Domovská stránka > Cykloportál > Přehled cyklotras > Karlovy Vary > Místní cyklotrasa č. 2000    Pernink - Nové Hamry - Rolava

Místní cyklotrasa č. 2000    Pernink - Nové Hamry - Rolava

Průběh trasyDélka trasy:  20 km 
Náročnost trasy: Lehká
Povrch trasy: Převažují šterkové cesty a lesní asfaltky, 5 km po silnicích III.tř.
Doprava:  Po silnicích jen mírný provoz
Doporučené kolo: turistické (cross, MTB)

Byla to první cyklotrasa vyznačená v našem kraji (tehdy ještě v Západočeském kraji) a vyznačená byla v roce 1998.

PRŮJEDNÍ MÍSTA:
Pernink - Pajndl - Tisová - Nové Hamry - Chaloupky - Rolava

 

Ukaž na mapě Pernink (Bärringen) - 0 km (rozc. s 2198, Karlova stezka)
PerninkJanNep_small.jpgPodle pověsti v těchto místech vyhrabal medvěd rudu a odtud asi pochází německý název Bärringen. Počátkem 16. století přicházejí do hustě zalesněné oblasti první průkopníci hornictví. Období vzniku Perninku je spojeno i zde se jménem majitelů ostrovského panství - rodem Šliků. Dne 19. listopadu 1532 povýšil Jindřich Šlik osadu, tehdy zvanou Peringer, na horní město. Mocné žíly rudy se nacházely v dolu Nanebevzetí Panny Marie, dolu sv. Václava a v dalších. Ne nadarmo se území mezi Perninkem, Abertamy a Horní Blatnou nazývalo „stříbrným trojúhelníkem". Roku 1645 získal Pernink rozsáhlá městská privilegia - např. vaření a šenk piva, skladování a prodej soli, výroční trhy aj.  V letech 1770-1772 bylo městečko postiženo velkou bídou a hladomorem. V 1. polovině 19. století založil Adalbert Meinl v Perninku textilní závod. V roce 1843 už zde žilo téměř 1800 obyvatel ve 207 domech. Roku 1899 byla otevřena železniční trať z Karlových Varů do Potůčků s přípojem do Saska a právě tehdy dosáhl Pernink období nového rozkvětu, které trvalo až do 2. světové války (počet obyvatel se pohyboval okolo 3500, z toho bylo pouze 50 Čechů). Po odsunu téměř 90% německých obyvatel v roce 1946 došlo poměrně brzy k novému osídlení a počet obyvatel se zvýšil na 1200.
V Perninku najdeme i několik památek. Kostel Nejsvětější trojice s věží v alpském stylu z roku 1716. Kontribučenská sýpka ze 17. století je zajímavá stavba, chráněná jako památka (stojí mezi domy čp. 105 a čp. 108). Byla postavena podle josefinského nařízení pro ukládání či přechovávání zásob obilí při hladomoru.
V centru obce, vedle staré kašny roste chránění strom jilm horský, který má přes 100 let. Kašna v parku uprostřed náměstí byla v době, když už jí bylo 90 let opravena. Byla už velmi sešlá a tak obyvatelé Perninku uspořádali veřejnou sbírku na její opravu. 
 
TIP:  Nádraží Pernink (odb. km)
PerninkViadukt_small.jpgU perninského nádraží můžeme vidět technickou památku - obloukový kamenný viadukt. Velmi smělé dílo z přelomu 19. a 20. století, v těsné blízkosti před nádražím v Perninku. Na stavbu mostů a tunelů byly v té době najímáni zkušení italští dělníci. Perninský viadukt je tvořen šesti oblouky a nejvyšším bodě dosahuje výšky 20 metrů a hřeben mostu je v nadmořské výšce 902 metrů. Jedná se o nejvýše položené dílo svého druhu Českých drah.
Další zajímavostí je průsek ve stráni nad viaduktem. To je místo kde stával ještě v roce 1982 skokanský můstek. Na něm se učili místní kluci skákat a někteří z nich i dost úspěšně, například Rudolf Höhnl. Dnes už nezůstalo po můstku téměř nic.
 
