Naše planeta prochází již několik desetiletí postupnou klimatickou změnou. Globální oteplování Země způsobí ve střední Evropě podle odborníků vznik výrazně suššího klimatu. To bude mít vliv na snížení zásob pitné vody. Proto je třeba již dnes připravit pro budoucí generace možnost vytvoření nádrží na akumulaci povrchových vod.
Ministerstvo zemědělství zapracovalo do Plánů hlavních povodí téměř 200 lokalit v naší republice, které by se v případě nutné potřeby pitné vody mohly zatopit. V Karlovarském kraji se jedná o 12 lokalit, z toho 2 jsou ve vojenském prostoru. Ministerstvo zemědělství předpokládá, že nedostatek vody bude třeba řešit v horizontu let 2030-2050. Na vytipované lokality se bude vztahovat územní ochrana. „To znamená, že v těchto oblastech nebude možné umisťovat stavby technické a dopravní infrastruktury mezinárodního, republikového a jiného - ne místního významu. V lokalitách nebude rovněž možné budovat stavby a zařízení pro průmysl, energetiku, zemědělství, těžbu nerostů a další stavby, zařízení a činnosti, které by mohly narušit geologické a morfologické poměry v přehradním profilu, nebo nepříznivě ovlivnit využití plochy zátopy a to jak samotnou stavbou, terénními úpravami, tak jejich provozem. Příkladem mohou být skládky nebezpečných odpadů, odkaliště apod.,“ vysvětluje radní kraje Luboš Orálek.
Všechny tyto lokality budou navrženy k zapracování do územního plánu velkého územního celku Karlovarského kraje. V prvním pololetí příštího roku budou na toto téma probíhat diskuse se zástupci obcí dotčených území. Před konečným schválením plánu formou usnesení vlády budou moci zástupci měst a obcí tento materiál připomínkovat.
„Zástupci Karlovarského kraje požadovali, aby byly v Plánu hlavních povodí uvedeny jako územní rezerva pouze čtyři lokality: Chaloupky, Dvorečky, Mnichov a Broumov. Tyto čtyři lokality nejsou ve významném střetu s civilizačními faktory a ani žádná z dotčených obcí nezaujala negativní stanovisko,“ uvádí Luboš Orálek. Ostatní lokality - Rotava, Skřiváň,Tuřany, Rájec, Poutnov a Háje jsou doporučovány krajem pouze jako lokality evidované. Zbylé dvě lokality Kyselka a Hlubocká pila se nacházejí ve vojenském prostoru Doupovské vrchy a jejich další osud záleží na vyjádření Ministerstva obrany.
Plány oblastí povodí by měly být schvalovány v roce 2009. „Zástupci Karlovarského kraji si uvědomují závažnost rozhodnutí, že některá území nebudou moci vlastníci využít podle svého uvážení. Dostatek vody je ale ve veřejném zájmu. Odbor životního prostředí a zemědělství navíc zadá v příštím roce studii, která by měla napomoci při rozhodování i diskusi s veřejností zda je navržené lokality skutečně potřeba územně chránit, a zda dle klimatologických modelů zajistí dostatečnou zásobu vody,“ dodává Luboš Orálek Předpokládá se, že zpracovatelé studie budou zohledňovat i nové nádrže vzniklé zatopení jam po těžbě hnědého uhlí.
Všechny tyto lokality budou navrženy k zapracování do územního plánu velkého územního celku Karlovarského kraje. V prvním pololetí příštího roku budou na toto téma probíhat diskuse se zástupci obcí dotčených území. Před konečným schválením plánu formou usnesení vlády budou moci zástupci měst a obcí tento materiál připomínkovat.
„Zástupci Karlovarského kraje požadovali, aby byly v Plánu hlavních povodí uvedeny jako územní rezerva pouze čtyři lokality: Chaloupky, Dvorečky, Mnichov a Broumov. Tyto čtyři lokality nejsou ve významném střetu s civilizačními faktory a ani žádná z dotčených obcí nezaujala negativní stanovisko,“ uvádí Luboš Orálek. Ostatní lokality - Rotava, Skřiváň,Tuřany, Rájec, Poutnov a Háje jsou doporučovány krajem pouze jako lokality evidované. Zbylé dvě lokality Kyselka a Hlubocká pila se nacházejí ve vojenském prostoru Doupovské vrchy a jejich další osud záleží na vyjádření Ministerstva obrany.
Plány oblastí povodí by měly být schvalovány v roce 2009. „Zástupci Karlovarského kraji si uvědomují závažnost rozhodnutí, že některá území nebudou moci vlastníci využít podle svého uvážení. Dostatek vody je ale ve veřejném zájmu. Odbor životního prostředí a zemědělství navíc zadá v příštím roce studii, která by měla napomoci při rozhodování i diskusi s veřejností zda je navržené lokality skutečně potřeba územně chránit, a zda dle klimatologických modelů zajistí dostatečnou zásobu vody,“ dodává Luboš Orálek Předpokládá se, že zpracovatelé studie budou zohledňovat i nové nádrže vzniklé zatopení jam po těžbě hnědého uhlí.
Datum aktualizace
11. 12. 2006 - 14:38
