Kostel sv. Antonína Paduánského v Sokolově ožil 18. září 2004 renesančními písněmi, spirituály a gospely v podání skupiny Spirituál kvintet. Slavnostní program ke Dnům Evropského kulturního dědictví připravil Karlovarský kraj ve spolupráci s městem Sokolov. Součástí programu byla prohlídka hrobky Nosticů a koncert, jehož výtěžek 10 500 korun byl na základě rozhodnutí rady kraje věnován na obnovu kapličky v Libnově u Krajkové.
Ve večerních hodinách pak pozvaní hosté přešli do sokolovského zámku, 
kde hejtman Josef Pavel, jeho náměstek pro oblast kultury Jiří Behenský a autoři křtili novou knihu Dějiny Karlovarského kraje. Kniha, jejímž vydavatelem je Karlovarský kraj, mapuje historii celého území našeho regionu. Jejími autory jsou historici a archeologové Karlovarska, Sokolovska a Chebska Jiří Beran, Stanislav Burachovič, Jiří Klsák, Pavel Šebesta a Romana Vaicová.
"Území Karlovarského kraje mělo pro rozvoj české státnosti velký význam, jednak pro svoji hraniční polohu, ale zvlášť pro svoje přírodní zdroje, zejména bohatá naleziště stříbra, cínu a později i uhlí", zdůraznil Jiří Behenský při křtu knihy a dodal: "Zde těžené stříbro a ražené tolary dávaly Českému království ekonomickou a tím i reálnou sílu, kterou panovník odměňoval výsadami a právy udělované místní šlechtě a městům." V projevu náměstek hejtmana připomněl také význam geografické polohy Karlovarského kraje, která předurčovala v dávné i nedávné minulosti zájem mocných o toto území, a proto i jeho historie nemohla být a není jednoduchá. "To je o důvod víc, abychom tuto historii znali a abychom se z ní poučili. Jen tak můžeme pochopit vývoj našeho území v časové souslednosti a pokusit se navázat na vše pozitivní, co se v Karlovarském kraji v minulosti odehrálo, a vyvarovat se chyb a omylů, jichž se naši předci dopouštěli" řekl v sokolovském zámku Jiří Behenský.
Hejtman Josef Pavel připomněl v úvodním projevu na podiu kostela sv. Antonína Paduánského dvacetileté výročí prvního konání Dnů evropského kulturního dědictví. V České republice proběhl historicky první ročník již v roce 1991 a hned v následujícím roce se čtyři města tehdejšího Československa - Praha, Tábor, Telč a Trnava - stala evropským centrem dalšího ročníku. Letos poprvé se Česká republika účastní této velkolepé oslavy historického a kulturního dědictví našeho kontinentu jako člen společenství evropských zemí a národů.
"Tato každoroční akce, jejímž smyslem je připomenout veřejnosti Evropy význam vlastní historie, a především hodnotu památek, které po sobě zanechala, se letos v České republice nese v duchu hudby. Téma českých Dnů evropského kulturního dědictví zní Hudba probouzí památky. Letošní rok byl již tradičně vyhlášen Rokem české hudby, jako rok, jehož letopočet končí čtyřkou, a na který tedy připadají mnohá významná výročí velikánů české hudby - například výročí narození a úmrtí Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Josefa Suka, Kryštofa Haranta z Polžic, Viléma Blodka, Rafaela Kubelíka, ale také Petra Ebena, Jiřího Šlitra, Karla Kryla a mnohých dalších umělců. Své výročí však mají nejen slavné osobnosti, ale také neméně slavná umělecká tělesa, jako například Janáčkova filharmonie Ostrava, Pražská komorní filharmonie, Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. Své jubileum také slaví Národní divadlo v Brně, nebo Škroupova a Tylova Fidlovačka a s ní také píseň Kde domov můj, která poprvé zazněla před 170. lety, v roce 1834," říká Josef Pavel.
Pro Karlovarský kraj je letošním nejvýznamnějším hudebním výročím 110 let od uvedení Dvořákovy symfonie Z Nového světa v Karlových Varech, prvního uvedení této symfonie v kontinentální Evropě vůbec.
Jak hejtman Pavel dále uvedl, smyslem Dnů evropského kulturního dědictví je představit veřejnosti památky, soustředit k nim pozornost, a alespoň krátkodobě zpřístupnit některé z nich, které jinak nejsou běžně přístupné. Patří mezi ně například zvláštní expozice v našich historických městech - v Chebu, Sokolově, Karlových Varech, Horním Slavkově, Krásně, Jáchymově a Ostrově - otevřené pod záštitou kraje.