Ukaž na mapě U Přejezdu - 1,7 km
PerninkPrejezd_small.jpgZde na železničním přejezdu jsme právě v nejvyšším místě trati č. 142 Karlovy Vary - Potůčky. Na trati leží celkem 17 železničních stanic a zastávek. Maximální klesání (resp. stoupání) trati je 30 promile (v úseku Pernink – Potůčky). Pro povahu trati (stoupání, převýšení) se trati přezdívá „Krušnohorský Semmering“. Nejvyšší místo na trase (915 m n. m.) je mezi zastávkami Pernink a Oldřichov u Nejdku. Stanice Pernink (902 m) je druhá nejvýše položená železniční stanice v ČR (nejvyšší je Kubova huť - 995 m na trati č.198 spojující Strakonice a Volary, v Evropě je to stanice Jungfraujoch ve Švýcarsku - 3454 m). Provoz byl na trati oficiálně zahájen 15. května 1899, a to se čtyřmi páry osobních vlaků.
 
TellerovyDomy_small.jpgTellerovy Domy byl původní název vlakové zastávky Oldřichov u Nejdku na trati 142. Zastávka leží v bezprostřední blízkosti osady Chaloupky (dříve Tellerovy Domy). Osada po válce zanikla a zachovalo se jen několik chalup sloužící k rekreaci. Vlaková zastávka pak byla přejmenována podle vsi vzdálené 2 kilometry jižně - Oldřichov u Nejdku.
Oldřichov byl dříve samostatnou obcí a v roce 1939 zde žilo 464 většinou německých obyvatel. Součástí obce byly osady Saifenhäusel (Sejfy) a Tellerhäuser, obě položené u trati.
Zastávku Oldřichov (875m) zřídila dráha ve 30. letech v souvislosti s motorizací osobní dopravy (vlaky vedené parními lokomotivami zde projížděly). Protože zastávka vznikla na širé trati, není zde úprava sklonu. Stoupání zde činí bezmála 30 promile, což znamená, že za špatného počasí, mlhy, námrazy či sněhu mají zde některé vlaky problémy s rozjezdem a mnohdy se mezi cestujícími objevují škodolibé poznámky typu "půjdeme zatlačit" a podobně.
Současný dřevěný přístřešek vznikl až za 2. světové války péčí říšskoněmeckých drah. V roce 1997 se zastávka dočkala vylepšení a na nástupišti byly zřízeny betonové hrany.
My pak pokračujeme dále po tzv. Sejfské cestě stále po trase 2000.
 
 
Ukaž na mapě Pod Tisovským vrchem - 4,8 km
PodTisoVrchem_small.jpgNa tomto rozcestí můžeme odbočit ke krásné kamenné rozhledně na Tisovském vrchu, zvané Pajndl. Na kole se dá vyjet až pod rozhlednu, sice je to "trochu" do kopce, ale vyplatí se to, výhled je parádní a rozhledna (technická památka) je také unikátní. K rozhledně se držíme žluté pěší trasy a závěrečné stoupaní je spíše už pro horská kola.
Dále pokračujeme po naší trase a asi po 0,5 km projedeme kolem zastávky Sejfy, vzpomínané v předchozím místě.
 
  

TIP: Rozhledna Pajndl - odb. 2 km
Pajndl2_small.jpgZrekonstruovaná rozhledna na Tisovském vrchu s výhledem na jihozápadní Krušnohoří se nachází ve výšce 977 n.m. nedaleko města Nejdek. Byla postavena v roce 1897. Nechala ji postavit někdejší Krušnohorská jednota. Inspirací jí byla vyhlídková věž na Klínovci. Po druhé světové válce začala chátrat a byla opravena až v letech 1986-87. V roce 1995 byla prohlášena za kulturní památku. Kamenná věž mývala ještě z předválečném období v místě dnešního vstupního přístřešku  malý hostinec, kdy tu ještě byl mnohem větší turistický ruch. Rozhledna je dostupná je po celý rok.

