Domovská stránka > Cykloportál > Příroda > Studna u Lužné

Studna u Lužné

Ukaž na mapě  K vlastní rezervaci nevede značená trasa, ale nejblíže se k ní dostaneme z cyklotrasy č. 2057, když v průjezdním místě č. 23 odbočíme na lesní cestu směrem k jihu. Hranice rezervace je od silnice vzdálená asi 1 km.
Rezervace Studna, pojmenovaná po jednom z rybníků, byla vyhlášená roku 1997 a ochraňuje relativně přirozené, vodní, mokřadní a rašelinné biotopy. Vyskytují se zde vzácné rostliny a na ně vázaní živočichové.

Studna1 Studna2 Studna3

RNDr. Eva Martínková o rezervaci uvádí:

Kdo se někdy zatoulá do lesů, ležících mezi silnicí z Chebu do Libé a plochou přehradní nádrže Skalka, může mít pocit, že mezi rybníky, rybníčky, strouhami a tůňkami by mohl bloudit věčně. Spleť navzájem propojených vodních ploch je skutečně neobvykle složitá a díky lesům, které ji obklopují, také značně nepřehledná. Takže zabloudit se tu dá docela snadno.

Pokud se propleteme až k jižnímu okraji celého komplexu, narazíme na tabule a červené pruhy, které nám oznamují, že vstupujeme do chráněného území. Nezahrnuje, bohužel, celou soustavu a paradoxně se nám může zdát, že jde o nějaký omyl. Přírodní rezervace "Studna u Lužné" připomíná trochu ořech. Chutné jádro najdeme až pod silnou skořápkou. Také tady je to nejcennější ukryto uprostřed území. Plochy a okraje dvou větších rybníčků hostí pestré spektrum vodních a příbřežních druhů rostlin.

Velmi cenné jsou svou druhovou skladbou také některá okolní mokřadní společenstva. To platí zvláště pro ostřicové slatiny pod hrází bezejmenného, "rohlíkovitě" zakřiveného rybníka pod "Studnou" a mokřadní vrbové křoviny v jeho okolí.
Část lesních porostů u rybníka "Studna" odpovídá svým složením rašelinným borům a je jen škoda, že tu tento, u nás ojedinělý typ lesa, nezůstal zachován ve větší míře. Nejzajímavějším prvkem borových lesů je bezesporu šicha černá, která bývá vázána spíše na horská vrchoviště.

Skutečným klenotem rezervace je rašelinná tůňka, která vznikla z dalšího malého rybníčku na nejjižnějším okraji celého území. Roste tu několik ohrožených a chráněných druhů rostlin, mezi jiným také čtyři druhy hmyzožravých bublinatek a rosnatka okrouhlolistá, která má stejnou strategii přežívání v živinami chudém rašeliništi.

Rozsáhlá síť vodních ploch, ukrytých v klidu okolních lesů, přiláká často také vzácné druhy vodních ptáků. Většinou tu sice nehnízdí, ale mohou si na rybnících odpočinout v době tahu, nebo hledat potravu, aniž by byli výrazněji rušeni. Tak tu můžeme pozorovat například čápa černého, orla mořského nebo volavku bílou. Nejčastější z těchto velkých vodních ptáků jsou ale volavky popelavé a labutě velké, které tu dokonce pravidelně hnízdí. Mezi hnízdící druhy patří také některé kachny, z nichž k vzácnějším lze počítat například kopřivku obecnou a poláka velkého.

Jsme-Ii vyzbrojeni dalekohledem, můžeme pozorovat také řadu menších druhů ptáků, vázaných na vodní a lesní biotopy. K mimořádným zážitkům rozhodně patří setkání s ledňáčkem říčním nebo drobnými králíčky obecnými. Na jaře, v době rozmnožování, nás určitě zaujmou skokani ostronosí. Přilákají nás k sobě zvuky, připomínajícími bublání minerálního vývěru. Zblízka pak užasneme nad zvláštním zbarvením samečků, kteří v tomto období nádherně zmodrají.

Další osud rezervace je, jako leckde jinde, závislý na ohleduplnosti těch, kteří v lesích a na rybnících hospodaří. Snad se jim podaří najít s ochránci přírody, kteří se o vznik chráněného území "Studna u Lužné" zasadili, společnou řeč.

 

Datum vydání: 21.9.2010 8:35