129/2000 Sb.

                              ZÁKON

                      ze dne 12. dubna 2000

                   o krajích (krajské zřízení)

Změna: 273/2001 Sb.

Změna: 320/2001 Sb.

 

     Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

 

                             HLAVA I

                        OBECNÁ USTANOVENÍ

 

                              DÍL 1

                 Postavení krajů a jejich orgánů

 

                               § 1

 

     (1) Kraj  je územní společenství  občanů; náleží mu  právo na

samosprávu,   které   vykonává   v   rozsahu   stanoveném  zákonem

a v souladu s potřebami kraje (dále jen "samostatná působnost").

 

     (2)  Kraj je  veřejnoprávní korporací;  vystupuje v  právních

vztazích  svým   jménem  a  nese   odpovědnost  z  těchto   vztahů

vyplývající.

 

     (3) Kraj pečuje  o všestranný rozvoj svého území  a o potřeby

svých  občanů; při  plnění svých  úkolů chrání  též veřejný  zájem

vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech.

 

     (4) Kraj má  vlastní majetek a hospodaří s  ním samostatně za

podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem.

 

                               § 2

 

     (1)  Kraj   je  spravován,  v   rozsahu  stanoveném  zákonem,

zastupitelstvem  kraje1)  (dále   jen  "zastupitelstvo").  Dalšími

orgány  kraje jsou  rada kraje  (dále jen  "rada"), hejtman  kraje

(dále jen "hejtman") a krajský úřad. Orgánem kraje je též zvláštní

orgán kraje (dále jen "zvláštní orgán") zřízený podle zákona.

 

     (2) Kraj  může k plnění  svých úkolů v  samostatné působnosti

zakládat  a zřizovat  právnické  osoby  a organizační  složky jako

zařízení  bez  právní  subjektivity,  pokud  tento zákon nestanoví

jinak.

 

     (3)   Kraje   zajišťují   výkon   finanční   kontroly   podle

rozpočtových  pravidel   územních  rozpočtů  a   podle  zvláštního

právního předpisu.1a)

------------------------------------------------------------------

 1) Čl. 101 odst.  2 ústavního zákona č. 1/1993  Sb., Ústava České

    republiky.

1a) Zákon č.  320/2001 Sb., o finanční  kontrole ve veřejné správě

    a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).

 

                               § 3

 

     (1) Kraj  je povinen vydávat  potvrzení a vyhotovovat  zprávy

pro potřeby právnických a  fyzických osob, stanoví-li tak zvláštní

právní předpis.

 

     (2) Potvrzení  pro uplatnění práva  v cizině je  kraj povinen

vydat jen v případě, že jsou mu požadované údaje známy.

 

                               § 4

 

     Pokud zvláštní zákon upravuje působnost krajů a nestanoví, že

jde  o samostatnou  či přenesenou  působnost, platí,  že jde  vždy

o činnosti patřící do samostatné působnosti krajů.

 

                               § 5

 

     (1)  Kraj  a  jím  zřízené  nebo  založené organizační složky

a právnické osoby mohou užívat znak  a prapor kraje. Jiné subjekty

mohou užívat  znak kraje jen  s jeho souhlasem;  k užívání praporu

kraje není nutný jeho souhlas.

 

     (2) Kraji mohou být na jeho návrh znak a prapor kraje uděleny

předsedou  Poslanecké  sněmovny.  Kraj  může  navrhnout předsedovi

Poslanecké sněmovny změnu znaku a praporu kraje.

 

     (3) K označení  budov, v nichž mají sídlo  orgány kraje, může

kraj užívat vedle velkého státního znaku2) i znak kraje.

 

     (4) Kraje mohou používat razítko  kraje se znakem kraje. Znak

kraje je vyobrazen uprostřed razítka a po obvodu razítka je uveden

celý název kraje.

------------------------------------------------------------------

2) Zákon č.  68/1990 Sb., o užívání  státního znaku, státní vlajky

   a ostatních  symbolů  České   republiky,  ve  znění  pozdějších

   předpisů.

 

                              DÍL 2

         Obecně závazné vyhlášky kraje a nařízení kraje

 

                               § 6

 

     Obecně  závaznou  vyhláškou   kraje  vydanou  zastupitelstvem

v mezích  jeho   samostatné  působnosti  lze   ukládat  povinnosti

fyzickým a právnickým osobám, jen stanoví-li tak zákon.

 

                               § 7

 

     Na základě a  v mezích zákona rada vydává  právní předpisy ve

věcech  svěřeného  výkonu  státní  správy,  je-li  k  tomu zákonem

zmocněna; tyto právní předpisy se nazývají nařízení kraje.

 

                               § 8

 

     (1) Obecně závazná vyhláška kraje  a nařízení kraje (dále jen

"právní předpis kraje") musí být vyhlášeny.

 

     (2) Vyhlášení  právního předpisu kraje se  provede tak, že se

uveřejní  ve Věstníku  právních  předpisů  kraje v  tištěné podobě

(dále jen "Věstník"), pokud právní předpis nestanoví jinak.

 

                               § 9

 

     (1)  Právní  předpis  kraje  nabývá  účinnosti patnáctým dnem

následujícím po dni  jeho vyhlášení ve Věstníku, pokud  v něm není

stanoven pozdější počátek účinnosti.

 

     (2)  Vyžaduje-li  to  naléhavý  obecný  zájem,  lze výjimečně

stanovit dřívější počátek účinnosti, nejdříve však dnem vyhlášení.

Důvody,  v čem  spočívá naléhavý  obecný zájem,  a skutečnost,  že

právní předpis kraje nabývá dřívější účinnosti, musí být v právním

předpisu kraje uvedeny. V těchto případech se právní předpis kraje

vyhlásí  bezodkladně  vyvěšením  na  úřední  desce krajského úřadu

(dále   jen  "úřední   deska"),  na   úředních  deskách  okresních

a obecních úřadů, kterých se dotýká,  a uveřejní se i v hromadných

informačních prostředcích.  Povinnost vyhlášení podle  § 8 odst. 2

zůstává nedotčena.

 

                              § 10

 

     (1) Každý kraj vydává pro svůj územní obvod Věstník, který je

tiskovinou.

 

     (2)  Věstník  se  vydává  v  postupně  číslovaných  částkách,

z nichž každá obsahuje v záhlaví označení dne, kdy byla rozeslána;

tento den je dnem vyhlášení právního předpisu kraje.

 

     (3)  Právní  předpisy  kraje  se  opatřují  pořadovými čísly.

Číselná  řada  právních  předpisů  kraje,  jakož  i  číselná  řada

jednotlivých částek Věstníku se uzavírá koncem kalendářního roku.

