Délka trasy:
8 km (s odbočkami až 11 km)
Náročnost trasy: Lehká
Nastoupáme celkem: 252 m
Povrch trasy: Asfaltové cesty 100%
Hustota dopravy: Slabý provoz
Cyklotrasa je vhodná pro: Všechny druhy kol
Cyklotrasa 2142 začíná ve východišti tras u hotelu Silva, stejně jako trasa
2140. Zpočátku vedou souběžně na rozcestí pod Lunaparkem, kde naše trasa odbočuje vlevo a pokračuje po silnici na Kladskou. Je to nejkratší cyklotrasa z M.Lázní na Kladskou.
Dnešní krátký výlet ale zahájíme už na Mírovém náměstí v Mariánských Lázních.
Průjezdní místa (PM):
Mariánské Lázně (Marienbad)
Mírové náměstí (dř.Schillerplatz) - 0 km
Na Mírovém náměstí můžeme vidět hned několik zajímavých staveb. Je tu jeden z pěti kostelů ve městě -
. Je zajímavý tím, že nemá věž a také svým netypickým postavením v řadě domů.
Uprostřed náměstí se nachází historická kašna, která, byla před 2. sv. válkou ozdobena třemi
.
Za války je ale německá armáda při totálním sběru surovin zrekvírovala a "přetavila v děla".
Na východní straně náměstí si všimneme od 70. let neopravovaného a dnes již značně zchátralého
. Dříve se jmenoval Halbmayr, podle prvního majitele. Ten zde odkoupil kavárnu Tři Lilie a na jejím místě postavil v roce 1870 hotel Halbmayerhaus.
Na jižní straně náměstí je dnes to známé, betonové torzo po zbořených tepelských domech, kde stával i slavný
. Blok tepelských domů (
) byl zbořen na počátku sedmdesátých let a několik desetiletí byl
. Když už se zde začalo na konci 80. let stavět, přišla revoluce a stavba se zastavila. Dodnes tu stojí jen provizorně upravené
.
Městské divadlo - 0,2kmZ Mírového náměstí pak projedeme k městskému divadlu. Bylo postaveno roku 1868 na místě malého rybníka a to prosím plně z prostředků vybraných za lázeňskou taxu. Původní vzhled divadla byl novoklasicistní a trochu jiný než je dnes, v roce 1905 byla provedena jeho secesní přestavba. Nejvýznamnějším ředitelem byl Julius Laska, který divadlo vedl 33 let až do roku 1921. Po osvobození Američany vystupoval v divadle pro spojenecké jednotky slavný černošský zpěvák Paul Robeson. V roce 1952 bylo divadlo pojmenováno po Gogolovi a po revoluci se divadlu vrátilo původní jméno.
Odtud pak pokračujeme k parku, kde odbočíme vpravo k Lesnímu prameni.
Lesní pramen (Forstquelle) - 0,5 km
Než ale budeme pokračovat dál, můžeme si ještě prohlédnout park v okolí Lesního pramene. Najdeme zde otevřený
s kavárnou, kde se pořádají čas od času koncerty a naproti němu je sousoší múz, nebo také tří Grácií od Olbrama Zoubka z roku 1991. Dnešní pavilon Lesního pramene pochází z roku 1869, předtím to byl kruhový pavilon na 16ti sloupech.
U pramene se napojíme na trasu 361 a po ní se dostaneme na začátek naší dnešní cyklotrasy 2142.
Tady ve
před
hotelem Silva začíná, kromě jiných, i naše značená cyklotrasa 2142. Najdeme tu velký rozcestník s odbočkou do centra města a panely s mapou tras v okolí Mariánských Lázní a dalšími informacemi.
