Zájemci o podporu rozvojových projektů v Karlovarském kraji budou mít v prvních dvou letech členství ČR v Evropské unii možnost čerpat z evropských fondů 925 milionů korun. Podmínkou je, aby se kraj na jejich financování podílel zhruba 88 miliony korun.
"Kraj proto vytvořil Fond budoucnosti, kde chce peníze soustředit," říká hejtman Karlovarského kraje Josef Pavel.
"Kraj proto vytvořil Fond budoucnosti, kde chce peníze soustředit," říká hejtman Karlovarského kraje Josef Pavel.
I přes příslib peněz nepřinese členství ČR v EU některým sférám podnikání pouze výhody.
"Především malé a střední podniky nebyly vládou na vstup do EU náležitě připraveny. Firmy nemají dost peněz na investice do rozvoje kvality, do výzkumu a vývoje, do modernizace technologie. Nemohly se proto připravit na zvýšenou konkurenci a rostoucí tlak na kvalitu práce. Vhodné by bylo například snížení daní," doplňuje hejtman Josef Pavel.
Stejně nízkou připravenost Josef Pavel vnímá v zemědělství. Farmáři totiž podle něj nemají peníze na koupi půdy, na níž roky hospodařili. Pole a pastviny tak získávají firmy se zahraniční účastí. Podle poslance parlamentu za Karlovarský kraj Miloše Patery jsou to především německé a nizozemské společnosti, které skupují účasti v západočeských farmách. Odhaduje, že firmy se zahraničním podílem vlastní v kraji přes polovinu půdy.
Hejtman Pavel přesto nepředpokládá, že by vstup do unie znamenal pro příhraniční oblast zásadní zlom. Naopak očekává, že po otevření hranic poroste zájem evropských investorů o pohraničí, a to především díky zeměpisné poloze. Investice by měly být hlavním předpokladem k částečnému snížení nezaměstnanosti.
"Velký potenciál kraje po vstupu do EU je v rozvoji turistiky. Cestovní ruch bude v kraji ovlivňovat hlavně dopravní dostupnost regionu. Zatímco na dobré cestě je modernizace silnic a karlovarského mezinárodního letiště, problematický je stav na železnici. Tu trápí řada systémových potíží a nedostatek peněz na investice. Dráhy navíc požadují každoročně vyšší příspěvek na úhradu ztrát z osobní dopravy, což v příštím roce může znamenat zánik některých spojů," podotýká Josef Pavel.
Největší očekávání Karlovarský kraj vkládá do lázní, které mají být základem pro rozvoj cestovního ruchu.
"Chtěli bychom spolupracovat s evropskými zdravotními pojišťovnami a poskytovat rekonvalescenci a lázeňskou péči pacientům z celé Evropy," uvádí dále hejtman Josef Pavel a doplňuje: "Magnetem pro cestovní ruch jsou i historické a kulturní památky. Věřím, že i v tomto ohledu má náš kraj co nabídnout. Máme významné historické památky, jako je například relikviář svatého Maura v Bečově, a jedinečná historická města jako například Cheb či Loket. Bohatá a divoká historie našeho regionu je zapsána v mnoha dalších místech."
"Především malé a střední podniky nebyly vládou na vstup do EU náležitě připraveny. Firmy nemají dost peněz na investice do rozvoje kvality, do výzkumu a vývoje, do modernizace technologie. Nemohly se proto připravit na zvýšenou konkurenci a rostoucí tlak na kvalitu práce. Vhodné by bylo například snížení daní," doplňuje hejtman Josef Pavel.
Stejně nízkou připravenost Josef Pavel vnímá v zemědělství. Farmáři totiž podle něj nemají peníze na koupi půdy, na níž roky hospodařili. Pole a pastviny tak získávají firmy se zahraniční účastí. Podle poslance parlamentu za Karlovarský kraj Miloše Patery jsou to především německé a nizozemské společnosti, které skupují účasti v západočeských farmách. Odhaduje, že firmy se zahraničním podílem vlastní v kraji přes polovinu půdy.
Hejtman Pavel přesto nepředpokládá, že by vstup do unie znamenal pro příhraniční oblast zásadní zlom. Naopak očekává, že po otevření hranic poroste zájem evropských investorů o pohraničí, a to především díky zeměpisné poloze. Investice by měly být hlavním předpokladem k částečnému snížení nezaměstnanosti.
"Velký potenciál kraje po vstupu do EU je v rozvoji turistiky. Cestovní ruch bude v kraji ovlivňovat hlavně dopravní dostupnost regionu. Zatímco na dobré cestě je modernizace silnic a karlovarského mezinárodního letiště, problematický je stav na železnici. Tu trápí řada systémových potíží a nedostatek peněz na investice. Dráhy navíc požadují každoročně vyšší příspěvek na úhradu ztrát z osobní dopravy, což v příštím roce může znamenat zánik některých spojů," podotýká Josef Pavel.
Největší očekávání Karlovarský kraj vkládá do lázní, které mají být základem pro rozvoj cestovního ruchu.
"Chtěli bychom spolupracovat s evropskými zdravotními pojišťovnami a poskytovat rekonvalescenci a lázeňskou péči pacientům z celé Evropy," uvádí dále hejtman Josef Pavel a doplňuje: "Magnetem pro cestovní ruch jsou i historické a kulturní památky. Věřím, že i v tomto ohledu má náš kraj co nabídnout. Máme významné historické památky, jako je například relikviář svatého Maura v Bečově, a jedinečná historická města jako například Cheb či Loket. Bohatá a divoká historie našeho regionu je zapsána v mnoha dalších místech."
Datum aktualizace
8. 11. 2004 - 10:40