 

     (4) Ve Věstníku se  vyhlašují uveřejněním plného znění právní

předpisy kraje,  nálezy Ústavního soudu k  právním předpisům kraje

a další skutečnosti stanovené zákonem.

 

     (5)  Redakci  Věstníku  vykonává  krajský  úřad  v samostatné

působnosti. Právní předpisy kraje  musí být uveřejněny ve Věstníku

nejdéle do 15 dnů ode dne jejich schválení.

 

     (6)  Tiskové  chyby  se   ve  Věstníku  opravují  uveřejněním

redakčního sdělení.

 

     (7) Věstník musí být přístupný  u krajského úřadu toho kraje,

který jej vydává, a u všech okresních a obecních úřadů v kraji.

 

     (8) Každý  kraj může zveřejnit stejnopis  Věstníku i způsobem

umožňujícím dálkový přístup.3)

------------------------------------------------------------------

3) § 2  odst.  2  zákona  č.  106/1999  Sb.,  o svobodném přístupu

   k informacím.

 

                              DÍL 3

                         Ukládání pokut

 

                              § 11

 

     (1)  Poruší-li  podnikající  fyzická  osoba  při  výkonu  své

podnikatelské činnosti  nebo právnická osoba  povinnost stanovenou

právním  předpisem  kraje,  může  jim  kraj  uložit  v  samostatné

působnosti pokutu do 200 000 Kč.

 

     (2) Řízení o správním deliktu lze  zahájit do 1 roku ode dne,

kdy  se  kraj  o  porušení  povinnosti  podle odstavce 1 dozvěděl,

nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

 

     (3) Do běhu  lhůty podle odstavce 2 se  nezapočítává doba, po

kterou se pro tentýž skutek  vedlo trestní řízení podle zvláštního

zákona.

 

     (4) Podle odstavce 1  se nepostupuje, jestliže zvláštní zákon

stanoví za porušení těchto povinností vyšší sankci.

 

     (5)  Uložení  pokuty  nezbavuje  osoby  uvedené  v odstavci 1

povinnosti odstranit  ve stanovené lhůtě závadný  stav. Pokutu lze

uložit opakovaně. Výnos pokut je příjmem kraje.

 

     (6) Na řízení o uložení pokuty se vztahuje správní řád.4)

------------------------------------------------------------------

4) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění

   zákona č. 29/2000 Sb.

 

                            HLAVA II

                          OBČANÉ KRAJE

 

                              § 12

 

     (1) Občanem kraje je fyzická  osoba, která je státním občanem

České republiky a je přihlášena k trvalému pobytu5) v některé obci

nebo na území vojenského újezdu v územním obvodu kraje.

 

     (2) Občan kraje, který dosáhl věku 18 let, má právo

a) volit  a být  volen do  zastupitelstva za  podmínek stanovených

   zvláštním zákonem,6)

b) zúčastňovat se  zasedání zastupitelstva a v  souladu s jednacím

   řádem   zastupitelstva   vyjadřovat   na   něm  své  stanovisko

   k projednávaným otázkám,

c) nahlížet  do zápisů  a  usnesení  z jednání  zastupitelstva, do

   usnesení  rady,  výborů   zastupitelstva  (dále  jen  "výbory")

   a komisí rady (dále jen "komise") a pořizovat si z nich výpisy,

   pokud  tomu   nebrání  právní  předpisy   upravující  nakládání

   s osobními údaji a utajovanými skutečnostmi,7)

d) požadovat  projednání určité  záležitosti v  oblasti samostatné

   působnosti radou  nebo zastupitelstvem; je-li  žádost podepsána

   nejméně  1  000  občany  kraje,  musí  být projednána na jejich

   zasedání nejpozději do 60 dnů,

e) podávat  orgánům  kraje  návrhy,  připomínky  a podněty; podání

   orgány kraje vyřizují bezodkladně nejdéle do 60 dnů,

f) nahlížet  do  rozpočtu  kraje  a  do  závěrečného účtu kraje za

   uplynulý kalendářní rok,

g) hlasovat v krajském referendu za podmínek stanovených zvláštním

   zákonem.

 

     (3)  Oprávnění  uvedená  v  odstavci  2  písm.  b)  až  f) má

i fyzická  osoba, která  dosáhla věku  18 let  a vlastní  na území

kraje nemovitost.

------------------------------------------------------------------

5) Zákon č.  133/2000 Sb., o  evidenci obyvatel a  rodných číslech

   a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).

   Zákon  č.  326/1999  Sb.,  o  pobytu  cizinců  na  území  České

   republiky a o změně některých zákonů.

6) Zákon  č.  130/2000  Sb.,  o  volbách  do  zastupitelstev krajů

   a o změně některých zákonů.

7) Například  zákon  č.  101/2000  Sb.,  o  ochraně osobních údajů

   a o změně některých zákonů.

 

                              § 13

 

     Oprávnění uvedená  v § 12 odst.  2 má i fyzická  osoba, která

dosáhla  věku 18  let, je  cizím státním  občanem a  je přihlášena

k trvalému pobytu  v některé obci nebo  vojenském újezdu v územním

obvodu kraje, stanoví-li tak  mezinárodní smlouva, kterou je Česká

republika vázána a která byla vyhlášena.

 

                            HLAVA III

                         PŮSOBNOST KRAJE

 

                              DÍL 1

                   Samostatná působnost kraje

 

                              § 14

 

     (1)  Kraj má  právo na  samosprávu ve  věcech, které  stanoví

zákon; působnost v těchto věcech je samostatnou působností kraje.

 

     (2) Do samostatné působnosti  kraje patří zejména záležitosti

uvedené  v §  35, 36  a 59.  Kraj v  samostatné působnosti ve svém

územním  obvodu  dále  pečuje  v  souladu  s  místními předpoklady

a s  místními  zvyklostmi  o   komplexní  územní  rozvoj,  zejména

o vytváření podmínek  pro rozvoj sociální péče  a pro uspokojování

potřeb  svých  občanů,  především  o  uspokojování potřeby ochrany

a rozvoje  zdravých životních  podmínek, dopravy  a spojů, potřeby

informací,  výchovy  a  vzdělávání,  celkového  kulturního rozvoje

a ochrany veřejného pořádku.

 

     (3)  Při  výkonu   samostatné  působnosti  kraj  spolupracuje

s obcemi; nesmí přitom zasahovat do jejich samostatné působnosti.

 

     (4)  Orgány  kraje  jsou  povinny  záměry  rozvoje kraje vždy

konzultovat s příslušnými orgány obcí, jichž se dotýkají.

