Úvodní strana > Krajské listy > Hejtmanka vyhlašuje dobu zvýšeného nebezpečí vzniku požárů na území regionu

 Hejtmanka vyhlašuje dobu zvýšeného nebezpečí vzniku požárů na území regionu

Požár
​Od čtvrtka 26. července 2018 až do odvolání vyhlašuje hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová období zvýšeného nebezpečí vzniku požárů pro celé území našeho regionu.Činí tak na základě doporučení ředitele Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje Václava Klemáka. Důvodem rozhodnutí je vyšší výskyt požárů ve venkovním prostředí, nedostatek dešťových srážek, vysoké teploty vzduchu a další prognóza teplého počasí.


Vyhlášení období zvýšeného nebezpečí vzniku požárů je stanoveno Nařízením Karlovarského kraje č. 4/2016, kterým se určují podmínky k zabezpečení požární ochrany. „Dlouhodobé sucho, žádný déšť i předpověď počasí, která nepřináší změnu, to vše by mohlo zapříčinit vznik požáru kdekoliv v našem kraji. Musíme proto přistoupit k preventivním opatřením, která zahrnují například zákaz rozdělávat a udržovat ohně na volném prostranství, pálení klestí či používání pyrotechniky. Věřím, že to lidé pochopí a budou tyto podmínky dodržovat,“ uvedla hejtmanka Jana Vildumetzová. Porušení povinností stanovených uvedeným rozhodnutím lze postihnout jako přestupek.

„Informaci jsme zveřejnili na krajské úřední desce a předáme ji všem městským a obecním úřadům, které taktéž na úředních deskách zveřejní vyhlášení i ukončení tohoto období,“ doplnila ředitelka Krajského úřadu Karlovarského kraje Martina Vránová.

Obecné podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru

Místem zvýšeného nebezpečí vzniku požáru je jakákoli plocha na území kraje, která je pokryta vegetací takového charakteru, že je schopna v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru umožnit vznik požáru a jeho následné šíření (např. lesní porosty, plochy zemědělských kultur, parky, zahrady, louky apod.)

V době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru je na výše uvedených místech zakázáno: 

a) rozdělávat a udržovat ohně a odhazovat hořící nebo doutnající předměty

b) pálit klest a zbytky po těžbě na lesních pozemcích
c) provozovat jízdy parních lokomotiv, pokud nejsou zajištěna bezpečnostní opatření k zamezení vzniku požáru
d) používat pyrotechnické výrobky
e) používat jiné zdroje zapálení (např. létající přání, lampiony se světlem z otevřeného ohně, pochodně apod.)
f) spotřebovávat vodu z umělých a přírodních nádrží určených jako zdroje požární vody k jiným účelům než k hašení požárů

Podmínky k zabezpečení požární ochrany při sklizni obilovin, řepky a siláže v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru

(1) Žňová technika (veškerá technika používaná ke sklizni, převozu, odvozu, úpravě polí) musí být vybavena lapači jisker, lapači nemusí být vybavena, pokud je od výrobce provedena tak, že nemůže dojít k výfuku žhavých částic.

(2) Žňová technika musí být vybavena kromě hasicího přístroje instalovaného výrobcem ještě vodním nebo pěnovým přenosným hasicím přístrojem s minimálním objemem hasiva 9 litrů. Pokud se jedná o soupravu (např. traktor a valník), musí být hasicím přístrojem vybaveno pouze vlečné vozidlo.

(3) Součástí žňové techniky musí být technika schopná upravit půdu tak, aby vznikl ochranný pruh, který zamezí šíření požáru (ochranný pruh musí být zbaven hořlavého materiálu v takové míře, aby nemohlo dojít k přenosu požáru), tato technika musí být přítomna v místě provádění sklizně a u této techniky musí být nepřetržitě přítomna znalá obsluha. Pokud se jedná o pole o výměře 100 ha a větší, musí být tato technika přítomna na poli ve dvojnásobném množství.

(4) V případě založení stohu na strništi, musí být po naskladnění provedena úprava půdy po jeho obvodu takovým způsobem, aby vznikl ochranný pruh proti přenosu požáru v šíři nejméně 10 metrů (ochranný pruh musí být zbaven hořlavého materiálu v takové míře, aby nemohlo dojít k přenosu požáru).

(5) Pokud se provádí sklizeň obilovin, řepky a siláže na poli o výměře 100 ha a větší, musí být pole rozděleno alespoň na dvě přibližně stejně velké části, kdy k rozdělení pole dojde sklizní plodin a úpravou půdy tak, aby vznikl ochranný pruh proti přenosu požáru v šíři nejméně 15 metrů (ochranný pruh musí být zbaven hořlavého materiálu v takové míře, aby nemohlo dojít k přenosu požáru).


Za stránku zodpovídá: Jana Pavlíková
Datum vydání: 26.7.2018 16:30