Domovská stránka > Cykloportál > Přehled cyklotras > > Místní cyklotrasa 2061 Podhradí - Vernéřov

Místní cyklotrasa 2061 Podhradí - Vernéřov

Vedení trasy a profilDélka trasy:   6 km
Náročnost trasy:  Lehká
Nastoupáno:  87 m
Povrch trasy:  Vozové cesty s asfaltovým povrchem
Doprava:  Po celé trase téměř bez dopravy
Cyklotrasa je vhodná pro:  Trek, cross a MTB
Poslední aktualizace: 11.4.2013

Průjezdní místa (PM):

Ukaž na mapěPodhradí, rozc. - (Neuberg) - 0 km (rozc. s CT 2059)
Na okraji obce Podhradí ve směru na Doubravu je křižovatka s rozcestím cyklotras. Na něm naše cyklotrasa Věž hradu Neuberg2061 začíná. Podhradí je jedna z nejstarších obcí Ašska. Ve 12.století se zde usadil rod Neubergů, který po dvou stoletích vystřídali Zedtwitzové. Hrad Neuberg si oba rody zvolili za své hlavní sídlo. Zanechali zde i v okolí mnoho památek, ale hodně z nich v průběhu let zaniklo. Přesto se některé podařilo zachovat do současnosti. Nejstarší stavbou v obci je věž ze středověkého hradu. Na hradě sídlili oba šlechtické rody a když byl v 16.století hrad poškozen, vystavěli si Zedtwitzové v jeho blízkosti postupně tři zámky -  Horní, Dolní a Nový zámek. Bohužel žádný z nich se do doučasnosti nedochoval. Velmi cennou památku Podhradí je kostel Dobrého pastýře, jeden z nejstarších evangelických kostelů u nás s nádherným dřevěným interiérem. Pod kostelem stojí dva obnovené pomníky válek a u sinice můžeme vidět starý  smírčí kříž, připomínající smrt čeledína, který byl usmýkán koňmi. Směrem na Doubravu stojí textilní továrna firmy Adler a Nickerl. Byla založena roku 1890 na místě mlýna a zůstala v provozu až do roku 1992. Naposledy jako závod Ohara. Vyráběly se zde šatovky, které se vyvážely do celého světa.
Ukaž na mapěBílý Halštrov (Weisse Elster), přehrada - 1,6 km

Hráz nádrže Bílý HalštrovBílý Halštrov  pramení severně od obce Výhledy ve výšce 722 m n. m. Státní hranice do Německa říčka přetíná u Doubravy ve 490 m n. m. a před Halle se vlévá do Saaly. Plocha povodí potoka je 19 km2 s délkou toku 11 km.  Bílý Halštrov je vodohospodářsky významným tokem a je pstruhovou vodou po celém toku na našem území. Původním účelem sedmihektarové přehradní nádrže  Bílý Halštrov bylo zajištění dodávky technologické vody pro barevnu a teplárnu Tosty v Doubravě. Tosta ale skončila v konkurzu, technologické zařízení bylo prodáno a teplárna byla odstavena. Od té doby ztratila nádrž pro tento účel svůj význam. Nádrž také sloužila pro dodávku pitné vody pro město Aš, ale v roce 2000 bylo rozhodnuto, že nebude již využívána jako zdroj pitné vody. Nyní slouží přehradní nádrž pro požární účely, částečně k zadržení povodňových průtoků v povodí, pro chov ryb, rekreaci a napájení malé vodní elektrárny.
Ukaž na mapěDolní Paseky (Niederreut) - 4,1 km
Altán dolnopaseckého prameneObec byla jedno z prvních obydlených míst na Ašsku. Z dřívějších obydlí se ve vesnici zachovaly už jen zbytky z tehdejší vzkvétající obce. Za zmínku stojí pečlivě udržovaný dům s hrázděným patrem čp. 73, nebo dům čp. 45 a 13. Dům č.13 patří mezi nejstarší zachovalé domy v obci. Na  vstupním portále domu je letopočet 1783. Zchátraná stavba byla v roce 1973 zakoupena k rekreaci a opravena. Podél Halštrova stály tři mlýny: Riedelův, Klausenův (nebo taky Prechtelův) a velká papírna. Velký papírenský mlýn (Papiermühle) byla hrázděná stavba s impozantní střešní konstrukcí. Později byla k papírenskému mlýnu přistavěna pila a mlýnu se začalo říkat "Schneidmühle". Ve vsi zůstaly už jen zbytky vodního díla, rozdělující vodu Halštrova do dvou náhonů. V roce 1840 bylo obci uděleno varné právo, což bylo poměrně raritní pro tak malou ves. Pivovar stál uprostřed obce jen do roku 1920, pak byl pro špatný stav zbourán. U potoka, nad pramenem radioaktivní kyselky byl v roce 1930 postaven zděný pavilon. U mostu stojí kamenný kříž a nedaleko je  památník padlých v 1. světové válce z roku 1931. Z dalších staveb stojí za zmínku stará školní budova, která byla postavená roku 1843 a v roce 1875 se muselo již přistavit další patro, protože školu navštěvovalo již 130 žáků! I když hlavní obživou bylo zemědělství, přesto až 40% obyvatel pracovalo v ašských textilkách. Ve vsi byly svého času v provozu dvě textilky, kde ženy začišťovali látky a pak je nosily přes kopec v nůších do továren v Aši.V obci bylo také několik hostinců, kde se shromažďovali místní spolky. V hostinci Ch. Flauger byl velký sál a scházel se zde atletický klub Vindobona. Ve vsi nebyla radnice a tak volený starosta musel úřadovat doma. Poslední starostou do roku 1938 byl Wenzel Heinrich. V roce 1946 byla většina obyvatel shromážděna v Aši v továrně Askonas a pak v nákladních vagonech z ašského nádraží deportována do Německa. Kolem roku 1889 bydlelo v Dolních Pasekách v 126 domech kolem 634 obyvatel. V současnosti zde stojí kolem 25 domů, kde žije asi 40 stálých obyvatel.
Ukaž na mapěDolní Paseky, hřbitov 4,6 km

