Národní kulturní památky

  

 

 

 

 

Zámek Kynžvart ​ ​​

Původně raně barokní zámek, nynější klasicistní podoba pochází z přestavby v letech 1821 - 1835. Reprezentativní zámecké sídlo je spojeno se jménem rakouského kancléře Metternicha. Návštěvníci zde mohou dnes obdivovat mimořádně cenné interiéry - kancléřovu pracovnu se slavným rozkládacím stolem, knihovnu, kulečníkový salón nebo jídelnu s rodinnými portréty. Velkou pozornost přitahuje také kabinet kuriozit, ve kterém je k vidění například hřeben Marie Terezie, egyptské mumie, psací stůl Alexandra Dumase nebo vycházková hůl císaře Josefa I.

Kynžvartská daguerrotypie
 

Jedná se o první prakticky užívanou komplexní metodu fotografie, kterou objevil francouzský malíř a vynálezce Louis Daguerre. Na vzácné památce je jeho věnování kancléři Metternichovi, který ji zařadil do svého kynžvartského zámeckého muzea. V dubnu 2018 byla fotografie zapsaná na prestižní seznam dokumentů UNESCO Paměť světa. 





Hrad a zámek Bečov nad Teplou s relikviářem sv. Maura

 
V malebném údolí řeky Teplé se nachází město Bečov nad Teplou s jeho slavnou dominantou, pozdně gotickým hradem a barokním zámkem. Původně mohutné věže tvoří jednotný areál s renesančním palácem, v 18. století k němu v předhradí přibyl zámek s knihovnou a zámeckou kaplí. Národní kulturní památkou je hrad od roku 1995. Hlavní atrakcí na zámku a po českých korunovačních klenotech nejvzácnější ukázkou středověkého šperkařství je Relikviář sv. Maura, zhotoven v první třetině 13. století, pro klášter ve Florennes.

 

 

 

 

 

Důl Jeroným

 
Důl Jeroným spadal pod správu dnes již zaniklé obce Čistá. Do dnešních dnů se z něho zachoval vyjímečně rozsáhlý areál opuštěných důlních děl, odvodňovaných šachtou Jeroným. Po obou stranách vrchu je patrná soustava báňských rybníků a náhonů, určených k provozu dolu. Pro svůj rozsah, autentičnost a stupeň zachovalosti nemá u nás ani v saských cínových revírech obdoby a patří k nejdůležitějším technickým hornickým památkám na světě. V roce 1990 byl prohlášen kulturní památkou a od 1.7.2008 je národní kulturní památkou.

 

 



Klášter Teplá

 
Klášter byl založen roku 1193 blahoslaveným Hroznatou. Areál prošel složitým vývojem, nynější budovy jsou kromě kostela barkoní. K areálu kláštera patří kostel Zvěstování Panně Marii. Nejpozoruhodnějším prostorem je novorenesanční sál knihovny, jehož výzdoba pochází z let 1907 - 1908. Před západním průčelím kostela stojí  raně barokní sýpka z roku 1680 s věží a hospodářské budovy s raně barokní bránou z 2. poloviny 17. století. Osmiboký letní pavilón v severozápadním nároží areálu pochází z 18. století. Areál dotváří několik barokních soch. Tepelský klášter  je nejvýznamnější klášter na území Karlovarského kraje a řadí se mezi nejhodnotnější komplexy v rámci celé Českérepubliky.

 



Rudá věž smrti

 
Národní kulturní památka v katastrálním území Dolní Žďár u Ostrova. V 50. letech 20. století sloužila k třídění uranové rudy, vytěžené v Jáchymově. Pracovali zde političtí vězni, internovaní ve vězeňském táboře, který tvořil s Věží smrti jeden areál. Věž stojí na pozemku závodu Škoda, který ji v roce 2008 za symblolickou jednu korunu převedl do vlastnictví Konfederace politických vězňů ČR. V budoucnu by zde mělo vzniknout mezinárodní muzeum otrockých prací.

