Domovská stránka > Cykloportál > Příroda > Komorní hůrka

Komorní hůrka

Komorní hůrka Komorní hůrka je nepříliš nápadný vrch o nadmořské výšce 503 m n. m., situovaný v rovinaté krajině třetihorní Chebské pánve. Patří k nejmladším sopkám Českého masivu. Vznikla na rozhraní třetihor a čtvrtohor ve třetí a konečné vulkanické fázi svrchního pleistocénu před 115–15 tisíci lety a její dozvuky lze datovat ještě v holocénu, tedy před méně než 10 tisíci lety. Sopka vznikla na dně již vysychajícího slaného jezera, které se rozkládalo na území dnešní Chebské a Sokolovské pánve.
Mimořádný kulturně-historický význam tohoto nenápadného kopce je především v tom, že je to nejprobádanější sopka v Evropě a snad i na světě. Výzkumy zde provedené významně přispěly především k vyřešení sporů mezi neptunisty a plutonisty na přelomu 18. a 19. století. Komorní hůrku v té době navštívili a studovali přední světoví odborníci.

Ozdobný portál štoly První zprávy o cíleném výzkumu sopky sahají do roku 1766, kdy nechal hrabě Zedtwitz  (CT 2059, průjezdní místo Podhradí) vykopat 100m dlouhou štolu v naději, že nalezne uhelné sloje. V 19.století se o původu Komorní hůrky vedly spory mezi odborníky, kteří byli rozděleny na neptunisty a plutonisty. Neptunisté (Neptun byl římský bůh moří) byli přesvědčeny, že návrší Komorní hůrky vzniklo usazením ve vodě, zatímco plutonisté (Pluto - bůh podsvětí) byli přesvědčeny, že vznik Komorní hůrky souvisí s "vnitrozemským ohněm", zdrojem sopečných erupcí.
Sopka zajímala i J.W.Goetha, který byl nejen slavným básníkem, ale také i vášnivým přírodovědcem. Goethe sopku poprvé navštívil v létě roku 1808. Zpočátku se klonil k plutonistům, později ale názor změnil. Goethe přesvědčil Kašpara Šternberka (spoluzakladatele pražského Národního muzea), aby se zapojil do bádání. Goethe navrhl vykopat štolu, aby se prokázalo, zda se jedná o sopku. Práce začaly v roce 1826, bylo vydolováno asi 300 m štol, ale až v tzv. Trpasličí díře se prokázalo, když zde narazili na sopouch, že se skutečně jedná o sopku. Toho se ale už Goethe nedožil. Dnes jsou štoly vesměs zavalené. Poslední památkou na badatelské období je ozdobný vstupní portál.  

Profil Komorní hůrky Komorní hůrka je navršená sopka, vzniklá jediným výbuchem strombolského typu, při kterém je v různých časových intervalech za erupce plynů z kráteru vymršťována žhavá láva. Vlivem vzdušného proudění se mnohametrové vrstvy strusky vršily zejména východním směrem od jícnu sopky v místě dnešního vrcholu. Na závěr sopečné činnosti vyplnila láva sopouch a kráter, výlev také překryl část struskovitého matriálu v místě dnešního vstupu do štoly na jihozápadním svahu vulkánu.
Sopka v minulosti sloužila pro těžbu sopečného popela na udržování parkových cest ve Františkových Lázních. Těžbou vznikla 15 m hluboká jáma, o které si návštěvníci většinou mylně myslí, že se jedná o sopečný kráter. Vyvržený čedič (basalt) je pórovitý nefelinit, poměrně vzácná forma lávy ve střední Evropě. Značná část čediče byla ve středověku vytěžena na stavební kámen. Je z něho postavena i Černá věž Chebského hradu. Ještě kolem roku 1880 byla Komorní hůrka odtěžena jen částečně a nebyla tehdy porostlá stromy. Těžební činnost zde byla ukončena až v roce 1951, kdy byla vyhlášena Státní přírodní rezervací. Dnes je sopka zařazena mezi Národní přírodní památky a je zakázáno zde dobývat jakékoliv nerosty.

Zdroj: Průvodce Komorní Hůrka od Karla Brože, vydal: Český svaz ochránců přírody Františkovy Lázně.

Datum vydání: 4.1.2007 22:00