Domovská stránka > Cykloportál > Přehled cyklotras > > Místní cyklotrasa 2065 Vojtanov - Hazlov - Polná

Místní cyklotrasa 2065 Vojtanov - Hazlov - Polná

Vedení trasy Délka trasy: 9 km (s odbočkami 14 km)
Náročnost trasy: Malá
Nastoupáno: 132 m
Povrch trasy: Převažuje asfaltová silnice
Doprava: Většina trasy (60%) vede po silnici 213 II.tř. s mírným provozem.
Cyklotrasa je vhodná pro: crosová a treková kola

Průjezdní místa (PM):

Ukaž na mapě Vojtanov (Voitersreuth) - 0 km (rozc. s CT 36)
Vojtanov, pomníček před nádražím Cyklotrasa začíná na křižovatce v centru obce, kde se napojuje na cyklotrasu 36 (Magistrála, spojující Český les a Krušné hory). Kdysi Vojtanov patřil mezi největší obce na Chebsku. V současnosti je to jen malá a nenápadná vesnička, ale všeobecně známá jako hraniční a celní obec, přes kterou vedou důležité silniční a železniční cesty do Německa. Dnes dotvářejí vzhled obce hlavně asijské tržnice. V roce 1999 obec oslavila 700leté výročí založení obce.
Obec byla založena ke konci 13. století. Jméno obce vzniklo z německého „Reutung eines Vogtes“ – „Rychtářova mýtina“. V roce 1455 Anna Šliková koupila ves Vojtanov a připojila ji k hradu Seeberg. Potom byla ves v majetku pánů z Gutštejna, Neuberga a Steiheima, kteří se vystřídali na Seebergu. Vojtanov od roku 1464 patřil chebským klariskám, v 17.století  část Vojtanova náležela řádu německých rytířů v Chebu a v roce 1773 připadl Vojtanov městu Cheb.
K velkému neštěstí došlo ve Vojtanově v roce 1684, kdy zde do základů vyhořelo celkem sedm dvorů. Výhodné spojení se světem od poloviny 19.století a levná pracovní síla přilákala kapitál ze sousedního Saska. Kolem roku 1935 byl Vojtanov na vrcholu prosperity a měl asi 650 obyvatel. Je zajímavé, že takto velká obec neměla nikdy svou faru, kostel ani hřbitov. Až do roku 1653 příslušela k německé farnosti v Schönbergu a pak od roku 1653 byla součástí fary v Horních Lomanech. Bylo zde celkem 7 hostinců, chudobinec, sirotčinec, lékař i obecní záložna a v nádražní čtvrti byly postaveny dvě textilní továrny. Textilní továrna plavenské firmy Listner Buchheim zaměstnávala 50 lidí a vyráběla koberce. Po válce se výroba již neobnovila a do roku 1965 továrna sloužila jako sklad pro kasárna pohraniční stráže, které stávaly hned vedle ní. Nyní je továrna opuštěná a ve špatném stavu. Druhá textilka, tkalcovna, patřila Augustu Hüttnerovi a pracovalo zde 30 lidí.
Velkým přínosem pro obec bylo dokončení stavby nové silnice v roce 1829 z Františkových Lázní do Bad Brambachu a od roku 1865 železnice saské dráhy. Vojtanovem prochází hned dvě železniční tratě. Již od roku 1865 spojovala koňská dráha  Cheb-Vojtanov- Plesnou a Bad Brambach. Ve stejném roce byla uvedena do provozu trať Cheb-Vojtanov-Aš, na které leží zastávka Vojtanov město. V roce 1999 pak byl dokončen nový most přes potok Sázek (Scheidebach) a otevřela se nová silnice a celnice, která se nachází již na německém území.
