Domovská stránka > Cykloportál > Přehled cyklotras > Cheb > Cyklotrasa č. 2243  Cheb, Myslivna - Pomezí nad Ohří, CLO

Cyklotrasa č. 2243  Cheb, Myslivna - Pomezí nad Ohří, CLO

Průběh trasyDélka trasy: 7 km
Náročnost trasy: Lehká
Povrch trasy: Převážně asfaltové cesty
Doprava: Na silnici II.tř. č.606 je zvýšený provoz vozidel.
Cyklotrasa je vhodná pro: Všechny typy kol

Průjezdní místa (PM):

Ukaž na mapě  Cheb, Myslivna (Jägerhaus) - 0 km (rozc. s trasou 2164)
Bývalý motorest MyslivnaPřed bývalým motorestem Myslivna je rozcestník cyklotras, kde naše cyklotrasa začíná. Stával tady starý chorobinec, postavený již v roce 1441 pro chudé a nemocné chebské měšťany. Samota byla pak pojmenovaná jako Siechenhaus - Chorobinec. V roce 1678 byl po třicetileté válce obnoven a vedle byla postavena i kaple sv. Sebastiána, která pak byla za socializmu, při výstavbě nové silnice do Pomezí zbourána. Kolem roku 1757 zde město postavilo myslivnu s části upravenou na hostinec. Hostinec se stal postupně významným výletním místem a roku 1829 byl od základů přestavěn. Jeden z posledních předválečných majitelů hostince byl J. Markl, což dokládá i mozaika na schodu v zadní části budovy. Zájezdní hostinec Myslivna byl pak v 60. letech opraven. Po revoluci byla Myslivna ještě pár let v provozu, ale později byla uzavřena, údajně v roce 1996 vyhořela. Objekt pak chvíli využívali  střelci paintballu a dnes má budova zazděná okna a dveře. Snad se ještě najde někdo, kdo z ní zase udělá místo pro občerstvení unavených turistů.
Cyklotrasa pak od Myslivny vede po silnici na Pomezí.

Kemp SkalkaHned asi po 150 metrech je odbočka vpravo do lesa. Vedla tudy, dříve stará silnice na Pomezí a zní pak o kousek dál odbočovala původní cesta do obce Skalka (Stein) přes osadu Křížový Kámen. Byla to malá ves v  údolí Ohře a dnes už je pod vodou přehrady. Cesta nyní končí u rozměrné budovy bývalého domova důchodců. V roce 1900 zde byly postaveny dvě nové budovy starobince jako domov důchodců fungoval do 90.tých let. Z reklamy kolem cesty je zřejmé, k čemu bývalá dědečkárka dnes slouží.
Vrátíme se zase na silnici a pokračujeme po ní na další odbočku ke kempu Skalka. Po zatopení údolí přehradou Skalka se začaly v okolí stavět chaty a vznikla zde celá chatová osada, které se začalo říkat Podhoří. Osada už je dnes po obou stranách silnice až ke břehu přehrady, kde také vznikl i kemp Skalka. Kemp je ale více znám pod názvem Křížový Kámen (v mapách se objevuje i jako kemp Podhoří) a je možné se tu ubytovat i v chatkách. Na přehradě společnost Autobusy KV obnovila po 20 letech  lodní dopravu a v areálu kempu je jedno ze tří přístavišť lodní trasy.  
Potom se zase vrátíme na silnici po1,5 km přijedeme k další odbočce u osady Tůně s velkou reklamou na Casino.