 
TIP:  Ovčí most - odb. 0,6 km
OvciMost2_small.jpgU přístřešku (na 6,9 km), můžeme udělat zase malé odbočení. Asi 600 m po zelené na jih je Ovčí most - starý kamenný most přes trať z Nejdku do Horní Blatné. Most byl postaven společně se železnicí v roce 1898, aby zůstala zachována stará povoznická cesta, kterou trať protínala. Most snad nebyl nikdy rekonstruován a tak si zachoval svou původní podobu až do dnešní doby.
 
NadTisovou_small.jpgSpojka (0,7 km) mezi cyklotrasami 2000 a 2009. Pokud po ní odbočíme, přijedeme do obce Tisová u Nejdku, kde je vlaková zastávka a restaurace Kukačka (v provozu od středy do neděle od 12-21h), a pak dál se po trase 2009 dostaneme kolem výletní restaurace Krásná vyhlídka až Nejdku. Naše trasa ale pokračuje stále po lesní cestě, kolem nádraží Nové Hamry do centra horské obce Nové Hamry.

 

Ukaž na mapě Nové Hamry (Neuhammer) - 10,2 km (rozc. s 2009 a Karlova stezka)
N_HamryInfocentrum_small.jpgObec založili horníci v 15. století a své jméno dostala podle nového hamru, postaveného pod Dvorským vrchem. Cín a železná ruda, těžené v okolí, se zpracovávaly přímo v obci. Cín se získával z dolu Řehoř, ležícího na úpatí Tisovského vrchu. Ruda se drtila ve třech stoupách. Staré záznamy hovoří o dolech Svatý Štěpán, Peintl a Svatý Michal. Na úbočí Perninského vrchu se nacházel důl na železnou rudu, v říčce Rolavě se rýžoval cín a na jejich březích stály mlýny, drátovny, pily a hamry se stoupami a kovárnami. Tak o tom svědčí berní rula z roku 1654. Největší rozmach dolování spadá do éry panování loketských hrabat ŠIiků. Zajímavé jsou údaje o Soví Huti -sklárně z 16. století, která stávala na místě vrchnostenské hájenky Soví dvůr, kde bylo poprvé obarveno sklo na modro kobaltovou barvou (šmolkou) sklenářem Kryštofem Schürerem. Místní drátovna byla jednou z největších v okolí. Ve 2. polovině 19. století se v Nových Hamrech rozšířila domácí výroba jemných krajek, plechových pocínovaných lžící a perleťových knoflíků. Byla také zřízena velkopila a šindelárna. Před druhou světovou válkou zde pracovala továrna na prádlo, výroba dřevoviny a řada řemeslnických živností. Po odsunu sudetských Němců muselo mnoho původních obyvatel odejít a s nimi odešly i tradice a folklór Krušnohoří. Jejich domy se staly majetkem přistěhovalců z různých částí Čech a Moravy. Někteří z odsunutých německých občanů se dnes vrací a svými dary pomáhají k obnově některých památek - např.  místního kostela.
Od dvacátých letech 20.století se Nové Hamry staly vyhledávaným letoviskem a místem čilého cestovního ruchu a jsou jimi dodnes, především jako centrum zimních sportů. Nejvýznamnější architektonickou památkou je malebný kostelík sv. Jana Nepomuckého, který byl postaven v roce 1789. K zajímavým stavebním památkám patří dále sloup se sochou Panny Marie u kostela, dům č.p. 78 a barokní kaplička v horní části obce.

