Hejtman Josef Novotný před časem představil ve sněmovně svůj návrh na zavedení krajské dálniční známky s platností pro všechny kraje v republice. Návrh nebyl odsouhlasen především proto, že se řada poslanců dostatečně neseznámila se zamýšlenou změnou a domnívala se, že by známka platila jen pro území Karlovarského kraje a pro určité skupiny obyvatel.
Hejtman poté předložil návrh na změnu zákona opakovaně. Změna by se měla projednávat na právě probíhající schůzi poslanců. Výhody zavedení krajské dálniční známky se snažil vysvětlit také ministrovi dopravy Antonínu Prachařovi. Pochopení u něj však nenašel a aktuální stanovisko vlády k návrhu je opět nesouhlasné.
„Obávám se, že argumentaci k tomu, proč neschválit krajskou dálniční známku, připravují na ministerstvu dopravy stále stejní lidé, kteří se přesně a podrobně neseznámili s podstatou této změny zákona. Text negativních stanovisek z roku 2012 i z roku 2014 je totiž velmi podobný, místy až totožný. Náš návrh by zavedl územní působnost krajské dálniční známky jednotlivě pro každý kraj, přičemž pro území jednoho kraje by známka stála 300 korun. Řidiči v celé zemi, kteří využívají pravidelně pouze nějakou část zpoplatněných úseků, by mohli využívat jen onu svobodně vybranou část zpoplatněných komunikací. Kdyby se pohybovali na území jednoho kraje, krajská dálniční známka by je vyšla na 300 korun. Pokud by potřebovali přejíždět například z jednoho kraje do druhého, mohli by si koupit krajskou dálniční známku s vyznačením pro dva kraje za 600 korun,“ uvedl Josef Novotný s tím, že problematiku objasnil také předsedovi sněmovny Janu Hamáčkovi během jeho nedávné návštěvy Karlovarského kraje. Předseda sněmovny se poté vyslovil pro to, aby poslanci o věci více diskutovali a poslali změnu zákona bez předsudků do dalšího čtení.
„ Ministr dopravy má pocit, že návrh změny je nekoncepční, nesystémový a že je v rozporu s dlouhodobou koncepcí státu spočívající v postupném odstraňování výjimek ze seznamu zpoplatněných komunikací. Opak je pravdou - nejde o žádnou výjimku. Přicházím se systémovou variantou poplatku, která by doplnila celoroční kupon, poplatek na měsíc a deset dní. Pro řidiče je to podstatně spravedlivější alternativa, která by jim dala možnost při použití menší části zpoplatněné sítě zaplatit maximálně 300, 600, 900 či 1200 korun podle vybraného počtu krajů,“ zdůraznil hejtman.
Návrh by navíc mohl oslovit i ty řidiče, kteří se dosud dálnicím vyhýbali právě kvůli jejich zpoplatnění. „Nechceme známku prezentovat jako možnost jen pro určité skupiny obyvatel. Naopak, umožnila by dostupnost dálnic všem. Současné pojetí kuponu je omezující, jsou lidé, kteří si prostě zaplacení celoroční známky nemohou dovolit,“ dodal hejtman a uvedl, že hospodářské a finanční dopady v oblasti výnosů z platby dálničních známek by byly podle dosavadních propočtů zanedbatelné a rozhodně by nezpůsobily výkyv příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury. Návrh také nechce měnit zavedený systém mýtného nebo výši mýtných poplatků v nákladní dopravě. „Za návrh krajské dálniční známky se také postavili občané, z nichž dva a půl tisíce podepsaly elektronickou petici a asi tisíc dvě stě lidí podepsalo tištěnou verzi,“ upozornil hejtman.
„Obávám se, že argumentaci k tomu, proč neschválit krajskou dálniční známku, připravují na ministerstvu dopravy stále stejní lidé, kteří se přesně a podrobně neseznámili s podstatou této změny zákona. Text negativních stanovisek z roku 2012 i z roku 2014 je totiž velmi podobný, místy až totožný. Náš návrh by zavedl územní působnost krajské dálniční známky jednotlivě pro každý kraj, přičemž pro území jednoho kraje by známka stála 300 korun. Řidiči v celé zemi, kteří využívají pravidelně pouze nějakou část zpoplatněných úseků, by mohli využívat jen onu svobodně vybranou část zpoplatněných komunikací. Kdyby se pohybovali na území jednoho kraje, krajská dálniční známka by je vyšla na 300 korun. Pokud by potřebovali přejíždět například z jednoho kraje do druhého, mohli by si koupit krajskou dálniční známku s vyznačením pro dva kraje za 600 korun,“ uvedl Josef Novotný s tím, že problematiku objasnil také předsedovi sněmovny Janu Hamáčkovi během jeho nedávné návštěvy Karlovarského kraje. Předseda sněmovny se poté vyslovil pro to, aby poslanci o věci více diskutovali a poslali změnu zákona bez předsudků do dalšího čtení.
„ Ministr dopravy má pocit, že návrh změny je nekoncepční, nesystémový a že je v rozporu s dlouhodobou koncepcí státu spočívající v postupném odstraňování výjimek ze seznamu zpoplatněných komunikací. Opak je pravdou - nejde o žádnou výjimku. Přicházím se systémovou variantou poplatku, která by doplnila celoroční kupon, poplatek na měsíc a deset dní. Pro řidiče je to podstatně spravedlivější alternativa, která by jim dala možnost při použití menší části zpoplatněné sítě zaplatit maximálně 300, 600, 900 či 1200 korun podle vybraného počtu krajů,“ zdůraznil hejtman.
Návrh by navíc mohl oslovit i ty řidiče, kteří se dosud dálnicím vyhýbali právě kvůli jejich zpoplatnění. „Nechceme známku prezentovat jako možnost jen pro určité skupiny obyvatel. Naopak, umožnila by dostupnost dálnic všem. Současné pojetí kuponu je omezující, jsou lidé, kteří si prostě zaplacení celoroční známky nemohou dovolit,“ dodal hejtman a uvedl, že hospodářské a finanční dopady v oblasti výnosů z platby dálničních známek by byly podle dosavadních propočtů zanedbatelné a rozhodně by nezpůsobily výkyv příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury. Návrh také nechce měnit zavedený systém mýtného nebo výši mýtných poplatků v nákladní dopravě. „Za návrh krajské dálniční známky se také postavili občané, z nichž dva a půl tisíce podepsaly elektronickou petici a asi tisíc dvě stě lidí podepsalo tištěnou verzi,“ upozornil hejtman.
Za stránku zodpovídá
Mgr. Jana Pavlíková
Datum aktualizace
18. 9. 2014 - 12:48
