Domů Aktuality Přeměna uhelných oblastí se neobejde bez pomoci státu

Přeměna uhelných oblastí se neobejde bez pomoci státu

Transformace těžebních oblastí v České republice se neobejde bez razantní podpory státu a Evropské unie. Shodli se na tom dnes účastníci konference Budoucnost, která proběhla v Chodově u Karlových Varů. Zúčastnila se jí téměř stovka odborníků od zástupců evropského a českého parlamentu, přes ekonomy až po představitele krajů a obcí. Ti zároveň deklarovali připravenost regionu na zahájení kompletní ekonomické transformace.
„Zásoby uhlí v našem regionu jsou nejméně na dalších dvacet let. Pokud kvůli ochraně životního prostředí a snižování emisí skleníkových plynů chceme zastavit těžbu dříve, musí jít o řízený proces. A ten bez aktivní pomoci státu nezvládneme,“ upozornila hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová s tím, že na těžbu uhlí je dnes v kraji přímo či nepřímo vázáno až 15 tisíc lidí, dalších více než 120 tisíc obyvatel kraje pak odebírá teplo z centrálních zdrojů spalujících hnědé uhlí. A plných 10 procent HDP kraje je tvořeno právě uhelným průmyslem.

Podle starosty města Chodov Patrika Pizingera, ale Česká republika při řešení útlumu těžby a zpracování hnědého uhlí poněkud zaspala. „Ochrana klimatu je velmi důležitá, ale pokud řekneme a, musíme říci i b. Když odstavíme uhlí, reálně nám hrozí rychlý zánik tisíců pracovních míst. A zatímco třeba sousední německá vláda chce na restrukturalizaci a vytvoření nových pracovních míst v uhelných regionech uvolnit 40 miliard euro, plus další stovky milionů uvolní na řešení situace jednotlivé spolkové země, česká vláda zatím s žádným systémovým řešením pro náš kraj nepřišla.“

Poslanec Evropského parlamentu Pavel Poc upozornil, že vedle české vlády může v tomto ohledu sehrát klíčovou roli také Evropská unie. „V novém rozpočtovém období by od roku 2021 mělo z Evropských strukturálních a investičních fondů určených České republice směřovat více než 61 procent všech peněz právě do Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje. A velká část z nich by měla být, ve spojení s národními prostředky, využita právě na restrukturalizaci uhelných regionů. Z tohoto pohledu by pak Sokolovsko, jako nejmenší ze všech uhelných pánví, mohlo dobře posloužit jako pilotní projekt, na kterém by se odladilo následné řešení pro velké oblasti jako je mostecká pánev, nebo Ostrava.“

Jak v Chodově zaznělo, za určitých okolností by se variantě rychlejšího odstavení uhelných elektráren, k jakému má dojít v západní Evropě, nebránili ani zdejší těžaři. Jak ale důrazně řekl předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné František Štěpánek, v takové situaci by chtěli jasné záruky ze strany státu i EU, že zajistí důslednou restrukturalizaci oblasti. „Je tady jasná odpovědnost za budoucnost mnoha tisíc obyvatel tohoto kraje a jejich rodin. A pokud stát chce, aby uhelný průmysl skončil, a má k tomu jakýkoliv důvod, já osobně zase chci od státu jasnou garanci, že se o tyto lidi dokáže postarat. A tím nemyslím podporu v nezaměstnanosti, ale nová pracovní místa v perspektivních oborech.“

Účastníci konference Budoucnost v této souvislosti opakovaně poukázali na systémové řešení útlumu těžby a zpracování uhlí v sousedním Německu, kde ho dokonce řeší speciální zákon. V Chodově proto padl požadavek, aby stejný postup zvolil také český kabinet. V opačném případě účastníci konference vyzvali Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj, aby se zákonodárné iniciativy chopily společně.
Za stránku zodpovídá Mgr. Veronika Svobodová
Datum aktualizace 12. 4. 2019 - 08:56