Ukaž na mapě  Tůně (Liebeneck) - 2,9 km
Lesní mlýn, nyní CasinoV Tůních, které patří už k obci Pomezí je velké Casino s hotelem a bylo vybudováno v objektu bývalého Lesního mlýna (Holzmühle). Samotná ves Tůně vznikla ve 14. století, kdy patřila do majetku Prasberků. Během 15. století se v jejím držení vystřídala řada majitelů. V letech 1462 a 1478 byla údajně zničena českým vojskem. V roce 1507 Liebeneck koupil chebský měšťan Linhart Neksch (Nekš) a měl ho v majetku až do druhé poloviny 16. století. Po té se na panství zase střídaly majitelé, až ho roku 1629 koupil rod Frischeisenů z Eisenbergu, kteří udrželi tůňské zboží po delší dobu. Později ho prodali Junckerům a ti ho v roce 1735 prodali městu Cheb. Přestože Tůně byly spíše malou osadou s několika domy, býval tady ještě v roce 1909 hostinec a jmenoval se Georg Otts Gasthof.
Presberkové zde vysoko nad údolím postavili hrad, který později zanikl. V 15.století za Nekschů, vzniklo pak mladší panské sídlo přímo ve vsi. Byla to tvrz s věží obehnaná zdí. Toto mladší sídlo přežívalo ve vsi ještě v polovině 18. století. Roku 1757 se zde uvádí šlechtický zámek. Teprve po tomto datu došlo k jeho demolici a úplnému odstranění. Na rozdíl od mladší tvrze se však až do naší doby dochovaly poměrně rozsáhlé zbytky staršího hradu. Najdeme zde pozůstatky hradního příkopu a plochu téměř okrouhlého půdorysu, na níž stál vlastní hrad. Hrad Liebeneck neušel po svém zániku pozornosti pozdějších majitelů. Nejprve byl zřejmě rozebrán na stavební materiál, posléze bylo na troskách hradních budov vystavěno několik hospodářských stavení. Po požáru roku 1845 však došlo k jejich odstranění. Dnes je plocha hradu prázdná a jeho bývalou existenci zde prozrazuje už jen mohutný příkop.

Ukaž na mapě Dolní Hraničná (Unter Kunreuth), rozc. - 3,7 km (rozc. s trasou 2164)
Před příjezdem do Pomezí, na křižovatce do Dolní Hraničné míjíme rozcestí s cyklotrasou 2164. Ta také spojuje Pomezí s Chebem, ale vede přes Horní Pelhřimov. 