Ukaž na mapě Schönberg (Krásná Hora) (odbočka z trasy - 2,5 km)
Rozhledna na KapellenberguNaše trasa je poměrně krátká a tak si můžeme dovolit návštěvu nedalekého saského Schönbergu. Silnice procházející starou celnicí je označená jako cyklostezka a dostaneme se po ní přes novou celnici až do Schönbergu. Schönberg je nejjižnější obec Saska a vznikl před rokem 1234. V obci nebo jeho okolí můžeme navštívit evangelický kostel, zámek s parkem, rozhlednu na Kapellenbergu (759m - nejvyšší kopec ve Smrčinách), předhistorické tvrziště a na druhé straně hlavní silnice chráněný rybník Großer Teich (Velký rybník) a minerální pramen Säuerling. Z Schönergu se pak musíme vrátit po stejné cestě zpět do Vojtanova a z centra obce se pak vydáme po naší cyklotrase směrem na Hazlov.
Ukaž na mapěHazlov, rozc u nádraží - 3,1 km
Kostelík sv. Jiří Trasa na začátku Hazlova prochází průmyslovou částí obce. Po pravé straně silnice ve staré továrně, kde dnes sídlí firma Abydos, bývala původně jedna z hazlovských textilek. 
Hazlov byl ale původně zemědělskou vsí a sedláci si přilepšovali tkaním látek. V okolních obcích (Polná, Lipná, Otov) pracovalo několik kameníků. Již v roce 1553 byl vedle zámku založen pivovar - nejstarší na Ašsku a byl v provozu do roku 1900. V roce 1924 byl přestavěn na pivnici a dodnes slouží jako restaurace. Od počátku 19. století se v Hazlově rozvíjí textilní průmysl. První přádelna bavlny vznikla v roce 1822 na Hammermühle (na hazlovském potoce na cyklotrase 2064) a byla poháněná vodním kolem, později parním strojem. Později (u statku) vznikla textilka Bareuther, později firma Palme, která dnes už nestojí. Další textilka byla firma Weigandt, postavená u silnice na Vojtanov, dnes zde sídlí firma Abydos. Poslední a největší byla přádelna G.A.Göldner v centru obce (též měli přádelnu v Libé - trasa 2066). Za socializmu to byl závod podniku Tosta, jehož výrobní náplň tvořily tepláky, dámské prádlo a jiné výrobky. Po revoluci textilku převzala firma Viba a vyráběla zde do roku 2009 příze. Pak se dostala do finančních problémů a od té doby je továrna mimo provoz. 
Nedaleko odbočky na hazlovské nádraží stojí malý hřbitovní kostel sv. Jiří. Původní stavba pochází z roku 1686 a později byl několikrát obnovován, naposledy v minulém století.
Ukaž na mapě Hazlov (Haslau) - 3,8 km (rozc. s CT 2064)
Kostel, pivovar a zbytky zámkuHazlov vznikl již někdy v první polovině 12. století a patří tak mezi nejstarší obce na Ašsku. Rytíři z Hazlova - Miles de Hasela - drželi panství do počátku 15. století a čas od času si přilepšovali loupežemi a přepadáváním chebských měšťanů. Po nich se na Hazlově vystřídalo několik pánů. Nejdéle vlastnili Hazlov Moserové (1682 - 1824), kteří si zde vytvořili hlavní sídlo a přesídlili sem ze Seebergu. Moserové se zasloužili o rozvoj hazlovského panství. Založili několik nových dvorů a ovčín, opravili pivovar, rozšířili starý hrad a vystavěli farní kostel. Počátkem 19. století, když se dostali do finančních potíží, hazlovské sídlo prodali. Panské sídlo, původně románský hrad, bylo několikrát opravováno a po roce 1628 bylo přestavěno na zámek. V areálu zámku byl postaven nový kostel a jeho věž byla upravena z bývalé hradní věže. Hrad strážil důležitou obchodní cestu z Chebska přes Ašsko do středního Německa. Po celých sedm století své existence sloužil hrad a zámek v Hazlově svým majitelům jako sídlo, takže byl udržován v dobrém stavu. Po válce se zámek postupně měnil ve zříceninu, když zde sídlily státní statky. Neudržovaný zámek byl již v 50. a 60. letech minulého století zčásti zbořen. Počátkem 70. let na něj byl vydán dosud platný demoliční výměr. V současné době je zámek nepřístupný, protože budova je v katastrofálním stavu a rok od roku se stav zhoršuje a pravděpodobně se ho již nepodaří zachránit. Ze zámeckého areálu se zachoval se pouze kostel Povýšení svatého Kříže a pivovar.
