Popis cyklotrasy č. 2208

Délka trasy:   21 km (s odbočkami až 22 km)
Náročnost trasy: Lehká
Nastoupáme celkem:  367 m
Povrch trasy: Asfaltové cesty 70%, lesní cesty 30%
Hustota dopravy: Mírný provoz
Cyklotrasa je vhodná pro: Trek, cross a MTB

Krátká cyklotrasa místního významu sice začíná a končí v Plzeňském kraji, ale asi polovinou své délky prochází Karlovarským krajem. Proto jsme ji také zařadili do našeho přehledu. Do Hanova žádná veřejná doprava pro cyklisty nejezdí, ale do Bezdružic se dostaneme vlakem. Vlak tam ale jezdí pouze z  Pňovan, ležících na plzeňské trati 170. Proto, když už se do Bezdružic vydáme, můžeme svůj výlet rozšířit i na další zajímavosti na  Konstantinolázeňsku a pak dojet na kole do Teplé na vlak (trať M. Lázně-K.Vary).

Průjezdní místa (PM):

Hanov (Honau) - 0 km (rozc. s CT 2212, 2224)
Jméno vzniklo patrně z osobního jména Johannes (Hannes, Hána), nebo název obce souvisí s rodem Hanovců (boční větev Švamberků), kteří zde pravděpodobně měli své sídlo.
První zmínka o vesnici se nachází v dokumentech chotěšovského kláštera z r. 1367 jako součást jeho majetku. Od 16.století patří ves k bezdružickému panství. V roce 1828 byla v obci zřízena putovní domácí škola. V roce 1893 postihl obec velký požár a většina domů se musela obnovit, zároveň byla postavena i nová budova školy. Po vysídlení došlo k drastickému snížení počtu obyvatel. Zatímco v roce 1930 bylo v Hanově 206 obyvatel v 36 domech, v roce 2004 je zde vedeno jen 29 domů a 16 stálých obyvatel.
Při okraji lesa asi 500m východně je vývěr Hanovské kyselky, další vývěry jsou v korytě potoka Hadovky pod Zhořcem.
Před námi je pětikilometrový lesní úsek s několika rozcestími. Trasa je místy špatně značená, proto tento malý itinerář:
Na rozcestí po 1,3 km vpravo, za dalších 0,7 km u rybníka vpravo a hned vlevo a na dalším rozcestí po 1,1 km už jsme bývalých Domaslavičkách.

Zde se až do roku 1970 rozkládala vesnička Domaslavičky. Zanikla, protože byla dost odlehlá a špatně dostupná. Původně se obci říkalo Domaslav a od druhé poloviny 18.století Německá Domaslav (Deutsch Thomaschlag). V roce 1848 je poprvé uváděno jméno Německé Domaslavičky. Nejvíce domů a obyvatel je uváděno k roku 1930, kdy ve vesnici stálo 26 domů a se 127 obyvateli. Kolem roku 1970 dochází k vylidnění vsi a likvidaci posledních usedlostí. Dnes už je obec ztracená v zeleni, která zakrývá zbytky domů, dobře rozeznatelné jsou jen pozůstatky čtyř statků, které byly likvidovány jako poslední. V místě je možné spatřit už jen dva neudržované rybníčky a kamenný podstavec zničeného křížku.
Více o vsi v článku Konec sudetské vesnice
 
Beranovka rozcestí - 4,9 km
Přijíždíme na rozcestí se silnici, vzdálené necelých 300 m od vesničky Beranovka. Trasa pokračuje vpravo na Pěkovice, ale můžeme tu udělat krátkou odbočku do Branovky.

Beranovka (Deutsch Borau) - (odb. z trasy 0,3 km)
Ves postavená jako typická okrouhlice, založená Slovany byla v majetku tepelského kláštera již ve 13. století. Ve své historii dvakrát úplně zanikla a po 2. světové válce a odsunu německých obyvatel hrozilo, že Beranovka zanikne potřetí. Zachránila ji však obliba chalupaření v 60. a 70. letech 20. století, kdy byla mnohá historická stavení opravena a dále udržována. Významnou památkou v obci je bývalá kovárna z roku 1856 s dochovaným původním zařízením. Na návsi u obecního rybníčku lze spatřit dosud vcelku zachovalý pomník padlým za 1. světové války.

Pěkovice (Pöcken) - 5,6 km
Stará klášterní obec ležící v nadmořské výšce 700 m při silnici mezi Křepkovicemi a Beranovkou. Obyvatelé se živili hlavně zemědělstvím. Ves měla hospodu a od roku 1874 vlastní jednotřídní školu. Před sto lety žilo v Pěkovicích téměř 200 obyvatel. Dnes pouze několik desítek. Z památek zůstala jakoby zázrakem uchována boží muka s kapličkou na vrcholu nedaleko obce.  Na čtyřbokém sloupu jsou reliéfy scény z Kristova života - Ukřižování a Zmrtvýchvstání. Přímo na návsi stávala krásná barokní socha Panny Marie Neposkvrněné z první poloviny 18. století. Tato památka byla roku 1996 opravena a umístěna v parku u penzionu pro důchodce v Teplé.
Zajímavé je také roubené stavení čp. 8 s obytným stavením se zděným chlévem, krytým šindelovou střechou a ozdobně vyřezanými dřevěnými trámy kolem oken.

