Domovská stránka > Cykloportál > Příroda > Kladské rašeliny

Kladské rašeliny

Kladské rašeliništěJe to jedna z nejstarších a největších přírodních rezervací na Karlovarsku a nejcenější část CHKO Slavkovský les. Byla vyhlášena již v roce 1933 na pěti rašeliništích v okolí Kladské. Tehdy byla rašeliniště zaregistrována ministerstvem školství a národní osvěty pod názvy: Glatzfilz (Kladské rašeliniště) - dnes Tajga, Birkfilz (Březové rašeliniště) - Lysina, Zangfilz (Klestnaté rašeliniště) - Paterák, Gansenwaldfilz (Celolesní rašeliniště) - dnes Malé rašeliniště a Schachtwiesfilz (Rašeliniště šachetní louka) - Husí les, či Husí filc.
Přírodovědci rozlišují tři typyrašelinišť. Kladská rašeliniště jsou ojedinělým souborem horských vrchovištních rašelinišť v nadmořských výškách od 800 do 930 m, o celkové rozloze téměř 300 ha, z toho největší rašeliniště je Tajga. Kladské rašeliny dnes patří od roku 2005 do sítě  Evropských významných lokalit.

Rezervace TajgaVrchovištní rašeliniště zde začala vznikat před několika desetitisíci lety v místech, kde se zachytila voda v jezírkách. Později, v době mladších čtvrtohor (v holocénu) začala jezírka zarůstat vodními rostlinami a posléze různými druhy rašeliníků. Jezírka se postupným zarůstáním neustále zmenšovala, až postupně zanikla. Po celou dobu docházelo k přeměně organického materiálu na rašelinu. Na zpevněných plochách se pak uchytila především borovice a bříza. 
V září 1977 byla otevřena naučná stezka, po které se dá projít částí rezervace Tajga. Vede rašeliništěm kolem Kladského rybníka po vyvýšeném dřevěném můstkovém chodníčku a nelze ji projet na kole. Kola ale mohou počkat na své páníčky u některé z hospůdek na Kladské. Celková délka stezky je  1,6 kilometru a po jejím obvodu jsou četná odpočívadla a vyhlídková místa. Původně byl začátek stezky vedle Kladského rybníka, kolem roku 2002, byl začátek NS přemístěn před restauraci U Tetřeva.
V roce 2010 se bude otevírat nový úsek naučné stezky. Je to pokračování od konce stávající stezky a povede na opačné straně silnice, pod hrází a bude končit u parkoviště na Kladské. Je to pěkně upravený úsek stezky a  na podzim 2009 byl už téměř hotov.

Na rašeliništích rostou charakterické druhy rostlin a živočichů, které se přizpůsobily zdejšímu kyselému prostředí a málo výživné půdě. Proto zde najdeme, kromě smrku ztepilého i zakrslé dřeviny jako borovici blatkuborovici kleč nebo břízu pýřitou. Z keřů se zde daří  borůvce bažinné nebo klikvě žoraviné, najdeme tu šichu černou a kyhanku sivolistou. Z bylin můžeme jmenovat masožravky jako je tučnice obecná a rosnatka okrouhlolistá, které svými lepkavými listy obejmou neopatrný hmyz a pomocí vyloučených šťáv rozloží měkké části potravy na vstřebatelný roztok. Proto můžeme najít v jejich bezprostředním okolí zbytky nepozřených pevných částí, zvláště krovek brouků. Daří se zde rašeliníku prostřednímu, červenému a Russowovu.

Přestože fauna zde není tak bohatá, můžeme se setkat s celou řadou běžných, ale i velmi vzácných druhů. Brzy z jara, často když ještě leží sníh vylétá  žluťásek borůvkový, jehož housenky dokážou přežít i mráz pod – 30 °C. V blízkosti vodních ploch a potoků obletují pestře zbarvené vrchovištní druhy vážek a šídel. Nedílnou součástí rašelinišť jsou  pavouci slíďáci, jež si vytvářejí komůrky v mechových porostech. Z obojživelníků je zastoupen pouze skokan hnědý a z plazů zmije obecná, většinou v černé formě. V tichých zákoutích můžeme ještě uslyšet již vzácného  tetřeva hlušce nebo  čápa černého. Rašeliništní lesní porosty vyhovují také naší nejmenší sovičce kulíšku nejmenšímu, mohutnému  jestřábu lesnímu a lesnímu doktoru – datlu černému. Kolem roku 1994 osídlila zdejší lesy naše největší kočkovitá šelma rys ostrovid.

Datum vydání: 11.12.2007 5:34