Mechanické metody likvidace

jejich použití je nutné všude tam, kde z důvodu ochrany vod (PHO,..), přírodních léčivých zdrojů (OPPLZ), zón CHKO a jiných omezení ochrany přírody není možné použití chemických přípravků a dále všude tam, kde jsou lokality na plochách ekologického zemědělství (LPIS).

Metodiky jsou vyznačeny v Mapách výskytu a detailní omezení pro každou parcelu jsou stanovena také v Informačním systému Heracleum, kam mají přihlášení uživatelé přístup (Viz záložka IS HERACLEUM)

Řídší výskyt lze s úspěchem likvidovat i seseknutím nízko u země mačetou nebo lépe nabroušenou lopatou, případně vyrytím celých rostlin či přeseknutím kořenů. Sesekávání je také možné dále kombinovat s nátěrem herbicidem – viz dále „seseknutí a nátěr“.

K sekání je možné na mechanizaci přístupných plochách použít vhodnou zemědělskou techniku. Okraje ploch je třeba vždy dosekat křovinořezem nebo ručně mačetou apod. Ostatní plochy je možné sekat křovinořezy, mačetou nebo nabroušenou lopatou na dlouhé násadě.

U ploch, kde je prováděna vlastníkem či nájemcem pastva, bude podle zařazení do ochranných pásem a zón buď proveden postřik – po dohodě s vlastníkem a při dodržení ochranných lhůt (viz dále), nebo budou posekány tzv. nedopasky (viz také ekozemědělství).

Sečení

Sečení bude prováděno min 2 až 4 x ročně.První dvě seče budou provedeny v termínech:

první seč do 30. 6. a druhá do 31. 7., další seče budou následovat dle potřeby.

První seč bude prováděna od počátku kvetení do jeho vrcholu (cca konec května – červen). Budou se sekat celé porosty bolševníku nebo jednotlivé rostliny při bodovém výskytu co nejblíže u země, tzn. ne jen kvetoucí jedinci, ale i listové růžice. Není třeba sekat okolní travnaté porosty, pokud se v nich rostliny nevyskytují, při řídkém výskytu je možné jednotlivé rostliny odstranit také odkopnutím nebo vyrytím. Pozn. správné načasování je velmi důležité, v případě že se zásah provede příliš brzy (před kvetením), zůstane rostlinám dostatečné množství nashromážděných zdrojů pro další rychlou regeneraci, seče se musí opakovat vícekrát.

Pozn. Bolševník po prvním posekání, zejména na zemědělsky obhospodařovaných pozemcích, často volí strategii, při které vyroste jen minimální listová růžice a krátký (cca 0,5 m vysoký) stvol s menším složeným okolíkem květů, který se snaží rychle vykvést a vytvořit semena, celé to nastává do cca 3 - 4 týdnů po 1. seči.

Druhá seč musí proto následovat cca 4 týdny po první, protože jen tak dojde podle zkušeností k největšímu oslabení rostlin a je zabráněno tvorbě semen na lokalitě.

Vzhledem k obrovské vitalitě rostlin je třeba 2x pokosené porosty dále kontrolovat od druhé seče až do konce měsíce září, pokud dojde k výskytu nových kvetoucích rostlin, je nutné je posekat a poslední kontrolu a případné dosečení provádět koncem září nebo října. Druhá seč proto zahrnuje jednak posečení porostu a jednak další kontroly a případné sečení dle individuální potřeby. Obecně platí, že na lokalitách s pokryvností 1 a 2 (do 50% ) postačí porosty kontrolovat a případně dosekávat obrážející jedince, kteří se snaží vykvést, zatímco na hustě zapojených plochách (pokryvnost nad 50% - 3 a 4) je nutné provádět, třetí a případně i čtvrtou seč i v případě, že rostliny na lokalitě nekvetou, ale pouze vytvářejí listové růžice. Navíc se tím porost oslabuje a v příštích letech je zásah účinnější a práce pro zhotovitele méně náročné a tím i nákladné.

