Pracoviště náhradní rodinné péče Krajského úřadu Karlovarského kraje vede evidenci dětí vhodných pro náhradní rodinnou péči a evidenci osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny, které mají trvalý pobyt na území Karlovarského kraje. Od 1. 6. 2006 vede také evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu.
Evidence dětí
Případy skutečně osiřelých dětí, kterým zemřeli oba nebo jeden z rodičů, se nachází v evidenci dětí o NRP velmi ojediněle. V těchto případech často péči o dítě převezmou prarodiče či jiní blízcí příbuzní dítěte. Do náhradní rodinné péče jsou nahlašovány zejména děti, které jsou tzv. sociálně osiřelé. To znamená děti, které sice mají matku a otce či alespoň jednoho z nich, ale ti se o ně nemohou, nechtějí nebo neumějí starat. Děti jsou do evidence krajského úřadu nahlašované obecním úřadem obce s rozšířenou působností. Ten ve spolupráci s ústavními zařízeními a obcemi vyhledává děti vhodné do NRP.
Děti vhodné pro osvojení jsou děti, u kterých se předpokládá méně problémový zdravotní a psychomotorický vývoj a které je možné předat do náhradní rodinné péče především v raném věku. Musí být u nich vyřešen právní vztah s původní rodinou. Právní volnost dětí se tak děje podle zákona o rodině několika způsoby:
- Většinou se k osvojení vyžaduje souhlas zákonného zástupce dítěte, kterými jsou zpravidla rodiče, pokud nebyli zbaveni rodičovské zodpovědnosti nebo způsobilosti k právním úkonům. Pokud dítě nemá právního zástupce alespoň v jednom z rodičů, ustanoví mu soud opatrovníka, který bude dítě zastupovat v řízení o osvojení. Souhlasu rodičů, kteří jsou zákonnými zástupci dítěte není třeba, jestliže rodiče dají souhlas předem bez vztahu k určitým osvojitelům. Souhlas k osvojení může být dán nejdříve šest týdnů po narození dítěte. Rodič může svůj souhlas odvolat pouze do doby, než je dítě na základě rozhodnutí městského úřadu umístěno do péče budoucích osvojitelů, tzv. předadopční péče.
- Jestliže soud vysloví tzv. žádný zájem nebo kvalifikovaný nezájem biologických rodičů o dítě. To znamená, že souhlasu zákonných zástupců dítěte k osvojení není třeba, jestliže po dobu nejméně dvou měsíců po narození dítěte rodiče neprojevili o dítě žádný zájem, ačkoliv jim v projevení zájmu nebránila závažná překážka. Nebo po dobu nejméně šesti měsíců neprojevovali opravdový zájem o dítě (tj. kvalifikovaný nezájem). Tím je myšleno, že dítě v ústavním zařízení pravidelně nenavštěvovali, neplnili pravidelně a dobrovolně vyživovací povinnost k dítěti a neprojevují snahu upravit si v mezích svých možností své rodinné a sociální možnosti tak, aby se mohli osobně ujmout péče o dítě.
- V neposlední řadě lze také osvojit dítě bez souhlasu rodičů, jestliže ti byli rozhodnutím soudu zbaveni rodičovské zodpovědnosti, tzn. došlo k právnímu uvolnění dítěte. Tento postup přichází v úvahu zejména v případech, kdy rodiče zneužívají rodičovských práv nebo závažným způsobem zanedbávají své povinnosti.
Děti vhodné pro pěstounskou péči jsou především sociálně osiřelé děti, které vyžadují nejen trvalou individuální péči, ale i dlouhodobou výchovu v náhradní rodině. Jedná se zejména o děti, které nejsou „právně volné", o děti s různými zdravotními či psychomotorickými obtížemi, staršího věku, skupiny sourozenců nebo děti jiného etnika (u nás hlavně děti rómské).
Evidence žadatelů
V evidenci žadatelů vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny jsou manželské páry nebo samožadatelé, kteří byli po odborném posouzení na základě rozhodnutí o zařazení Krajského úřadu Karlovarského kraje zařazeni do příslušných evidencí o pěstounskou péči či osvojení (viz Žádost o NRP).
