Popis cyklotrasy č. 2266

Délka trasy:  8 km
Náročnost trasy: lehká
Povrch trasy: silnice III. třídy a místní komunikace
Doprava: Jen minimální provoz
Cyklotrasa je vhodná pro: všechny typy kol

 

Cyklotrasa 2266 byla vyznačena v roce 2008 a je dobře a přehledně značena. Prochází místy, na která jako by se zapomělo, přes skomírající vesničky, které však kdysi byly hojnou obilnicí pro bohatý městský stát Cheb.

 

Průjezdní místa (PM):

Chocovice (Kötschwitz) - 0,5 km (rozc. 6 a 2133)
Naše trasa začíná na rozcestí s cyklotrasou č.2133, která spojuje Plesnou a Třebeň. Obec měla původně sedm dvorů a mlýn. Těsně před mostem proti proudu býval na řece jez, který nabíral vodu do mlýnského náhonu pro mlýn se jménem Sägmühle. Mlýn stával vlevo za mostem asi 50m od silnice. Náhon je už dnes zasypaný, jen místy můžeme v náznacích vidět kudy asi procházel. Domy, které zde nyní stojící jsou už jen novodobé chatky, jen dům vpravo od cesty je původní.
Vlastní obec Chocovice pak je od mostu asi o 200 m dál po silnici.  Z původní zástavby obce zůstaly dnes jen dva domy. Jeden je z roku 1853 a na jeho štítu jsou sluneční hodiny ve tvaru slunce. Chocovice jsou v současnosti ale spíše známy jako místo, kde se nachází řízená skládka komunálního odpadu. Skládka byla zřízena v bývalé pískovně. V minulosti vedla z Tršnic do pískovny úzkokolejná trať, po které se odvážel písek. Od roku 2004 je již skládka rekultivovaná.
Ke skládce odbočuje napravo ve vsi cesta, kterou bychom se dostali do Jindřichovic. My ale pokračujeme rovně po značené trase do Chvoječné.

 

Chvoječná (Sebenbach) - 2,7 km
Před Chvoječnou přejedeme rovně křižovatku a po 300 m vjedeme do vsi Chvoječná. Je to také malá obec, spíše samota, původně se .  V roce 2008 obec neblaze proslula jako místo, kde Vietnamci provozovali psí jatka
Dál následuje již jedna z těch větších obcí na trase - Potočiště.

 

Potočiště (Dürnbach)  -  4,8 km (rozc. s CT  2070)
Potočišti se objevuje první zmínka již v roce 1312, kdy byla ves součástí léna hradu Vokov (Wogau). Německý název Dürenbach se odvozuje od významu Am dürren Bache - Na vyschlém potoce. Roku 1429 Potočiště vypálili husité. Nejstarší známý majitel byl Konrád a Jošt Neubergovi z Podhradí - CT 2059, kterým Potočiště propůjčil jako léno purkrabí Václav Šlik. Roku 1666 pak obec zakoupilo město Cheb. V Potočišti a okolí se dařilo obilí a vznikla zde společnost pro mlácení obilí. V roce 1840 mělo Potočiště 28 usedlostí, které musely chebským křížovníkům platit obilím daně. V roce 1850 patřily k Potočišti obce Loužek, Obilná, Chvoječná a Trpeš. Do roku 1943 bylo Potočiště samostatnou obcí a posledním starostou byl Andreas Gradl. Historickou zajímavostí je, že v Potočišti a okolí bývalo 12 studní s dřevěnými pumpami. Nejvydatnější pramen byl ve dvoře čp. 2. Když v obci odbočíme směrem na Loužek (po  CT 2070 na Nebanice), tak po 300 m přijedeme k   , kteří zde zahynuli během pochodu smrti. , postaveného po roce 1948, hovoří o střežení svobody lidu. Avšak následujících 40 let nebylo moc co střežit, protože si u nás lidé té svobody zas tolik neužívali. Jihozápadně od Potočiště býval muniční sklad chebských kasáren.
Vrátíme pak do vsi a pokračujeme podle ukazatelů cyklotrasy 2266 na Obilnou.

 

Obilná (Kornau) - 6,8 km
Cesta z Potočiště ještě nedávno vedla přímo do Obilné, pak jí přetnula nově vystavěná dálnice. Ta jakoby obec oddělila svým náspem od ostatního světa. Dnes se do Obilné dostaneme pouze podjezdem pod dálnicí, který je teď o 300 m blíže k Odravě. 
Obilná vznikla u brodu přes říčku Odravu u staré silnice Cheb - Kynšperk jako opevněný statek na hranici  "historického Chebska". Kamenný obloukový most byl postaven roku 1831, když se stavěla "Císařská silnice Cheb -Karlovy Vary". U řeky Odravy stál zámek a ve středu vesnice statek. Roku 1600 se Obilná stala zemanským statkem, který přešel na Zedtwitze z Podhradí.
V letech 1750 -1850 patřilo Chebsko s Obilnou pod Loketský kraj. Do roku 1781 museli poddaní ročně pro město Cheb odpracovat 24 dní roboty s tažným dobytkem. V roce 1840 měli rolníci z Chebska přispět na stavbu kasáren v Chebu, což Obilná s mnoha dalšími odmítla, a proto jim byl vojskem zabaven tažný dobytek a odvezen do Chebu. Od roku 1850 byla Obilná přidělena spolu s Loužkem, Trpeší a Chvoječnou k obci Potočiště a od r. 1711 byla přifařena k Nebanicím.
Hospodářsky a společensky byla Obilná úzce spojena s Odravou, měly společné hasiče, pojištění, spolky a strany. Již od roku 1392 stával  . Roku 1760 ho pak zakoupila známá mlynářská rodina Dietlových a vlastnila ho až do roku 1946.
V Obilné byla v roce 2007, v bývalém statku, objevena celníky výrobna cigaret. Policie zde odchytila 18 mladých Vietnamců, kteří si zde zřídili regulérní manufakturu i s ubytovnou. No jsou to holt kluci šikovný.
Do Obilné nemusíme zajíždět a můžeme pokračovat po cyklotrase do Odravy. Kousek za rozcestím do Obilné ještě odbočuje vlevo cesta, kterou můžeme nahlédnout do . Jinak pokračujeme rovně a  po půl km už vjíždíme do Odravy.

