Náměstek hejtmanky Karlovarského kraje Petr Kubis svolal dvě jednání u kulatého stolu, jejichž hlavním cílem bylo nadefinovat problémy, se kterými se potýkají přechodní i dlouhodobí pěstouni v regionu. Snahou všech zainteresovaných stran je navrhnout konkrétní opatření, jež by se mohla promítnout do připravované zákonodárné iniciativy.
O problémech, které se vyskytují v oblasti náhradní rodinné péče, jednali představitelé Karlovarského kraje společně se zástupci orgánů sociálně právní ochrany dětí obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, úřadu práce a pěstounů. „Dovolte mi, abych vám poděkoval za to, že jste přijali pozvání ke kulatému stolu. Jsem rád, že spolu můžeme diskutovat o tom, co vás trápí, co by bylo dobré změnit a v čem vám kraj může pomoci,“ uvedl náměstek hejtmanky Karlovarského kraje Petr Kubis.
Na prvním setkání se hovořilo zejména o zprostředkování náhradní rodinné péče, o zkrácení doby pro umístění dítěte po jeho narození do pěstounské péče či o vysokém počtu takzvaných doprovázejících organizací. Jedním z témat společné diskuse byla i spolupráce pěstounů s Krajským dětským domovem pro děti do 3 let. Jeho ředitelka Erika Pavlová v krátkosti představila, jaké odborné služby zařízení poskytuje. Se svými zkušenostmi z praxe se přijela podělit také ředitelka Dětského centra Plzeň Jana Tytlová a psycholožka Irena Plzáková. „Spolu s kolegou radním Janem Burešem jsme se byli podívat v Plzni a musím říci, že se nám líbí, jak to tam mají nastavené a jaké vysoce specializované služby nabízejí. U nás v kraji bychom mohli jít podobnou cestou. Stále ovšem platí, že dítě patří v prvé řadě do rodiny, nikoliv do ústavního zařízení,“ doplnil Petr Kubis.
V rámci druhého setkání se diskutovala zejména otázka navýšení odměn pro pěstouny a příspěvku na úhradu potřeb dítěte. O náročnosti péče o svěřené dítě mluvili nejenom pěstouni na přechodnou dobu Barbora Holubcová a manželé Krejčí, ale i dlouhodobá pěstounka Jitka Pokorná. Odměna pěstouna nebyla valorizována po dobu více než čtyř let, což je pociťováno obzvláště tíživě u dlouhodobé pěstounské péče, kde dosahuje pouhých osm tisíc korun hrubého. Změnit by se to ale mělo v rámci novely zákona o sociálně právní ochraně dětí, kterou již schválila poslanecká sněmovna a nyní míří do senátu.
Během druhého setkání se také rozvinula debata o systému vyplácení dávek, zejména pak o tom, jak zamezit jejich zneužívání v tzv. příbuzenské pěstounské péči. Orgány sociálně právní ochrany dětí se totiž velice často setkávají s tím, že příspěvky náhradní rodiče využívají na splácení dluhů a podobně. V této souvislosti se hovořilo o tom, zda tzv. příbuzenská péče plní svůj účel. V závěru jednání pak náměstek připomněl, že Karlovarský kraj se dlouhodobě snaží řešit problematiku nedostatku pěstounů v regionu a nyní se soustředí na zvýšení úrovně probíhající kampaně, prostřednictvím které chce oslovit případné zájemce o pěstounskou péči.
O problémech, které se vyskytují v oblasti náhradní rodinné péče, jednali představitelé Karlovarského kraje společně se zástupci orgánů sociálně právní ochrany dětí obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, úřadu práce a pěstounů. „Dovolte mi, abych vám poděkoval za to, že jste přijali pozvání ke kulatému stolu. Jsem rád, že spolu můžeme diskutovat o tom, co vás trápí, co by bylo dobré změnit a v čem vám kraj může pomoci,“ uvedl náměstek hejtmanky Karlovarského kraje Petr Kubis.
Na prvním setkání se hovořilo zejména o zprostředkování náhradní rodinné péče, o zkrácení doby pro umístění dítěte po jeho narození do pěstounské péče či o vysokém počtu takzvaných doprovázejících organizací. Jedním z témat společné diskuse byla i spolupráce pěstounů s Krajským dětským domovem pro děti do 3 let. Jeho ředitelka Erika Pavlová v krátkosti představila, jaké odborné služby zařízení poskytuje. Se svými zkušenostmi z praxe se přijela podělit také ředitelka Dětského centra Plzeň Jana Tytlová a psycholožka Irena Plzáková. „Spolu s kolegou radním Janem Burešem jsme se byli podívat v Plzni a musím říci, že se nám líbí, jak to tam mají nastavené a jaké vysoce specializované služby nabízejí. U nás v kraji bychom mohli jít podobnou cestou. Stále ovšem platí, že dítě patří v prvé řadě do rodiny, nikoliv do ústavního zařízení,“ doplnil Petr Kubis.
V rámci druhého setkání se diskutovala zejména otázka navýšení odměn pro pěstouny a příspěvku na úhradu potřeb dítěte. O náročnosti péče o svěřené dítě mluvili nejenom pěstouni na přechodnou dobu Barbora Holubcová a manželé Krejčí, ale i dlouhodobá pěstounka Jitka Pokorná. Odměna pěstouna nebyla valorizována po dobu více než čtyř let, což je pociťováno obzvláště tíživě u dlouhodobé pěstounské péče, kde dosahuje pouhých osm tisíc korun hrubého. Změnit by se to ale mělo v rámci novely zákona o sociálně právní ochraně dětí, kterou již schválila poslanecká sněmovna a nyní míří do senátu.
Během druhého setkání se také rozvinula debata o systému vyplácení dávek, zejména pak o tom, jak zamezit jejich zneužívání v tzv. příbuzenské pěstounské péči. Orgány sociálně právní ochrany dětí se totiž velice často setkávají s tím, že příspěvky náhradní rodiče využívají na splácení dluhů a podobně. V této souvislosti se hovořilo o tom, zda tzv. příbuzenská péče plní svůj účel. V závěru jednání pak náměstek připomněl, že Karlovarský kraj se dlouhodobě snaží řešit problematiku nedostatku pěstounů v regionu a nyní se soustředí na zvýšení úrovně probíhající kampaně, prostřednictvím které chce oslovit případné zájemce o pěstounskou péči.
Za stránku zodpovídá
Mgr. Veronika Svobodová
Datum aktualizace
25. 5. 2017 - 13:30
