Syndrom CAN
je zkratkou z původně anglického termínu Child Abuse and Neglect. Toto pojmenování zahrnuje týrané, zneužívané a zanedbávané dítě – v české terminologii je pojem překládán jako syndrom týraného, zanedbávaného a zneužívaného dítěte.
Týráním dítěte se rozumí různé formy úmyslného násilného chování dospělé osoby, nejčastěji rodiče vůči dítěti. Je to jakékoliv nenáhodné, vědomé i nevědomé jednání rodiče, vychovatele nebo jiné osoby vůči dítěti, jež je v dané společnosti nepřijatelné nebo odmítané a které poškozuje tělesný, duševní a společenský stav a vývoj dítěte, popřípadě způsobuje jeho smrt.
Fyzické týrání
- představuje záměrné ubližování dítěti, volbu nepřiměřeně bolestivých a zraňujících trestů, nepřiměřeně časté nadužívání fyzických trestů, neúměrně tvrdé trestání vzhledem k míře „prohřešku“ dítěte,
- neadekvátní trestání dítěte se stává převažujícím výchovným prostředkem či fyzického násilí je užito sice ojediněle, ale s nadměrnou brutalitou,
- podstatu fyzického týrání naplňuje i pasivní chování v podobě nezabránění takovému ubližování. V mnoha případech totiž netýrající rodič o hrubém zacházení s dítětem ví, a přesto neučiní žádné efektivní kroky na jeho ochranu.
Pasivní forma znamená nedostatečné uspokojování základních potřeb dítěte (jídlo, pití, spánek, adekvátní oblečení), ale také nezabránění fyzickému týrání dítěte!
Psychické týrání a šikanování
- rozumí se jím zesměšňování, kritizování, ponižování a terorizování dítěte v soukromí i na veřejnosti nebo naopak nepřiměřené nároky na ně. Pokud je dítě svědkem domácího násilí mezi dospělými, jedná se také o jeho psychické týrání.
Psychické týrání u dítěte způsobuje mj.:
- tělesné, dušení nebo citové opoždění vývoje, horší prospěch, než oddá skutečnému nadání, omezenou slovní zásobu,
- výbuchy vzteku, ničení věcí, zkratkovité chování,
- citovou oploštělost, nedůvěřivost, povrchní vztahy k lidem, nedostatek empatie, sebestřednost, sobectví,
- nápadnou pasivitu nebo agresivitu, strach, že jej nikdo nemá rád, strach z trestu,
- nízké nebo velmi vysoké sebevědomí (vytahování),
- sklon k sebeobviňování nebo sebepoškozování, strach z nových situací,
- neurotické projevy (kousání nehtů, kroucení či vytrhávání vlasů, cucání prstů apod.),
- nepřiměřené reakce na bolest – přehnaná na sebemenší podnět nebo naopak žádná reakce na velkou bolest,
- vznik závislostí, poruch příjmu potravy, deprese, častější nemocnost (děti utíkají do nemoci jako ochrany před tresty apod.), vyšší úrazovost, sklon k obezitě,
- nejistotu ve vztazích s druhými lidmi nebo neschopnost navazovat a udržovat přátelské vztahy s druhými, nedůvěru k dospělým lidem, kteří se snaží dítěti pomoci nebo se s ním snaží spřátelit, či naopak přílišné lpění na těchto lidech a projevování přehnané vděčnosti, vyhýbání se kontaktu s rodinou, útěky z domova, menší schopnost sebeprosazení, kvůli čemuž se týrané děti stávají častěji obětí šikany, menší oblíbenost mezi učiteli i vrstevníky,
- časté lhaní, podvody, sníženou schopnost prosadit se, vyjádřit svá přání, požadavky a názory.
Sexuální zneužívání
- jedná se o nepatřičné vystavení dítěte sexuálnímu kontaktu, činnosti či chování. Zahrnuje jakékoliv dotýkání, styk či vykořisťování dítěte se sexuálním významem,
- existuje i bezdotykové zneužívání – setkání se s exhibicionistou, vystavování dítěte pornografickým produkcím atd.
