Úvodní strana > Krajské listy > Evropská komise: Karlovarský kraj si zaslouží prioritní pozornost EU

 Evropská komise: Karlovarský kraj si zaslouží prioritní pozornost EU

Návštěva Evropské komise
​Re​giony postižené těžbou, v nichž je životní úroveň nižší než v jiných částech Evropy, potřebují přednostní péči ze strany státu i Evropské unie. Během své návštěvy Karlovarského kraje se na tom shodli zástupci Evropské komise s vedením Karlovarského kraje. Proto by se měl náš kraj mimo jiné přihlásit do plánované výzvy pro 42 regionů EU postižených těžbou, která se otevře v létě letošního roku. Z ní by měly jít finance pro 6 vybraných regionů na technickou podporu přípravy projektů řízené restrukturalizace a zmírnění následků plánovaného útlumu těžby hnědého uhlí.


 Zástupci Evropské komise v čele s vedoucím kabinetu místopředsedy EK Jurajem Nociarem se setkali s vedením kraje, představiteli společnosti Sokolovská uhelná, se starostkou Sokolova, předsedou mikroregionu Sokolov - východ a dalšími osobnostmi regionu. Akce se účastnili také lidé z ministerstva pro místní rozvoj, průmyslu a obchodu a ze společnosti BMW Group, která chystá na Podkrušnohorské výsypce stavbu testovacího centra.

„Představitelům Evropské komise jsme především ukázali náš kraj jako strukturálně postižený region, který se potýká s nejnižší průměrnou mzdou v zemi, nejnižším HDP na obyvatele v ČR, které činí 315 tisíc korun, zatímco v dalším strukturálně postiženém Ústeckém kraji už je to alespoň 345 000 korun na obyvatele. Máme nejméně vysokoškolsky vzdělaných lidí. Zatímco v ČR je to celkem 24 procent, u nás pouze 11 procent. Na druhou stranu jsme lázeňským krajem, který musí stavět na rozvoji cestovního ruchu. Proto jsme stanovili 5 strategických projektů, jež by měly situaci pomoci zlepšit, a chceme na ně získat peníze z národních i evropských programů. Založili jsme uhelnou platformu, která se bude soustředit na čtyři tematické oblasti, ať už je to řízený útlum těžby, věda a výzkum, vzdělávání a tvorba pracovních míst,“ vysvětlila hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová. Ta také upozornila na to, že na Sokolovsku a v okolí je zhruba 6 tisíc lidí zaměstnaných v těžebním průmyslu a navazujících provozech, kterých se útlum těžby dotkne. Proto k němu musí dojít řízeně a za podpory státu i EU. 

Jak uvedl předseda představenstva Sokolovské uhelné Jiří Pöpperl, společnost má za sebou celou řadu úspěšně realizovaných projektů rekultivace a revitalizace krajiny, řeší ale také nutnost vzniku nových příležitostí v oblasti, která budou zapotřebí po takzvané dekarbonizaci území. „Řízená restrukturalizace a dekarbonizace na Sokolovsku by mohla být pilotním projektem, na kterém by se dalo ukázat, jak se dají řešit koncentrované problémy tohoto území. Díváme se na věc nejen z pohledu těžařů, ale z pohledu regionu, jehož propad chceme zastavit a situaci zlepšit. Mohli bychom zkrátit dobu, která zbývá do ukončení těžby, ale chceme, aby kraj dostal nejprve potřebnou pomoc, aby měl prostředky na vznik nových pracovních míst a na řešení toho, co nastane,“ dodal Pöpperl.  Na to navázal Juraj Nociar z Evropské komise, který řekl, že by v nadcházejícím období mělo jít 25 procent prostředků EU, které jsou určeny pro chudší unijní regiony, právě na transformaci oblastí postižených těžbou.

Představitelé společnosti BMW Group přítomným vysvětlili plánovaný záměr vybudovat do roku 2022 zkušební centrum pro testování technologií autonomního řízení a vozů s alternativními pohony. Centrum počítá s tím, že vznikne až 700 nových pracovních míst, díky projektu se zvýší také poptávka po ubytovacích a stravovacích službách, místní firmy se budou moci zapojit do stavebních prací, údržby a správy areálu. Nemalý přínos pak záměr může mít pro rozvoj vědy a výzkumu a propojení s vysokými školami. 

Kromě těžební činnosti je ale kraj na druhé straně proslulý úrovní lázeňství a velmi oblíbený turisty a návštěvníky. Uvolněný zastupitel Karlovarského kraje Vojtěch Franta proto informoval evropskou delegaci o založení Institutu balneologie a lázeňství, který by měl rozvíjet právě aktivity v oblasti výzkumu účinků přírodních minerálních zdrojů. Připomněl také význam zápisu lázeňských měst a hornického Krušnohoří na Seznam UNESCO a nutnost efektivní propagace a změny image kraje.

Karlovarský kraj rovněž bude mít šanci získat finance od státu, které byly převedeny z programu, kde se je nepodařilo vyčerpat na zavedení vysokorychlostního internetu. „Tyto prostředky jdou na snížení znečištění ze stacionárních zdrojů a kraj čeká na verdikt v případě šesti projektů podaných z našeho území, dále na zlepšení infrastruktury základních škol, zvýšení kvality návazné péče a velký zájem máme o výzvu, z níž by mělo jít 1, 8 miliardy korun na nízkoemisní vozidla. Měli bychom tak možnost získat pro veřejnou dopravu až 150 moderních klimatizovaných autobusů na CNG,“ upřesnila hejtmanka. 

Zástupci Evropské komise si také prohlédli prostor lomu Jiří u Sokolova, zdařilý projekt rekultivace jezera Medard, navštívili mezinárodní letiště v Karlových Varech, aby se seznámili s jeho potenciálem pro budoucí větší využití, a prošli se lázeňským centrem Karlových Varů. Juraj Nociar v závěru setkání poděkoval za zajímavý program, který kraj připravil. Zdůraznil, že kraj i Evropská komise musí společně vymyslet, jak upřednostnit zájmy právě strukturálně postižených regionů. Kraj by proto mohl využít už plánovanou letní výzvu pro 42 regionů EU. Přislíbil také, že Evropská komise vytvoří seznam projektů, které by mohly strukturálně postižené regiony včetně Karlovarského inspirovat a pomoci jim, aby přesně věděly, které záměry mají na úrovni EU šanci na úspěch a získání potřebné finanční pomoci.


Za stránku zodpovídá: Jana Pavlíková
Datum vydání: 16.5.2019 15:30