Pokud do 3 let od zařazení do evidence není žadatelům zprostředkována náhradní rodinná péče, je kopie údajů z evidence postoupena k zařazení do evidence vedené Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Krajský úřad nadále po postoupení žadatelů do evidence ministerstva vybírá pro děti ve své evidenci i z řad žadatelů vedených v evidenci ministerstva.
Pokud žadatelé souhlasili s mezinárodním osvojením, je kopie údajů po 6 měsících od zařazení žadatelů do evidence vedené ministerstvem postoupena Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí se sídlem v Brně pro zprostředkování osvojení ve vztahu k cizině.
Evidence žadatelů o pěstounskou péči na přechodnou dobu
Krajský úřad vede evidenci osob, které mohou tuto formu NRP vykonávat a průběžně aktualizuje i seznam osob zařazených v této evidenci, který postupuje ministerstvu a obecním úřadům ve svém správním obvodu.
Jak probíhá zprostředkování náhradní rodinné péče?
1. Poradní sbor
V každém kraji zasedá pravidelně poradní sbor pro náhradní rodinnou péči. Je to tým odborníků reprezentovaný pracovníky náhradní rodinné péče krajského úřadu (v Karlovarském kraji jedna sociální pracovnice a jedna psycholožka), sociálními pracovnicemi, psychology, dětskými lékaři, řediteli kojeneckých ústavů, dětských domovů či jiných ústavních zařízení. Poradní sbor posuzuje jednotlivé případy opuštěných dětí, které mohou být předány do nové rodiny a z evidence žadatelů na základě komplexního zhodnocení žádostí budoucích rodičů doporučuje konkrétním dětem vhodné rodiny. Jeho snahou je vytipovat pro dítě z evidence žadatelů nejméně tři páry vhodných rodičů, kterým se stanoví pořadí.
V České republice je 14 krajů, to znamená 14 pracovišť náhradní rodinné péče se 14 evidencemi dětí nahlášených do NRP a 14 evidencemi žadatelů vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny. Pokud se poradnímu sboru v Karlovarském kraji nepodaří v jeho evidenci žadatelů nalézt tolerantní manželé pro dítě, rozešle se kopie údajů o dítěti po ostatních 13 krajských pracovištích náhradní rodinné péče s žádostí o pomoc při vytipování vhodných žadatelů. Poté poradní sbor Karlovarského kraje vybírá pro karlovarské dítě z údajů o žadatelích, kteří byli vytipováni s pomocí ostatních krajských pracovišť, ty nejvhodnější náhradní rodiče.
Pokud se ani touto cestou nepodaří najít dítěti vhodnou rodinu tak po 3 měsících, kdy je dítě evidováno u krajského úřadu, jsou údaje z evidence o dítěti postoupeny Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR do Prahy. Když se ani ministerstvu po dalších 3 měsících, kdy je dítě vedeno v jeho evidenci, nepodaří zprostředkovat náhradní rodinnou péči, je kopie údajů z jeho evidence postoupena Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí v Brně k zařazení dítěte do evidence pro zprostředkování osvojení ve vztahu k cizině. Tuto cestu lze volit pouze u dětí vhodných k osvojení.
Podle výsledku posouzení poradního sboru jste vy jako žadatelé o NRP zpravidla telefonicky vyzváni sociální pracovnicí krajského úřadu k pohovoru o konkrétním životním osudu dítěte, pro které jste byli vytipováni jako možní rodiče. V ústavním zařízení jste pak informováni o všech dostupných údajích o dítěti - zdravotním a psychickém stavu, o původní rodině dítěte a sociálně-právních otázkách. Budete mít možnost zvážit svou současnou situaci a otevřeně vyjádřit své názory a pocity. Na vás teď leží konečné rozhodnutí. Pokud žadatelé z nějakého důvodu dítě odmítnou, jsou kontaktováni budoucí rodiče, kteří byli poradním sborem vytipováni na druhém místě. Z krajského úřadu následně obdržíte oznámení o vhodnosti, kde budete mít základní údaje o dítěti, kontakty na ústavní zařízení, kde se dítě nachází a samozřejmě také kontakty na sociální pracovnici na městském úřadě, která dítě eviduje. Podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, máte možnost seznámit se s dítětem a podat žádost o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů nebo pěstounů. Můžete však toto učinit nejdéle do 30 dní ode dne doručení oznámení o vhodnosti.
