Domovská stránka > Cykloportál > Přehled cyklotras > Cheb > Národní dálková cyklotrasa 6 - úsek Slapany - Cheb - Mostov

Národní dálková cyklotrasa 6 - úsek Slapany - Cheb - Mostov

Průběh trasy Délka trasy:   24 km (s odbočkami až 36 km)
Náročnost trasy: Lehká
Povrch trasy: Převažují asfaltové komunikace
Doprava: Jen po samostané cyklostezce
Doporučené kolo: Turistické (trek, cross)

Cyklotrasa č.6 (dříve č. 204) vede po cyklostezce Ohře, která tvoří páteřní cyklistickou komunikaci Karlovarského kraje. Trasa začíná na hranicích s Bavorskem u Slapan a zpočátku vede podél Odravy. Od Chebu pak už sleduje Ohři až do Karlových Var. Většina cyklotrasy je vedená po cyklostezkách, nebo místních komunikacích s minimálním provozem. Z krajského města pak vede po silnicích III. tř. jako náhradní trase přes Vysokou a Bor pokračuje na hranice Ústeckého kraje. Značená trasa pak pokračuje do Perštejna (Lužný), kde již navazuje na stezku Ohře v Ústeckém kraji. Tam je již vyznačen úsek Perštejn - Kadaň a do budoucna se plánuje, že trasa 6 bude vyznačena podél Ohře až k jejímu ústí do Labe u Litoměřic.

 

Popis trasy je rozdělěn na čtyři úseky:
Chebsko: Slapany - Cheb - Mostov   (24 km)
Sokolovsko: Mostov - Sokolov - Loket  (28 km)
Karlovarsko: Loket - Karlovy Vary - Radošov (27 km)
Ostrovsko: Radošov - Stráž - Perštejn (19 km)

 

 

Průjezdní místa (PM):

 
Ukaž na mapěHranice Slapany/Hundsbach - 0 km
Hranice s Bavorskem Trasa č.6, která zde začíná, navazuje na cyklostezku z Waldsassenu, po které také souběžně vede Valdštejnova cyklotrasa do Chebu . Z Bavorska trasa vede po bývalé železniční trati, která byla po válce na státních hranicích uzavřena a v 60. letech byl ukončen provoz celé trati z Chebu.  Slapanská trať byla první tratí, která se v Chebu uvedla do provozu. V roce 1967 po trati projel poslední osobní vlak a trať tak zanikla. Postupně začala zarůstat a místy se změnila v cestu. Chebská radnice nechala na zrušené trati postavit cyklostezku s kvalitním asfaltovým povrchem a tím se také stala vyhledávaným místem bruslařů. Zatím je hotový úsek od hranic na rozcestí u Podhradu a v roce 2011 by se měl začít stavět úsek z rozcestí do Chebu.Než vyrazíme po poměrně dlouhé trase 204, můžeme, když už jsme tady, ještě před tím navštívit dvě zajímavá místa sousedním Bavorsku.
Ukaž na mapěEgerteich - odb.z hranice 0,5 km
Pomníček v EgerteichuV této vsi, hned za hranicí je zajímavý pomníček, postavený na památku vysídlených Němců z osmi okolních českých obcí. Odbočuje se k němu v místech, kde cyklostezka zahýbá z trati do v obce Egerteich. Je tam vybudované odpočinkové místo pod košatým kaštanem a kamenný pomníček, který vypadá jak velká houba s hranatým kloboukem. 