 

                              § 15

 

     (1) Kraj  je oprávněn vyjadřovat se  k záležitostem, které se

dotýkají  jeho samostatné  působnosti. Orgány  státu jsou  povinny

předem projednat s orgány  kraje opatření dotýkající se samostatné

působnosti kraje.

 

     (2) Státní  orgány a orgány  obcí poskytují orgánům  kraje na

požádání bezplatně údaje a  informace pro výkon jejich působnosti.

Tuto  povinnost má  i kraj  vůči státním  orgánům a  orgánům obcí.

Ochrana  osobních  údajů   podle  zvláštních  právních  předpisů7)

zůstává nedotčena.

------------------------------------------------------------------

7) Například  zákon  č.  101/2000  Sb.,  o  ochraně osobních údajů

   a o změně některých zákonů.

 

                              § 16

 

     Při výkonu samostatné působnosti se kraj řídí

a) při vydávání obecně závazných vyhlášek zákonem,

b) v ostatních záležitostech též jinými právními předpisy vydanými

   na základě zákona.

 

                        Hospodaření kraje

 

                              § 17

 

     (1)  Majetek  kraje  musí  být  využíván  účelně a hospodárně

v souladu s  jeho zájmy a úkoly  vyplývajícími ze zákonem vymezené

působnosti.  Kraj je  povinen pečovat  o zachování  a rozvoj svého

majetku. Kraj vede evidenci svého majetku.8)

 

     (2)  Majetek  musí  být  chráněn  před  zničením, poškozením,

odcizením  nebo  zneužitím.  S  nepotřebným  majetkem  kraj naloží

způsoby  a za  podmínek stanovených  zvláštními předpisy,9)  pokud

tento zákon nestanoví jinak.

 

     (3) Kraj  je povinen chránit svůj  majetek před neoprávněnými

zásahy a včas uplatňovat právo na  náhradu škody a právo na vydání

bezdůvodného obohacení.

 

     (4)  Kraj  je  povinen  trvale  sledovat,  zda  dlužníci včas

a řádně  plní své  závazky a  zabezpečit, aby  nedošlo k promlčení

nebo zániku práv z těchto závazků vyplývajících.

------------------------------------------------------------------

8) Například  zákon  č.  563/1991  Sb.,  o  účetnictví,  ve  znění

   pozdějších předpisů.

9) Například občanský zákoník.

 

                              § 18

 

     (1) Záměr kraje prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek,

pronajmout  jej anebo  poskytnout jako  výpůjčku kraj  zveřejní po

dobu nejméně 15 dnů před projednáním v orgánech kraje vyvěšením na

úřední desce krajského úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit

a předložit své  nabídky. Záměr může  kraj též zveřejnit  způsobem

v místě obvyklým.  Pokud kraj záměr nezveřejní,  je právní úkon od

počátku neplatný.

 

     (2) Při  úplatném převodu majetku se  cena sjednává zpravidla

ve výši,  která je v daném  místě a čase obvyklá,  nejde-li o cenu

regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna.

 

     (3)  Ustanovení odstavce  1 se  nepoužije, jde-li  o pronájem

bytů,  pronájem anebo  výpůjčku majetku  kraje na  dobu kratší než

30 dnů.

 

                              § 19

 

     (1)  Stát  má  právo  při  bezúplatném  převodu  či  přechodu

movitých  věcí,  práv  a  nemovitostí   na  kraj  a  při  finanční

spoluúčasti  na  pořízení  takového  majetku  krajem  vyhradit  si

stanovení  podmínek  pro  další  hospodaření  a  nakládání s tímto

majetkem.

 

     (2) Za porušení povinností  kraje uložených mu podle odstavce

1 může  Ministerstvo financí  nebo jím  pověřený místně  příslušný

finanční úřad kraji uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč v řízení

podle  zvláštního  zákona.4)  Výnos   pokut  je  příjmem  státního

rozpočtu.

 

     (3) Učiní-li kraj právní úkon  s majetkem uvedeným v odstavci

1 v  rozporu  se  stanovenými  podmínkami  a  majetek nelze vrátit

původnímu  účelu,  je  kraj  povinen  odvést  do státního rozpočtu

peněžní částku odpovídající obvyklé ceně dotčeného majetku.

------------------------------------------------------------------

4) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění

   zákona č. 29/2000 Sb.

 

                              § 20

 

     (1) Hospodaření za uplynulý kalendářní rok dá kraj přezkoumat

auditorem    nebo   Ministerstvem    financí.   Náklady    spojené

s přezkoumáním   hospodaření   auditorem   hradí   kraj  ze  svých

rozpočtových prostředků.

 

     (2) Závěrečný účet spolu  se zprávou o výsledcích přezkoumání

hospodaření   kraje   za    uplynulý   kalendářní   rok   projedná

zastupitelstvo do 30. června  následujícího roku a přijme opatření

k nápravě nedostatků.

 

     (3) Jestliže  kraj nepožádá do 31.  ledna o přezkoumání svého

hospodaření  za uplynulý  rok auditora  nebo Ministerstvo financí,

může  mu  Ministerstvo  financí  nebo  jím  pověřený finanční úřad

uložit  pokutu  do  výše  100  000  Kč  v  řízení podle zvláštního

zákona.4)  Přezkoumání  hospodaření   v  takovém  případě  provede

Ministerstvo financí.

 

     (4) Výnos pokuty je příjmem státního rozpočtu.

------------------------------------------------------------------

4) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění

   zákona č. 29/2000 Sb.

 

                              § 21

 

     Hospodaření kraje  s dotacemi ze  státního rozpočtu republiky

a ze státních fondů republiky kontroluje Ministerstvo financí nebo

jím  pověřený  finanční  úřad   i  v  průběhu  rozpočtového  roku.

V případě,  že  byl  porušen  zákon,  Ministerstvo  financí  uloží

opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

 

                              § 22

 

     Pravidla  pro sestavování  rozpočtu a  závěrečného účtu kraje

a pravidla pro  hospodaření s prostředky  tohoto rozpočtu upravuje

zvláštní zákon.

 

                              § 23

 

     Podmiňuje-li zákon  platnost právního úkonu  kraje předchozím

zveřejněním,   schválením  nebo   souhlasem,  opatří   se  listina

osvědčující tento  právní úkon doložkou, v  níž bude potvrzeno, že

tyto podmínky jsou splněny.

 

                        Spolupráce krajů

 

                              § 24

 

     (1) Kraje mohou při výkonu své samostatné působnosti vzájemně

spolupracovat.

 

     (2) Spolupráce mezi kraji se uskutečňuje

a) na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu,

b) zakládáním  právnických osob  podle zvláštního  zákona10) dvěma

   nebo více kraji.