- Kontaktní zneužívání je takové, kde dochází k pohlavnímu styku včetně laskání prsou a pohlavních orgánů. Někdy (ne však vždy) se pozná podle poranění genitálu nebo konečníku oběti, opakovaných bolestí břicha, svědění pochvy a poševního výtoku, poševního či análního krvácení.
Zanedbávání
- zanedbáváním se rozumí nedostatek péče, který způsobuje vážnou újmu ve vývoji dítěte nebo dítě ohrožuje. Může se jednat o zanedbávání tělesné, citové, zanedbávání výchovy a vzdělávání, nedostatečné naplňování základních potřeb dítěte.
Následky syndromu CAN
- projevují se řadou příznaků a reakcí, krátkodobých nebo dlouhodobých,
- reakce se liší dle věku dítěte a jeho osobnostním založení. Pokud příznaky trvají déle, přecházejí postupně do posttraumatické stresové poruchy (reakce na závažný stres).
Nejčastějšími následky mohou být:
- Selhávání ve škole, útěky z domova, agrese, odmítání komunikace,
- neurotické poruchy, tenze, poruchy spánku, úzkost, pocity viny, sebeobviňování, fobie, depresivní stavy, sklony k sebevraždě,
- psychosomatické reakce,
- poruchy sexuálního chování,
- poruchy v sociálních vztazích: nízké sebehodnocení, poruchy komunikace, poruchy interpersonálních vztahů, neschopnost empatie,
- zneužívání návykových látek, závislost,
- poruchy individuálního vývoje dítěte.
Oznamovací povinnost
Zákonné normy, které se vztahují k situacím, kdy je ohrožené dítě, jsou vlastně dvojího druhu. Jednak je to zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů a jednak trestní zákoník (40/2009 Sb.). Z hlediska možného dopadu na jednotlivce je zřejmě závažnější zákoník trestní. Ten vymezuje situace, kdy nepřekažení trestného činu (tedy situace, kdy trestnému činu nezabráníme) či jeho neoznámení (víme, že byl trestný čin spáchán, a necháme si to pro sebe) může vést k tomu, že budeme sami stíháni (dopustíme se sami činu trestného). Více o těchto situacích v následující části (Oznamování na Policii ČR).
Zákon o sociálně-právní ochraně dětí dává možnost každému člověku, aby pracovníka či pracovnici orgánu sociálně-právní ochrany dětí upozornil na to, že má podezření na to, že se někde vyskytuje dítě, o které není dostatečně postaráno, či dítě, které se nechová v souladu s obvyklými normami. Dítě samo má právo vyhledat pomoc pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí i bez vědomí rodičů. Zákon dále vymezuje povinnost pracovníků zařízení pro děti, nemocnic a dalších, aby oznamovali orgánům sociálně-právní ochrany dětí i podezření, že dítě, se kterým pracují či přicházejí do styku, je dítě ohrožené. Oznámení je možné provést anonymně.
Kde hledat pomoc? Nejsi v tom sám!
MAPA POMOCI https://nepanikar.eu/
LINKA BEZPEČÍ - nonstop, zdarma - 116 111 https://www.linkabezpeci.cz/
DĚTSKÉ KRIZOVÉ CENTRUM - pomoc ohroženým dětem z celé ČR - https://www.ditekrize.
- Pamatuj si, že nejsi sám (sama), komu se něco podobného děje! V každém případě si pamatuj, že o problémech se nemá mlčet, o problémech se má a musí mluvit, jinak se nikdy nevyřeší, svěř se tomu, komu opravdu věříš.
- Pamatuj si, že dítě má právo požádat, mimo jiné i školy a školská zařízení, o pomoc při ochraně svého života a svých práv. Tyto orgány, právnické a fyzické osoby, jsou povinny poskytnout dítěti odpovídající pomoc. Dítě má právo požádat o pomoc bez vědomí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte.
- http://www.pravonadetstvi.cz/deti/
- https://www.jaknatrauma.eu/
Příručka Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě v ordinaci PLDD. Doporučení pro praxi:
Příručka Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě ve škole. Doporučené postupy pro pracovníky škol:
https://www.nadacesirius.cz/soubory/ke-stazeni/prirucka-can-pro-skoly.pdf