Členové Povodňové komise kraje se sešli 28. února 2005, kdy nezvyklé množství sněhu v některých horských oblastech Karlovarského kraje donutilo hejtmana Josefa Pavla ke svolání komise. Na jednání byli všichni vyzváni ke zvýšené pozornosti a monitorování situace s ohledem na potenciální riziko povodně v kraji.
„Představili jsme nově stanovená záplavová území na významných vodních tocích. Díky definování těchto území jsou povodňové orgány schopny rámcově předpokládat počty ohrožených obyvatel a množství ohroženého majetku,“ říká hejtman Josef Pavel.
„V roce 2004 byla stanovena záplavová území na tocích Bystřice, Rolava, Teplá, Stoka a Odrava. V roce 2005 pak byla záplavová území rozšířena o Jáchymovský potok, Chodovský potok, o řeku Svatavu, Slatinný potok a tok Sázek ve Skalné. Vymezení záplavových území povede v budoucnu i k vyšší regulaci výstavby a veškerých činností, které mohou v těchto územích zhoršit odtokové poměry,“ doplňuje radní kraje Luboš Orálek.
Prevenci před povodněmi řeší v našem regionu průběžně aktualizovaná Strategie ochrany před povodněmi pro území Karlovarského kraje. Do tohoto dokumentu byla v letošním roce zapracována technická opatření na tocích a v jejich blízkosti definovaná v jednotlivých studiích záplavových území. Po projednání této Strategie orgány kraje bude dokument zveřejněn na internetových stránkách kraje na stránce „
Povodňová ochrana“.
Jako přílohy Strategie se začnou ještě letos zpracovávat dva důležité materiály - vyhledávací Studie malých vodní nádrží III. a IV. kategorie TBD a Studie kritických soustředěných odtoků v Karlovarském kraji.
Do konce srpna by měl být stávající povodňový plán kraje převeden do podoby „digitálního povodňového plánu“.
Součástí Krizového plánu Karlovarského kraje jsou i 2 dílčí plány:
Operační plán povodně velkého rozsahu
Operační plán narušení hrází významných vodohospodářských děl
Ta vytvořili odborní pracovníci krajského úřadu v roce 2004
V rámci Studie kritických soustředěných odtoků budou vyhledána místa, kde interakcí mnoha přirozených procesů může dojít ke zvýšení povrchového odtoku v lokálním profilu a tím ohrožení sídelních útvarů bleskovým přívalem vody a erozí transportované půdy. Právě tyto povodně jsou velmi těžko předvídatelné a svojí rychlostí velmi špatně ovlivnitelné; z tohoto důvodu jsou nutná především preventivní opatření.
Vznik soustředěného odtoku je ovlivněn mnoha současně působícími faktory, např. druh a typ půdy, forma obdělávání, druh plodin, intenzita srážek, sklon a délka svahu. Výsledkem studie by měl být návrh technických opatření v krajině, případně podklad pro komplexní pozemkové úpravy.
