Domů Témata Turistika a volný čas Cyklistika Regionální cyklotrasa č. 306, úsek  Teplá - Bezdružice

Regionální cyklotrasa č. 306, úsek  Teplá - Bezdružice

Délka trasy:    13 km (celá cyklotrasa 62 km)
Náročnost trasy:  Lehká
Nastoupáme celkem: 519 m
Povrch trasy: silnice III. třídy a místní komunikace
Doprava: Jen minimální provoz
Cyklotrasa je vhodná pro: všechny typy kol

Průjezdní místa:
Cyklotrasa č.306 je dlouhá 62 km a spojuje klášter v Teplé s obcí Hradišťany na Plzeňsku. Je to zajímavá dobře značená cyklotrasa, procházející hned přes několik historických míst, jako jsou Bezdružice, Konstantinovy Lázně, Stříbro nebo klášter Kladruby. Na této stránce nejdete zatím jen popis části z celé trasy a to z kláštera v Teplé do městečka Bezdružice. 

   Klášter Teplá (Stift Tepl) - 0 km (rozc. s trasou 361352, 362, 2212 a 2233)
U kláštera v Teplé začíná cyklotrasa 306 a z počátku vede souběžně s trasou 352. Před tím, než vyrazíme na tuto trasu, nemůžeme si nechat ujít prohlídku více jak 800 let starého kláštera premonstrátů. Působení premonstrátů na tepelsku se projevilo kultivací celé okolní krajiny. Vedle hlavního poslání, vykonávání duchovní správy, zaváděli progresívní metody hospodaření, věnovali se vědám a umění.

V roce 1193 založil mocný český vladyka Hroznata nedaleko svého sídla v Teplé
. Přivedl sem dvanáct řeholníků z Pražského Strahova a započali se stavbou kostela. Pověst vypráví, že dvakrát do roka naplnil Hroznata mísu penězi a postavil ji před okno kláštera, aby si z ní každý z poddaných vzal svou mzdu. Nikdo prý si nevzal více, než kolik mu náleželo. Hroznatova mísa se zachovala a je uložena v Uměleckoprůmyslovém muzeu.  Klášter tak téměř 800 let ovlivňoval dějiny západních Čech. Postupně byl zde vybudován
a poslední významnou stavbou byla výstavba knihovny a muzea kolem roku 1905. Klášter vlastnil velmi rozsáhlé pozemky. První velký rozmach pozemkového vlastnictví nastal již koncem 13.století, kdy klášteru patřilo okolo 80 vesnic.  Posledního vrcholu hospodářského rozmachu se klášter dočkal v období před první světovou válkou. Tuto hospodářskou konjunkturu umožňovala ekonomická výkonnost dvou klášterních velkostatků  - Teplá a Krukanice (na Plzeňsku) a úspěšného lesního a rybničního hospodářství. Na přelomu 19. a 20. století patřil tepelský klášter k největším pozemkovým vlastníkům v českých zemích s výměrou téměř 8000 hektarů polí, lesů a rybníků. Odpovědné hospodaření přinášelo klášteru velmi dobré příjmy, umožňující jak vlastní rozvoj kláštera, tak celé přilehlé oblasti. O vysoké úrovni tehdejšího klášterního hospodářství svědčí např. i to, že na klášterním velkostatku byla vyšlechtěna specifická odrůda ječmene.
O tehdejším pokročilém systému hospodářství dodnes svědčí honosné stavby hospodářských dvorů, v současnosti ale již většinou ve značně zdevastovaném stavu jako jsou
nebo
, či  Nový Dvůr (od roku 2002 klášter cisterciáků již opravený) nebo velkostatek Krukanice.
Klášter se také zasloužil i vznik Mariánských Lázní. Významný tepelský opat Hieronymus Ambros nechal zachytit první pramen v Úšovicích a tím udělal první krok ke vzniku lázeňského města. 
Od vchodu do kláštera se vydáme ve směru značené cyklotrasy 306 a 352 a hned na první křižovatku před bývalou národní školou.