Geopark - odb. z trasy 0,5 km
V cykloterminálu U Lesního pramene, kde začíná cyklotrasa 2140, můžeme hned z trasy odbočit a navštívit místní Geologický park. Odbočíme po trase 361 vpravo a do geoparku, který je součástí rezervace Žižkův vrch. Pokud u zastavení č.17 odbočíme, dostaneme se na první světové války. Pak se zase vrátíme zpět a před výjezdem na silnici si ještě vpravo mezi stromy všimneme Kapličky lásky.Kaplička lásky (Laska-Kapelle) - odb. z trasy 0,1 km
Obvykle si turisté kapli spojují s nejkrásnějším lidským citem. Ale skutečnost je trochu jiná. Kaple dostala jméno po slavném řediteli mariánskolázeňského divadla Juliu Laskovi (řediteloval 1889-1921) a kaple se správně jmenuje Kaplička Lasky (Laska-Kapelle). K uctění památky své zemřelé matky nechal Julius Laska zdejším stavitelem Josefem Forberichem postavit novogotickou kapli Panny Marie Bolestné a v roce 1909 ji vysvětil tepelský opat Helmer. V kapli jsou na stěnách pamětní desky na slavného ředitele a na opata Helmera. Po roce 1945 už se jí říkalo Kaplička lásky. V 90. letech se uskutečnila v kapličce i první svatba.
Lanové centrum - 1,1 km
Sejdeme od kaple k silnici a odbočíme vpravo na naší trasu. Když po silnici vyjedeme do mírného stoupání, tak po chvili přijedeme k lanovému centru. Bylo postaveno vysoko v korunách smrků naproti tenisovým kurtům v roce 2008. Otevřeno mají od dubna do října od 9 do 18 hodin a si užijí si tu své jak dospěláci, tak i děti.
Střelnice - 1,3 kmOdbočka vlevo vede k hotelu Střelnice. Původně to byla opravdová střelnice a vznikla v revolučním roce 1848, kdy byl zrušen poddanský poměr lázní vůči tepelskému klášteru a v Mariánských Lázních pak byla založena Národní garda. Byla jim tady postavena nová střelnice, aby zde mohla garda cvičit. V té době ovšem nešlo o sportování, ale o skutečný vojenský výcvik ve střelbě. Garda však byla za 2 roky zrušena a střelnice se zastřešeným pavilonem zůstala k dispozici lázeňským hostům. Střelnici navštěvovala především ruská, polská a maďarská šlechta nebo angličtí lordi. V dřevěné hale byly ještě před desítkami let vystaveny prostřílené terče šlechticů a hostů, mezi nimi i terče anglického krále Eduarda VII., místního lékaře Kratzmanna, hraběte Szeglesiho z Topolčian aj. Postupně byly ale všechny terče rozkradeny. Po druhé světové válce se střelnice ujal Svazarm, a protože nebyla střelnice příliš udržovaná a stále chátrala, tak byla v roce 1985 přestavěna na podnikovou zotavovnu městského dopravního podniku Mariánské Lázně. Dnes na místě bývalé střelnice stojí tříhvězdičkový hotel Střelnice, který je ale již několik let uzavřen.
Před Lunaparkem na rozcestí se odpojíme od trasy 2140 a pokračujeme vlevo po cyklotrase 2142.
Rozcestí na Kynžvart - 4,1 km (Spojka na Kynžvart po CT
2253)
Asi v polovině stoupání na Kladskou přijedeme na rozcestí na Kynžvart. Je tu rozcestník a do Kynžvartu ukazuje směrovka bez čísla, označená jako spojka na cyklotrasu 2253 do Kynžvartu. Tudy bychom se dostali kolem rezervace Holina do Lázní Kynžvartu po trase 2253, která se na cestu napojuje na rozcestí U Stohu vzdáleném odtud asi 400 m. Trasa pak dál pokračuje silnicí stoupáním na Králův Kámen.
Hájovna Stoh - (odb. z trasy 450 m)
Nedaleko rozcestí U Stohu stávala ještě za války hájovna Stoh, tehdy se jmenovala Schober. Tu po odsunu německých obyvatel využíval zloděj a hromadný vrah Petlan. Policie ho v roce 1949 dopadla, ale to už měl na svědomí několik životů. Pod záminkou, že lidi převede přes hranice je vylákal do hájovny, kde je okradl a pak zabil. Příběh, byť trochu upravený se objevil v televizi a to jako šestý díl seriálu o majoru Zemanovi s názvem Bestie.Dnes na místě hájenky můžeme vidět jen základy stavení a dostaneme se tam zarostlou lesní cestou jen horském kole.
Králův Kámen - 5,6 km (rozc. s CT
2254)V zatáčce u myslivny Králův Kámen narazíme zase na rozcestník. Zde se křížíme s cyklotrasou 2254 (do Lazů). Obě trasy vedou souběžně kousek po silnici a pak 2254 U Jedlí odbočí na Bašusovu cestu, zatímco my pokračujeme silnicí na Kladskou.