Ukaž na mapě Franky (Frankenhäuser) - 5,6 km (rozc. s CT 2066 a 2057)
Bývalá samota, která byla vždy součástí obce Polná a po roce 1945 téměř zanikla. Zůstalo jen několik chalup u silnice na  Libou. Od roku 1307 spolu s Lipnou a Podílnou byla součást panství Zedtwitzů z Libé. Po roce 1850 byla samota Franky jako část obce Podílná začleněna do okresu Aš.
Ukaž na mapě Polná (Hirschfeld) - 6,2 km (rozc. s CT  2057)
Hrázděný štít s madonouVes Polná leží na okraji přírodního parku Smrčiny. Polná byla od roku 1307 spolu s Lipnou, Podílnou a Franky součástí panství Zedtwitzů z Libé. Po roce 1850 byla ves začleněna do okresu Aš. Na konci minulého století samostatná obec s místní částí Podílná a samotou Franky. Dnes je částí obce Hazlov. Na konci 19. století žilo ve všech částech obce kolem 640 obyvatel. Po odsunu německých obyvatel a vzniku hraničního pásma byla část domů stržena a ne každý dosídlenec dostal povolení k pobytu v Polné. V roce 1990 bylo v Polné evidováno 64 obyvatel. Ze starší zástavby se zachovala zemědělská usedlost čp.10, skládající se z obytného domu s hrázděným štítem. Dvůr je uzavřen stodolou a kolnou s letopočtem 1792. K objektu patři kaplička oživená oltářem s lidovou výzdobou. Na štítě obytného stavení je obraz madony namalovaný na plechu neznámým umělcem. Polná patří do území nedotknutého reformací. V roce 1930 bylo veškeré obyvatelstvo katolické. To vysvětluje větší počet religiózních památek. Najdeme tu několik již vyvrácených božích muk, železných křížů a sloupek se znamením božího oka, datovaný rokem 1900 již s odlomeným litinovým křížkem. Z návsi pokračujeme po naší trase a za obcí se dáme vpravo k bývalé pohraniční rotě.
Ukaž na mapěPolná, smírčí kříž - 7,7 km (odb. z trasy 0,1 m)
Smírčí kříž u Polné  Asi po 400 m z trasy odbočuje vpravo lesní cesta, směrem k vojenským domkům. Pokud po ní odbočíme, vlevo za plotem uvidíme středověký smírčí kříž. V okolí Polné se jich nachází hned několik. Například na křižovatce cest do Hazlova a Libé stoji jeden vedle rozvalených božích muk. Na jeho čelní straně je vyryt obrys meče, na odvrácené straně latinský křížek. Směrem na Lipnou stojí další kamenný kříž, k němuž se váže pověst, že na tomto místě zabil sedlák ovčáka. Přímo na státní hranici, u hraničního kamene 9/8, je plochý žulový kámen připomínající řecký křiž. Dosud ale není jasné, zda se jedná o přírodní fenomén nebo o starou památku.
Pokračujeme po cestě kolem bývalé pohraniční roty. Pohraničníci sídlili v Polné již od 50. let. Tento objekt kasáren byl postaven v 70. letech a patří dnes hazlovskému podnikateli. Trasa pokračuje dál po staré asfaltové cestě na rozcestí u Kančího údolí na signálce, kde se napojí na cyklotrasu 2063.
Ukaž na mapě Kančí údolí, rozc. -  9,1 km (rozc. s CT  2063)
Rozcestí Kančí údolíNa rozcestí s cyklotrasou 2063 naše trasa končí. Je to nedaleko od romantického Kančího údolí, kterým protéká Slatinný potok. Dříve se jmenoval Forellenbach, což je v překladu Pstruží potok. Nad údolím je z jedné strany Jelení vrch (627m) a z druhé strany Kozina (642m). Z rozcestí je možné pokračovat po trase 2063 vpravo do Aše, nebo vlevo do Chebu. Z rozcestí od Kančího údolí můžeme pokračovat po trase 2063 na Aš nebo Cheb, případbě se vrátit na vlak do Hazlova.
Datum vydání: 13.4.2013 12:17