 

     (3) Smlouva o spolupráci krajů  mezi dvěma nebo více kraji ke

splnění konkrétního úkolu se uzavírá  na dobu určitou nebo na dobu

neurčitou. Smlouva  musí mít písemnou  formu a musí  být schválena

příslušnými zastupitelstvy, jinak je neplatná.

 

     (4) Smlouva podle odstavce 2 musí obsahovat

a) označení účastníků smlouvy,

b) vymezení předmětu smlouvy,

c) práva a povinnosti jednotlivých účastníků smlouvy,

d) způsob  využití   stavby  po  jejím   dokončení,  je-li  stavba

   předmětem smlouvy,

e) důvody a  způsob odstoupení účastníků  od smlouvy a  vypořádání

   majetku a majetkových práv.

------------------------------------------------------------------

10) Obchodní zákoník.

 

                              § 25

 

     (1) Pro  majetek získaný výkonem  společné činnosti krajů  na

základě smlouvy podle § 24 platí zvláštní právní předpis.8)

 

     (2)  Ze závazků  vůči  třetím  osobám jsou  účastníci smlouvy

zavázáni společně a nerozdílně, není-li smlouvou stanoveno jinak.

 

     (3)  Na  spolupráci  krajů  podle  předchozích odstavců nelze

použít  ustanovení  občanského  zákoníku  o  zájmových  sdruženích

právnických osob a o smlouvě o sdružení.

 

     (4) Kraj je návrhem smlouvy podle  § 24 odst. 3 vázán ode dne

jeho  schválení  zastupitelstvem  do  dne  stanoveného pro přijetí

návrhu smlouvy,  pokud jiný kraj, kterému  je návrh smlouvy určen,

jej neodmítne před uplynutím lhůty pro přijetí návrhu.

 

     (5) Smlouva podle § 24 odst.  3 je účinná dnem přijetí jejího

návrhu všemi účastníky, nestanoví-li tato smlouva jinak.

------------------------------------------------------------------

8) Například  zákon  č.  563/1991  Sb.,  o  účetnictví,  ve  znění

   pozdějších předpisů.

 

                              § 26

 

     (1)  Kraj nemůže  být členem  občanského sdružení vytvořeného

podle zvláštního právního předpisu.11)

 

     (2) Kraj nemůže být členem svazku obcí.12)

------------------------------------------------------------------

11) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších

    předpisů.

12) § 49 až 53 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).

 

                 Spolupráce s ostatními subjekty

 

                              § 27

 

     Na spolupráci  mezi kraji a  právnickými a fyzickými  osobami

v občanskoprávních  vztazích  lze   použít  ustanovení  občanského

zákoníku  o  zájmových  sdruženích  právnických  osob  a o smlouvě

o sdružení.

 

                              § 28

 

            Spolupráce s územními samosprávnými celky

                          jiných států

 

     (1)  Kraj může  spolupracovat s  územními samosprávnými celky

jiných států a vstupovat do regionálních seskupení se zahraničními

partnery.  Obsahem spolupráce  mohou být  jen činnosti  patřící do

jeho samostatné působnosti.

 

     (2) Spolupráce  se uskutečňuje jen na  základě smlouvy, která

musí obsahovat

a) názvy a sídla účastníků smlouvy,

b) předmět smlouvy (spolupráce),

c) orgány a způsob jejich ustanovování,

d) dobu, na kterou se smlouva uzavírá.

 

Smlouva  musí  mít  písemnou  formu  a  musí  být předem schválena

příslušnými zastupitelstvy, jinak je neplatná.

 

     (3)  Právnická osoba  na  základě  smlouvy o  spolupráci může

vzniknout, jen stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká

republika vázána a která byla vyhlášena.

 

     (4) Smlouvy podle odstavce 2 musí být v souladu se zahraniční

politikou státu a podléhají souhlasu Ministerstva vnitra (dále jen

"ministerstvo")   po   předchozím   projednání   s   Ministerstvem

zahraničních  věcí.  Bez  tohoto  souhlasu  nemůže  smlouva  nabýt

účinnosti. Udělení souhlasu může být  odepřeno pouze pro rozpor se

zákonem  nebo  mezinárodní  smlouvou,  kterou  je  Česká republika

vázána a která byla vyhlášena.

 

                              DÍL 2

                       Přenesená působnost

 

                              § 29

 

     (1)  Kraj vykonává  na svém  území státní  správu ve  věcech,

které  stanoví  zákon;  působnost  v  těchto  věcech je přenesenou

působností kraje (dále jen "přenesená působnost").

 

     (2) Orgány  kraje jsou povinny  zabezpečit úkoly v  přenesené

působnosti.

 

     (3)  Kraj obdrží  ze  státního  rozpočtu příspěvek  na plnění

úkolů v přenesené působnosti.

 

                              § 30

 

     Při výkonu přenesené působnosti se orgány kraje řídí

a) při  vydávání  nařízení  kraje  a  při  rozhodování  o  právech

   a povinnostech fyzických  a právnických osob  zákony a právními

   předpisy vydanými na základě zákona,

b) v ostatních  případech   též  usneseními  vlády   a  směrnicemi

   ústředních   správních   úřadů;   usnesení   vlády  a  směrnice

   ústředních  správních  úřadů   nemohou  ukládat  orgánům  kraje

   povinnosti, pokud nejsou stanoveny zákonem.

 

                            HLAVA IV

                          ORGÁNY KRAJE

 

                              DÍL 1

                         Zastupitelstvo

 

                              § 31

 

     (1)  Zastupitelstvo se  skládá z  členů zastupitelstva. Počet

členů zastupitelstva činí v kraji s počtem obyvatel

a) do 600 000 obyvatel                                   45 členů,

b) nad 600 000 do 900 000 obyvatel                       55 členů,

c) nad 900 000 obyvatel                                  65 členů.

 

     (2) Rozhodující  pro stanovení počtu  členů zastupitelstva je

počet obyvatel kraje podle statistického  lexikonu obcí k 1. lednu

roku, v němž se konají volby.

 

     (3) Počet členů zastupitelstva, který má být zvolen, zveřejní

krajský úřad ve Věstníku.

 

                              § 32

 

     (1) Výkon  funkce člena zastupitelstva  se považuje za  výkon

veřejné  funkce.13) Člen  zastupitelstva nesmí  být pro  výkon své

funkce  zkrácen na  právech vyplývajících  z jeho  pracovního nebo

jiného obdobného poměru.

 

     (2)  Podmínky  zániku  mandátu  člena zastupitelstva upravuje

zvláštní zákon.6)

------------------------------------------------------------------

 6) Zákon  č.  130/2000  Sb.,  o  volbách  do zastupitelstev krajů

    a o změně některých zákonů.

