Úvodní strana > Kultura > Česko-Bavorský Geopark – Národní Geopark Egeria

  Česko-Bavorský Geopark – Národní Geopark Egeria


Geopark Egeria je součástí přeshraničního Česko-Bavorského Geoparku, jehož území se rozkládá na území dvou států, České republiky a Německa. Území Česko-Bavorského Geoparku na české straně pokrývá ze dvou třetin Karlovarský kraj (Geopark Egeria) bez jeho východní části (Doupovských hor, Žluticka a Toužimska), na jihu jeho plocha pokračuje do Plzeňské části GeoLoci (severní část okresu Tachov). V Německu, respektive v Bavorsku (Geopark Bayern-Böhmen) je území geoparku vymezeno čtyřmi okresy měst Wunsiedel, Neustat/Waldnaab, Bayeruth a Tirschenreuth.
 
Síť národních geoparků byla založena roku 2006 a je reprezentována Radou Národních geoparků. Tato rada je poradním orgánem ministra životního prostředí a je složena ze zástupců a odborníků institucí z oblasti geologie, vzdělávání, archeologie, ochrany přírody a krajiny, památkové péče a specialistů na udržitelný rozvoj, kteří rozhodují o přijetí daného geoparku do Sítě Národních geoparků.
 
Geopark Egeria získal titul Národního geoparku v létě roku 2010 a spolu s Evropským Geoparkem Český Ráj byly prvními členy Sítě národních geoparků. V rámci Evropy a v současné době i světa působí Síť globálních geoparků, která je přidružena ke světové síti geoparků pod záštitou UNESCO. Proto se každý člen Sítě globálních geoparků zároveň stává i členem světové sítě geoparků UNESCO. Rada vydává národnímu geoparku doporučení k žádosti o členství v Síti globálních geoparků a to po posouzení žádosti a vyhodnocení vhodnosti navrhovaného území z hlediska jedinečnosti geologických jevů, kvality řízení národního geoparku a strategie udržitelného rozvoje (z ČR je členem této Sítě pouze Geopark Český ráj a to již od roku 2005).
 
Geologické dějiny Česko-bavorského geoparku jsou stejně staré jako historie celé Střední Evropy. Geopark leží v centrální zóně kdysi mocného variského horstva a jeho horniny vyprávějí o cestě našich kontinentů od jižního pólu přes rovník až na nynější 50. rovnoběžku. Sotva která oblast v Evropě se v tomto může s Česko-bavorským geoparkem srovnávat. Také to bylo důvodem, proč se u bavorského Windischeschenbachu vyvrtala jedna z nejhlubších děr na zeměkouli – Kontinentální hlubinný vrt KTB. Pohled do hloubky 9.101 metrů otevřel zcela novou dimenzi studia naší planety na přelomu 21. století. Ale už dvě stě let předtím objevili naší oblast průkopníci geologických věd Johann Wolfgang Goethe, Alexander Humboldt a Georgius Agricola.
 
Pozornost laiků i odborníků přitahují zejména geologické a geomorfologické zajímavosti, které jsou předurčeny polohou regionu na hranici tří hlavních jednotek Českého masivu - saxothuringika,moldanubika a bohemika. Zastoupené horniny lze studovat na řadě přirozených i umělých odkryvů. Působením vnitřních i vnějších sil Země vznikaly po dlouhou geologickou historii hluboká údolí, nápadné skalní útvary i tajemná rašeliniště.
 

Za stránku zodpovídá: Mgr. Veronika Vodičková
Datum poslední změny: 27.2.2019 9:58