Křepkovice (Schribowitz) - 7,3 km (rozc. s CT 2212)
Tato obec, dříve s vlastním obecním úřadem, leží v nadmořské výšce 695 m. Klášterní V domě čp. 19 se v letech 1902  - 1905 nacházela „flusárna“, což je název pro výrobnu draselného louhu. Kousek dál po proudu říčky Teplé stojí tzv „ Stierův mlýn“, rodiště nejslavnějšího a nejkontroverznějšího tepelského opata, dr. Gilberta Johanna Helmera ( CT 306, PM 5). Mlýn je dnes trvale obydlen, avšak namísto svého původního účelu dnes slouží dřevovýrobě. Obec měla před 2. světovou válkou 211 obyvatel a 41 domů. Nacházela se zde základní škola, farnost spadala pod tepelský klášter. Známé byly zdejší výborné minerální prameny. Vlivem pozdějších meliorací však většinou zanikly nebo zůstaly narušeny. Při silnici do kláštera upoutá pozornost velký pomník z 19. století, který nechala zřídil jedna zdejší rodina.

Křepkovická kyselka - 8,1 km (rozc. s CT 2212)
Zde v údolí Hadovky se můžeme zastavit u pramene Křepkovické kyselky. Ta leží u potoka jen nedaleko od jeho pramene. Byla využívána již ve středověku. Jímaní pramene je upraveno s kmene stromu a můžeme si všimnout. že pod ním je vidět pozůstatek staršího jímání, snad ještě ze středověku. Při poslední úpravě jímky se v prameni našly zbytky věcí ze středověku a raného novověku. Z kyselky také pochází nejstarší dochovaná keramika nalezená z minerálního pramene v Karlovarském kraji a snad možná i možná v celé ČR.
Naše trasa tu odbočuje vlevo do Loučského lesa na lesní cestu.

Loučky (Lutschkahäuseln) - 10,4 km (rozc. s CT 306)
Přijedeme na silnici v malé vsi Loučky. Je tu jen několik domů z bývalých dvorů a odbočujeme tu vlevo jakoby na Teplou po trase 306. Asi po 700 metrech (km 11,1) se od trasy 306 odpojíme, zahneme vpravo a pokračujeme silnicí do vesnice Zahrádka. Ze silnice směrem na Zahrádku se naskýtá jeden z nejhezčích výhledů na bezdružicko a na údolí horního toku Nezdického potoka.
V Loučkách je asi sedm usedlostí a všechny jsou to původní domy. V horní části vsi stojí zajímavý památný křížek z roku 1865. Místní obyvatelé po 1.sv. válce křížek využili i jako památník obětem války, když přidali v podstavě další kámen na památku pěti
. V Sudetech si obyvatelé hodně vážili těch, kteří bojovali ve válkách, a proto tu můžeme v téměř každé vsi najít nějakou památku na 1. sv. válku.

Zahrádka (Sahrat) - 12,6 km
Vesnička s poetickým názvem Zahrádka náleží městu Teplá a je položena na svahu kopce nad Nezdickým potokem. V centru okrouhlé vsi je malá kaplička. Dříve velká část tohoto regionu náležela v minulosti k tepelskému klášteru. Celá oblast je bohatá na historické památky, připomínající různá období naší historie od pravěkého osídlení. Novodobou historii připomínají bunkry pohraničního opevnění z roku 1938 a pak už bohužel jen pozůstatky zaniklých mlýnů, pobořené kostely a nakonec i zaniklé celé obce. Na vzhledu všech dochovaných obcí se podepsalo vysídlení německého obyvatelstva po roce 1945. Některé usedlosti byly původními majiteli zapáleny, jiné novými dosídlenci vyrabovány a opuštěny. Pozůstatky zaniklých domů jsou stále patrné. Většina malých vsí dnes slouží už jen k rekreačním a víkendovým pobytům. Ty obce, které zůstaly stranou rekreačního zájmu jako Milkov, Krasíkov, nebo Domaslavičky, tak postupně zanikaly.
Trasa nám pokračuje silnicí přes údolí Nezdického potoka na Staré Sedlo.

Staré Sedlo u Teplé (Altsattel) - 14,4 km
Velmi stará obec, zmiňovaná již v zakládající listině kladrubského kláštera. Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven kolem roku 1300. Postupně byl upravován a rozšiřován do dnešní složité podoby. Kostel je jednolodní, loď byla v barokní době prodloužena a opatřena plochým stropem s nástropní malbou od malíře Wenzela Schmidta z Plané. Na severní straně kostela je gotická kaple sv. Kateřiny, jako pohřební místo Švamberků. Po jižní straně presbytáře je věž, v jejímž přízemí se nachází další kaple. Obě kaple pocházjí z konce 14. století. Hlavní oltář kostela je barokní z roku 1740 od řezbáře Artschlaga.
Kostel měl být v 80. letech 20. století zbořen, ale naštěstí se tak nestalo a od roku 1991 se pomalu postupně opravuje.