  Obec Klášter - 0,1 km (rozc. s trasou 361 a 2212)
V okolí kláštera vznikla malá obec, které se říkalo Klášter. Za doby, kdy byl představeným kláštera opat Helmer byla v obci roku 1912 postavena
a pošta. Obec Klášter Teplá mívala i vlastní faru a  lesní úřad, který sídlil v budovách, kde je dnes vstup do kláštera. Obec pak byla v 60. letech zrušena a přičleněna k městu Teplá.
V obci se nachází zahradnictví Zahrada Teplá, která dvakrát do roka pořádá největší zahradnickou akci pro veřejnost v Karlovarském kraji. Zahradnictví v Teplé bylo založeno v roce 1959, které bylo vybudováno pro potřeby tehdejších státních statků jako rychlírna zeleniny.
Na křižovatce u školy odbočíme vlevo podél klášterní zdi a pokračujeme po silnici kolem Starého rybníka a golfového hřiště.

  Golf, rozcestí - 1,1 km (rozc. s trasou 352)
Golfový klub byl založen v roce 1995. Hřiště se nachází za klášterní zahradou v bývalém klášterním parku podél Parkového potoka. Toto golfové hřiště patří mezi nejnavětštěvovanější devítijamková hřiště v ČR. I přes tento fakt se hřiště vyznačuje spíše domácí a přívětivou atmosférou. Hřiště nebývá přeplněno a hra bývá pro hráče taková, jaké je celé okolní prostředí – velmi klidná a pohodová.
Na následující křižovatce se naše cyklotrasa již rozchází z trasou 352 (která pokračuje na Manětín) a odbočuje vpravo na Smrčí dvůr.

  Smrčí Dvůr (Fichtenbrühlhof) - 1,6 km
Ještě před Smrčím Dvorem můžeme vidět nalevo u silnice jednu z několika velkých
 rozmístěných na většině přístupových cest ke klášteru.
Zemědělský Smrčí dvůr nechali postavit tepelští premonstráti a na přelomu 19. a 20. století patřili k nejrozsáhlejším zemědělským dvorům tepelského panství. Byl to prosperující a moderní zemědělský podnik s takovými vymoženostmi jako byly například automatické napáječky pro dobytek. Statek spolu s Ovčím a Novým Dvorem byly hlavním zdrojem příjmu kláštera i po vzniku Československa, kdy byl klášteru na základě první pozemkové reformy zestátněny v roce 1920 téměř všechny pozemky. Po roce 1948 převzaly Smrčák Státní statky, kteří zde hospodařily až do revoluce 1989. Pak byl statek opuštěn a nastává
 všech budov. Přes petici skupiny místních aktivistů, aby se dvůr opravil se ale nenašel nikdo, kdo by do již zchátralého dvora investoval. Ještě v 90. letech budovu obývalo několik bývalých zaměstnanců. Údajně se má dvůr v brzy zbourat a budou se tu prý stavět rodinné domky.
Cesta nám pokračuje po silnici dál na další rozcestí u Helmerova mlýna.

  Na Říčce - 2,5 km
Na rozcestí cyklotrasa pokračuje rovně, ale doporučuji odbočit vpravo ke Stierově mlýnu, který je od rozcestí vzdálen 300m. Mlýn tu stával již v 18. století, ale v roce 1908 ho nechal zmodernizovat opat Helmer, který se tu narodil a na svou dobu to byl pokrokově vybavený mlýn. Pohon byl na vodní turbínu a přes transmisi se pohánělo mlýnské kolo. Voda byla přiváděna z nedalekého potoka Teplá. Z vodního
 už se zachoval jen jeho konec. Brzy byl pohon mlýnu převeden na elektřinu. Ve mlýně byly přes řemeny poháněny všechny pohyblivé části mlecího zařízení a na svou dobu to byl v širokém okolí nejmodernější mlýn. Mlýnice se zachovala a na obrázku je to ta cihlová budova bez omítky. Po válce mlýn premonstrátům zabavili komunisti a v 60. letech ho koupil soukromník, který ho vlastní do dnes. Na štítu obytného domu se zachoval
s uvedeným rokem přestavby. Před obytnou budovou můžeme vidět
 s řemenicí, který majitelům dodnes slouží jako zahradní stolek.
Vrátíme se zpět na cyklotrasu a pokračujeme na rozcestí u Zahrádky.