 

Ukaž na mapě Waldsassen (Valdsasy) - odb.z hranice - 5,5 km
Klášterní basilika ve WaldsassenuDo bavorského města se dostaneme pohodlně po Valdštejnově cyklostezce (Wallenstein Radweg) značené v terénu logem. Nebo po Odravské cyklostezce (Wondreb Radweg).Klášterní město Waldsassen, historické centrum Stiftlandu v lesích Horní Falce, leží u česko-německé hranice v širokém údolí zvaném Wondrebthal. Už v roce 1133 zde byl  markrabětem Diepoldem III. založen klášter jako nejstarší z pěti bavorských cisterciánských opatství. Klášter ovládal ve středověku po několik staletí široké okolí a byl nejbohatší v celém Bavorsku. Klášterní bazilika z konce 17. století se honosí největší chrámovou a klášterní kryptou v Německu a je vrcholnou ukázkou baroka.  Za Josefínských reforem v roce 1803 bylo opatství zrušeno. Z podnětu státu byl prosperující klášter uzavřen a asi 80 mnichů ho muselo opustit. Bavorský stát pak postupně rozprodal rozsáhlý majetek kláštera. Klášterní kostel byl předán katolické farní obci. Vlastní klášterní budovy koupil obchodník Wilhelm Rother a v jejich jižním a západním křídle zřídil továrnu na karton. Rozprodávaly se i jednotlivé předměty z kláštera. Celou sbírku kovových pečetí klášterních listin z počátku 14. století opatroval kancléř Metternich ve Vídni a v roce 1846 je poslal do kynžvartského zámeckého muzea. V klášteře můžeme shlédnout skvostnou vyřezávanou knihovnu v barokně-rokokovém stylu z roku 1726.Ve městě sídlí sklárna Lamberts, která jako jedna ze tří firem na světě vyrábí pravé antické sklo procesem ručního foukání a vyváží ho do celého světa.
Ukaž na mapě Krásná Lípa (Schönlind) - 0,3 km
Hřbitov ještě před vybudováním cyklostezky 2005 Od hranic pak vyrazíme po cyklostezce na Cheb. Před Slapany budeme projíždět kolem upraveného hřbitova v bývalé vsi Krásná Lípa. Na hřbitově se pohřbívali lidé ze Slapan, Krásné Lípy, Wiesu i dalších okolních vsí. Krásná Lípa měla ještě v 30. letech asi 150 obyvatel a stálo tu kolem dvacítky domů. Po válce byla ves vylidněna a posléze jí protnula železná opona, po které tu dodnes zůstala příčná, již pomalu zanikající cesta (ve směru na Slapany).
Ukaž na mapě Slapany (Schloppenhof) - 1,3 km (rozc.s CT 361)
Starý semafor u bývalého nádraží Přijedeme na rozcestí se silnicí a to už jsem ve Slapanech, nebo také Šlapanech. Dříve to byla velmi průmyslová obec. Bývala zde velká textilní továrna, kamenolom, elektrárna, jatka s masnou, nebo pivovar. V textilce Vigogne Spinnerei Emila Schmidta se spřádala bavlna, které se sem dovážela železničními vagony z celé Evropy. Ještě v roce 1967 byl v zatáčce na silnici železniční přejezd. Závory byly tehdy na kliku a ovládal je strážný sídlící v drážním domku, který se zde zachoval do současnosti. Zato nádražní budova už neexistuje, zůstaly tu po ní jen kamenné obruby z nástupiště. Starý semafor byl při stavě cyklostezky opraven a teď dává pokyn volno pro všechny projíždějící cyklisty.
Ukaž na mapě U Kočího - 4,0 km (rozc.s CT 36)
Na rozcestí, kde nyní cyklostezka končí, trasa 204 odbočuje na Háje. Vede dočasně v souběhu s Magistrálou č.36, do té doby, než se postaví poslední úsek cyklostezky po Slapanské trati. Ale i tak se dá na kole po budoucí, dosud nevybudované stezce projet a nemusíme jet oklikou přes Háje. Jen se pak musíme trefit na lávku přes koleje, kde už se zase na naší trasu napojíme.
Ukaž na mapě Pivovar v Podhradu (Breuerei Pograth) - odb.z trasy 0,5 km
>Rodový erb hraběte JandyKdyž sjedeme z rozcestí vpravo k silnici na Podhrad, tak před křižovatkou uvidíme nejprve vpravo vjezd do starého dvora. Je to bývalý zámecký pivovar hraběte Jandy. Pivovar patřil k zaniklému zámečku ve starém Podhradě. Nad vjezdem je ještě vidět jeho rodový erb. V pivovaru byla restaurace a dnes slouží jako bytový dům. Současný majitel ochotně kolemjdoucím turistům o starém pivovaru vypráví. Těsně před křižovatkou vlevo od cesty si pak můžeme všimnout  torza válečného pomníku. Ten původně stál na návsi starého Podhradu a sem byl přemístěn před napuštěním Jesenické přehrady. Sokl z pomníku můžeme vidět v původním místě, které je normálně pod vodou, ale pokud je přehrada upuštěná, tak se podstavec vynoří
