příspěvků je zejména podpořit zájem nových včelařů poskytnutím finančního příspěvku na nákup moderního základního vybavení. U stávajících evidovaných včelařů pak poskytnutí podpory na rozšíření stávajícího počtu včelstev a výměnu starých úlů.
 
Přehled výše poskytnutých dotací na podporu včelařství v letech 2009 – 2014
 
       2009                    2010                             2011                             2012                         2013                     2014                      2015
1.444.220,- Kč     1.608.237,- Kč         1.335.614,- Kč            1.511.309,- Kč        1.154.646,- Kč     1.302.845,- Kč   1.674.938,- Kč
 
 
 
RYBÁŘSTVÍ
Na území Karlovarského kraje se nachází 32 pstruhových revírů (přibližná rozloha 233 ha, délka toku 445,6 km) a 30 mimopstruhových revírů (přibližná rozloha 1619 ha, délkou toku 127,5 km). Výkon rybářského práva je u většiny rybářských revírů svěřen Českému rybářskému svazu Západočeskému územnímu svazu Plzeň, který na těchto rybářských revírech hospodaří prostřednictvím místních organizací Českého rybářského svazu. Mezi další uživatele rybářských revírů v karlovarském kraji patří Rybářství Třeboň Hld. a.s., Lázeňské lesy Karlovy Vary a místní organizace Českého rybářského svazu Toužim a Sokolov. 
     
     
Za stránku zodpovídá: Ing. Václav Lupínek
Datum poslední změny: 19.8.2015 15:46