Domovská stránka > Cykloportál > Přehled cyklotras > Cheb > Místní cyklotrasa 2070 Cheb - Dřenice - Nebanice

Místní cyklotrasa 2070 Cheb - Dřenice - Nebanice

Vedení trasy a profil Délka trasy: Značený úsek 18 km, po prodloužení a s odbočkami až 28 km
Náročnost trasy: Lehká
Nastoupáme: 149 m
Povrch trasy: Silnice III. třídy 50%, vozové cesty 35%, lesní a polní cesty 15%
Doprava: Po silnicích slabý, jinak téměř žádný provoz
Cyklotrasa je vhodná pro: Crossová a horská kola

Průjezdní místa (PM):
 Ukaž na mapě Cheb (Eger), nádraží - 0 km (rozc. s CT č.6)
Chebské nádraží Cyklotrasa č.2070 začíná před budovou nádraží. Než ale začneme náš dnešní výlet můžeme ještě navštívit nedalený Františkánský klášter nedaleko náměstí. Chebské nádraží mělo od počátku vzniku železnice (1865) velkou důležitost. Sbíhaly se tu totiž tři tratě bavorské dráhy, jedna trať saská a o něco později i dvě rakousko-uherské. To si vyžádalo již od počátku vybudování společného nádraží, které pak bylo v roce 1908 celé přestavěno a rozšířeno. Po vzniku Československa, se bavorská a saská dráha spojily, a tak v Chebu působily už jen dvě železniční správy, tedy československá a říšskoněmecká. Jak rozsáhlé bylo chebské nádraží svědčí i to, že zde bylo zaměstnáno 800 německých a 200 českých železničářů. Dne 25. března 1945 překvapilo město Cheb spojenecké letectvo, které svým bombardováním zničilo staniční budovu, okolní moderní hotely a celou čtvrť nových obytných budov před nádražím. Krátce po té, 8. dubna byl uskutečněn další nálet soustředěný na nádraží, který byl ještě ničivější. Celé nádraží bylo po náletu v troskách a bylo zničeno přes 1000 železničních vozů a lokomotiv. Po válce byla vystavěna provizorní dřevěná budova nádraží. To však nebyla dobrá vizitka při příjezdu do Čech. Stará budova nádraží byla odstraněna do základů a začalo se s výstavbou nové budovy a celého náměstí jako hlavního dopravního městského centra. Koncem roku 1962, i když nádraží nebylo ještě úplně dokončené, bylo předáno veřejnosti. U hlavního vchodu do nádražní budovy je pamětní deska padlých železničářů a jednoho strážníka v roce 1938 při povstání Henleinovců. Text na desce není úplně přesný, jelikož železničáři nepadli při obraně nádraží, ale chtěli pomoci zraněnému četníkovi Janu Klennerovi. Podrobnosti o této události naleznete na stránkách Zaniklých obcí a v článku Jiřího Johna v odstavci Vzpoura.
Ukaž na mapěLávka - 0,5 km
Z nádraží pokračujeme vlevo po cyklostezce k lávce. Železná lávka vede přes celé kolejiště a při náletu v roce 1945 jako zázrakem zůstala nepoškozena a slouží svému účelu dodnes. Přes tuto 300 m dlouhou lávku vede naše cyklotrasa, je však třeba počítat s tím, že na druhé straně lávky jsou dlouhé schody a kola je zde nutné přenášet, protože tu zatím nejsou udělané ani vodící šikminy pro kočárky natož kola. Pod schody nedaleko rybníčku bývala v dávné minulosti stará tvrz Bodnershof.
Ukaž na mapě Bodnershof - 0,8 km
Rybníček v bývalém Bodnershofu Tvrz vznikla zřejmě ve 14. století a vedle ní později vznikl poplužní dvůr. Je to už zapomenuté tvrziště a bylo jedním z několika panských sídel, která se na území města Chebu nacházely. Vznik této gotické tvrze je doposud zahalen tajemstvím. Zřejmě ji založili ve 14. století chebští patricijové, neboť výhradně oni jsou zmiňováni jako její majitelé. Zakladatelem byl neznámý člen rodiny Leubnerů, neboť roku 1395 je připomínán pod jménem "Lebwnershof", tj. Leubnerův dvůr. Počátkem 15.století jej získala chebská rodina Bodnerů, po nichž byl pak přejmenován na Bodnershof a toto jméno mu již zůstalo. Tvrz byla vybudována na břehu malého rybníka, který tvořil součást jejího opevnění. Vlastní tvrziště vybíhalo jako poloostrov do rybníčku a od jihu ji odděloval vodní příkop. Jihovýchodně od tvrze stával poplužní dvůr.