Ukaž na mapě Háje (Gehaag) - 6,0  km 
Statek v Hájích Háje vznikly někdy na počátku 13. století, kdy jsou jako majitelé zmiňováni bratři Nothaftové z Vildštejna a rod Paulsdorferů. Ve 14. století pak bylo v Hájích založeno panské sídlo, ale jeho podoba není známá. Roku 1647, za útoku Švédů na Cheb bylo sídlo i s vesnicí zničeno. V roce 1972 vznikl v Hájích jezdecký oddíl, tehdy jako Jezdecký klub SSM při Státním statku Cheb. Dnes je to soukromý klub a zájemcům o jezdectví nabízí hiporehabilitační jízdy a ježdění sportovních koní. V obci projedeme kolem restaurace  V Ďolíčku a před mostem odbočíme vpravo a pokračujeme podél trati až k lávce přes koleje. Odtud už zase jedeme po cyklostezce, která nás povede až k nádraží.
Ukaž na mapě Lávka - 8,0 km (rozc.s CT 2070)
Před nádražím na rozcestí s trasou 2070 si všimneme železné lávky přes celé kolejíště. Lávka zůstala jako zázrakem při náletu spojenců v roce 1945 nepoškozena a slouží svému účelu dodnes. Přes tuto 300 m dlouhou lávku vede odbočující cyklotrasa 2070 k přehradě Jesenice.
Ukaž na mapě Chebské nádraží - 8,4 km (rozc.s CT 2070)
Chebské nádražíChebské nádraží mělo od počátku vzniku železnice (1865) velkou důležitost. Sbíhaly se tu totiž tři tratě bavorské dráhy, jedna trať saská a o něco později i dvě rakousko-uherské. To si vyžádalo již od počátku vybudování společného nádraží, které pak bylo v roce 1908 celé přestavěno a rozšířeno. Po vzniku Československa, se bavorská a saská dráha spojily, a tak v Chebu působily už jen dvě železniční správy, tedy československá a říšskoněmecká. Jak rozsáhlé bylo chebské nádraží svědčí i to, že zde bylo zaměstnáno 800 německých a 200 českých železničářů. Dne 25. března 1945 překvapilo město Cheb spojenecké letectvo, které svým bombardováním zničilo staniční budovu, okolní moderní hotely a celou čtvrť nových obytných budov před nádražím. Krátce po té, 8. dubna byl uskutečněn další nálet soustředěný na nádraží, který byl ještě ničivější. Celé nádraží bylo po náletu v troskách a bylo zničeno přes 1000 železničních vozů a lokomotiv. Po válce byla vystavěna provizorní dřevěná budova nádraží. To však nebyla dobrá vizitka při příjezdu cizinců do Čech. Stará budova nádraží byla odstraněna do základů a začalo se s výstavbou nové budovy a celého náměstí jako hlavního dopravního městského centra. Koncem roku 1962, i když nádraží nebylo ještě úplně dokončené, bylo předáno veřejnosti. U hlavního vchodu do nádražní budovy je pamětní deska padlých železničářů a jednoho strážníka zastřelených v roce 1938 při povstání Henleinovců. Text na desce není úplně přesný, jelikož železničáři nezahynuli při obraně nádraží, ale chtěli pomoci zraněnému četníkovi Janu Klennerovi. Podrobnosti o této události naleznete na stránkách Zaniklých obcí. V roce 2012 byl před nádražím otevřen nový dopravní terminál. Je to dost megalomanský projekt za 110 miliónů Kč. Možná, že kdyby se využila stávající budova nádraží a opravila se, bylo by to asi mnohem lepší.
Trasa pak pokračuje městem, po cyklostezkách až k Ohři.
Ukaž na mapě Chebský viadukt - 10,9 km
Chebský viadukt Železniční viadukt přes Ohři byl postaven roku 1898 z opracovaných žulových kvádrů v rámci výstavby Buštěhradské dráhy. Délka mostu se uvádí 348 metrů a s touto délkou je viadukt desátý nejdelší železniční most v ČR. Krajní pole jsou tvořena třemi menšími oblouky a střední část viaduktu dvanácti většími oblouky o rozpětích 12 metrů. Kolejiště je ve výšce 25 metrů nad hladinou Ohře. Velká část mostu se zřítila při spojeneckém náletu v dubnu 1945. Americké bombardéry zničily i chebské nádraží a velkou část letiště s leteckým závodem Eger Flugzeuge. Rekonstrukce viaduktu proběhla během roku 1946. Most byl obnoven v původní podobě, ale vypadané žulové kameny byly nahrazeny betonem.Tršnickou ulicí pak pokračujeme směrem na Hradiště.
Ukaž na mapěHradiště (Reichersdorf) - 12,0 km

