Kraj vydal další knihy věnované přírodnímu bohatství regionu

​Milovníci přírody se mohou těšit na druhé vydání knihy „Památné stromy Karlovarského kraje“, které kromě nejnovějších informací obsahuje i aktualizovanou mapu výskytu těchto vzácných dřevin. Do světa zvířat žijících ve vodě i na souši pak mohou čtenáři zavítat prostřednictvím publikace „Obojživelníci a plazi Karlovarského kraje“.

„Cílem obou příruček je seznámit veřejnost s cenným přírodním bohatstvím, které se nachází u nás v regionu. První z nich vychází v nákladu 3 tisíc kusů a druhá v nákladu 2,5 tisíce kusů. Publikace jsou neprodejné a k dostání budou na Krajském úřadě Karlovarského kraje, budova C, kancelář C 231,“ uvedl radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Václav Jakubík.

Druhé rozšířené vydání knihy Jaroslava Michálka „Památné stromy Karlovarského kraje“ seznamuje čtenáře s více než dvěma stovkami památných stromů na území našeho regionu. Vyjma vojenského újezdu Hradiště jsou zastoupeny téměř všude a jejich počet rok od roku stoupá. Nejčastěji se při procházkách krajinou můžeme setkat s dubem letním (72 kusů), lípou srdčitou (59 kusů) či lípou velkolistou (40 kusů). Krajovým specifikem je pak velký počet památných stromů, které lze označit jako „svědecké“. Vyskytují se v místech zaniklých obcí a jsou živými svědky bývalého osídlení.

Na vydání publikace „Obojživelníci a plazi Karlovarského kraje“ pracoval tým regionálních odborníků v čele s Vítem Zavadilem. První část knihy je věnována všem druhům těchto živočichů vyskytujících se na území našeho regionu. Čtenáři se tak postupně mohou seznámit se 17 druhy obojživelníků a 7 druhy plazů. Další druhy sem sporadicky pronikají nebo jsou zde vypuštěny člověkem. Ne každý ví, že náš kraj patří v tomto ohledu mezi ty druhově nejbohatší. Pro srovnání lze uvést, že například ve Velké Británii žije pouhých 6 druhů obojživelníků a 6 druhů plazů. V druhé části knihy pak autoři představují 17 nejzajímavějších lokalit pro pozorování těchto zvířat. Každá z nich je něčím unikátní, a tak čtenáři zavítají nejenom mezi rybníky nebo rašeliniště, ale například i do kaolinových dolů či pískoven. Lokality byly vybírány s ohledem na to, aby každý, kdo si knihu otevře, našel nějakou ve svém okolí.