Cyklotrasa č. 2164  Cheb, Myslivna - Horní Hraničná (odb. na 2164A) - Pomezí / Ohří

Průjezdní místa (PM):

  Svatá Anna - (CT 2164B - 0,6 km)

Po odbočení přejedeme pole s úchvatným výhledem na  a v následujícím lesíku již narazíme na pozůstatky po dříve slavném poutním kostele Svaté Anny. Město Cheb postavilo v roce 1518 na tomto místě nejdříve kapli nazývanou Kalvárie. V roce 1691 byla přestavěna na kostel a přilehlá poustevna na faru a později byl u kostela zřízen i hřbitov. Kolem roku 1787 patřilo farnosti 5 obcí v okolí. V roce 1902 byla v blízkosti  kostela a fary postavena dokonce i škola. Po válce po odsunu němců se Svatá Anna téměř vylidnila. V roce 1948 se ocitla v hraničním pásmu a kolem roku 1951 školu i faru obsadili pohraničníci a vznikla zde pohraniční rota Svatá Anna. Pohraničníci zde sídli do roku 1960 a když Svatou Annu opustili začala její devastace. Během 60tých let byly všechny domy i kostel zbořeny. Jediné co dnes připomíná bývalou osadu je sloup z  v 1.světové válce, na němž byla původně socha jezdce na koni. Podobný památník můžeme vidět v bývalé  Jesenici u Okrouhlé, ovšem v současnosti také již bez sochy, tady klečícího vojáka. V roce 1992 bylo místo bývalého hřbitova sv. Anny   a byly zde rozmístěny nalezené . Z mohutného kostela zůstaly jen .

Cestou, která nás dovedla ke Svaté Anně, budeme pokračovat dál na vrchol Zelené hory.

  Bismarckova rozhledna - (CT 2164B - 1,6 km)

Na kraji lesa narazíme na závoru, kterou objedeme a zanedlouho se nám v průseku po levé straně cesty vztyčí kamenná krasavice - Bismarckova rozhledna. V historii Zelené hory se na jejím vrcholu objevují čtyři věže. První z nich byla 14ti metrová dřevěná vyhlídková věž, kterou nechal postavit chebský okrašlovací spolek v roce 1891. Věž zde stála 18 let a v roce 1909 musela být pro špatný stav konstrukce zbourána. Ještě téhož roku v květnu byla v Chebu vyhlášena veřejná sbírka na stavbu nové rozhledny a v létě se již začala stavět nová, kamenná rozhledna. Stavbu provedl zedník Georg Zuber z Lipoltova podle plánů Rolfa Beiera. Slavnostně otevřena byla již 3.10.1909 a tyčila se do výše 18 metrů. Původně se měla jmenovat Nová rozhledna na Zelené hoře, ale později si Všeněmecká strana prosadila její přejmenování na Bismarckovu rozhlednu na počest sjednotitele německé říše Otto Bismarcka. Věž byla vyzdobena jeho plastikou a kolem schodů byly připevněny se jmény členů stavebního výboru. Po roce 1948 byly ale všechny odkazy na Bismarcka z rozhledny odstraněny.

Na světě existuje v současnosti ještě přes sto Bismarckových věží a z toho jsou tři v Česku. Jedna je zde na Zelené hoře, druhá je nejzápadnější rozhledna Čech na Háji u Aše a třetí je Tanečnice, pro změnu nejsevernější rozhledna Česka. Po roce 1848 byla Zelená hora začleněna do zakázaného hraničního pásma a na rozhlednu se na dlouhých 40 let zapomnělo. Znovu objevena byla po revoluci 1989. Na několik let byla zpřístupněná veřejnosti, než byla pro nebezpečnost uzavřena. Až v roce 2005 byla provedena její rekonstrukce. Od té doby opět slouží pro potěchu ducha všem příchozím. V roce 2009 bude slavit 100. výročí své existence. Pár metrů od rozhledny stávala další z věží - vojenská hláska.

  Hláska PVOS - (CT 2164B - 1,6 km)

Hláska byla postavena na Zelené hoře jako poslední věžová stavba. Vidové hlásky sloužily pro potřeby socialistické armády v systému protivzdušné obrany státu, aby vykrývaly slepá místa, kam "neviděly" radiolokátory. Původně byla hláska zřízena na Bismarckově rozhledně, protože z ní byl dobrý výhled na západ od Zelené hory. Rozhledna byla provizorně upravena prosklenou  . Nová hláska pak byla postavena až v roce 1988. Ze všech čtyř věží tu hláska stála nejkratší dobu, protože už počátkem 90 let byla demontována. Byla to standardní pozorovací hláska s označením PH 151 a byla součástí 55. radiotechnického praporu Kříženec u Plané. Hláska byla kovové konstrukce o výšce asi 30 m. Sloužili zde nepřetržitě vojáci, kteří měli za povinnost sledovat všechny letouny v okolí Zelené hory a hlásit je na Kříženec. Stála nedaleko rozhledny a dnes tu z ní zůstala jen betonová deska, která dosahuje do dvou metrů pod povrch země. Protože jí už odtud jen hned tak někdo asi nedostane, zůstane tu zřejmě navěky. V současnosti je deska upravená na s ohništěm.