13) § 206 zákoníku práce.

 

                              § 33

 

     (1)  Mandát člena  zastupitelstva kraje  vzniká zvolením;  ke

zvolení dojde ukončením hlasování.

 

     (2)  Člen zastupitelstva  skládá na  začátku prvního zasedání

zastupitelstva,  jehož se  po svém  zvolení zúčastní,  slib tohoto

znění:  "Slibuji věrnost  České  republice.  Slibuji na  svou čest

a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu kraje

a jeho občanů a  řídit se Ústavou a zákony  České republiky." Práv

a povinností se člen zastupitelstva ujímá složením slibu.

 

     (3) Slib  skládá člen zastupitelstva  do rukou předsedajícího

zasedání  zastupitelstva  a  pronesením  slova  "slibuji". Složení

slibu potvrdí člen zastupitelstva svým podpisem.

 

     (4)   Člen   zastupitelstva   vykonává   svůj  mandát  osobně

a v souladu se svým slibem a není přitom vázán žádnými příkazy.

 

                              § 34

 

     (1) Člen zastupitelstva má při výkonu své funkce právo

a) předkládat návrhy na projednání zastupitelstvu a dalším orgánům

   kraje, jejichž je členem,

b) vznášet dotazy, připomínky a podněty  na radu a její jednotlivé

   členy,  na   výbory  a  vedoucí   organizačních  složek  kraje,

   statutární orgány příspěvkových  organizací, které kraj zřídil,

   nebo na zástupce kraje v  orgánech právnických osob, které kraj

   založil; odpověď na ně musí být dána bezodkladně, nejpozději do

   30  dnů,  pokud  jejich  poskytnutí  nebrání  zákony upravující

   mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění,7),10)

c) požadovat  od zaměstnanců  kraje zařazených  do krajského úřadu

   informace  ve věcech,  které souvisejí  s výkonem  funkce člena

   zastupitelstva,   pokud   jejich   poskytnutí   nebrání  zákony

   upravující  mlčenlivost  anebo  zákaz  jejich zveřejnění.7),10)

   Informace musí být poskytnuta do 30 dnů.

 

     (2)  Člen zastupitelstva  je povinen  zúčastňovat se zasedání

zastupitelstva,  popřípadě  zasedání  jiných  orgánů  kraje, je-li

jejich  členem,  plnit  úkoly,  které  pro  něho  z  výkonu funkce

v těchto orgánech vyplývají, a úkoly,  které mu tyto orgány uloží,

hájit  zájmy občanů  kraje a  jednat a  vystupovat tak, aby nebyla

ohrožena vážnost jeho funkce.

 

     (3) Člen  zastupitelstva, u něhož  skutečnosti nasvědčují, že

by  jeho podíl  na projednávání  a rozhodování  určité záležitosti

v orgánech kraje mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného

nebo  osobu blízkou,  pro fyzickou  nebo právnickou  osobu, kterou

zastupuje  na  základě  zákona  nebo  plné  moci (střet zájmů), je

povinen sdělit tuto skutečnost  před zahájením jednání příslušného

orgánu   kraje.  O   tom,   zda   existuje  důvod   pro  vyloučení

z projednávání  a  rozhodování  této  záležitosti, rozhoduje tento

orgán kraje.

------------------------------------------------------------------

 7) Například  zákon č.  101/2000  Sb.,  o ochraně  osobních údajů

    a o změně některých zákonů.

10) Obchodní zákoník.

 

                     Pravomoc zastupitelstva

 

                              § 35

 

     (1)   Zastupitelstvo   rozhoduje   ve   věcech  patřících  do

samostatné    působnosti.   Ve    věcech   přenesené    působnosti

zastupitelstvo rozhoduje, jen stanoví-li tak zákon.

 

     (2) Zastupitelstvu je vyhrazeno

a) předkládat  návrhy  zákonů  Poslanecké  sněmovně  v  souladu se

   zákonem,14)

b) předkládat   návrhy   Ústavnímu   soudu   na  zrušení  právních

   předpisů,15) má-li za to, že jsou v rozporu se zákonem,

c) vydávat obecně závazné vyhlášky kraje,

d) koordinovat rozvoj územního obvodu, schvalovat programy rozvoje

   územního  obvodu  kraje  podle  zvláštních  zákonů,  zajišťovat

   jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění,

e) schvalovat  územně   plánovací  dokumentaci  pro   území  kraje

   a vyhlašovat  její  závazné  části  obecně  závaznou  vyhláškou

   kraje,

f) volit zástupce kraje do regionálních rad regionů soudržnosti,

g) stanovit rozsah základní dopravní obslužnosti pro území kraje,

h) rozhodovat o  spolupráci kraje s  jinými kraji a  o mezinárodní

   spolupráci,

i) schvalovat rozpočet kraje a schvalovat závěrečný účet kraje,

j) zřizovat  a rušit  příspěvkové organizace  a organizační složky

   kraje; k tomu schvalovat jejich zřizovací listiny,

k) schvalovat  zakladatelskou   listinu,  zakladatelskou  smlouvu,

   společenskou  smlouvu a  stanovy obchodních  společností, které

   kraj hodlá  založit, a rozhodovat  o účasti kraje  v obchodních

   společnostech  a  v  obecně  prospěšných  společnostech  včetně

   stanovení výše vkladu,

l) delegovat zástupce kraje, s výjimkou §  59 odst. 1 písm. j), na

   valnou  hromadu   obchodních  společností,  v   nichž  má  kraj

   majetkovou účast,

m) navrhovat  zástupce   kraje  do  ostatních   orgánů  obchodních

   společností,  v nichž  má  kraj  majetkovou účast,  a navrhovat

   jejich odvolání,

n) volit  a odvolávat  hejtmana, zástupce  hejtmana a  další členy

   rady,

o) stanovit počet  uvolněných členů zastupitelstva  (§ 46 odst. 1)

   a stanovit   výši  odměny   neuvolněným  členům  zastupitelstva

   (§ 47),

p) zřizovat a  zrušovat výbory, volit a  odvolávat jejich předsedy

   a členy,

q) stanovit výši  osobních a věcných  výdajů na činnost  krajského

   úřadu a zvláštních orgánů,

r) stanovit  výši mimořádných  odměn  občanům  za jejich  práci ve

   výborech a zvláštních orgánech,

s) plnit další úkoly stanovené zákonem.

 

     (3)  Zastupitelstvo   rozhoduje  o  zrušení   usnesení  rady,

jsou-li mu předložena rozhodnutí podle § 62.