Někdy na přelomu 13. a 14. století zde vznikla gotická vodní tvrz (ringval) napájená vodou z Ohře. Ringvaly (hradiště) nazýváme zdejší kruhové valy, s ostrůvkem uprostřed, obklopeným hlubokým příkopem. První známý majitel byl chebský měšťan Rüdiger Angel a jeho potomci panství vlastnili do počátku 16. století. V 17. století už tvrz sloužila jen pro hospodářské účely poplužního dvora. Na konci 18. století byla tvrz opuštěná a postupně zanikla. Tvrziště pak v 60. letech minulého století podlehlo výstavbě nové továrny. Vodní příkop byl přebudován na rybník a dnes slouží jako požární nádrž.V Hradišti také stával starý Klášterní dvůr (Köstelhof). Za socializmu byl využíván státním statkem, kdy byly přistavěny nové budovy. Dnes už je areál v ruinách. V Hradišti ještě dnes můžeme vidět pozůstatky předválečného podnikání. V tomto domě například pracoval kovář Georg Zwerenz, který koval koně a opravoval vozy.Cyklotrasa vede dál po silnici a za železničním přejezdem odbočuje vlevo na Jindřichov.
Ukaž na mapě Jindřichov (Honnersdorf) - 14,0 km
Torzo božích muk Je to malá obec, kdysi tvořená jen několika dvory a mlýnem. Jedlový mlýn (Tannenmühle) nebyl postaven u řeky, jak by se dalo očekávat, ale na dlouhém vodním náhonu. Pro svou délku téměř 0,5km se jednalo už spíše o kanál, než náhon. Ten propojil přirozené říční meandry Ohře a přivedl tak potřebný vodní spád k mlýnu. Výška vodní hladiny byla ještě na přívodu do kanálu zvýšena vybudováním jezu. Z Jindřichova nás trasa pak zavede do Tršnice. 

 