Cesta kolem rozhledny pak pokračuje dál k novější telekomunikační věži.

   Zelená hora (Annenberg) - (CT 2164B - 2,1 km)

Cesta končí před branou oploceného areálu . Je velká škoda, že není pro běžného smrtelníka přístupná. Útěchou nám můžeme být jen představa, jaký by z ní byl asi nádherný výhled.

Věž byla postavena v šedesátých letech, východně od Bismarckovy rozhledny, v pořadí jako třetí věž. Ta měla vyřešit problémy s příjmem rozhlasového a TV signálu v chebské kotlině. Jenomže mezinárodní instituce chválily v roce 1966 na Zelené hoře vysílač jen s výkonem pouhých 300 W a navíc směrem na Německo muselo být vyzařování sníženo na minimum. Přesto se zelenohorský vysílač začal v roce 1966 stavět a dokončovací práce probíhali až do roku 1973. Vysílání zahájil vysílání ve stejný den, hodinu i minutu společně se svým dvojčetem na nedalekém . Málokdo si při pohledu na ně uvědomí, že jsou obě věže úplně stejné. Zelenohorský vysílač byl slavnostně spuštěn 3. ledna 1970, ale přinesl lidem spíše zklamání, protože okolí, včetně Ašského výběžku mělo i nadále slabý signál.

Na naši cyklotrasu se pak musíme vrátit zpátky do Horního Pelhřimova buď stejnou cestou, nebo můžeme vysílač objet po polní cestě, která vede vpravo kolem oplocení a ta se napojí na původní cestu u závory pod rozhlednou.

 Odbočka do Bavor  - 4,6 km (odb. na trasu 2164A)

Z Pelhřimova pak pokračujeme dál již po značené cyklotrase. Asi 1 km před Horní Hraničnou přijedeme k rozcestí. Zde můžeme znovu odbočit z naší cyklotrasy a přes hraniční přechod, otevřený v roce 2007 těsně před našim vstupem do schengenské zóny, si zajet k našim bavorským sousedům a navštívit jednu pohádkovou kapli. Panelová cesta k hranici vznikla ale za hluboké totality. Postavila ji armáda jako tankovou cestu pro případ války.

Těch 10 km navíc opravdu stojí za tu námahu a uvidíte, že nebudeme litovat. Trasa 2164A je značená až do první bavorské vsi . Z ní pak vede značená trasa (směr Kappel) do Münchenreuthu a pokračujeme ve směru na Konnersreuth, vystoupáme asi půl kilometru na kopec Glasberg a jsme u kaple.

  Kaple Svaté Trojice  ( Dreifaltigkeitskirche Kappel) - (CT 2164A - 5,0 km)

Na kopci Glasberg stojí nejvýznamnější kruhová stavba Bavorska z období baroka - Kaple Svaté Trojice, německy Kappel. Vyprojektoval ji Jiří (Georg) Dientzenhofer a byla postavena v letech 1682 -1689. A když je ve jménu Svaté Trojice, tak symbolika počtu tří je patrná hned na první pohled. Je to kruhová stavba se třemi věžemi, obvodovou  a kruhovou . V roce 1698 nechal opat nedalekého Waldsassenského kláštera vystavět křížovou cestu z Waldsassenu ke kapli, při které stálo 15 barokních zastavení s motivy obrazů z růžence.

Jiří Dientzenhofer měl 6 synů a všichni se stali významnými staviteli později přezdívanými jako géniové baroka. Syn Kryštof se přestěhoval do Prahy a jeho první dílo byl kostel ve Chlumu sv. Máří u Kynšperka a pak následovalo několik dalších staveb v Teplé. Syn Kryštofa - Kilián Ignác (již narozen v Praze) se pak stal nejvýznamnějším barokním stavitelem v Čechách. Od roku 1731 byl dvorním architektem a později i vrchním pevnostním stavitelem.  ( O Kiliánovi též na CT 352 PM 5)

Stejnou cestou se pak přes všechny ty ...reuthy vrátíme zpátky na rozcestí k přechodu na naši cyklotrasu a pokračujeme do Hraničné.