Malebná myslivna Králův kámen (1913) je postavená ve stylu švýcarských srubových domů, podobně jako sruby na nedaleké Kladské.
U myslivny ještě před pár lety byla památka na již zaniklého Krále smrků a říkalo se jí
Gong. Šlo o mohutný výřez kmene smrku, zavěšeného na řetězech, takže vypadal jako gong. V průměru měl kolem metru a do jeho letokruhů byly zatlučeny hřebíky sloužící jako vodítka k cedulkám připomínající události v roce, kdy daný letokruh narostl. Gong tu býval ještě na počátku tisíciletí, ale pak se na něm vyřádil jakýsi negramotný vandal. Nejprve přestříhal a zohýbal vodící dráty a nakonec celý gong strhl. Dlouhou dobu
a pak navždy zmizel.
U Jedlí - 6,1 km (rozc. s CT
2254)Krátce za rozcestím Králův Kámen přijedeme na další rozcestí s turistickým názvem U Jedlí. Je zde rozcestník jak pěších tak i cyklotras. Trasa 2254 zde odbočuje vlevo Bašusovou cestou na Lazy a naše trasa 2142 pokračuje silnicí dál na Kladskou.
Kladská patří mezi turistiky nejzajímavější lokality na západě Čech. Za posledních několik let se Kladská stala oblíbenou zastávkou projíždějících cyklistů. Najdeme zde zámeček, sloužící jako garni hotel a restauraci
U Tetřeva, která je však stále plná a jen velmi těžko se v ní hledá místečko u stolu. Proto se cyklisté naučili zastavovat u sousední
s krytou terasou.
Kladská byla dříve druhým největším revírem v Českém království a myslivecká tradice se tu udržuje dodnes. V roce 1873 koupil Kladskou od samotného mocnářství kníže Otto Friedrich Schönburg-Waldenburg a zřídil zde centrum správy schönburského majetku. V roce 1873 kníže zakoupil na 5. světové výstavě ve Vídni expozici švýcarských domků, které na Kladskou nechal převézt po železnici a pak povozy. Kníže také nakoupil i několik karpatských jelenů v Rumunsku, křížil je ze zdejšími a dosáhl tím pozoruhodných výsledků. Po jeho smrti v roce 1888 spravoval panství jeho třetí syn Otto Zikmund (Sigismund). Ten ve zdejší oboře choval i medvědy a jeden párek medvědic - Ajax a Ruschi v roce 1907 daroval Schwarzenberkům
na zámek v Českém Krumlově. Zikmund byl velký milovník přírody a oženil se až v roce 1920 s Elfriedou, která se zde proslavila svou "
Vánoční knihou". Na Kladské žil Zikmnund až do své smrti roku 1936 a Elfriede Kladskou spravovala až do konce války. Zikmund je pochován v hrobce za Mysliveckou hospůdkou. V roce 1945 pak areál přešel do rukou státu a dnes ho spravují Lesy ČR.
Kladskou navštívilo mnoho vzácných hostů své doby. Byl to například anglický král Eduard VII., bulharský král Ferdinand, vídeňský arcivévoda Ferdinand, francouzský ministerský předseda Clemenceau, T. G. Masaryk, sovětský maršál Koněv, generál Svoboda nebo
Jurij Gagarin.
Zajímavý článek o Kladské vyšel v
Cestovateli.
Hrobka (odbočka z trasy 200 m)
Hrobku posledního majitele Kladské - , prince z Schönburgu-Waldenburgu najdeme za Mysliveckou restaurací a vede k ní pěšina označena směrovkami. Lesní hrobka byla již dvakrát násilně otevřena, jednou českými, podruhé americkými vojáky, kteří zde hledali zlato. V hrobce však našli jen nabalzamovaného prince v zelených bačkorách.
se narodil 1866 ve Waldenburgu a zemřel zde na Kladské roku 1936. O smrti prince se traduje, že souvisela se zastřelením bílého jelena. Podle myslivecké pověsti, ten kdo zastřelí bílého jelena tak do roka zemře.Z Kladské pak pokračujeme přes křižovatku kolem na Kynžvart. Rozcestí neslo nějakou dobu jméno "U Vojáka", protože tu v dobách VVT Prameny stávala vojenská hlídka.
Datum aktualizace
12. 1. 2011 - 08:54