Sečení v roce zahájení projektu (2013) bude také prováděno 2 až 4 x ročně, vzhledem k časovému harmonogramu projektu bude ale jejich načasování jiné.První dvě seče budou provedeny v těchto termínech: první seč bude zahájena neprodleně po podpisu smlouvy (předpoklad - první polovina července) a ukončena do 15 dní od podpisu a druhá cca po měsíci po první seči.

První seč bude prováděna stejným způsobem, jako v letech 2014 a 2015 s tím, že pokud již budou porosty ve fázi zelené zralosti semen a nebo pozdějších fázích, budou okolíky soustředěny na vhodném místě a budou spáleny nebo jinak zneškodněny. Lze také odstranit nejprve pouze okolíky odseknutím a tyto odstranit z lokality, u rozsáhlejších porostů lze také použít tzv. mulčovací sekačky“, vždy je cílem zabránit dozrání semen a vysemenění rostlin na lokalitách.. Zhotovitel musí veškeré tyto náklady zohlednit při stanovení ceny zásahu.

Druhá seč bude následovat cca 4 - 6 týdnů po první a to zejména v případě porostů s pokryvností nad 50% (3 a 4), V případě pozdě sečených porostů nedochází k tak masivnímu obrážení rostlin, při jednotlivých výskytech není často ani druhou seč třeba provádět celoplošně, postačí porosty kontrolovat.

Zvýšené náklady na odstranění dozrávajících okolíků v roce 2013 jsou kompenzovány nižšími náklady na 2. případně 3. a 4. seč. Obecně ale nelze tuto metodu (sečení ve stádiu konce zelené zralosti) doporučit, protože je jednak pracovně i logisticky náročná a hlavně proto, že existuje veliké riziko vysemenění rostlin buď na lokalitách při sečení, nebo pří transportu biomasy hrozí zamoření dalších míst bolševníkem. Proto bude v dalších letech (2014 – 2015) postupováno dle výše uvedené metodiky.

Přesekávání a vyrývání kořenů bolševníku

Přesekávání kořenů bude prováděno v průběhu celého roku. Metoda se používá obvykle na plochách s nižší pokryvností (1 a 2) a menší plochou ( do cca 500m).

První zásah bude proveden nejpozději před tím, než rostliny nasadí na květ, tzn. v dubnu až v květnu. Po cca měsíčních intervalech bude zhotovitel lokalitu kontrolovat a vyrývat rostliny, které se nepodařilo zlikvidovat při předchozích zásazích.

Přesekávání kořenů se většinou provádí běžným rýčem s ostrým koncem. Kořen by měl být přerušen aspoň 10 - 15 cm pod kořenovým krčkem, aby byla zasažena dělivá pletiva (meristémy) v této části, díky kterým rostliny snadno obrůstají (regenerují), na jaře je práce snazší a je menší riziko potřísnění se šťávou Vyryté kořeny ponecháme na povrchu půdy vyschnout, u zamokřených lokalit je žádoucí jejich odstranění z lokality.

Účinné je také tzv. „jarní vykopávání“ prováděné brzo na jaře, jakmile se rostliny objeví (konec března - duben) nabroušenou motykou (tzv. srdcovkou), rostliny jsou malé, meristémy jsou pouze 5 – 10 cm hluboko a riziko potřísnění fototoxickou šťávou rostliny je téměř nulové.