  Zahrádka, rozcestí - 5,0 km (rozc. s trasou 2208)
Na této křižovatce končí Karlovarský kraj a začíná kraj Plzeňský, konkrétně mikroregion Konstantinolázeňsko. Velká část tohoto regionu náležela v minulosti k tepelskému klášteru. Celá oblast je bohatá na historické památky, připomínající různá období naší historie od pravěkého osídlení na Hradištském vrchu , nebo památky středověku jako jsou zříceniny hradů Krasíkov (Švamberk), Gutštejn a Volfštejn, nebo zámky v Bezdružicích a v Cebivi. Novodobou historii připomínají bunkry pohraničního opevnění z roku 1938 a pak už bohužel jen pozůstatky zaniklých mlýnů, pobořené kostely a nakonec i zaniklé celé obce. Na vzhledu všech dochovaných obcí se podepsalo vysídlení německého obyvatelstva po roce 1945. Některé usedlosti byly původními majiteli zapáleny, jiné novými dosídlenci vyrabovány a opuštěny. Pozůstatky zaniklých domů jsou stále patrné. Většina malých vsí dnes slouží už jen k rekreačním a víkendovým pobytům. Ty obce, které zůstaly stranou rekreačního zájmu jako Milkov, Krasíkov, nebo Domaslavičky, tak zanikly.
Ze silnice směrem na Loučky se naskýtá jeden z nejhezčích výhledů na bezdružicko a na údolí horního toku Nezdického potoka.

  Loučky (Lutschenhäuseln) - 5,7 km (rozc. s trasou 2208)
Malá rekreační ves se sedmi usedlostmi a všechny jsou to původní domy. V horní části vsi stojí zajímavý památný křížek z roku 1865. Křížek pak místní obyvatelé po 1.sv. válce jednoduchým způsobem využili i jako památník obětem války. V Sudetech si obyvatelé hodně vážili těch, kteří bojovali ve válkách, a proto tu můžeme v téměř každé, i malé vsi najít pomníček. I zde Loučkách alespoň křížek doplnili o podstavec a tak vznikl malý válečný pomníček na památku pěti
.
Projedeme vsí a stále se držíme značek trasy 306.

  Kamýk, rozcestí (Kamigl) - 7,1 km  (rozc. s CT 2219)
Na rozcestí s cykotrasou 2219 najdeme malé informační místo s mapou Konstantinolázeňska a popisem okolních obcí. Nedaleká ves Kamýk (1 km) patřila kdysi Švamberkům, stejně jako nedaleký Krasíkov. Z původních 62 obyvatel tam zůstalo dnes pouhých 8.

  Pačín (Patzin) - 7,7 km
U silnice najdeme starý ale celkem zachovalý
, který nechali postavit místní obyvatelé Anton a Elizabeta Rochovi. Pokud odbočíme se silnice a sjedeme k rybníčku na návsi, najdeme tam starý hrázděný dům. Hrázděné domky už jsou v tomto regionu docela vzácné,  protože hrázděnky jsou typické spíše pro Chebsko. I přes zjevnou snahu ho opravit (kolem stavení stojí už léta lešení), zůstává domek stále dost zanedbaný. Škoda té krásná vyřezávaná pavlače, která už drží jen silou vůle. Podle roku na štítě byl dům postaven v roce 1798, to už je opravdu historická stavba!  Vedle něho patrně stával mlýn, protože je tu zbytek náhonu. Před domkem je rybníček s malebnými vrbami, jak vystřižené z Ladovských obrázků.
Vrátíme se opět na silnici a pokračujeme po trase do Řešína a na následujícím rozcestí odbočíme vlevo.