Stavební podoba tvrze není známá, neboť žádné její starší vyobrazení dosud nebylo nalezeno a na tvrzišti ještě neproběhl archeologický průzkum. Tvrz v Bodnershofu byla opuštěna zřejmě už v 17. století a později zanikla. Od roku 1767 je již zmiňován pouze poplužní dvůr, který se sice dožil našeho století, ale poté byl i on beze zbytku zbořen. K jeho zániku došlo po roce 1945, kdy při náletu spojeneckého letectva na chebské nádraží byla zničena východní část rybníka a poškozen byl i poplužní dvůr. Na jeho místě jsou dnes zahrádky.
Odtud pokračujeme po značené trase do Podhradu.
Ukaž na mapěPodhrad (Pograth) - 2,9 km (rozc. s CT 2056)
Restaurace u rybníka V Podhradu asi 500m před železničním viaduktem cyklotrasa odbočuje vlevo k rozcestí s trasou 2056 u restaurace U Rybníka. Ves byla dříve rozmístěna v údolí kolem bývalého zámečku u řeky Odravy. Po vybudování vodní nádrže se však ocitla na samém jejím břehu, což byl důvod jejího částečného zániku. Podhrad se pak postupně přesunul do okolí železničního viaduktu.
První písemné zprávy o Podhradu pocházejí z konce 13. století.  Tvrz v roce 1860 koupil Jan Gottfried Opitz, který tvrz radikálně přestavěl na pseudogotický zámeček. V této podobě zůstal zámek stát až do konce padesátých let minulého století a poté byl v souvislosti s výstavbou vodní nádrže Jesenice zcela zbytečně zbořen.
Ještě než budeme pokračovat, odbočíme krátce po cestě přes pole k letišti.
Ukaž na mapě Chebské letiště - (odbočka z trasy 500 m)
Vzletová dráha chebského letištěLetiště v Chebu bylo totiž prvním vojenským výcvikovým letištěm u nás. Na místě letiště dříve stála jen stará věž ( Alter Pulverthurm). V roce 1916 c.k. armáda vykoupila pozemky na Maškově a vybudovala dva dřevěné hangáry a tím se začala odvíjet historie chebského letiště. Rok zde fungovala záložní letecká rota FLEK (Fliegerersatzkompanien – cvičné jednotky pro výcvik pilotů a pomocného personálu) s celkem asi 12 letadly různých typů. Navíc v roce 1918 zde byl ustanoven také doplňovací letecký park FLEP (Fliegertappenpark – zásobování výzbrojí a náhradními díly).
Po vzniku Československé republiky v říjnu 1918 neměla nová čs. vláda dostatek sil prosadit svoji pravomoc na chebském letišti, protože sudetští Němci vyhlásili samosprávnou provincii Deutschböhmen. Tímto se vlastně letiště dostalo na nepřátelské území. Proto se čs. armáda rozhodla chebské letiště obsadit. I když vše probíhalo celkem bez odporu, dva němečtí piloti chtěli uletět s jedinými provozuschopnými letadly. To se jim nezdařilo a ukořistěná letadla se stala základem pro vznik našeho letectva. Od roku 1920, kdy je zde založeno Vojenské letecké učiliště, se letiště Cheb stává centrem veškerého leteckého výcviku vojenského letectva ČSR.
Z důvodu nevýhodné polohy letiště (u hranic s Německem) se od roku 1925 pilotní škola postupně přesunová na nově budované letiště v Prostějově. A naopak se od roku 1929 na letiště přesouvají stíhací letky z Prahy a navíc zde vzniká pozorovací letka, která až do roku 1938 prováděla průzkum nad Německem.