Ukaž na mapě Chaloupecké parkoviště - 12,7 km
ChaloupeckePark_small.jpgJe to důležité rozcestí, kde odbočujeme ze silnice na lesní cestu podél říčky Rolavy. Celé údolí odtud, až do bývalé obce Rolava je nádherný kout přírody a na první pohled už se jen stěží pozná, že byl kdysi obýván lidmi. Za zhlédnutí stojí nejen vlastní údolí, ale i svahy nad ním. Zajímavé jsou například bizarní žulové útvary v lesíku nad bývalým středem obce. Doufejme, že si toto místo uchová svou krásu i nadále, a že se nepodaří uskutečnit některé plány, podle nichž by Chaloupky měly zmizet definitivně pod vodami údolní přehrady. 
Po silnici rovně bychom pokračovali do Jelení po Karlově stezce a pak dále do Saského Aue.
 
Chaloupky_small.jpgPojmenování bývalé obce je odvozeno od nově postaveného domu (neu Haus) – kovárny pro horníky. Kolem ní později vznikla vesnice, na kterou se přeneslo toto pojmenování. Český název Chaloupky byl stanoven v roce 1947 a vycházel z charakteru zástavby. První písemná zpráva o vsi je z roku 1757, kdy byla součástí nejdeckého panství. Okolnosti zániku byly stejné jako u Rolavy či Jelení. V 50. a 60. letech 20. století byla všechna stavení demolována. Škola stála v Chaloupkách od roku 1898. Byla dvojtřídní a její součástí byl i byt pro řídícího učitele. Od roku 1925 stál vedle školy pomník obětem 1. světové války. V obci působil divadelní spolek. Pošta byla v Nových Hamrech, kostel v Jelení. K významným provozům patřila Leopoldova parní pila a bednárna, jejíž činnost neustala ani po 2. světové válce, kdy ji získal do národní správy J. Kubát. Přestože pila prosperovala, byla úřednickým rozhodnutím ministerstva průmyslu v roce 1947 zrušena.  V roce 1930 tu stálo ještě 79 domů a žilo zde 359 obyvatel, v roce 1955 tu stály už jen tři opuštěné ruiny.
 
Ukaž na mapě Přebuzské vřesoviště -   19,4 km (rozc. s 2044)
Přebuzské vřesovištěPřijíždíme na rozcestí s trasou 2044. Za silnicí si můžeme všimnout rozsáhlé planiny porostlé vřesem. Jedná se o přírodní památku Přebuzské vřesoviště. Na území o rozloze 90 ha se nachází komplex polopřirozených vřesovištních a rašeliništních biotopů vzniklých po těžbě rašeliny. Vyskytují se zde vzácné a ohrožené druhy rostlin a živočichů. Ještě v první polovině minulého století se tu rašelina těžila, sušila a používala jako palivo. V současnosti (od roku 1992) je vřesoviště památkově chráněno.
 
 

Ukaž na mapě Rolava (Sauersack) - 19,7 km (rozc. s 23)
Rolava_small.jpgVesnice Rolava byla založena přibližně v polovině 17. století a její vznik souvisí s těžbou cínu. Život na bažinatých loukách a ve vysoké nadmořské výšce asi nebyl nikdy jednoduchý, přesto zdejší lidé byli určitě spokojení a přežili zde mnohé útrapy. Co však nemohli stejně jako podobné obce v Krušnohoří ovlivnit, byl odsun německého obyvatelstva po 2. světové válce. Německý název obce Sauersack byl sice ještě v roce 1947 přeměněn na "Rolava" podle protékající říčky, ale ne na dlouho. Vzhledem k tomu, že se obec nacházela asi dva kilometry od česko-německých hranic, nebyl zájem na jejím vzkříšení a znovuosídlení. Místo toho byla v roce 1951 začleněna do pohraničního pásma. Což znamenalo její likvidaci. Z kdysi velké vesnice (v roce 1930 tu žilo ještě přes tisíc obyvatel)  zůstalo do dnešních dob u říčky Rolavy pouze pět domů, které slouží k rekreačním účelům.

 

 

Videa:
ČT - Toulavá kamera - Nové Hamry
ČT - Na toulavém kole - Krušné hory
ČT - Toulavá kamera - Pernink v zimě
YT - ČT Tajemství železnic - Krušnohorský semmering
 
Weby:

 

 

Datum vydání: 2.3.2018 17:00