Kostel sv.Jakuba staršího, při opravě v roce 2007Obec Pomezí patří mezi nejzápadnější obce ČR a mezi nejstarší obce na Chebsku. První písemný záznam pochází již z roku 1322, i když jako sídlo bylo známo už v 11. století. Byla to poddanská obec Chebu, jen domy čp. 6 a 8 náležely řádu klarisek také sídlících v Chebu. V letech 1462 a 1478 byla ves zničena a vypálena českým vojskem. V roce 1575 se v obci zpracovával kamenec při jehož výrobě se tu spalovalo sirnaté hnědé uhlí dovážené z širokého okolí. V roce 1780 pak vznikla výkonná kamencová huť v domě čp.1. Ročně vyrobila až 10 tun kamence, ale výroba se snižovala, kvůli nedostatku uhlí, až byla v roce 1833 zastavena úplně. I když sedláci z okolí založili v období let 1850 - 1922 asi deset uhelných dolů, potřebné množství uhlí se jim nepodařilo vytěžit. Dřívější název Mühlbach - mlýnský náhon, snad vznikl podle toho, že zde bývalo několik mlýnů. Dole u Ohře stával Oswaldův mlýn a na Výhledském potoce (dříve Buchbach) nad vsí býval Vlaštovčí mlýn (Schwalbemühle).
Roku 1883 byla zprovozněna nová trať Cheb - Norimberk a Pomezí tak získalo železniční zastávku, která byla postavena za starou celnicí. V roce 1850 už bylo Pomezí poměrně velkou obcí a tak se stalo i sídlem starosty. K obci patřily vesnice Rybáře (Fishern), Pomezná (Markhausen), Bříza (Pirk), Cetnov (Zettendorf), Rathsam, Tůně (Liebeneck) a Dolní Hraničná (Unterkunreuth). Poslední předválečný starosta Pomezí byl Georg Forster.  Vývoj po 2. světové válce byl v Pomezí plný zvratů. V roce 1946 bylo ještě v Pomezí 53 Čechů a 423 Němců. 1.8.1947 se úředně změnil název obce z Mühlbachu na Pomezí nad Ohří a obec byla po odsunu dosídlena na 256 obyvatel. Po roce 1948 protínalo obec hraniční pásmo a byl omezen vstup do hraničních lesů. V letech 1962-64 se vybudovala přehrada Skalka, díky tomu se začal v jejím okolí rozvíjet turistický ruch. Vznikly nové chatové oblasti a na přehradě byla zavedena lodní doprava s třemi přístavy. Lodě jezdily po přehradě až do roku 1987 a až v roce 2007 byla lodní doprava obnovena . V Pomezí byla dlouhou dobu v provozu restaurace U Přístavu, ale na jaře roku 2007 byla uzavřena.
Na návrší nad Pomezím byla v 70. letech postavena rota pohraniční stráže, dnes v rukách soukromé firmy z Komořan. V roce 1976 byl v Pomezí zrušen MNV a obec byla přičleněna k Chebu, to trvalo až do roku 1990, kdy se zase osamostatnila.
Farní kostel sv.Jakuba staršího je asi jediná kulturní památka v obci. Je velmi starý, vznikl již v 10. století a byl postaven v románském slohu. V letech 1618 a 1625 kostel vyhořel a nově postaven byl v až roce 1700. První zvon sv.Jakuba většího byl vyroben roku 1659 v Norimberku, pak přibyly další tři. Ty ale byli za 1.sv.války zrekvírovány pro válečné účely. Po válce byly nakoupeny nové zvony. Velký zvon nese nápis "Zazním 3x denně na počest nejčistší boží nevěsty" druhý je umíráček a třetí bicí zvon pro věžní hodiny. Prvním katolickým farářem byl v roce 1485 jmenován Erhard Bauer. Pomezí i kostel bylo v době husitských válek několikrát vypleněno. V letech 1560 -1628 byla farnost protestantská. V letech 1628 - 1753 spadala pod chebské dominikány. Za socializmu byl kostel uzavřen a pomalu chátral. Po revoluci vznikla na parkovišti u kostela  vietnamská tržnice, která utvářela několik let vzhled prostranství před stále chátrajícím kostelem. Tehdy před kostelem stály ještě semafory, které regulovaly dopravu před hraničním přechodem. Dnes už se Vietnamci z parkoviště stáhli a celý kostel se začal opravovat. Ale  interiér kostela byl ještě na podzim roku 2007 v dost žalostném stavu. 

Ukaž na mapě Pomezí, stará celnice - 5,3 km
Stará celnice v PomezíNa konci obce již za dob monarchie stávala celnice. Za socializmu byla postavena nová celnice s rozsáhlým zázemím, které by splňovalo požadavky na tehdy přísné hraniční kontroly. Dnes zde sídlí pohraniční policie a celnice se v roce 1997 přemístila na novou obchvatovou silnici těšně před hraniční čáru.
U staré celnice stojí nový  Pomník legionářů z roku 1990. Prvního května 1945 zde čs. příslušníci spojeneckých vojsk vztyčili československou vlajku po vstupu na území své vlasti. Byli to vojáci Kombinovaného oddílu československých legionářů pod velením mjr. Alojse Sítka. Oddíl byl tvořený baterií protiletadlových děl a baterií kanónů. Oddíl se zformoval v severofrancouzském přístavu Dunkerk (Dunkerque). V den kdy Američané osvobozovali Cheb dorazili naši legionáři do Pomezí. Od 6.5.1945 pomáhali likvidovat poslední zbytky odporu. Pak se rozjeli na Plzeň a chtěli jet na pomoc bojující Praze. Nebylo jim ale povoleno překročit demarkační linii.  
V těchto místech jsou ještě další památníky. Vlevo je pomníček řidiče autobusu Jana Nováka z Modletic, který zde zahynul 23.5.1978 při únosu autobusu třemi šílenými teroristy - bratranci Barešovými. V autobuse bylo 40 studentů gymnazia v Říčanech, které si teroristé vzali jako rukojmí a chtěli se tak dostat přes hranice do Bavorska. Při přestřelce byli jeden z únosců zastřelen a bohužel s ním i řidič autobusu Jan Novák. ČT o celém případu natočila dokument ( 1.díl, 2.díl) do seriálu Osudové okamžiky.
Na pravé straně je pak pomníček padlého pohraničníka des. Königsmarka z roku 1951. U trati za starou celnicí stojí zastávka Pomezí. Dodnes nese stopy z období totality. 
Od staré celnice byla v roce 2006 postavena nová cyklostezka. Po ní vede naše cyklotrasa pod novým mostem silnice a za ním se napojuje na bývalou signálku.