V roce 1938 po obsazení Sudet německou armádou navštívil letiště říšský kancléř Adolf Hitler. Následně pak byla započata stavba nové letecké základny na Švédském vrchu. Tak vznikla jižně od Chebu jedna z nejnovějších leteckých základen pod názvem Egerflugzeugwerke (Letecké dílny Cheb). Od roku 1944 se stalo  letiště Cheb pobočkou slavné letecké firmy Heinkel a prováděly se zde vedle oprav i montáže nových strojů z výrobního programu firmy. Proto se chebské letiště pak stalo i jedním z prvořadých cílů spojeneckého bombardování v roce 1945.
Po válce se dva roky hodnotné díly letadel odvážely do šrotu a o zničené tovární objekty se nikdo nestaral. Až roku 1947 využívá množství leteckého materiálu hrstka místních nadšenců, kteří zde založili aeroklub. Ten však nemohl už po únoru 1948 být kvůli střežení západní hranice využíván. Až v 80. letech mohlo být letiště s omezeními používáno a byl umožněn letecký provoz zemědělským strojům. V dnešní době je aeroklub obnoven a využíván k vyhlídkovým letům nad městem Cheb. V září roku 2007 byl na letišti ku příležitosti 90. výročí vzniku letiště v Chebu uspořádán letecký den.
Vrátíme se zpět na naši trasu v Podhradu a pokračujeme dál, asi 400 m na rozcestí k zahradám. Tady zase odbočíme z naší trasy a mezi zahrady, abychom si prohlédli pozůstatky válečného hřbitova.

Ukaž na mapě Podhrad, hřbitov (odb. z CT 300 m)
Jeden z dochovaných náhrobků hřbitova S odbočky sjedeme dolů po úzké silnici asi 200 m a vydáme se první odbočkou vlevo do lesíka na konci zahrad. Zahrady a lesík se nachází na místech bývalého rozsáhlého zajateckého hřbitova
V souvislosti s 1. světovou válkou vznikl u Podhradu zajatecký tábor. Znamenal pro místní obyvatele velkou, zejména potravinovou zátěž. Tábor se začal stavět na jaře roku 1915 a bylo postaveno 180 baráků pro vojenské zajatce. Jeho kapacita byla neuvěřitelných 10 000 osob, v jednu dobu tu bylo i 12 500 zajatců. Zpočátku byl tábor určen jen pro ruské zajatce, ale od roku 1915 tu byli převážně tatarští zajatci. Zajatcům byla postavena "polní" mešita do které se vešlo až 1600 věřících. Nedaleko tábora se nacházel velký zajatecký hřbitov. Zajatci byli propuštěni 28.10.1918. Bez jakýchkoliv prostředků byli ponecháni svému osudu a byli odkázáni jen na pomoc místních obyvatel.
Zajatecký hřbitov je dnes ztracen mezi vzrostlými okrasnými stromy, vysázenými kdysi na hřbitově. Hřbitov byl ještě trochu udržovaný do roku 1976, pak se Podhrad připojil k Chebu a hřbitov značně zpustl.
Na hřbitově bývalo mnoho válečných náhrobků, které připomínaly místo posledního odpočinku 420 Rusů, 225 mohamedánů a 96 Italů se zajateckého tábora. Na velké části hřbitova vznikly za socializmu zahrady a dochovaly se jen dva velké pomníky - jeden s pravoslavným křížem a druhý s  mohamedánským půlměsícem. V roce 2007 se v  chebském deníku objevily zprávy, že by se hřbitov snad mohl dočkat obnovy a v roce 2009 se skutečně začalo s jeho obnovou. Nyní je celý areál upraven, ale také oplocen a uzamčen, protože se tam ještě budou provádět nějaké úpravy. Ale pokud by jste se chtěli dovnitř podívat, voljte pana Martina Dvořáka na MÚ Cheb tel: 354 440 635.
Ze hřbitova se zase vrátíme na silnici a pokračujeme po cyklotrase do Všeboře.