------------------------------------------------------------------

14) Zákon č. 90/1995 Sb., o  jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve

    znění zákona č. 47/2000 Sb.

15) § 64  odst. 2  písm. e)   zákona č.  182/1993 Sb.,  o Ústavním

    soudu.

 

                              § 36

 

     Zastupitelstvu  je   dále  vyhrazeno  rozhodování   o  těchto

majetkoprávních úkonech kraje:

a) nabytí  a  převod  nemovitých  věcí,  včetně vydání nemovitostí

   podle zvláštních zákonů,

b) poskytování věcných  a peněžitých darů  podle zvláštního zákona

   v hodnotě nad 100 000 Kč v jednotlivých případech,

c) poskytování dotací z  vlastních prostředků občanským sdružením,

   humanitárním organizacím  a jiným právnickým  a fyzickým osobám

   působícím   na   území   kraje   v   oblasti   mládeže,  sportu

   a tělovýchovy,  sociálních  služeb,  požární  ochrany, kultury,

   vzdělávání  a  vědy,   zdravotnictví,  protidrogových  aktivit,

   prevence  kriminality a  ochrany zvířat  a životního  prostředí

   v hodnotě nad 200 000 Kč jedné organizaci v kalendářním roce,

d) poskytování  dotací obcím  z rozpočtu  kraje a  kontrola jejich

   využití,

e) vzdání se práva a prominutí pohledávky vyšší než 200 000 Kč,

f) zastavení  movitých   věcí  nebo  práv  v   hodnotě  vyšší  než

   200 000 Kč,

g) dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,

h) bezúplatné postoupení pohledávek,

i) uzavření  smlouvy   o  přijetí  a   poskytnutí  úvěru,  půjčky,

   výpůjčky,  o  převzetí   ručitelského  závazku,  o  přistoupení

   k závazku a ke smlouvě o sdružení,

j) zastavení nemovitostí,

k) emise vlastních obligací,

l) stanovení majetkové účasti na podnikání jiných právnických osob,

m) zřízení věcného břemene a dlouhodobého pronájmu věci.

 

                              § 37

 

     Zastupitelstvo   má   právo   vyhradit   si  další  pravomoci

v samostatné působnosti  mimo pravomoci vyhrazené  radě podle § 59

odst. 1.

 

                              § 38

 

     Zastupitelstvo kraje  zruší usnesení rady  kraje, jestliže je

v rozporu  s  právním   předpisem  nebo  usnesením  zastupitelstva

kraje.

 

                     Jednání zastupitelstva

 

                              § 39

 

     (1) Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva svolává

dosavadní  hejtman  tak,  aby  se  konalo  po  uplynutí  lhůty pro

rozhodnutí  soudu podle  zvláštního zákona,6)  nejpozději však  do

40 dnů po vyhlášení výsledků voleb.

 

     (2) Ustavujícímu  zasedání předsedá zpravidla  nejstarší člen

zastupitelstva  do  doby,  než  je  zvolen  hejtman  nebo zástupce

hejtmana.  Ustavující  zasedání   zastupitelstva  zvolí  hejtmana,

zástupce  hejtmana  a  další  členy  rady.  Pokud  se tak nestane,

předsedající ustavující zasedání  přeruší. Současně zastupitelstvo

rozhodne,  kdy bude  zasedání pokračovat  tak, aby  se uskutečnilo

nejdéle do 7 dnů od konání přerušeného jednání.

 

     (3)  Jestliže  nebude   ustavující  zasedání  nově  zvoleného

zastupitelstva svoláno  ve lhůtě uvedené  v odstavci 1,  učiní tak

ministerstvo.

------------------------------------------------------------------

6) Zákon  č.  130/2000  Sb.,  o  volbách  do  zastupitelstev krajů

   a o změně některých zákonů.

 

                              § 40

 

     (1)  Zastupitelstvo  se  schází  podle  potřeby, nejméně však

jedenkrát  za 3  měsíce. Zasedání  zastupitelstva písemně  svolává

a řídí zpravidla hejtman.

 

     (2) K platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě zastupitelstva

je    třeba    souhlasu    nadpoloviční    většiny   všech   členů

zastupitelstva.

 

                              § 41

 

     (1) Jestliže při zahájení zasedání zastupitelstva nebo v jeho

průběhu   není   přítomna   nadpoloviční   většina   všech   členů

zastupitelstva, ukončí předsedající  toto zasedání zastupitelstva.

Do 15 dnů se koná jeho náhradní zasedání.

 

     (2)   Požádá-li   o   to    alespoň   jedna   třetina   členů

zastupitelstva, hejtman je  povinen svolat zasedání zastupitelstva

tak,  aby se  uskutečnilo nejpozději  do 21  dnů ode  dne doručení

žádosti krajskému úřadu.

 

     (3)   Nesvolá-li   hejtman   zasedání   zastupitelstva  podle

předchozích odstavců,  učiní tak zástupce hejtmana  nebo jiný člen

zastupitelstva.

 

                              § 42

 

     (1) Zasedání zastupitelstva je veřejné. Krajský úřad zveřejní

informaci  o  místě,  době  a  navrženém  programu  připravovaného

zasedání zastupitelstva vždy nejméně 10 dnů předem na úřední desce

krajského úřadu  a na úředních deskách  okresních a obecních úřadů

v kraji.  Tuto povinnost  má krajský  úřad i  v případě,  svolá-li

zasedání jiný člen zastupitelstva z důvodů stanovených zákonem.

 

     (2)   Návrh   programu   jednání   zastupitelstva  připravuje

a předkládá zastupitelstvu ke schválení rada.

 

     (3)  O zařazení  návrhů dalších  bodů programu,  přednesených

v průběhu zasedání zastupitelstva, rozhodne zastupitelstvo.

 

     (4)  Zúčastní-li se  zasedání zastupitelstva  člen vlády nebo

jím pověřený zástupce, poslanec, senátor a požádá-li o slovo, musí

mu být vždy uděleno.

 

                              § 43

 

     O  průběhu zasedání  zastupitelstva se  pořizuje zápis, který

podepisuje hejtman  a zvolení ověřovatelé.  Zápis, který je  nutno

pořídit do 7 dnů po skončení zasedání, musí obsahovat údaj o počtu

přítomných členů zastupitelstva, schválený program jednání, průběh

a výsledek  hlasování  a  přijatá   usnesení  a  musí  být  uložen

u krajského úřadu  k nahlédnutí. O  námitkách člena zastupitelstva

proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání zastupitelstva.

 

                              § 44

 

     Zastupitelstvo vydá  jednací řád, v  němž stanoví podrobnosti

o jednání zastupitelstva a výborů.

