Každé cvičení by mělo začít rekapitulací činnosti obcí při minulých událostech,“ řekl hejtman Josef Pavel. „V této souvislosti se musím vrátit k červencové větrné kalamitě, při níž se u některých starostů odhalily značné nedostatky ve znalostech krizové komunikace. Krizové řízení je upraveno příslušnou legislativou, jde tedy o přenesený výkon státní správy s jasnými pravidly a není možné je obcházet. Podle legislativy například nepostupoval starosta Božího Daru a poté si v médiích stěžoval na orgány kraje. A to šlo jen o kalamitu, v případě skutečné krizové situace by na tom obec byla díky svému starostovi daleko hůř,“ dodal hejtman Pavel. „Navíc starosta Jan Horník neměl vůbec k dispozici krizové mobilní telefony, ty odmítl v roce 2002 převzít s tím, že je nepotřebuje, neboť obecní orgány krizového řízení jsou údajně již komunikační technikou vybaveny. Nyní se odvolával na zprostředkované informace, že telefony jsou k ničemu, protože operátoři nejsou schopni v krizi zajistit jejich provoz. To ale není pravda, právě tyto přístroje mají komunikační prioritu v síti operátora, mohly tedy v prostoru Božího Daru v onu červencovou noc fungovat,“ vysvětlil hejtman. „To, co v kraji v minulosti proběhlo, nebyly krize, zatím šlo o kalamity, ovšem je to varování, na krizové situace se musíme připravit mnohem lépe,“ doplňuje ředitel Hasičského záchranného sboru Zdeněk Teplý.
Zákon o integrovaném záchranném systému přikazuje orgánům kraje zajistit přípravu na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva. Tyto úkoly plní jako orgán kraje hasičský záchranný sbor kraje. Podle zákona hejtman kraje koordinuje záchranné a likvidační práce při řešení mimořádné události vzniklé na území kraje, pokud přesahuje území jednoho správního obvodu obce s rozšířenou působností a velitel zásahu vyhlásil nejvyšší stupeň poplachu nebo jej o to požádal, anebo jej o koordinaci požádal starosta obce s rozšířenou působností. „To se však v Božím Daru nestalo, nejvyšší stupeň poplachu nebyl velitelem zásahu vyhlášen, ani starostové obcí s rozšířenou působností nepožádali o koordinaci záchranných a likvidačních prací. Ty byly proto i nadále vykonávány hasičským záchranným sborem kraje, připomněl hejtman Pavel nedostatky v komunikaci při skutečné kalamitě.
Následně prozradil scénář cvičení, jehož cílem bylo ověření součinnosti jednotek IZS a fungování krizových štábů při řešení mimořádné události velkého rozsahu. Při simulované katastrofě na Chebsku došlo k úniku benzínu do potoka, odtud do řeky Ohře a k následnému výbuchu cisterny na nádraží ve Vojtanově. Do likvidace následků havárie, při které bylo usmrceno 15 osob, 17 osob těžce zraněno a došlo k úniku čpavku do životního prostředí, zasahovaly kromě jednotek z Karlovarského a Plzeňského kraje poprvé v historii i jednotky ze sousedního Saska.
Tisková konference na krajském úřadě předznamenala v úterý 20. září 2005 cvičení Integrovaného záchranného systému Karlovarského kraje. Hejtman Josef Pavel s ředitelem krajských hasičů Zdeňkem Teplým seznámili novináře s výsledkem činnosti obcí při skutečné, nenadálé kalamitní situaci, jíž byla vichřice, která zasáhla region v noci z 29. na 30. července 2005. Poté byl představen plán taktického cvičení složek IZS z celého kraje, v rámci něhož došlo k simulované krizové situaci.
Datum aktualizace
22. 9. 2005 - 11:54
