Domů Témata Turistika a volný čas Cyklistika Reginální cyklotrasa č.2069 Drmoul - Tři Sekery - Kamenec

Reginální cyklotrasa č.2069 Drmoul - Tři Sekery - Kamenec

Délka trasy: 6 km (s odbočkami až 7 km)
Náročnost trasy: Lehká
Nastoupáme celkem: 132 m
Povrch trasy: Převažuje asfaltový povrch
Doprava: Slabá
Cyklotrasa je vhodná pro: Turistická kola

 
Průjezdní místa (PM):

 

  Drmoul (Dürrmaul) - 0 km - (rozc. s 2137)

Jméno obce pochází údajně z německého "Dürr" (suchý, vyzáblý, hubený) a "Maul" (tlama, huba). Podle jiných pramenů vzniklo ze staročeského Trmal (trmáceti se). V Drmoule bývala početná židovská menšina, která si v obci roku 1801 postavila synagogu. Ta ale v roce 1981 vyhořela spolu s židovským domem. Prožil zde dětství pozdější rabín Isaac Mayer Weis, zakladatel amerického reformního judaismu.  Na zdejší židovské prostředí vzpomíná spisovatel Norbert Frýd v románě "Vzorek bez ceny a pan biskup",  neboť jeho dědeček z Drmoulu pocházel. Děj o životě ortodoxní židovské rodiny se odehrává právě v Drmoule a jeho okolí. Památku na N.Frýda nejdeme před obecním úřadem.
Na úřadu si (v pracovní době) můžeme vyzvednout mapu (3,73 MB, PDF) s popisem zajímavostí v okolí. A pokud máme čas, tak některé zajímavosti v okolí můžeme navštívit. Část jich uvidíme po naší trase. Trasa začíná na rozcestí u školy a pokračuje směrem na Panský vrch.
  
 Panská kyselka  (také Štolní kyselka) - 1,7 km (rozc. a 2201) - odb. z trasy 0,2 km
V údolí Štolního potoka pramení další zajímavá kyselka. Dostala název podle zdejšího potoka (také se uvádí  jako Kyselka pod Panským vrchem). Protože pramen ležel stranou osídlení, nebyl příliš navštěvovaný. V roce 1920 odkoupil louku s touto kyselkou od místního sedláka mariánskolázeňský výrobce citer Hans Haubner. Kyselku nechtěl stáčet, ale hodlal ji prodat se ziskem Mariánským Lázním. Za stejným účelem koupil kyselku v nedaleké Jedlové. Předpokládal, že Mariánské Lázně z obavy před konkurencí tyto prameny od něho odkoupí, ale nakonec byl rád, když si pramen koupila soukromá společnost. Z reklamních důvodů tehdy nazval tuto kyselku jako Kristův pramen. 
Štolní pramen byl v roce 2008 upraven, vyčištěn a je vhodný i k pití. 
Z rozcestí u kyselky můžeme kromě kyselky zajet také k nedalekému židovskému hřbitovu, případně si po trase 2201 vyjet až k Panské rozhledně vzdálené asi 1 km. Doporučuji ji jet k rozhledně kolem hřbitova a zpět lesem po MTB spojce.

 

 TIP - Naučná stezka Panský vrch - (okruh 7 km)
Mezi Panským vrchem a Cechem byla v roce 2010 vybudovaná zajímavá naučná stezka. Celkem má 12 zastavení a začíná u Panské rozhledny. Jednotlivá zastavení ale nejsou očíslovaná a nemůžeme se držet ani pořadí číslování z
, uvedené na panelu u rozhledny. Číslování zastávek v mapě nemá žádný systém. NS se dá snadno projet na horském kole a je to asi 7 km jízdy, ale cesty nejsou vhodné pro dětské cyklisty. Nedostaneme se ale k zastávkám č. 6 a 7, tam se dá jít jen pěšky, je tam mokřina. Trasa je vyznačená turistickou značkou naučné stezky, ale značení není moc spolehlivé.

 

 TIP: Židovský hřbitov - (odb. z trasy 0,2 km)
Mezi nejzajímavější zastávky na NS patří židovský hřbitov, číslo zastávky - 2. Je umístěný na palouku uprostřed lesa a najdeme tam infopanel se zajímavým povídáním o židovských tradicích. Nejstarší náhrobní kameny pocházejí až ze 17. století. Cesta k němu je značena jako odbočka z trasy 2201. 
 