Ukaž na mapěVelká Všeboř (Grosse Schöba) - 4,2 km
Všebořský zatopený most Velká i Malá Všeboř ležely původně každá z jedné stany řeky Odravy (Wondreb) a byly propojeny mostem. Velká Všeboř byla ve 30. letech poměrně rozsáhlá obec s tisíci obyvateli. Po vybudování přehrady Jesenice byly obě obce rozděleny vodní plochou a částečně zatopeny. Cesta mezi oběma obcemi zmizela pod vodou a vysoký betonový most byl zatopen do poloviny svých oblouků. Část mostu dodnes vyčnívá nad vodou přehrady. Když je v přehradě nízká hladina vody, objevuje se občas i mostovka. Toho pak využívají rybáři a z mostu loví ryby. Most je nejlépe vidět z břehu ve Velké Všeboři, kam se dostaneme po původní staré cestě, která vedla do Malé Všeboře. Projedeme kolem vlakové zastávky přes koleje a budeme po ní pokračovat až závoře u vody a za ní už na most uvidíme. Skutečně je to zvláštní pohled na to betonové monstrum vyčnívající z vody .
Ukaž na mapě Kemp Václav - 4,5 km
Rozprostírá se přímo u břehu Jesenické přehrady nedaleko Velké Všeboře. Kamínko-písčitá pláž s pozvolným přístupem do vody umožňuje bezpečné koupání i malým dětem. Můžete tu provozovat nejrůznější vodní sporty - plavání, projížďky na loďkách, kánoích, plachetnicích, surfování, rybolov atd.
Zdravé a čisté prostředí v okolí přehrady je výhodné pro pěší turistiku a jízdu na kolech, vlaková zastávka je od kempu 300 m. V kempu najdeme možnost ubytování v pronajatých karavanech, dětské hřiště, houpačky, kolotoč a společenskou místnost, hřiště, půjčovnu lodiček, šlapadel a sportovních potřeb, rychlé občerstvení a restauraci.
Ukaž na mapě Kemp Dřenice - 7,5 km
Kemp Dřenice Autokempink Dřenice byl vybudován již v roce 1971. Nalézá se v nejkrásnějších partiích v okolí přehrady Jesenice. V areálu kempu je k dispozici 154 míst, pro ubytování ve stanech nebo karavanech. Ubytovat se můžeme také ve 2 - 4 lůžkových chatkách. K dispozici jsou umývárny, sprchy, po celý den teplá voda a kuchyňky. Bohaté je i sportovní vyžití. Rekreantům slouží tenisový kurt, volejbalové hřiště, pingpongové stoly a hřiště pro petanque. Milovníci vodních sportů jistě ocení školu surfování a půjčovnu loděk, hydropedů, kánoí, kajaků a surfů. Součástí kempu je restaurace Dama, cukrárna, bar Aloha, prodejna nápojů a potravin, ale také můžeme využít služeb kadeřníka a maséra. Také je zde k dispozici prádelna (s pračkami a sušičkami) a kuchyňky. Na pláži můžeme zdarma využívat lehátka a slunečníky.
V těsném sousedství kempu najdeme  Surf klub chebské TJ Lokomotivy. V jeho areálu se nachází rovněž autokemp, navštěvovaný hlavně zájemci o windsurfing. Na opačné straně cesty od klubu je ještě další tábořiště. Je to menší, sympatický kemp Flora se stejnojmennou  restaurací, nemá však přístup k vodě. To ale není zas takový problém, protože nedaleko je velká dřenická plovárna.
Ukaž na mapě Koupaliště Dřenice - 7,9 km
Koupaliště Dřenice Areál nabízí optimální podmínky ke sportovnímu vyžití, rekreaci a odpočinku a také poskytuje dostatečné gastronomické služby. Najdeme tu sportoviště na plážový volejbal, hřiště na pétanque, stolní tenis, nohejbal, tenis, líný tenis, fotbal a vodní kopanou. Plovárna Dřenice nabízí také dětský koutek s brouzdalištěm, nafukovacím rybníčkem a mnoha zábavnými atrakcemi. Kapacita plovárny je 7.000 až 10.000 osob. Je zde písčitá a travnatá pláž cca 250 m a pozvolný písčitý vstup do vody vhodné zvláště pro malé děti.
