Jezdit na kole neznamená jen slepě šlapat do pedálů, ale jezdit v prvé řadě s rozmyslem. Cyklista je v dopravním provozu ohroženou bytostí a pády mohou mít i smrtelné následky.
Zkus přijmout za své několik následujících rad. V následujících odkazech jsou jednak zákonná pravidla jízdy a pak praktická pravidla, které jsme pro lepší orientaci ještě seřadili podle zájmových skupin. Pokud máš pocit, že mezi nimi něco chybí, napiš nám na cyklotrasy-kvk@seznam.cz, cyklotrasy-pk@seznam.cz
Výběz z pravidel o provozu, týkajících se cyklistů, bruslařů a jiných osobních přepravníků.
(zákon 361/2000 ve znění k 20.2.2016)
(zákon 361/2000 ve znění k 20.2.2016)
(nashromážděno z různých dostupných zdrojů i vlastních zkušeností)
Jakou skupinu cyklistů preferuješ? Zkus se sám zařadit do skupiny, která je ti nejbližší.
DOPRAVNÍ CYKLISTÉ
- kolo je pro ně dopravní prostředek pro přesun mezi sídly, do zaměstnání, úřadů a škol, ale i za zábavou a do rekreačních zón a podobných míst
- rádi používají trasy, které jim zajistí rychlý a minimálně namáhavý přesun
- volí vždy trasu nejkratší možnou cestou
- přednost dávají dopravně bezpečným komunikacím
- povrch cesty musí umožňovat efektivní přesun, v extravilánu není nezbytně nutné užít asfalt
- uvítají vždy možnost bezpečného uložení kola
- další doprovodné služby zpravidla nepožadují, snad jen sprchu po cestě do práce.
CYKLOTURISTÉ
- kolo je zároveň dopravní prostředek, ale i relaxace a radost z pohybu v přírodě
- jejich hlavním cílem je přesun mezi turistickými zajímavostmi, přírodními a kulturními památkami, sídly a stravovacími a ubytovacími zařízeními
- trasy si plánují tak, aby jim umožnily návrat k výchozímu bodu, nebo k fungující veřejné dopravě spolehlivě přepravující kola
- vyhledávají trasy, které jim zajistí poznat atraktivní a turisticky zajímavá místa a nejlépe vedená v pěkném prostředí
- nebojí se i náročných profilů, pokud je trasa přivede k turisticky zajímavém místům, ale rádi využijí i přepravy lanovkou na vrchol, i to je pro ně zážitek
- přivítají kvalitní informace o prostředí a zajímavostech, nebo i znalého průvodce neznámými místy
- samozřejmostí už jsou požadavky na stravovací a další doprovodné služby podél cesty
TERÉNNÍ CYKLISTÉ
- cílem přesunu není dostat se z místa na místo, ale radost z pohybu v přírodním prostředí
- požadavek na vizuálně a pohybově pestré přírodní stezky a cesty
- kombinace aktivního pohybu spojená s atraktivním přírodním prostředím, zajímavými místy a výhledy
- trasa vedena je především za účelem požitku z jízdy, měla by však propojovat zajímavé lokality
- profil trasy může plně využít všech možností krajiny
- povrch vždy přírodě blízký, pestré a členité vedení stezky a různé varianty obtížnosti cest, podobně jako u sjezdového lyžování
- požadavek na stravovací a další doprovodné služby ve výchozích bodech a přirozených místech odpočinku
Jsi hltač kilometrů, nebo sváteční cyklista?
Profesionálové jezdí po celý rok, denně najedou i přes sto kilometrů. Také sportovci-amatéři sedají do sedel několikrát v týdnu, ve všech ročních obdobích. Aktivní cykloturista jezdí spíše jen od jara do podzimu.
- Za spodní hranici smysluplné rekreační cyklistiky lze považovat zhruba 1000 kilometrů najetých ročně.
- Ti, kteří najedou od 1000 do 5000 kilometrů, se už mohou považovat za aktivní cyklisty.
- Od 5000 do 10 000 to jsou už sportovci, a kdo ujede ročně přes 10 000 kilometrů, je buď závodník, anebo se pro něj kolo stalo nutným životním doplňkem a cyklistika životním stylem.
Protože ale padesát kilometrů po asfaltové cyklostezce podél Ohře není padesát kilometrů po krušnohorských cestách, záleží vedle vzdálenosti i na profilu trati a jejím povrchu. Kopce a vrchy přitom k cyklistice neodmyslitelně patří. Kdo už má pár tisíc kilometrů najeto, ví, že nikoli jízda po rovině, ale naopak stoupání na vrchol či horizont a pak jízda dolů – v tom je půvab cyklistiky.
Datum aktualizace
29. 5. 2009 - 11:51