První písemná zmínka o obci Svatava se nachází v listině krále Václava II. z roku 1391, kde je zmínka o staré poštovní silnici, která vedla přes Svatavu. Další písemné zmínky jsou sporadické až od roku 1553 je Svatava uváděna v análech jako součást sokolovského panství, které bylo v té době v držení Šliků, od roku 1622 pak Nosticů. V roce 1633 bylo obyvatelstvo obce zle postiženo morem, ale nejhůře bylo pro obyvatele panství v letech 1643 - 1644, kdy švédové zpustošili celý kraj. Z doby po 30-ti leté válce je možné najít další písemné zmínky o obci, zejména pak v úředních knihách, hlavně daňových. Obci postihly i další katastrofy. V roce 1845 přišla velká povodeň, která obec značně poničila. V období po první světové válce bylo 97 svatavských padlých nebo nezvěstných a ke konci této války zemřelo i mnoho lidí na tzv. "španělskou chřipku". 
Obyvatelé Svatavy se původně živili vorařstvím a pěstováním chmele a až v 18. století začali zdejší sedláci v okolí těžit uhlí, nejprve jako důležitou surovinu pro výroby kyseliny sírové, později jako topivo. Obec se tak zařadila mezi obce s těžbou uhlí. Prvním podnikatelem v obci byl J.D. Starck, který působil i v okolních obcích a ve Svatavě založil první dělnickou kolonii. V roce 1848 byla panská správa zrušena a Svatava se stala samosprávnou obcí. V té době byla obec důležitá svou polohou na silnici mezi Chebem , Karlovými Vary a Prahou. Tato poloha také znamenala, že zde  již v roce 1751 vznikla poštovní stanice. Budova této stanice se zájezdním hostincem dostavená v roce 1767 a v roce 1987  zbořená, tehdy zchátralá stavba, ve které také několikrát přespal J.W.Goethe, byla dlouho historickou připomínkou tehdejší doby. V roce 1903 se Svatava stala městysem, ale nezískala městský znak. V 70. letech 19. století byla postavena nová škola, koncem století přestavovaná a rozšiřovaná.

V roce 1943 byl ve Svatavě zřízen ženský koncentrační tábor, jako pobočka Ravensbrücku, kde bylo umístěno najednou i 2500 žen různých národností. Ty pracovaly v továrně na letecké přístroje. Koncentrační tábor byl osvobozen v květnu 1945. Svatava  připojená v roce 1976  k Sokolovu se v roce 1990 stala opět samostatnou obcí.
O vývoji obce svědčí i fakt, že v roce 1884 měla obec pouze 84 popisných čísel, v roce 1937 již 386 popisných čísel a v roce 1952 dokonce 421 popisných čísel.