Za město Cheb dohodu podepsal starosta Jan Svoboda a za německý spolek jeho předseda Reinhard Führer „Vypořádání se s válečnou historií bylo nesnadným úkolem všech Evropských zemí. Tento hřbitov bude třetím obnoveným v České republice. Karlovarský kraj má partnerské smlouvy s Bavorskem i Saskem - ty hovoří především o naší společné přítomnosti a budoucnosti. Jsem rád, že tímto pomáháme usmířit naši společnou minulost. Chtěl bych poděkovat za podporu vedení města Chebu, projekt má i podporu vedení kraje a mou. Děkuji i všem, kdo realizaci napomohli,“ uvedl hejtman Josef Pavel.
Jednání o zřízení vojenského hřbitova začala v loňském roce, kdy město oslovili zástupci Lidového spolku pro péči o válečné hroby se sídlem v Kasselu se žádostí o prověření možnosti uložení ostatků čtyř až sedmi tisíc německých obětí války na chebském hřbitově. Zájem německé strany oficiálně podpořilo i velvyslanectví Spolkové republiky Německo v České republice.
Německý velvyslanec Helmut Elfenkämper poděkoval zástupcům české strany: „Hřbitov je místem důležitým pro budoucnost česko-německých vztahů a připomínkou pro mladší generace. Je znamením usmíření, je krokem k mírové budoucnosti.“ Na základě následných jednání mezi vedením města a představiteli spolku schválilo chebské zastupitelstvo 15. listopadu loňského roku záměr na zřízení vojenského hřbitova pro uložení ostatků vojáků padlých na území České republiky v období světových válek, a to na pozemku o velikosti 1,44 hektaru v zadní části městského hřbitova. Vznik vojenského hřbitova byl tehdy podmíněn nejen tím, že bude vybudován na náklady zájemce, ale i poskytnutím finančního příspěvku na celkové zvelebení civilní části hřbitova.
Plánované úpravy zahrnují například odvodnění hřbitova, vybudování nového oplocení a cest, rekonstrukci starých hrobek nebo rozšíření a úpravy hřbitovní kaple. Německá strana, která podmínky města po sérii jednání akceptovala, poskytne na tyto úpravy částku ve výši 24,6 milionu korun.
V současné době existuje ve střední a východní Evropě celkem 117 německých válečných hřbitovů, z toho 46 sběrných pohřebišť. Nejvíce je jich na území Ruské federace (17), v Maďarsku (15), Polsku (13), České republice (10), Estonsku (9), Litvě (9), na Ukrajině (8) a na Slovensku (6). V České republice jsou na válečných hřbitovech v Mariánských Lázních, Karlových Varech, Plzni, Rakovníku, Jihlavě, Brně, Olomouci, Opavě a Valašském Meziříčí pohřbeny ostatky zhruba dvaceti tisíc padlých Němců a dalších asi deset tisíc bylo nebo bude na našem území exhumováno a uloženo na vojenských pohřebištích.
Sběrná pohřebiště ostatků exhumovaných na celém území republiky jsou v Mariánských Lázních, Brně a Valašském Meziříčí. Charakter sběrného pohřebiště bude mít i vojenský hřbitov v Chebu. Jeho základní úprava bude jednoduchá, využity přitom budou stávající zbytky cest a páteřní aleje. V pravidelných řadách bude vždy pro ostatky osmi padlých vztyčen jeden kamenný náhrobek ve tvaru kříže. Vybudování vojenského hřbitova a úpravy civilní části se mají realizovat v průběhu letošního a příštího roku.