Ukaž na mapě Tršnice (Tirschnitz) - 15,2 kmI když je Tršnice jen malou nevýznamnou vsí, tak o to důležitější je železniční stanicí. Křižují se zde dvě tratě a proto z Tršnice můžeme jet vlakem do čtyř směrů - na Cheb, K.Vary, F.Lázně a Luby. Trať do Lubů měla v roce 2000 stoleté výročí uvedení do provozu.  Trať Luby - Tršnice byla předána do užívání 30. června 1900. O výstavbě trati dlouhé 21 km bylo definitivně rozhodnuto po zasedání zemského sněmu a začala se stavět v listopadu 1898. Trasa vede silnicí podél kolejí, kolem nádražní budovy až na rozcestí u Doubí.
Ukaž na mapě Doubí (Aag) - 15,8 km (rozc. s CT 2266 a 2133)
Z rozcestí u přejezdu pak pokračujeme chvíli v souběhu s cyklotrasou 2266 do Chocovic. Tam se obě trasy rozjedou. Trasa 2266 pokračuje po cestě na Chvoječnou, naše trasa odbočuje vlevo na novou cyklostezku, po které pokračujeme do Vokova. Ukaž na mapě Chocovice (Kötschwitz) - 16,5 km (rozc. s CT  2266)
Chocovice Obec měla původně sedm dvorů a mlýn. Těsně před mostem proti proudu býval na řece jez, který nabíral vodu do mlýnského náhonu pro mlýn se jménem Sägmühle. Mlýn stával vlevo za mostem asi 50m od silnice. Náhon je už dnes zasypaný, jen místy můžeme v náznacích vidět kudy asi procházel. Domy, které zde nyní stojící jsou už jen novodobé chatky, jen dům vpravo od cesty je původní.Vlastní obec Chocovice pak je od mostu asi o 200 m dál po silnici.  Z původní zástavby obce zůstaly dnes jen dva domy. Jeden je z roku 1853 a na jeho štítu jsou sluneční hodiny ve tvaru slunce.Chocovice jsou v současnosti ale spíše známy jako místo, kde se nachází řízená skládka komunálního odpadu. Skládka byla zřízena v bývalé pískovně. V minulosti vedla z Tršnic do pískovny úzkokolejná trať, po které se odvážel písek. Od roku 2004 je již skládka rekultivovaná.Ke skládce odbočuje napravo ve vsi cesta, kterou bychom se dostali do Jindřichovic. My ale pokračujeme rovně po značené trase do Chvoječné
Ukaž na mapě Vokov (Wogau) - 18,7 km
Kaple ve VokověU mostu přes řeku Ohři stojí opravená kaple sv. Máří Magdaleny. Připomíná nám zaniklou obec Vokov. Její jméno vzniklo snad z původního "váhavá" nebo "neklidná" voda. Obec byla založena asi v 1. polovině 12. století jako majetek Chebského hradu. Původně tu býval přes Ohři brod, až v roce 1610 byla vedle brodu postavena lávka. Most byl postaven po povodni v roce 1829 a od roku 1848 na něm bylo vybíráno mýto. Při stavbě okresní silnice v roce 1862 byl postaven zcela nový most, který je tu dodnes. Nerovnosti terénu ve tvaru mělkého příkopu a pahorku, které jsou 1km východně od kaple na protějším břehu, jsou zbytky tvrze - panského sídla vzniklého 13. a zaniklého v 15. století. Naproti němu přes řeku stával poplužní dvůr a západně asi 200 m, kde dnes najdeme několik stavení, býval mlýn. Ten byl stále rozšiřován a vylepšován a od roku 1902 pak zásoboval celou vesnici elektrickým proudem. Kaple a ruiny mlýna jsou jedinou zástavbou bývalé vsi. V kapli býval i oltář a sochy sv. Josefa a Jana Nepomuckého. U mostu najdeme ještě sochu sv. Jana Nepomuckého od lidového umělce z 1780 roku. Obec měla ještě v 50. letech 20. století 15 domů a 51 obyvatel, po té postupně zanikala, až byla v roce 1980 úředně zrušena.
Ukaž na mapě Nebanice (Nebanitz) - 22,2 km (rozc. s CT 2070)