 

 



Císařské lázně v Karlových Varech

 
Císařské lázně patří k největším a umělecky nejbohatším lázeňským domům v Karlových Varech. Byly vybudovány v letech 1893 - 1895 jako komplexní lázeňské zařízení špičkové úrovně, ve své době nejhonosnější lázeňské zařízení Rakouska - Uherska. Jsou vybudovány v neobarkoním stylu. Objekt je v majetku Karlovarského kraje a po revitalizaci bude využíván pro nekomerční aktivity, např. muzeum lázeňství, filmu a mezinárodního festivalu, galerie, krajské a městské komunikační centrum, výstavní prostory, multifunkční sál, balneologické pracoviště atd.

​ 

 



Kostel sv. Máří Magdalény v Karlových Varech

 

Barokní kostel z let 1732 - 1736, postavený křížovníky s červenou hvězdou podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. K novému zastřešení věží po požáru z roku 1795 došlo  až roku 1861. Nynější terasy a schodiště před kostelem pocházejí z roku 1897. Jedna z nejhodnotnějších sakrálních staveb českého dynamického baroka, s velmi kvalitním vnitřním zařízením.

 

 



Hlavní kolonáda v Mariánských Lázních

 

Novobarokně - secesní ocelová kolonáda byla postavena v letech 1888 - 1889 vyniká litinovými alegorickými plastikami a dekorativní výzdobou. V letech 1974 - 1981 proběhla celková rekonstrukce. Vynikající architektonické dílo s pozoruhodným technickým konstrukčím řešením a velmi cennou výtvarnou a plastickou výzdobou.

  

 

 

 

Královská mincovna v Jáchymově

 

patří k cenným památkám česko-saské renesance. Celistvý a neporušený areál bývalé královské mincovny se řadí mezi ojedinělé evropské stavební památky hornictví a mincování 16. stol. Dnes je budova využívána jako muzeum. Je zde vystavena unikátní renesanční knihovna jáchymovské latinské školy, díla o hornictví, hutnictví, dějinách města a hudbě. 

   

 



Důl Mauritius

na Hřebečné poblíž krušnohorského města Abertamy představuje lokalitu se zachovalými pozůstatky důlních děl průřezově z celého období těžby zdejšího ložiska cínu tj. od 16. do počátku 20. století. V rozsáhlých úsecích dolu jsou zachovány autentické profily chodeb se stopami po želízku a mlátku (tzv. křesanice). V několika místech jsou zde zachovány stopy po dobývání tzv. sázením ohněm.

 

 




Dlouhá stoka

24 km dlouhý umělý vodní kanál vybudovaný v letech 1531 – 1536 sloužil k plavení dřeva z oblasti kynžvartských lesů do slavkovských báňských provozů. Celé vodní dílo původně tvořila kromě hlavního kanálu, který vedl z Kladské až do Horního Slavkova, řada vedlejších větví s devíti napájecími rybníky.

 

 



Blatenský vodní příkop

Vynikajícím příkladem technického umu vodohospodářů 16. století je dodnes funkční Blatenský vodní příkop, nejdelší báňský vodní přivaděč v české části Krušných hor. Byl vybudován v letech 1540–1544 v délce téměř 13 km a až do 19. století zajišťoval pohonnou vodu pro desítky důlních a úpravárenských provozů od Božího Daru až po Horní Blatnou. Příkop je až 2 m široký a až 1 m hluboký, jeho koryto je zpevněno dřevěným bedněním. Po obou stranách jsou navršeny náspy. Unikátní jsou zejména četné objekty k regulaci průtoku vody.

 

 



Chebská falc 

Románská císařská falc (opevněný palác),  jediná v Čechách, vznikla přestavbou původního  hradu ve 2. pol. 12. století.   Dominantní je 18,5 m vysoká Černá věž z tufového kamene z nedaleké Komorní hůrky. Ojedinělá je dvoupatrová kaple sv. Erharda a sv. Uršuly, kde je jedno podlaží postaveno v románském a druhé v gotickém slohu.

 

 



Chlum sv. Máří Magdalény

Poutní areál Chlum Svaté Maří s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény patří mezi klíčová poutní místa na hranicích Čech a Bavorska. Na konečné podobě barokního areálu, který vznikl mezi léty 1687 – 1728 na místě gotického kostela, se podíleli především Jean Baptista Mathey a Kryštof Dientzenhofer.

 

Za stránku zodpovídá Martina Zahrádková
Datum aktualizace 21. 9. 2022 - 07:27