 

                              § 45

 

     Nastanou-li  důvody  pro  nové  volby,6)  do  doby,  než bude

zvoleno  zastupitelstvo  nové,  zabezpečuje  jeho  úkoly stávající

zastupitelstvo. V  takovém případě však  nepřísluší zastupitelstvu

vykonávat  působnost  podle  §  35  odst.  2  a  §  36, s výjimkou

schválení rozpočtu kraje a hospodaření  podle něj a stanovení výše

osobních a věcných nákladů na činnost krajského úřadu.

------------------------------------------------------------------

6) Zákon  č.  130/2000  Sb.,  o  volbách  do  zastupitelstev krajů

   a o změně některých zákonů.

 

                 Odměňování členů zastupitelstva

 

                              § 46

 

     (1)  Členům  zastupitelstva,  kteří  jsou  pro  výkon  funkce

dlouhodobě uvolněni,16)  a členům, kteří  před zvolením do  funkce

člena  zastupitelstva nebyli  v pracovním  poměru, ale  vykonávají

funkci  ve  stejném  rozsahu   jako  dlouhodobě  uvolnění  členové

zastupitelstva,  (dále  jen   "uvolnění  členové  zastupitelstva")

přísluší  za výkon  funkce uvolněného  člena zastupitelstva odměna

podle tohoto  zákona. Odměna se vyplácí  z rozpočtových prostředků

kraje.

 

     (2)  Odměnou  se  rozumí  peněžitá  plnění poskytovaná krajem

uvolněným členům zastupitelstva za  výkon jejich funkce; za odměnu

se nepovažují  plnění poskytovaná v  souvislosti s výkonem  jejich

funkce  podle  zvláštních   právních  předpisů,  zejména  cestovní

náhrady.

 

     (3) Odměnou podle odstavce 1 je

a) měsíční odměna (§ 48),

b) další odměna (§ 49),

c) odměna při skončení funkčního období (§ 50).

 

     (4)  Členům zastupitelstva,  kteří nejsou  uvedeni v odstavci

1,  (dále   jen  "neuvolnění  členové   zastupitelstva"),  jsou-li

v pracovním  poměru,  poskytne   zaměstnavatel  pro  výkon  funkce

pracovní volno  s náhradou mzdy;17) rozsah  doby potřebné k výkonu

funkce v  konkrétním případě určí  kraj. Náhradu mzdy  uhradí kraj

jejich  zaměstnavateli podle  zvláštního předpisu.17)  Neuvolněným

členům  zastupitelstva,  kteří  nejsou   v  pracovním  nebo  jiném

obdobném poměru,  poskytuje kraj ze  svých rozpočtových prostředků

náhradu  výdělku  ušlého  v  souvislosti  s  výkonem jejich funkce

paušální  částkou,  jejíž  výši  stanoví  zastupitelstvo  vždy  na

příslušný kalendářní rok.

------------------------------------------------------------------

16) § 124 zákoníku práce.

17) § 17 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník

    práce a některé další zákony.

 

                              § 47

 

     Neuvolněným  členům zastupitelstva  může být  za výkon funkce

poskytnuta  měsíční odměna  a  další  odměna. Její  maximální výši

stanoví prováděcí právní předpis.

 

                              § 48

 

     (1)  Měsíční odměna  je peněžité  plnění poskytované  měsíčně

podle  druhu  vykonávané  funkce  a  ve  výši stanovené prováděcím

právním předpisem.

 

     (2) Nevykonává-li člen zastupitelstva funkci z důvodu nemoci,

úrazu, těhotenství nebo mateřství, měsíční odměna mu nenáleží.

 

                              § 49

 

     Další   odměna   je   peněžité   plnění   poskytované  členům

zastupitelstva za podmínek a  ve výši stanovené prováděcím právním

předpisem.

 

                              § 50

 

     (1)  Uvolněnému  členu  zastupitelstva  a  neuvolněnému členu

zastupitelstva,  pokud  vykonává  funkci  hejtmana,  jemuž  v době

konání voleb  do zastupitelstva příslušela  měsíční odměna, náleží

tato odměna  ještě po dobu  3 měsíců od  konání všeobecných voleb,

pokud mu nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu.

 

     (2) Pokud dosavadní hejtman po volbách do zastupitelstva plní

úkoly podle  § 63 odst.  1, náleží mu  měsíční odměna v  dosavadní

výši, a to až do ustavujícího zasedání nového zastupitelstva; jeho

nárok podle odstavce 1 zůstává nedotčen.

 

     (3)  Uvolněnému  členu  zastupitelstva  a  neuvolněnému členu

zastupitelstva,  pokud  vykonává  funkci  hejtmana,  jehož funkční

období skončilo  před konáním všeobecných  voleb do zastupitelstva

a jemuž v  době skončení jeho funkčního  období příslušela měsíční

odměna, může být tato odměna poskytnuta  ještě po dobu 3 měsíců po

skončení jeho funkčního období.

 

                              § 51

 

     Splatnost  a  výplata  odměny  členům  zastupitelstva,  jakož

i srážky z  odměny se řídí právními  předpisy upravujícími platové

poměry zaměstnanců obcí.18) Pro rozsah a pořadí srážek z odměny se

použije zákoník práce obdobně.

------------------------------------------------------------------

18) § 16  až  18  zákona  č.  143/1992  Sb.,  o  platu a odměně za

    pracovní  pohotovost  v  rozpočtových  a  v  některých dalších

    organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

 

                              § 52

 

     (1)   Odměna  se   poskytne   poprvé   za  měsíc,   kdy  člen

zastupitelstva nabyl práv a povinností podle tohoto zákona.

 

     (2)  V případě  souběhu výkonu  několika funkcí  se poskytuje

měsíční  odměna podle  funkce, za  kterou lze  poskytnout nejvyšší

odměnu.

 

                              § 53

 

     Členovi  zastupitelstva náleží  v souvislosti  s výkonem jeho

funkce cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených právními

předpisy platnými pro zaměstnance v pracovním poměru.19)

------------------------------------------------------------------

19) Například zákon  č. 119/1992 Sb.,  o cestovních náhradách,  ve

    znění pozdějších předpisů.

 

                              § 54

 

     (1)  Uvolněný člen  zastupitelstva má  nárok na  dovolenou na

zotavenou za kalendářní rok; pokud jeho funkční období netrvalo po

dobu celého kalendářního roku, má nárok na její poměrnou část.

 

     (2)  Poměrná  část  dovolené  uvolněného člena zastupitelstva

činí  za  každý  i  započatý  kalendářní  měsíc trvání výkonu jeho

funkce jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.