Upravený hřbitov v Dolních PasekáchDolní Paseky neměli kostel a zpočátku ani hřbitov. Hřbitov byl založen až v roce 1889. Před tím musel chodit smuteční průvod tzv. "Cestou mrtvých" až na hřbitov v Aši. Když zemřela místní obyvatelka Margaretha Künzel, chtěl jí její otec pochovat v rodné obci. Proto věnoval Pohřebnímu spolku vhodný pozemek, kde byl hřbitov založen. Hrob jeho dcery byl prvním na novém hřbitově. V průběhu komunistické totality byl hřbitov v Dolních Pasekách zpustošen a shodou náhod hrob Margarethy jako jediný přečkal nepoškozen do dnešní doby. Po revoluci se dali dohromady někteří rodáci z tehdejšího Niederreuthu a v roce 1994 upravili zpustlý hřbitov. Zbylé náhrobní kameny a všechny pozůstatky soustředili na jedno místo a vztyčili památný kříž. Nový hřbitov byl slavnostně otevřen a vysvěcen 3.8.1996. V areálu hřbitova jsou instalovány dvě informační tabule o historii obce a o průběhu opravy hřbitova. Stojí tam i věta, která asi vystihuje pocity těch, kteří se zde narodili a po létech se přijeli na svou rodnou ves podívat: Nechť tento pomník pohne svědomím těch, kteří ztratili víru v Boha a úctu před člověkem.
Ukaž na mapě
Vernéřov (Wernersreuth) - 6,2 km (rozc. s CT 2060)
Památník padlým v 1.sv.válceV posledních letech 19. století žilo ve Vernéřově kolem tisíce obyvatel. Obec byla po rozpadu vrchnostenské správy samostatná a skládala se ze 4 vsí, pěti samot, dvou mlýnů a hostince. Mezi válkami se počet obyvatel podstatně neměnil. Po 2. světové válce se ale odsunuté obyvatelstvo již nepodařilo nahradit. Obec byla připojena k Aši a na konci 20. století už tu žilo pouhých 104 obyvatel. Z původní zástavby se zachovalo jen několik modernějších domků. Původní hostinec a řeznictví Gustava Beilschmidta "Zur Schimmel" dokázal přežít všechny režimy a měnil se jen jeho název. Dnes je to hostinec U Špreňarů.  Vedle bývalé školy se zachoval památník padlým z 1. světové války. V zatáčce za rybníkem nechal v roce 1912 upravit místní pramen ašský továrník Gustav Geipel. Jmenuje se  Petrova studánka (Peters Brünnerl) a obnovena byla 1994 sourozenci Adolfem a Mariannou Riedlovi.

Datum vydání: 5.11.2006 10:08