 

Odrava (Kulsam) - 7,5 km
První písemná zmínka je z roku 1370. Odrava od počátku, to je někdy od 13. století, náležela střídavě a někdy i částečně k několika panstvím. Bylo to panství Mostov, panství Leuchtenbergerů z okolí Kynšperka, panství Nothaftů ze Sokolova a někdy i Hertenbergerům, nebo mnichům z Waldsassenu.
Odrava je jedním z nejstarších míst v této oblasti. V době vlády krále Přemysla Otakara I. byla ves i s okolím přidělena k Čechám. Od roku 1286 se Odrava odloučila od Chebska a patřila pod faru v Kynšperku. Husitské bouře, reformaci a protireformaci Odrava zažila již jako součást Kynšperska. Její výhodná pozice u brodu řeky Odravy a na velmi výhodné křižovatce důležitých silnic pomohli obyvatelům přežít i těžké časy. Na křižovatce v Odravě stával starý hostinec s čp. 1. Přes řeku byl v roce 1841 postaven nový kamenný most. V roce 1876 byla postavena v obci nová škola, kam chodily i děti z Mostova, Obilné a Hlínové.
Nedaleko od obecního úřadu ve dvoře statku můžeme vidět zachovalou a vedle starý zastřešený sklep.

 

Mostov (Mostau), obec - 9,0 km
Z Odravy je to už jen 2 km k zámku do Mostova, ale ještě před zámkem můžeme u silnice vlevo vidět , který zřejmě postavili Zedtwitzové - staří majitelé zámku a nedaleko od něj je , s poněkud barbarsky odříznutou větví.
V 17. století byl Mostov v držení hrabat Zedtwitzů - CT 2059, což dokazují sochy svatých s Zedtwitzovským znakem. Sochy se nalézaly na okolních polích, šlo o sochy sv. Antonína, Josefa, Jana, Tadeáše a také kříže. Po roce 1717 patřil Mostov Rummerskirchům a Kommersům. Za vlády rytíře Kommerse byly obci a na zámku provedeny rozsáhlé opravy. Od roku 1866 je většina mostovského panství v majetku velkoprůmyslníka Jiřího Haase. V obci byl jeden statek, mlýn, vrchnostenský zámek s bytem správce a pivovar na 11 sudů. V roce 1871 měla obec i svůj poštovní úřad. Obec si do zachovala současnosti svojí rozlohu, kterou měla ke konci 19. století.
Naše cyklotrasa končí na rohu zámeckého parku na rozcestí u staré, , která byla před nedávnem celá regenerována. Alejí vedla v minulosti hlavní přístupová cesta do zámku z císařské silnice přes Hlínovou.

 

Mostov, zámek - 9,4 km (rozc. s trasou  č.6)
Původně tvrz ze 14. stol., přestavěná na barokní zámek, později, v polovině 19. století romanticky upravená. V roce 2002 byl zámek rekonstruován a opravy v okolí probíhají do současnosti.
V 17. stol. byl  Mostov v držení Zedtwitzů. Po roce 1717 patřil Mostov Rummerskirchům a Kommersům. Za vlády rytíře Kommerse byl zámek zčásti přestavěn a z části nově přistaven. Opravena byla také stará, rozpadlá kaple podle plánu malíře Pröckla a v roce 1869 církevně vysvěcena. Od roku 1866 je zámek, dvůr, pivovar a mlýn majetkem velkoprůmyslníka Jiřího Haase, šlechtice z Hasenfeldu, jednoho ze dvou spolumajitelů slavkovské porcelánky.  Rod Haasů byl posledním soukromým majitelem mostovského zámku před vznikem socializmu.Zámek Mostov potom využívaly státní statky, od 70. let sloužil jako  odborářů stavebního podniku z Karlových Var a od osmdesátých let minulého století sloužil k pionýrským táborům dětí horníků. Od počátku 90. let zámek vystřídalo mnoho majitelů, většinou ze spekulativních důvodů. Ti poslední udělali ze zámeckého . Zchátralý zámek pak koupila roku 1997 porcelánka v Horním Slavkově a zámek zrekonstruovala. Provozovatelem zámku se stala hornoslavkovská porcelánka Haas&Czjzek. Po 14 měsíců oprav s nákladem několika desítek miliónů korun, byla budova zámku v září 2002 zpřístupněna veřejnosti. V zámku je umístěna zajímavá expozice slavkovského porcelánu, obsahující výrobky porcelánky od minulosti po současnost. V zámku najdete též hotel, restauraci a kavárnu a vlastní balneoprovoz.
Zámek Mostov je od roku 1992 zapsán do seznamu kulturních památek - zvláště díky unikátnímu souboru patnácti kachlových kamen, obdivuhodně zachovalých a vystavených pro návštěvníky. Jednotlivá kachlová kamna dokumentují vývoj řemesla a střídání uměleckých slohů po téměř celé 19. století.Okolí zámku bylo později také upraveno. Zámecký park byl prohlášen za významný krajinný prvek, rozkládá se na ploše 2,5 ha a najdeme zde pestrou skladbu flory a fauny, zvláště dřevin.

 

 
 

 

Datum aktualizace 15. 6. 2008 - 05:58