Ukaž na mapě  Rathsam - 6,8 km
Infotabule na zastávce Rathsam Cyklotrasa pak ze signálky odbočuje na rozcestí u přírodní rezervace Rathsam s informační tabulí. Chráněné území bylo v roce 1990 byl vyhlášeno jako přírodní výtvor a v roce 1998 jako rezervace, chrání meandrující soutok Ohře a Reslavy a přilehlé mokřady. Rezervace dostala jméno podle zaniklé obce Rathsam, která ležela na břehu Reslavy a patřila mezi nejstarší obce Chebska. V minulosti byla obec Rathsam několikrát zničena procházejícími vojsky. V roce 1850 měla osada 16 usedlostí, asi 80 obyvatel a náležela k Pomezí. Po odsunu Němců po roce 1945 již osada nebyla dosídlena a zanikla tak rychle, že jí ani nestačili dát české jméno (údajně se měla jmenovat Hradčany). Postupně se prostor osady Rathsam proměnil v louky a už neexistují ani původní přístupové cesty.
Hlavní přístupová cesta do obce přicházela od hlavní silnice do Německa pod viaduktem železnice a pokračovala kolem místa, kde dnes stojí informační tabule do Rathsamu. Cesta už téměř zanikla a jen viadukt je svědkem toho, že pod ním kdysi cesta vedla. Odtud můžeme naší trasu opustit a prohlédnout si rezervaci Pomezní rybník.

Ukaž na mapě  Pomezní rybník - (odb. z CT 0,5 km)
Pomezní rybníkKdyž po staré cestě od infotabule projedeme pod viaduktem, dostaneme se na hlavní silnici vedoucí do Německa. Na druhé straně silnice, trochu níže v údolí, přímo na hraniční čáře je přírodní rezervace Pomezní rybník. Zvláště chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1990 a slouží k ochraně a zachování vodního toku, jeho doprovodných mokřadních společenstev a vlastního rybníka. Vyskytují se zde některé vzácné a ohrožené rostlinné a živočišné druhy, především ďáblík bahenní (Calla palustris). Zajímavostí také je, že státní hranice prochází středem rybníka.
Stejnou cestou se pak vrátíme k infotabuli a pokračujeme už jen kousek cyklostezkou na turistický hraniční přechod Pomezí - Schirnding.

Ukaž na mapě Hraniční přechod - 7,2 km
Turistický přechod Pomezí - SchirndingNově vybudovaný turistický přechod s cyklostezkou byl otevřen v květnu roku 2006, při příležitosti zahájení Krajinné výstavy v Chebu. Tím v Pomezí vznikl již třetí druh hraničního přechodu (po železničním a silničním). Cyklotrasa 2243 sice na hraničním přechodu končí, ale můžeme pokračovat dál po značené Valdštejnově cyklostezce severní (zelenou) trasou přes Arzberg do Marktredwitzu, nebo z Arzbergu oranžovou spojkou přes Waldsassen a po jižní (modré) trase zpátky do Chebu.
Cyklostezka je na našem území i v Německu značná logem.  První obec, na kterou v Bavorsku narazíme je  Schirnding. Městečko vzniklo ve 14. století a náleželo do majetku rodiny  Schirndingů. V obci si můžeme prohlédnout pečlivě udržovaný evangelický- lutheránký kostel a také katolický kostel sv. Josefa.

Datum vydání: 29.5.2013 20:45