Plochy v režimu ekozemědělství (LPIS)

Tam, kde je hospodařeno v režimu agroenvi a ekozemědělství budou zásahy jako je sekání či vyrývání rostlin koordinovány po dohodě s vlastníky. Vzhledem k tomu, že v režimu ekozemědělství jsou zpravidla čerpány dotace na 1. a 2. seč z jiných dotačních programů, bude v rámci projektu zajištěno pouze dosečení okrajových ploch a ploch kde není v terénu jasná hranice pozemku a přiléhá k pozemku v režimu eko, plus případné posečení celých lokalit, které po 2. seči ekozemědělce se znovu snaží vykvést. Cílem je na těchto plochách zvýšit účinnost omezování výskytu sečením, a proto bude zhotovitel provádět kontrolu posekaných ploch ekozemědělci a dosečení míst, kde dojde obrůstání rostlin a opožděnému kvetení. Sečení může být provedeno mulčovací sekačkou, protože porosty bolševníku jsou při této 3. seči řídké. Biomasu, není nutné odvážet, protože mulčováním jsou rostliny rozmělněny na malé části, které nedusí doprovodné porosty.

Na eko plochách často probíhá pravidelná pastva, která postupně vede ke vzniku zapojených travních porostů, ve kterých má bolševník menší příležitost k vyklíčení a uchycení. Vzhledem k rozdílným požadavkům agroenvironmentálních opatření (tzv. GAEC 7 apod.) a metodiky projektu Omezení výskytu invazních rostlin v Karlovarském kraji musí být zajištěno, aby v celém ošetřeném území nedocházelo k tvorbě semen a dalšímu šíření rostlin. Proto budou na tzv. ekoplochách dosekávány nebo vyrývány tzv. „nedopasky“, tzn. všechny rostliny vyšší než 50 cm a všechny rostliny kvetoucí nebo plodící (i nižší než 50 cm!).

Předpokládá se, že plošne je těchto „nedopasků“ cca do 10% ploch lokalit bolševníku na „ekopozemcích“ (LPIS). Zásah bude prováděn až po provedené seči zemědělcem a to formou mechanického zničení (dosečením, vyrýváním) rostlin na okrajích polí, v remízcích apod. - v projektu budou pouze likvidovány tzv. nedopasky.

Chemické metody likvidace bolševníku

Mezi chemické metody řadíme plošný a bodový postřik, v citlivých lokalitách seseknutí a nátěr herbicidem. Vhodný herbicid je třeba vybírat nejen s ohledem na ekonomickou stránku, ale i na možná omezení zákony a předpisy, a to zejména v blízkosti vodních ploch a toků a v chráněných územích. Dále je třeba znát jeho možný vliv na ostatní organismy (vodní rostliny a živočichy), životní prostředí a lidské zdraví. Důležitým vodítkem je rozhodnutí o registraci, které se vydává ke každému přípravku a definuje možnosti jeho použití.

Při použití herbicidů je třeba preferovat selektivní herbicidy a to všude tam, kde je to možné. Selektivní herbicidy nemají negativní účinky na klíčící trávy a jimi ošetřené pozemky rychle zarůstají travou, která konkurencí potlačuje mladé rašící rostlinky bolševníku a během 1 – 2 sezon jsou některé lokality téměř bez bolševníku, vznikají zde zapojené travní porosty. V případě použití totálních herbicidů je vhodné provést dosetí ošetřených ploch vhodnou travní směsí.

Na plochách v 2. zónách CHKO a v OPPLZ II. stupně (ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů) mohou být na základě výjimky použity chemické metody typu nátěr formou knotového aplikátoru na řeznou plochu nebo nátěr listů, ve vhodných případech i bodový postřik. Každá taková aplikace musí být předem projednána s příslušným orgánem ochrany přírody (Správa CHKO, apod.) a nebo ochrany vod (ČILZ). Zásah nesmí být proveden před udělením potřebné výjimky.

Zásah chemickými prostředky na území CHKO musí být předem ohlášen, využít k tomu lze data z IS HEracleum.

Plošný a bodový postřik

Při plošném postřiku lze používat postřikovače nesené za traktorem a zádové motorové postřikovače. Při bodovém postřiku se používá zádový ruční postřikovač.