"Historie a její památky jsou nedílnou součástí našeho národního cítění, jsou tím, co nás vymezuje vůči ostatním místům, regionům, zemím, ale zároveň také tím, co nás s nimi spojuje. Jsou našimi kořeny, díky jimž si vytváříme vazbu k místu, kde žijeme, jsou základem pocitu sounáležitosti, návaznosti, tradice, domova. Národ, který nemá historii, nemá ani budoucnost," říká Josef Pavel a doplňuje: "Naše historie a památky jsou však také vizitkou, kterou ukazujeme ostatním národům, jsou tím, co návštěvníky naší země enormně zajímá, za čím neváhají cestovat přes půl světa, jenom aby to mohli poznávat na vlastní oči. Památky jsou proto nejen naší historií, ale také naší současností a budoucností. Nahlas o nás říkají, jak si dokážeme vážit nejen krásných a drahocenných věcí, vážit si nejen generací lidí, které před námi žily tam, kde my se dnes cítíme doma."
kde hejtman Josef Pavel, jeho náměstek pro oblast kultury Jiří Behenský a autoři křtili novou knihu Dějiny Karlovarského kraje. Kniha, jejímž vydavatelem je Karlovarský kraj, mapuje historii celého území našeho regionu. Jejími autory jsou historici a archeologové Karlovarska, Sokolovska a Chebska Jiří Beran, Stanislav Burachovič, Jiří Klsák, Pavel Šebesta a Romana Vaicová. "Území Karlovarského kraje mělo pro rozvoj české státnosti velký význam, jednak pro svoji hraniční polohu, ale zvlášť pro svoje přírodní zdroje, zejména bohatá naleziště stříbra, cínu a později i uhlí", zdůraznil Jiří Behenský při křtu knihy a dodal: "Zde těžené stříbro a ražené tolary dávaly Českému království ekonomickou a tím i reálnou sílu, kterou panovník odměňoval výsadami a právy udělované místní šlechtě a městům." V projevu náměstek hejtmana připomněl také význam geografické polohy Karlovarského kraje, která předurčovala v dávné i nedávné minulosti zájem mocných o toto území, a proto i jeho historie nemohla být a není jednoduchá. "To je o důvod víc, abychom tuto historii znali a abychom se z ní poučili. Jen tak můžeme pochopit vývoj našeho území v časové souslednosti a pokusit se navázat na vše pozitivní, co se v Karlovarském kraji v minulosti odehrálo, a vyvarovat se chyb a omylů, jichž se naši předci dopouštěli" řekl v sokolovském zámku Jiří Behenský.
Hejtman Josef Pavel připomněl v úvodním projevu na podiu kostela sv. Antonína Paduánského dvacetileté výročí prvního konání Dnů evropského kulturního dědictví. V České republice proběhl historicky první ročník již v roce 1991 a hned v následujícím roce se čtyři města tehdejšího Československa - Praha, Tábor, Telč a Trnava - stala evropským centrem dalšího ročníku. Letos poprvé se Česká republika účastní této velkolepé oslavy historického a kulturního dědictví našeho kontinentu jako člen společenství evropských zemí a národů.
"Tato každoroční akce, jejímž smyslem je připomenout veřejnosti Evropy význam vlastní historie, a především hodnotu památek, které po sobě zanechala, se letos v České republice nese v duchu hudby. Téma českých Dnů evropského kulturního dědictví zní Hudba probouzí památky. Letošní rok byl již tradičně vyhlášen Rokem české hudby, jako rok, jehož letopočet končí čtyřkou, a na který tedy připadají mnohá významná výročí velikánů české hudby - například výročí narození a úmrtí Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Josefa Suka, Kryštofa Haranta z Polžic, Viléma Blodka, Rafaela Kubelíka, ale také Petra Ebena, Jiřího Šlitra, Karla Kryla a mnohých dalších umělců. Své výročí však mají nejen slavné osobnosti, ale také neméně slavná umělecká tělesa, jako například Janáčkova filharmonie Ostrava, Pražská komorní filharmonie, Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. Své jubileum také slaví Národní divadlo v Brně, nebo Škroupova a Tylova Fidlovačka a s ní také píseň Kde domov můj, která poprvé zazněla před 170. lety, v roce 1834," říká Josef Pavel.
Pro Karlovarský kraj je letošním nejvýznamnějším hudebním výročím 110 let od uvedení Dvořákovy symfonie Z Nového světa v Karlových Varech, prvního uvedení této symfonie v kontinentální Evropě vůbec.
Jak hejtman Pavel dále uvedl, smyslem Dnů evropského kulturního dědictví je představit veřejnosti památky, soustředit k nim pozornost, a alespoň krátkodobě zpřístupnit některé z nich, které jinak nejsou běžně přístupné. Patří mezi ně například zvláštní expozice v našich historických městech - v Chebu, Sokolově, Karlových Varech, Horním Slavkově, Krásně, Jáchymově a Ostrově - otevřené pod záštitou kraje.
"Historie a její památky jsou nedílnou součástí našeho národního cítění, jsou tím, co nás vymezuje vůči ostatním místům, regionům, zemím, ale zároveň také tím, co nás s nimi spojuje. Jsou našimi kořeny, díky jimž si vytváříme vazbu k místu, kde žijeme, jsou základem pocitu sounáležitosti, návaznosti, tradice, domova. Národ, který nemá historii, nemá ani budoucnost," říká Josef Pavel a doplňuje: "Naše historie a památky jsou však také vizitkou, kterou ukazujeme ostatním národům, jsou tím, co návštěvníky naší země enormně zajímá, za čím neváhají cestovat přes půl světa, jenom aby to mohli poznávat na vlastní oči. Památky jsou proto nejen naší historií, ale také naší současností a budoucností. Nahlas o nás říkají, jak si dokážeme vážit nejen krásných a drahocenných věcí, vážit si nejen generací lidí, které před námi žily tam, kde my se dnes cítíme doma."
Datum aktualizace
22. 10. 2004 - 07:48
