Mystická hora Krudum (někdy se uvádí Chrudim) má tří vrcholy, severní 838 metrů nad mořem, západní 831 m a východní 837 m. Na Krudum se nejlépe dostaneme z Třídomí u Horního Slavkova. Odtud pojedeme po zelené pěší do Milířů (pozor, zelená v mapě není přesně zakreslena, ale do Milířů vede) a pak se vydáme 1,5 km severovýchodním směrem, pískovou cestou, která vede na východní vrchol přímo k bývalé rozhledně. Rozhledna se jmenovala Kempfova věž podle Andrease Kempfa, který byl rodákem ze samoty Lán (Hub) u Krásna. Narodil se 22. 1. 1865 a jako malé dítě se s rodiči přestěhoval do Třídomí, dnes již zaniklé obce na úpatí Krudumu. Vystudoval lékařskou fakultu ve Vídni, kde se potom také stal vrchním lékařem na tereziánské akademii. Na svůj rodný kraj však nikdy nezapomněl a věnoval mu své prózy, psané v chebském dialektu. Zemřel jako uznávaná a vážená osobnost 2.5.1929. Místní lidé na Dr. Kempfa nezapomněli. V roce 1931 byl v Lokti založen spolek, který si dal za úkol postavit na Krudumu rozhlednu s jeho jménem. Téhož roku vydal Dr. Ing. Anton Thun v Lokti sbírku Kempfových próz z kraje pod Krudumem a výtěžek z prodeje této knihy spolu s dary sloužil k financování stavby rozhledny. Byla otevřena v roce 1932, ale už v sedmdesátých letech se zřítila.
Zaniklé rozhledně načas svitlo na lepší časy, protože v roce 2001 vznikla společnost Krudum a spol, která si po vzoru svých předchůdců vytkla za cíl opětovné postavení rozhledny. Až do roku 2007 tu z ní zůstala jen hromada kamení. V následujícím roce byla na východní vrchol upravena cesta, protože se tu začala stavět 50 metrů vysoká ocelová radiokomunikační věž. Místo bývalé krásné kamenné rozhledny to od roku 2008 stojí ocelová věž. Teda nic estetického, ale alespoň je zpřístupněna pro turisty. Hromada kamenů z bývalé věže zmizela a po bývalé rozhledně tu zůstane už jen vzpomínka na nedaleké skalce.

O Krudumu se říká, že má zelenou hlavu (les), stříbrné srdce (stříbrná ruda) a zlatou patu (v bažinách na úpatí se kdysi rýžovalo zlato). I dnes můžeme na svazích Krudumu nalézt sejpy (kopečky hlušiny) a pinky (změny reliéfu půdy) po rýžovnické činnosti. Ze zápisů je také známo, že se zde dobýval ametyst.
Význam hory Krudum pro celý zdejší kraj je tak velký, že se nedá pominout. Celá oblast v okolí Horního Slavkova, Krásna a Lokte je s tímto místem velice úzce spjata. Váže se k ní velké množství pověstí a její historický význam je značný. Zajímavé je propojení některých pověstí o Krudumu s realitou. Příkladem je třeba legenda o sídle Mikuláše na Krudumu. Původní němečtí obyvatelé zdejšího kraje vyprávěli dětem, že v předvečer svého svátku sestupuje Mikuláš ze svého domova na Krudumu za dětmi. Hodné odměňuje dárky, zlobivé strká do pytle a odnáší na Krudum. Tato legenda má zcela zjevné propojení s gotickým kostelem Svatého Mikuláše, který ve středověku stával na úpatí hory, na křižovatce cest, mezi Hruškovou, Třídomím a Nadlesím.

Na západnějším z vrcholů Krudumu můžete najít pozoruhodný kamenný patník, nazývaný místními lidmi Francouzský kámen. Tento název pravděpodobně vznikl podle zkratky Fr, na nápisu, který je na něm vytesán: "Reg Imp Fr pmo 1808". Ono tajemné Fr, ale neznamená Francii, ale Františka I., za jehož vlády ho sem umístili císařští zeměměřiči (kteří byli pravděpodobně italského původu), když vyměřovali vojenské mapy západního českého pohraničí pro rakouský štáb před nadcházející válkou s napoleonskou Francií. Druhý trigonometrický bod stojí na Vysokém kameni u Lubů.

Video v Cyklotoulkách na závěru dílu o Horním Slavkově