Kostel

Kostel sv. Wolfganga začal roku 1470 stavět tehdejší majitel hradu Seeberg - Kašpar Juncker. Bohužel nestačil stavbu kostela dokončit, jelikož 21. července 1474 zemřel. Po jeho smrti spravovala hrad a celé panství Junckerova žena Anna Šliková, která nechala dokončit kostel a pochovala v něm svého chotě. Anna zemřela 24. října 1485 a je pohřbena vedle svého muže v kostele sv. Wolfganga.
Historie kostela je po dlouhou dobu spjata s historií hradu, jelikož byl kostel součástí celého panství. Brzy po Anně zemřel i její jediný syn František a seeberské panství tak přechází na jediného příbuzného zesnulé Anny – Mikuláše III. Šlika. Mikuláš III. byl zatížen správou nad sokolovským panstvím a se svolením krále Vladislava hrad roku 1497 prodal bratrům Konrádovi a Joštovi z Neiperka. Dne 3. března 1527 udělil král Ferdinand I. hrad lénem Konrádovým synům – Kašparovi, Šebestiánovi, Jáchymovi a Ergardovi. Poslední listina o Konrádovi je známá z roku 1529. Krátce na to pravděpodobně zemřel.
Majitelem Seebergu je v písemnostech uváděn pouze Kašpar. 29. dubna 1534 mu bylo panství Ferdinandem potvrzeno. Jeho panování bylo zřejmě klidné, neboť neexistují zprávy o žádných sporech či ohroženích. Věnoval se především hospodářství a na Seebergu žil až do své smrti 16. února 1567. Celé panství bylo zanecháno po Kašparově smrti jeho synovi Janu Albrechtovi. Císař Maxmilián II. mu Seeberg udělil lénem 17. dubna téhož roku. Sídlil zde asi 13 let a poté prodal hrad Jiřímu Wolfovi z Brandu.
V roce 1600 byla na Seebergu postavena fara a vznikla tak farní škola.
Před třicetiletou válkou se těšil kostel patřičnému klidu asi 70 let.
Dne 7.dubna 1648, kdy byl majitelem hradu Vít Dětřich ze Steinheimu, se však před branami seebergského panství objevili Švédové pod vedením generála Jana Kryštofa Königsmarka. Po vypálení a plundrování se zle hospodařilo nejen na hradě, ale také v kostele. Pro kostel byla přínosem doba, kdy hrad vlastnil dragounský plukovník Jacques Gerard, který byl od roku 1663 byl velitelem Chebu. Na hradě se především věnoval duchovním záležitostem a staral se o seeberský kostel. Plně ho podporoval a obdarovával různými dary. Zemřel 4. října 1676 u města Demin v Pomořanech. Padl zde v boji na tažení proti Švédům.
Koncem 17. století se začala o Seeberg zajímat chebská obec. 1. srpna 1703 prodal Leopold Jakub Gerard Seeberg Chebu za 19 500 florinů. Veškerý seeberský majetek tak byl sloučen s majetkem chebským. Samotná existence panství hradu Seeberg tímto končí, neboť na hradě již nesídlí vrchnost a správu nad ním přejímají chebští radní.
V roce 1797 byla přestavěna farní škola. Vzdělávali se zde jak žáci z místní vesnice, tak žáci z okolních vesnic. Kostelní věž se zvonicí se zřítila v roce 1804 a o této události se zmiňuje kronika obecní školy 1948: „Na počátku 19.století se v Seebergu dnešním ostrohu vyučovalo v budově staré školy. Stávala v blízkosti kostela, jehož součástí byla tenkrát mohutná kamenná věž, při jihozápadní straně. Jedné noci r. 1804 probudil ve škole bydlícího kantora náhlý hřmot. Dříve než Adalbert Theurmer mohl co zjistit., byla mu uražena noha a jeho manželka našla smrt pod troskami zřícené kostelní věže. Tato již nikdy nebyla obnovena a proto na soudobé návštěvníky zapůsobí nezvyklý vzhled místního kostela.“ Tento vzhled zůstal až do současnosti. Věž již nikdy nebyla obnovena i přesto, že byl zhotoven plán na postavení. Místo věže byla postavena stříška neboli zvonice, na které byl zavěšen menší zvon. Tento zvon byl ovládán pomocí táhel ručně.
V roce 1905 byla postavena nová patrová škola a v kostele se sloužily mše až do roku 1950. Přibližně v tomto roce byl kostel zasažen bleskem a od té doby, kdy patřil pod hazlovskou farnost, nebyl dále využíván a chátral.
V evidenčním listu nemovité kulturní památky je popsán stav kostela v době vlastnictví římsko-katolické církve:
„Vnější omítky silně popraskané, místy opadávají až na holé zdivo. Střecha má vadnou krytinu, jsou rozbité okapní roury. Sklo v oknech rozbito. Interiér trpí vlhkostí, trámové stropy v chóru i lodi v severní části zdi triumf. oblouku je uhnilý."

Kaple

Na strmém svahu naproti západní straně hradu nechal Johann Adam Juncker v roce 1712 postavit malou kapli svaté trojice jako památník. Jeho choť, tři děti, služebná a kočí se zde zřítili v koňském povozu z 25 stop vysoké skály, ale naštěstí nebyl nikdo zraněn. Nápis v kapli zní:
„Zu Ehren der allerheiligsten Dreifaltigkait Jesus, Maria, Josef, des heiligen Wolfgangi Ist dieses Denkmal gesetzet worden von den Wohl Edelgebornen Herrn Johann Adam Juncker von Obercunreuth, der Stadt Efer Mitältester, Wegen glückseliger Erhaltung Seiner Wohledelgeborenen Frauen Anna Margaretha Franziska Junckerin von Obercunreuth, geborenen von Bygatto, desselben Kinder, als Maria Anna Junckerin Oberkunreuth, Georg Adam u. Georg Ignati Juncker von Oberkunreuth, Welche den 15. Oktober 1711 durch Zerreissung der Widerhalt in samt Knecht, Magdt, Pferdten und Kutschern in den Bach auf die Felsen hin eingestürzt, der-gestalt, dass nicht alleine obgenannte Frau gross Schwangern Leibs mit deren 3 Kindern, sondern auch Bediente, Pferdte, und Schesen unverletzt verblieben, und von Gott dem Allmächtigen unbeschädigter sind erhalten worden.“
Tento nápis připomíná onu událost, kdy se kočár zřítil dne 15. října 1711 do rokle.

Michaela Aronová