První písemná zmínka o obci Svatava se nachází v listině krále Václava II. z roku 1391, kde je zmínka o staré poštovní silnici, která vedla přes Svatavu. Další písemné zmínky jsou sporadické, až od roku 1553 je Svatava v historických pramenech uváděna jako součást sokolovského panství, které bylo v té době v držení Šliků, od roku 1622 pak Nosticů. V roce 1633 bylo obyvatelstvo obce postiženo morem, další tragické období pro obyvatele panství přišlo v letech 1643 - 1644, kdy Švédové zpustošili celý kraj. Z doby po 30leté válce je možné najít další písemné zmínky o obci, zejména pak v úředních knihách, hlavně daňových.  V roce 1751 vznikla ve Svatavě poštovní stanice. V r. 1767 byla budova dostavěná a fungovala jako hojně využívaný zájezdní hostinec na významné dopravní spojce z Drážďan do Prahy. Na svých cestách tu přespával i básník J. W. Goethe (budova byla zbořena v r. 1987). 
V roce 1845 přišla velká povodeň, která obec značně poničila.

Obyvatelé Svatavy se původně živili vorařstvím a pěstováním chmele. V 18. století začali zdejší sedláci v okolí těžit uhlí, nejprve jako důležitou surovinu pro výroby kyseliny sírové, později jako topivo. V oficiální ročence z r. 1848 je Svatava zapsána jako místo těžby železné rudy a aktivní dolové činnosti - 3 doly. 

Prvním podnikatelem v obci byl Johann David Starck, který začínal jako výrobce mušelínu v Kraslicích, poté zřídil výrobnu dýmavé kyseliny sírové ve Stříbrné a v r. 1804 koupil koupil uhelný důl u Svatavy. Spolu s aktivní těžbou uhlí rozvíjel i nové technolodie výroby dýmavé kyseliny sírové, podařilo se mu snížit cenu na destinu a významně ovládl celorakouský trh. Vedle Svatavy vyrostlo jedno z center podnikání J. D. Starcka, nazvané po něm Davidov. 

V roce 1848 byla zrušena panská správa a Svatava se stala samosprávnou obcí. V té době byla pro obec výhodou poloha na silnici mezi Chebem, Karlovými Vary a Prahou. V roce 1903 se Svatava stala městysem, ale nezískala městský znak.

V roce 1943 byl ve Svatavě vybudován ženský koncentrační tábor, jako pobočka Ravensbrücku. Ženy mnoha národností pracovaly v továrně na letecké přístroje. Ke konci dubna 1945 nacisté vyhnali ženy na tzv. pochod smrti, kdy hladové a vyčerpané ženy pěšky putovaly až stovky kilometrů, aby je blížící se americká armáda nenašla. Do tábora Američané dorazili 8. května  1945 a postarali se o zbytek žen, které na místě zůstaly.

Stránku doplňujeme, další část historie Svatavy bude dopsána opět s použitím zdrojů:
Prokop, V.: Kapitoly z dějin Sokolovska, Sokolov 1994
Jiskra, J., Müller, M.: Svatava, Sokolov 2005
Jiskra, J., Bružeňák, V.: Historie Sokolovska, Svatava 2010

Svatava, od r. 1976 připojená k Sokolovu, se v roce 1990 stala opět samostatnou obcí.  Statistiky ukazují, jak se postupně zvyšoval počet popisných čísel v obci:
r. 1884 - 84 popisných čísel
r. 1937 - 386 popisných čísel
r. 1952 - 421 popisných čísel