Nebanický kostel sv.OsvaldaObec Nebanice byla původně položena těsně u koryta řeky Ohře, které vytvářelo okolo obce několik mohutných meandrů. Dnes je tok řeky regulován a přesunut cca 500 m jižně od obce.Název Nebanice svědčí o slovanském původu vsi a původně se jmenovala Nebažnice – ležící mimo bažiny. V Nebanicích vzniklo koncem 14. století první panské sídlo - opevněná tvrz, ale již roku 1462 byla zničena Bedřichem ze Šumburka. O jeho lokalizaci však se dosud nikdo nepokusil. V průběhu 18. století, patrně v době vlastnictví Bigattů vzniklo v Nebanicích další panské sídlo. Byla to jednoduchá zámecká budova, která stávala v západní části poplužního dvora. Jako neudržovaná stavba pak byla v roce 1977 beze zbytku zbořena. Na katastru se dochovalo jen velmi málo staveb původní selské architektury. Nedaleko restaurace u Zlaté podkovy je zrovna jeden ze zachovalých a udržovaných dvorů v krásným dřevěným holubníkem. Smutné je, že se v obci narodil Jan Johan Fischer (1742 – 1793), který je autorem mnoha roubených a hrázděných staveb, přitom se z nich dochovaly pouze dvě stavby - výměnek a stodola patřící k selské usedlosti č.p. 6. V Nebanicích dominuje na kopci barokní kostel sv. Osvalda z roku 1716, který byl pravděpodobně vystaven na původních gotických základech kaple z roku 1391. Kostel obklopuje velmi zachovalý hřbitov s památníkem padlých z 1. světové války. Nejstarší hroby hřbitova pochází z první poloviny 19. století.Nebanice jsou ale především známy chovnou stanicí sportovních a kladrubských koní. Na místním kolbišti se pravidelně pořádají drezurní závody a závody spřežení. U mostu přes Ohři pak zase pokračujeme dál po cyklostezce.
Ukaž na mapě Mostov (Mostau) - 23,8 km
Chráněná alej v MostověPřed příjezdem do Mostova přejedeme přes lávku a již jsem na konci chebského úseku. V 17. století byl Mostov v držení hrabat Zedtwitzů, což dokazují sochy svatých s Zedtwitzovským znakem. Sochy se nalézaly na okolních polích, šlo o sochy sv. Antonína, Josefa, Jana, Tadeáše a také kříže. Po roce 1717 patřil Mostov Rummerskirchům a Kommersům. Za vlády rytíře Kommerse byly obci a na zámku provedeny rozsáhlé opravy. Od roku 1866 je většina mostovského panství v majetku velkoprůmyslníka Jiřího Haase. V obci byl jeden statek, mlýn, vrchnostenský zámek s bytem správce a pivovar. V roce 1871 měla obec i svůj poštovní úřad. Obec si zachovala do současnosti svojí rozlohu, kterou měla ke konci 19. století.
Ukaž na mapě
Mostov, zámek , rozc. -  24,0 km (rozc. s CT 2266)
Zámek Mostov Původně tvrz ze 14. stol., přestavěná na barokní zámek, později, v polovině 19. století romanticky upravená. V roce 2002 byl zámek rekonstruován a opravy v okolí probíhají do současnosti.Za vlády rytíře Kommerse byl zámek zčásti přestavěn a z části nově přistaven. Opravena byla také stará kaple podle plánu malíře Pröckla a v roce 1869 církevně vysvěcena. Od roku 1866 je zámek, dvůr, pivovar a mlýn majetkem velkoprůmyslníka Jiřího Haase, šlechtice z Hasenfeldu, jednoho ze dvou spolumajitelů hornoslavkovské porcelánky. Rod Haasů byl posledním soukromým majitelem mostovského zámku před vznikem socializmu.Zámek Mostov potom využívaly státní statky, od 70. let sloužil jako pionýrský tábor odborářů stavebního podniku z Karlových Var a od osmdesátých let minulého století sloužil k pionýrským táborům dětí horníků. Od počátku 90. let zámek vystřídalo mnoho majitelů, většinou ze spekulativních důvodů. Ti poslední udělali ze zámeckého areálu téměř ruinu. Zchátralý zámek pak koupila roku 1997 porcelánka v Horním Slavkově a zámek zrekonstruovala.

Trasa dál pokračuje v sokolovském úseku 
Datum vydání: 14.4.2013 14:23