2. Návštěva v dětském domově
V kojeneckém ústavu, dětském domově či jiném ústavním zařízení, kde je dítě umístěno, budete nejdříve hovořit s jeho ředitelem, popř. sociální pracovnicí, psychologem, lékařem, vychovateli, které dítě důvěrně znají a od kterých se dozvíte ještě více podrobností o jeho životě. Tato návštěva je velice důležitá jak pro budoucí rodiče, tak pro pracovníky zařízení, neboť jejich stanovisko a hodnocení celkové situace musí být respektováno. Pak proběhne samotný kontakt s dítětem, které by mělo být přiměřeně k svému věku na návštěvu s vámi připraveno pracovníky zařízení. Obvykle si s ním můžete hrát v herně či jít někam na procházku do blízkého okolí.
3. Převzetí dítěte z dětského domova
Časové období, za jaké si budete moci dítě převzít do své péče, záleží na stáří dítěte, průběhu jeho dosavadního vývoje, aktuálním zdravotním stavu a vyřešení sociálně-právních otázek. Pokud se jedná o kojence, pak si jej můžete odvézt domů po vyřízení nezbytných formalit (většinou již při druhé návštěvě).
Při přijímání většího dítěte proběhne zpravidla více návštěv, které by měly především respektovat individuální požadavky a potřeby dítěte. K předání dítěte do rodiny může dojít až tehdy, pokud se vzájemné vztahy mezi žadateli a dítětem zdárně vyvíjejí. V této chvíli je velmi důležité, aby nedošlo k neuváženému a k předčasnému rozhodnutí. Proto jsou budoucí rodiče vždy upozorněni, aby byli trpěliví a nevynucovali si okamžité předání dítěte. Teprve tehdy, až je odstraněna počáteční pochopitelná nedůvěra, nesmělost a odtažitost dítěte a je vytvořena oboustranná citová náklonnost, může být dítě svěřeno do nové rodiny.
Den převzetí dítěte je předem domluven s ředitelem zařízení a obecním úřadem obce s rozšířenou působností příslušného dle trvalého bydliště dítěte. Rozhodujícím je dobrý zdravotní stav dítěte a připravenost rodiny. Nelze si ale převzít dítě „na zkoušku“ např. na víkend.
Předadopční nebo předpěstounská péče
Aby mohlo být dítě propuštěno z ústavního zařízení, musí být právně ošetřeno jeho svěření do péče budoucích osvojitelů či pěstounů. Nové vztahy jsou závažným zásahem do života dětí i náhradních rodin, proto je zákonem zajištěna nezbytná doba nejméně tří měsíců tzv. předadopční či předpěstounské péče, určená k adaptaci dítěte a žadatelů na novou situaci. Žádost o svěření dítěte vám pomůže sepsat sociální pracovnice obecního úřadu obce s rozšířenou působností (ve většině případů je to stejná pracovnice, u které jste si vyřizovali žádost o NRP). O předadopční či předpěstounské péči pak rozhoduje OÚ obce s rozšířenou působností příslušný dle trvalého bydliště dítěte.
Období předadopční či předpěstounské péče se využívá k ověření předpokladů pro vytvoření uspokojivého a úspěšného vztahu mezi dítětem a rodinou. V průběhu těchto třech měsíců vás navštíví sociální pracovnice, se kterou máte možnost hovořit a radit se o konkrétní situaci či případných obtížích. Rovněž je možné se obrátit o radu na pracoviště NRP při krajském úřadu.
Po období předadopční či předpěstounské péče nastane vyřizování soudních záležitostí, se kterými vám opět pomůže sociální pracovnice OÚ obce s rozšířenou působností. S ní můžete konzultovat veškeré nejasnosti vztahující se k vyřizování úředních záležitostí.
Nestátní subjekty
Jedině stát je oprávněn zprostředkovávat náhradní rodinnou péči. Při vyhledávání budoucích rodičů pro děti do osvojení či pěstounské péče však mohou pomáhat právnické či fyzické osoby, které k tomu jsou tzv. pověřeny. Pokud se dítěti nepodaří najít přes krajská pracoviště vhodné rodiče, pak stát spolupracuje s nestátními subjekty jako jsou např. Středisko náhradní rodinné péče či Fond ohrožených dětí, které se snaží nalézt vhodné rodiny, např. prostřednictvím jimi vydávaných časopisů.