Ukaž na mapě Dřenice (Treunitz) - 8,6 km
Kostel sv.Oldřicha v Dřenici Obec byla založena někdy v průběhu 12.století. Stávala původně u řeky a táhla se vysoko nad Odravu. Nyní je většina původních domů zatopena Jesenickou přehradou. Z původní obce zůstal jen kostel sv. Oldřicha a asi dva dvory a pár chalup. Původně románský kostel, založený před rokem 1200 byl přestavěn v roce 1680. Je to jednolodní kostel se sakristií na severní straně, nad níž je osmiboká věž. U kostela stojí barokní fara z roku 1711. Kostel sloužil v 80. letech 20. stol. státním statkům jako sklad hnojiv. V roce 2003 byl nově zastřešen a bylo upraveno i jeho okolí. Před kostelem jsou shromážděny náhrobní kameny, které se tu při úpravách našly. V zadní části kostela je zazděný vchod a nad ním je portál z období poslední opravy kostela. Za kostelem také stojí jedna z původních chalup. Hned vedle ní si všimneme zvláštní  malé stavby  ozdobené hlavami vojáků v přilbě. Je to torzo válečného pomníku z roku 1925. Těsně na kostelní zdi u silnice stojí smírčí kříž. Chebská římskokatolická farnost se rozhodla, že kostel Dřenice předá obci, protože už není centrem spirituálního ani komunitního života a církev na jejich udržování nemá peníze. 
Jenom kousek od kostela, stále po naší trase, je osada Třešňovka.
Ukaž na mapěTřešňovka - 9,8 km
Rekreační osada na břehu Jesenice a vznikla až po napuštění přehrady. Zde u zahradní restaurace dříve cyklotrasa končila. V červnu roku 2008 byla prodloužena až do Nebanic. Nový úsek trasy je velmi dobře vyznačen. Držíme se stále trasy a před vjezdem do  Jachtklubu odbočíme vlevo po polní cestě a projedeme mezi chatkami na rozcestí u Ronaku.
Ukaž na mapě Ronak - 10,5 km
Vstup do areálu Ronak Vpravo je vjezd do bývalého rekreačního střediska s hotelem Ronak. Celý rekreační areál i s hotelem je byl uzavřen na podzim roku 2010 a už nebyl nikdy v provozu. Byly tu k dispozici sruby a bungalovy, hotel, restaurace a bar BarBaros. Pod hotelem byla písčitá a travnatá pláž. Areál vlatní Dosta Cheb a snad prý někdy v budoucnu zase Ronak otevřou.
Když byl ještě Ronak v provozu, dalo se přes Ronak projet na kole až do sousedního kempu Karel. Nyní jsou vrata uzavřeny, a proto nám nezbude nic jiného než pokračovat silnicí na Ypsilonku.
Ukaž na mapě Pískovna Dřenice , rozc. - 11,3 km (odb. z CT - 1 km)
Dřenická pískovna Jinak pokračujeme silnicí asi 100m, kde narazíme na odbočku polní cesty vlevo. Když po ní odbočíme dostaneme se poměrně blízko k Dřenické pískovně. 
Svislé stěny činné pískovny jsou názornou ukázkou stratigrafie Chebské pánve a způsobu uložení vrstev. V posledním desetiletí pískovna proslula nálezy vltavínů, přírodních skel záhadného původu a velkého vědeckého významu. První vltavíny byly v Dřenické pískovně nalezeny v 90. letech. Od roku 1997 se jich zde do dnešních dnů našlo už kolem dvou tisíc kusů o velikostech 8 - 16 mm. Tím se pískovna v Dřenici stala nejvýznamnější lokalitou vltavínů v regionu. Největší nalezený kousek měl 35 g. Vltavíny zde bývají nejčastěji lahvově zelené barvy a nalezeny byly i vltavíny hnědozelené, nebo bledě zelené. Vltavíny jsou nerosty vznikající při dopadu mimozemského tělesa na zemský povrch. Jelikož se při dopadu uvolňuje obrovské množství tepla, dochází k tomu, že okolní hornina je přetavena na nový druh horniny, která se pak nachází na zemském povrchu v podobě přírodního skla a pro které se vžil obecný název tektit. Tektity se vyskytují především na lokalitách v jižních Čechách kolem Vltavy a proto se jim u nás říká také vltavíny. Do pískovny můžeme ale jen z povzdálí nahlédnout, jelikož je to soukromý pozemek a navíc tam hrozí nebezpečí úrazu.
Odtud se musíme vrátit zpátky na silnici a pak pokračujeme dál na rozcestí do kempu Karel.