Od rozcestí U Kyselky pak pokračujeme po trase 2069 směrem na Dolní Žandov. Projedeme kolem památného stromu - dub u Oříšků a pak nás čeká táhlé stoupání až do Tří Seker.

 

V 15.století se rozprostíral v místě dnešní obce hluboký prales, kterým vedla úzká stezka do Úšovic. Celé území střežili Chodové a jejich služba byla řízena z Tachovského hradu. Obec se zajímavým jménem Tři Sekery založili počátkem 16.století němečtí horníci, kteří sem přišli z okolí Norimberka a otevřeli zde doly. Ve Třech Sekerách se dolovalo již roku 1538 a ves měla od roku 1607 právo svobodné těžby. V důlním revíru v oblasti Tří Seker byly dlouhou dobu dobývány měděné, olověné, stříbrné a kobaltové rudy. První doly byly otevřeny Kašparem Pluhem a fungovaly až do roku 1736. V roce 1836 byla těžba obnovena. Byly raženy dvě štoly, jedna u tzv. Stollmuhle (Na Štole) východně od obce Tři Sekery, druhá na západním úbočí, kde stojí obec. Později byly otevřeny doly Antonín, Anežka a Jan Nepomucký.
Podle pověsti se v okolí ztratili norimberští formani a našli tady lesknoucí se kameny. Podle velké váhy a lesku odhadli, že je to stříbrná nebo měděná ruda. Místo si označili třemi zářezy sekerou do mohutné jedle a pokračovali v cestě. Doma pak podle vzorků zjistili, že mají vysoký obsah mědi. Horníci z Norimberku se rozhodli, že se tam vydají. To udělali, postavili tady své chýše, přivedli s sebou rodiny a pustili se do těžby. Vzniklo hornické sídlo Tři Sekery a mělo vlastní znak - velkou jedli na stříbrném poli, která má v kořenech tři stříbrné sekery. Tato jedle měla být v místě, kde později stál hostinec Grüner Baum (Zelený strom). Takto podle pověsti vznikly Tři Sekery Tachovské. Později vznikli i Tři Sekery Kynžvartské, které měly ve znaku snop obilí, na něm tři stříbrné sekery a německý nápis Königswarter Dreihacken.
Dnes dominantu obce tvoří barokní kostel Čtrnácti svatých pomocníků, který se začal stavět v roce 1787. V roce 1898 byla založena škola a vyučuje se v ní dodnes.
Na budově obecního úřadu vedle kostela se nachází
zavražděných dvou příslušníků Finanční stráže Václava Mareše a Josefa Dleska v roce 1947. Vrahem byl 23 letý bývalý instruktor Hitlerjugend Werner Milián z Příbora. Podařilo se mu utéci do blízkého Mähringu v Bavorsku. I přes žádost československé strany nebyl Němci vydán k potrestání.
Zajímavostí obce je obecní muzeum u kostela, kterému říkají 
. Vstup do muzea je na požádání u pracovníků nedalekého obecního úřadu.

 

 Tři Sekery, vodojem - 4,1 km (rozc. s 2068)

Rozcestí u vodojemu je vlastně dvojité rozcestí, vzdálené od sebe 111 m. Křížíme se zde s trasou č.2068, která spojuje magistrálu Český les (trasa 36) z Plánské Hutě a klášterní trasu č.361 v Aleji Svobody. 

 U Kamence (Holenstein) - 5,6 km (rozc. s 36 - magistrálou Český les)
Zde na rozcestí s magistrálou 36 naše trasa končí. Odtud můžeme pokračovat po magistrále na Dolní Žandov, nebo odbočíme vlevo na Chodovskou Huť. 
Nedaleká lesní osada Kamenec má zajímavou historii. Holenstein znamená dutý kámen a za první republiky se také jmenoval Holštýn. Dříve v okolí bývala skaliska a v jednom z nich bylo uvnitř několik dutin, skrze než se dalo vylézt na vrchol skály. Byla to oblíbená turistická atrakce, ale za druhé války tu těžili zajatci kámen a skály vytěžily. Tím atrakce zanikla. Lesy v okolí Kamence patřily knížeti Windischgrätzovi a zde měl fořtovnu. Když byly v roce 1919 knížecí lesy zestátněny, byl na jejich památku u Malého Krásna postaven malý pomníček.
 
 
Datum aktualizace 27. 3. 2008 - 12:36