  Řešín (Rössin) - 11,1 km
V horní části obce u silnice stojí
. Údajně ho začali stavět Němci už během poslední světové války na památku padlým vojákům v 1. i 2. světové válce. Ale už ho nestačili dokončit, proto na něm nenajdeme žádný nápis. Zde to ale není jeho původní místo.  Po válce stál kříž v dolní části obce, kde se dnes nachází statek. Kravín se tu začal stavět v 50. letech a stavebníci, kteří tehdy měli asi srdce na tom správném místě, tak kříž nezničili, ale přemístili a od té doby stojí zde u silnice nade vsí. V centru obce najdeme další již opravenou chalupu s hrázděným štítem.
Za vsí už uvidíme před námi kopec s Bezdružickým zámkem.
 

  Bezdružice (Weseritz) - 13,1 km (rozc. s trasou 2208, 2213, 2214, 2218 a 2221)
Na rozcestí v Bezdružicích trasa 306 pokračuje vpravo, ale my odbočíme doleva a přijedeme na náměstí k velkému cykloturistickému rozcestníku.
Bezdružické panství bylo v majetku významných šlechtických rodů, jakými jsou Kolovratové, Švamberkové nebo Löwensteinové. Historie městečka je velmi bohatá a zajímavá, rozhodně stojí za podrobnější seznámení.
Významným rodem, který se zapsal do historie panství byli Harantové z Polžic a Bezdružic. Nejznámějším příslušníkem tohoto rodu byl český humanista, skladatel, hudebník a cestovatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, jehož život byl ukončen popravou na pražském Staroměstském náměstí v roce 1621 po potlačeném povstání českých stavů.
Za panství Kolovratů v letech 1390 – 1540 byly Bezdružice povýšeny na městečko. Za třicetileté války byly vypáleny a postiženy morovou epidemií. V této době dochází k výměně českého obyvatelstva německým. V roce 1711 získal zadlužené bezdružické panství Maxmilián Karel Löwenstein, jehož rod jej vlastnil až do roku 1945.
Nejhodnotnější a nejlépe zachovalou částí Bezdružic je náměstí, nad nímž se na návrší vypíná veřejnosti přístupný zámek, který byl postaven na místě starého bezdružického hradu roku 1776. Na zámku najdeme galerii současného uměleckého skla s unikátním skleněným betlémem a expozici věnovanou Kryštofu Harantovi. Další významnou památkou je kostel Nanebevzetí Panny Marie, ze staršího mobiliáře kostela však zbyla jen renesanční křtitelnice. Uprostřed náměstí je zasazen sloup se svatým Floriánem, ochráncem města proti častým požárům, postavený měšťany v roce 1732. Židovské osídlení městečka připomínají domy židovské čtvrti v jižní části obce.
Pod zámkem se údajně nachází staré chodby, z doby, kdy ještě na kopci místo zámku stával hrad a sloužily k čerpání vody. Jakýsi Giebl v třicátých letech vypovídal, že ze zříceniny starého bezdružického hradu vedou do podzemí dvě chodby. Západní chodba měla východ do roku 1854 na úpatí hradního vrchu a z tohoto místa se pak stáčela vlevo druhá chodba a ústila na dno studny u starého bezdružického pivovaru.
Bezdružickým se kdysi říkalo široko daleko "Brusiči pomníků" (Marterlschleifer), protože své kosy, srpy a nože prý brousili zásadně na kamenných soklech božích muk.  

Video o zámku Bezdružice v Toulavé kameře

V okolí Bezdružic můžeme navštívit Lanové centrum Dolní Polžice, nebo Naučnou stezku „Údolím Úterského a Nezdického potoka“ o historii mlynářství v okolí Bezdružic. Je to okružní trasa o délce 14 km a je vedena po značených turistických stezkách. Na trase je celkem 13 stanovišť.

Pokud se budeme chtít vrátit zpět, můžeme jet ještě dál po trase č.306 a u Starých lázní odbočíme vpravo a po cyklotrase 2218 pokračujeme přes Dolní Polžici kolem lanového centra a pak na Horní Polžici a Pačín a po trase 306 zpět do Teplé.

Datum aktualizace 3. 3. 2009 - 19:57