Ukaž na mapě Kemp Karel  (odb. z CT - 0,5 km)
Karel v roce 2009 Podobně jako Ronak, tak ani Karel neustál poslední krizi a majitel kemp uzavřel nadobro. Přitom to býval jeden z největších kempů u Jesenické přehrady. Bývala tu oblíbená plovoucí pláž, minigolf a dlouhý tobogán, který byl svého času nejdelší na západě Čech. Kemp si oblíbila především mládež, pořádaly se tu pravidelně diskotéky a v noci to tu žilo. Dnes je kemp doslova v troskách a zůstala jen hlavní budova.
Ukaž na mapěYpsilonka - 11,8 km
Pomník 1. americké armády Ypsilonka je název křižovatky nedaleko Jesenické přehrady. Název lokality je odvozen od rozcestí ve tvaru písmene ypsilon.  Původní Ypsilonka je křižovatka za pumpou s odbočkou na kemp Ronak. Cesta na Ronak je totiž původní cesta do Mariánských Lázní, která vedla přes řeku Odravu, obec Jesenici a Okrouhlou. Když pak byla napuštěna přehrada, tato cesta zanikla a byla vybudovaná nová panelová cesta přes hráz Jesenice. Vznikla tím nová křižovatka, také ve tvaru Y asi 200 m západně od původní Ypsilonky. Tato pak úplně zanikla při výstavbě dálnice a původní Ypsilonka zůstala dodnes.
Roku 1873 byl při Josefském mapování u Ypsilonky umístěn jeden ze základních triangulačních bodů v Čechách. Je to severovýchodní koncový bod měření (Nord-Östlicher Basis Endpunkt) v nadmořské výšce 463 m. 
Ukaž na mapě Americký pomník
Pomník Americké armády O kousek dál se nachází památník věnovaný americké armádě, která v průběhu II. světové války osvobozovala Chebsko. Při osvobozování Chebu padlo 71 vojáků První pěší divize. Zhruba za rok - v červnu 1946 - byl Američany postaven u silnice zvané Ypsilonka desetimetrový pomník ve tvaru šestibokého jehlanu, na kterém je v anglickém jazyce vytesáno - Cheb 8. února až 7. května 1945. Pak jsou uvedena jména všech 19 měst kde První pěší divize bojovala a jména amerických vojáků, kteří zde padli. První pěší divize ztratila celkem 639 mužů. Zajímavé je, že pomník stojí na exteritoriu USA, proto nemohl být za totality stržen a jako jeden z mála se zachoval v původní podobě. Desetimetrový jehlan u chebské Ypsilonky byl v padesátých létech pečlivě střežen Stb. Položení květin v den osvobození Chebu bylo vlastně dílem velké odvahy a statečnosti. Každý, kdo se kolem 26. dubna k památníku přiblížil, byl fotografován, následně vyslýchán a šikanován. Malou pietní vzpomínku činili každoročně pracovníci Americké ambasády v Praze osobní účastí u pomníku. Komunistický režim pomník odstranit nemohl. Pozemek i jehlan je totiž majetkem USA.
Můžeme odtud ještě odbočit směrem na hráz přehrady a zastavit se v kempu Rybářská bašta. Ale od následující křižovatky se musí však jet asi 600 m po silnici I.tř, kde je velmi hustý a pro cyklisty nebezpečný provoz, takže odbočení doporučuji jen otrlým cyklistům.
Ukaž na mapě Rybářská bašta (odb. z CT - 1,2 km)
Rybářská bašta v r.2012 Autokemp se nachází na malém výběžku do přehrady hned vedle hráze přehrady Jesenice, u silnice I. třídy č.21. Dá se k němu dojet jen po této velmi frekventované silnici, protože do kempu zatím nevede jiná cesta ani žádná cyklostezka. Proto jeho návštěvníci jsou převážně z řad auto nebo mototuristů. V roce 2007 byl celkově a zásadně přestavěn a v současnosti patří mezi nejmodernější autokempy na Jesenici. Jesenice je největší vodní nádrž v západních Čechách a jedna z nejčistších v ČR. Zvedla hladinu řeky v délce 10 km s plochou více než 700 ha. Největší hloubka nádrže dosahuje až 18m. Délka sypané hráze je 792 m.
Pokud jste se tedy odhodlali dojet až k hrázi, musíte se znovu vrátit na Ypsilonku a pak pokračovat po silnici do Potočistě.
