„Pro vysoké školy je u nás v tuto chvíli zajištění distančního studia velmi složité, jedna z nich bude dokonce své semináře pořádat v zastupitelském sále krajského úřadu,“ uvedl náměstek hejtmana Jan Zborník s tím, že nastal čas zabývat se vytvořením materiálně – technických podmínek pro další rozvoj vysokého školství v kraji.
Vedení kraje proto nechá zpracovat objemovou studii, jež popíše, jakou kapacitu by měl univerzitní kampus mít, stanoví alternativy možného umístění budovy a také předpokládanou výši investic. Práce týkající se projektového záměru by měly postupovat rychle, o konkrétní realizaci bude rozhodovat nové zastupitelstvo, které vzejde z říjnových krajských voleb.
Na výukovou část bude kraj jen obtížně získávat finance z evropských fondů.„„Uvažujeme také o možnosti výstavby objektu ve spolupráci se soukromou sférou,“upřesnil náměstek. Prvním vlastníkem kampusu by měl být kraj. Ten jej nabídne školám k provozování nejen distančního, ale v případě zájmu i denního studia. Projekt by mohl podnítit rovněž založení samostatné veřejné vysoké školy v regionu.Výstavby kampusu přijde na několik desítek milionů korun. „Nechceme postavit nějaké bombastické dílo, po kterém nebude potom poptávka, chceme stavět modulově, podle aktuálních potřeb,“ uvedl Zborník.
V současnosti funguje v kraji deset vysokoškolských pracovišť. Dvě z nich, Vysoká škola manažerské ekonomiky a informatiky a Univerzita Jana Amose Komenského Praha zahájily svou činnost v regionu letos na jaře a první studenty přivítají od nového školního roku.