Herbicidy se aplikují brzy na jaře nejlépe v květnu, kdy jsou porosty dobře průchodné, listové růžice jsou již plně vyvinuté, ale rostliny jsou vysoké cca 0,5 - 0,7 m, aby docházelo k postřiku listů shora a aby se aerosol nerozptyloval do širokého okolí. Postřik musí být aplikován do doby, než rostliny začnou tvořit květní stvol. Později již některé herbicidy na rostliny v obvyklých dávkách nepůsobí, zvýšení koncentrace není vhodné s ohledem na okolní porosty a ochranu přírody a aplikace přípravků v době letu včel není vhodná, přesto, že jsou použity přípravky pro včely neškodné nebo neklasifikované. Herbicidy je nutno aplikovat za bezvětří a za suchého počasí v souladu s podmínkami použití přípravků na základě jejich registrace v České republice (viz Seznam povolených přípravků pro daný rok vydávaný Státní rostlinolékařskou zprávou).

V případě zásahu v biologicky hodnotných oblastech, na plochách se smíšenou vegetací, v blízkosti vodních ploch a v chráněných územích bude postřik aplikován za pomoci nástavců umožňujících přesný zásah nežádoucích rostlin. Pokud i po postřiku dojdou rostliny do fáze zelené zralosti semen a pozdějších fází vývoje, musí být rostliny pokoseny a odstraněny z lokality.

V roce 2013 budou práce zahájeny ihned po podpisu smlouvy (předpoklad je červenec 2013), porosty určené pro aplikaci herbicidů budou co nejdříve po podpisu smlouvy posečeny. Pokud již budou porosty ve fázi zelené zralosti semen a nebo pozdějších fázích, budou okolíky soustředěny na vhodném místě a budou spáleny nebo jinak zneškodněny. Lze také odstranit nejprve pouze okolíky odseknutím a tyto odstranit z lokality, teprve poté porosty celoplošně posekat např. křovinořezy nebo mačetou. U rozsáhlejších porostů lze také použít tzv. mulčovací sekačku“, vždy je cílem zabránit dozrání semen a vysemenění rostlin na lokalitách. Jakmile rostliny obrazí do výšky cca 50 cm, bude následovat plošný nebo bodový postřik.

Nátěr a seseknutí popř. nátěr herbicidem

Šetrnou metodou likvidace bolševníku je seseknutí stonku a nátěr formou knotového aplikátoru na řeznou plochu nebo nátěr listů. Při využití této metody se nejdříve usekne stonek bolševníku a řezná plocha se natře herbicidem buď knotem, nebo štětcem. Případně se natírají přímo listy rostlin Metoda je náročná na pečlivost a její velkou výhodou je, že nezasahuje žádné další rostliny.

Podmínky převzetí ploch v projektu:

Do 30.6. – min 1. postřik nebo 1. seč ploch mimo ekozemědělství

Do 31.8. – min 2. postřik a 2. seč ploch mimo ekozemědělství, dosečení nedopasků u ekozemědělství

Do 30.9. – další postřik a seč dle potřeby, kontrola ploch v ekozemědělství

Konečné předání prací proběhne k 30.9.,nedostatky musí být odstraněny nejpozději k 15.10. daného roku. Rostliny musí být nižší než 50 cm a nesmí kvést nebo být ve fázi zelené zralosti. Na lokalitách nesmí zůstat plodící rostliny ani pokosené okolíky se semeny.

Co dále by Vás mohlo zajímat

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) je mohutná rostlina, jejíž domovinou je oblast mezi Černým a Kaspickým mořem v jihozápadní Asii. Tato dvouletá až víceletá bylina dorůstá až několika met ...Více
Invazní rostliny jsou zpravidla agresivně se šířící rostliny schopné rozvracet celé ekosystémy a vytlačovat tak původní druhy rostlin, ale i na ně navázaných zvířat. Invaze obecně vedou ke ztrátě biol ...Více
Likvidované druhy a používané zkratky v tabulkách a mapách: Mapa - IS Heracleum Bolševník velkolepý Heracleum mantegazzianum B Křídlatky Reynoutria /Fallopia sensu lato, bez rozlišení taxonů K Netýkav ...Více