Ukaž na mapě  Potočiště (Dürnbach) - 14,0 km (rozc. s CT 2266)
Charakteristický tehdejší dvůr První písemná zmínka o Potočišti se objevuje v roce 1312. Německý název obce se odvozuje od významu Am dürren Bache - Na vyschlém potoce. Už od roku 1312 byl součástí léna hradu Vokov (Wogau). Roku 1429 Potočiště vypálili husité. Nejstarší známý majitel byl Konrád a Jošt Neubergovi z Podhradí, kterým Potočiště propůjčil jako léno purkrabí Václav Šlik. Od roku 1666 obec zakoupilo město Cheb. V Potočišti a okolí se dařilo pěstovat obilí a vznikla zde společnost pro mlácení obilí. V roce 1840 mělo Potočiště 28 usedlostí, které musely chebským křižovníkům platit obilím daně. V roce 1850 patřily k Potočišti obce Loužek, Obilná, Chvoječná a Trpeš. Posledním starostou byl Andreas Gradl (1943). Zajímavostí je, že v Potočišti a okolí bývalo12 studní, většinou s dřevěnými pumpami a od r. 1912 také s elektrickými. Nejsilnější pramen byl ve dvoře čp. 2. Po průjezdu obcí pak pokračujeme kolem pomníku 11 ruských vojáků, kteří zde zahynuli během pochodu smrti. Text na pomníku, postaveného po roce 1948, hovoří o střežení svobody lidu. Avšak následujících 40 let nebylo moc co střežit, protože si u nás té svobody lidé zas tolik neužívali.  
Pak pokračujeme do následující vesnice Loužek.
Ukaž na mapěLoužek (Au) - 15,0 km
Loužek, německy Au, byl po vzniku Československa nejdříve pojmenován jako Ava, až po roce 1952 dostal současné jméno. V polovině 19. století tvořilo obec asi 8 dvorů a patřily pod Nebanickou farnost. I když se v Loužku žádné panské sídlo neuvádí, stojí za zmínku jeden starý dům, který svým vzhledem malý zámeček připomíná. Dům je v současnosti ve velmi špatném stavu. Stav budovy už v roce 2003 nebyl dobrý, ale ještě by se tehdy dal zachránit. V současnosti už je ale jeho zkáza neodvratná.
Ukaž na mapě Nebanice (Nebanitz) - 17,5 km (rozc. s CT č.6)
Nebanický kostel sv.Osvalda Obec Nebanice byla původně položena těsně u koryta řeky Ohře, které vytvářelo okolo obce několik mohutných meandrů. Dnes je tok řeky regulován a přesunut cca 500 m jižně od obce.
Název Nebanice svědčí o slovanském původu vsi a původně se jmenovala Nebažnice – ležící mimo bažiny. V Nebanicích vzniklo koncem 14. století první panské sídlo - opevněná tvrz, ale již roku 1462 byla zničena Bedřichem ze Šumburka. O jeho lokalizaci však se dosud nikdo nepokusil. V průběhu 18. století, patrně v době vlastnictví Bigattů vzniklo v Nebanicích další panské sídlo. Byla to jednoduchá zámecká budova, která stávala v západní části poplužního dvora. Jako neudržovaná stavba pak byla v roce 1977 beze zbytku zbořena. Na katastru se dochovalo jen velmi málo staveb původní selské architektury. Nedaleko restaurace u Zlaté podkovy je zrovna jeden ze zachovalých a udržovaných dvorů v krásným dřevěným holubníkem. Smutné je, že se v obci narodil Jan Johan Fischer (1742 – 1793), který je autorem mnoha roubených a hrázděných staveb, přitom se z nich dochovaly pouze dvě stavby - výměnek a stodola patřící k selské usedlosti č.p. 6.
V Nebanicích dominuje na kopci barokní kostel sv. Osvalda z roku 1716, který byl pravděpodobně vystaven na původních gotických základech kaple z roku 1391. Kostel obklopuje velmi zachovalý hřbitov s památníkem padlých z 1. světové války. Nejstarší hroby hřbitova pochází z první poloviny 19. století.
Nebanice jsou ale především známy chovnou stanicí sportovních a kladrubských koní. Na místním kolbišti se pravidelně pořádají drezurní závody a závody spřežení. 
Z Nabanic můžeme dojet k zámku Mostov, kde se napojíme na CT 2266.
Datum vydání: 19.4.2013 14:54