Rozcestí Klášterský les - 16,7 km
Na okraji lesa odbočuje lesní cesta pravo do údolí Nezdického potoka, k Zaječímu rybníku a letnímu táboru Bezdružice. Odbočuje tam cyklotrasa  č. 2219, která pak pokračuje přes Zhořec zpátky do Hanova, kde jsem začínali. My ale pokračujeme silnicí na Křivce.

Křivce (Krips) - 17,3 km
Ves Křivce je od Bezdružic, pod něž správou patří, oddělena hlubokým údolím Nezdického potoka. První zmínky o Křivcích pochází z r. 1219, kdy byly součástí tepelského kláštera. Před husitskými válkami byly Křivce údajně městečkem. Dominantu obce tvoří barokní kostel sv. Martina, v jehož blízkosti stojí sloupková boží muka Ecce homo (z roku 1700) a chráněná lípa velkolistá, stará více jak 300 let. V roce 1930 měli Křivce kolem 30 domů, v nichž žilo 175 obyvatel. Dnes tu najdeme už jen 9 stavení a kolem 15 stálých obyvatel. Místní škola byla zrušena v 60. letech 20. stol.
V okolí se v 16. stol. těžilo zlato, jehož přítomnost dokázaly i novodobé průzkumy. Kolem roku 1790 se o těžbu pokoušel i majitel bezdružického panství Dominik Konstantin Löwenstein. Výrazné pozůstatky těžby jsou patrné po obou stranách silnice do Starého Sedla. Podle posledních geologických průzkumů, se zde stále nachází několik zlatonosných žil.

Nezdický potok (Mühlbach) - 18,8 km
V hlubokém údolí se zde klikatí Nezdický potok a je vyhledávanou rekreační lokalitou. Přehrazením Nezdického potoka pod obcí Řešín vznikl v 18. století Zaječí rybník, pod jehož hrází stávaly čtyři mlýny. Od silnice proti proudu to byly - Velíškův, Český a dva Zaječí mlýny -Malý a Velký. Proto se i dříve potok jmenoval Mlýnský (Mühlbach). Zaječí rybník se stal postupně oblíbeným koupalištěm, ale od konce 60. let minulého století až do roku 2003 byl tento rybník zdrojem pitné vody pro Bezdružice, Konstantinovy Lázně a Kokašice. Jako náhrada bylo asi 400 m proti proudu vybudováno roku 1971 nové koupaliště. Dnes Zaječí rybník opět slouží rekreačním účelům.
Odtud pak vystoupáme úbočím Špičáku a už přijíždíme do cíle naší trasy v Bezdružicích.

Bezdružice (Weseritz) - 21,0 km (rozc. s CT 306, 2213, 2214, 2218, 2221)
Obec vnikla na počátku 13. století. V letech 1360–1379 držel Bezdružice rytíř Bušek, který je považován za předka pozdějších Harantů z Polžic a Bezdružic. Za Buška byl v Bezdružicích vybudován nad vsí kamenný hrad. V roce 1459 byly Bezdružice povýšeny na městečko s právem týdenního trhu, pranýře a šibenice. V polovině 16. st. panství přechází do majetku Švamberků za nichž se zde rozvíjí řemesla kovářů a kolářů, ševcovců, koželuhů a bednářů. Od roku 1712 do 1945 pak pansví vlastnil knížecí rod Löwensteinů. V té době již na místě původního hradu stál starý a nový zámek. Pod zámkem byl pivovar a poplužní dvůr. Roku 1714 byla uvedena do provozu textilní manufakturu, která patřila mezi nejstarších textilky v Čechách. Vyráběly se tu punčochy, vlněné látky a pytlovina. 
Od roku 1850 je v Bezdružicích sídlo okresního soudu. V roce 1851 byla ve městě zřízena četnická stanice a pošta. Na náměstí byla vybudována roku 1842 radnice, naproti ní obecná škola a vedle školy byla postavena reprezentativní budova záložny a spořitelny. Po 2.sv. válce byla Löwensteinům panství Bezdružice a Bor zabavena a byli donuceni opustit Čechy. Po válce dosídlovali Bezdužice lidé z Humpolecka.

Hned po prvním veklém požáru roku 1730 byl na ochranu města na náměstí postaven
. Bezdružickým se kdysi říkalo široko daleko Brusiči pomníků, protože své kosy, srpy a nože prý brousili zásadně na kamenných soklech božích muk.  
Nejvýraznější památkou Bezdružic je místní zámek, který vytváří jedinečnou dominantu městečka a jeho nejbližšího okolí. Na zámku najdeme galerii současného uměleckého skla s unikátním skleněným betlémem, expozici věnovanou Kryštofu Harantovi a jeho osudu i útulnou kavárnu.

Okolo Bezdružic je vedena naučná stezka

. Stezka je sjízdná celá jen na horských kolech, přitom musíme počítat s dvěma asi půlkilometrovými úseky s velkým spádem a občas i s popadanými stromy. Začíná a končí v Bezdružicích na náměstí a má 13 zastávek.

 
Datum aktualizace 11. 11. 2006 - 18:48