 

     (3)  Výměra  dovolené  uvolněného  člena  zastupitelstva činí

5 týdnů.

 

     (4)  Po  dobu  dovolené  se  uvolněnému  členu zastupitelstva

měsíční odměna nekrátí.

 

                              § 55

 

     (1) Na  vztahy vyplývající z  výkonu funkce uvolněného  člena

zastupitelstva se vztahují ustanovení  zákoníku práce, pokud tento

zákon  nestanoví  jinak.  Pro  účely  pracovněprávní  a sociálního

zabezpečení  se  posuzuje  odměna  uvolněných členů zastupitelstva

jako příjem zaměstnanců v pracovním  poměru; kraj se posuzuje jako

zaměstnavatel a  uvolnění členové zastupitelstva  se posuzují jako

zaměstnanci.

 

     (2)   Pro   účely   daňové   se   odměna   uvolněných   členů

zastupitelstva  považuje  za   funkční  požitek  podle  zvláštního

zákona.20)

------------------------------------------------------------------

20) § 6 písm.  d) zákona č.  586/1992 Sb., o  daních z příjmů,  ve

    znění pozdějších předpisů.

 

                              § 56

 

     Kraj  může poskytovat  jednorázové odměny  občanům za  jejich

práci jako členům výborů, komisí a zvláštních orgánů (§ 65).

 

                              DÍL 2

                              Rada

 

                              § 57

 

     (1)  Rada  je  výkonným  orgánem  kraje  v oblasti samostatné

působnosti.    Při   výkonu    své   působnosti    odpovídá   rada

zastupitelstvu.   Rada   může   rozhodovat   ve  věcech  přenesené

působnosti, jen stanoví-li tak zákon.

 

     (2) Radu tvoří hejtman, zástupce hejtmana (zástupci hejtmana)

a další členové rady. Počet členů rady činí v kraji s počtem

a) do 600 000 obyvatel                                    9 členů,

b) nad 600 000 obyvatel                                  11 členů.

 

     (3)  Je-li hejtman  nebo zástupce  hejtmana odvolán  z funkce

nebo na tuto funkci rezignoval, přestává být i členem rady.

 

                              § 58

 

     (1) Rada se schází ke svým schůzím podle potřeby. Schůze rady

svolává   hejtman.   Schůze   rady   jsou   neveřejné.  Rada  může

k jednotlivým  bodům   svého  jednání  přizvat   i  dalšího  člena

zastupitelstva nebo jiné osoby.

 

     (2)  K  platnému  usnesení,  volbě  nebo  rozhodnutí je třeba

souhlasu nadpoloviční většiny všech členů rady.

 

     (3)  O průběhu  schůze rady  se pořizuje  zápis, ve kterém se

vždy uvede  počet přítomných členů rady,  schválený program schůze

rady,  průběh  a  výsledek  hlasování  a  přijatá  usnesení. Zápis

podepisuje hejtman  nebo zástupce hejtmana. Zápis,  který je nutno

pořídit do 7  dnů po skončení schůze, musí  být uložen u krajského

úřadu k  nahlédnutí. O námitkách člena  rady proti zápisu rozhodne

nejbližší schůze rady.

 

     (4)  Rada  podává  na  každém  zasedání zastupitelstva zprávu

o své činnosti.

 

                              § 59

 

     (1)   Rada   připravuje   návrhy   a   podklady  pro  jednání

zastupitelstva a  zabezpečuje plnění jím  přijatých usnesení. Radě

je vyhrazeno

a) zabezpečovat    hospodaření    podle    schváleného   rozpočtu,

   kontrolovat hospodaření podle něj, provádět rozpočtová opatření

   v rozsahu svěřeném zastupitelstvem,

b) stanovit počet zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu,

   organizačních  složek  a  objem   prostředků  na  platy  těchto

   zaměstnanců,

c) na návrh ředitele krajského úřadu (dále jen "ředitel") jmenovat

   a odvolávat  vedoucí  odborů  krajského  úřadu;  jmenování nebo

   odvolání vedoucích odborů bez návrhu ředitele je neplatné,

d) zřizovat  a  zrušovat  podle  potřeby  komise  rady  (dále  jen

   "komise"),  jmenovat  a  odvolávat  z  funkce  jejich  předsedy

   a členy,

e) ukládat krajskému  úřadu úkoly v  oblasti samostatné působnosti

   a kontrolovat jejich plnění,

f) přezkoumávat  na  základě  podnětů  občanů  a  právnických osob

   opatření přijatá krajským úřadem v samostatné působnosti,

g) vyřizovat návrhy, připomínky a  podněty obcí a právnických osob

   z územního obvodu kraje,

h) stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,

i) vykonávat  zakladatelské  a   zřizovatelské  funkce  ve  vztahu

   k právnickým osobám,  organizačním složkám, které  byly zřízeny

   nebo  založeny  krajem  nebo   které  byly  na  kraj  převedeny

   zvláštním  zákonem,   včetně  jmenování  a   odvolávání  jejich

   ředitelů a  stanovení jejich platu  a odměn; k  tomu pravidelně

   jedenkrát ročně projednávat zprávu  o jejich činnosti, o plnění

   jejich úkolů, pro které byly  založeny nebo zřízeny, a přijímat

   příslušná opatření k nápravě,

j) plnit funkci valné hromady,  je-li kraj jediným akcionářem nebo

   jediným společníkem,

k) vydávat nařízení kraje,

l) uzavírat nájemní smlouvy a smlouvy o výpůjčkách.

 

     (2) Rada rozhoduje o těchto majetkoprávních úkonech kraje:

a) o poskytování   dotací    občanským   sdružením,   humanitárním

   organizacím  a  jiným  právnickým  a  fyzickým osobám působícím

   v oblasti  mládeže,  sportu  a  tělovýchovy, sociálních služeb,

   požární  ochrany,  kultury  a  vzdělávání, vědy, zdravotnictví,

   protidrogových aktivit,  prevence kriminality a  ochrany zvířat

   a životního  prostředí; tyto  dotace nesmí  převýšit 200 000 Kč

   jedné organizaci v kalendářním roce,

b) o vzdání se práva a prominutí pohledávky nižší než 200 000 Kč,

c) o zastavení  movitých  věcí  nebo  práv  v  hodnotě  nižší  než

   200 000 Kč,

d) o uzavírání dohod  o splátkách s  lhůtou splatnosti kratší  než

   18 měsíců,

e) o nabytí a převodu movitých věcí na kraj včetně peněz,

f) o poskytování   věcných   a   finančních   darů  do  100 000 Kč

   v jednotlivých případech.

 

     (3)  Rada rozhoduje  v ostatních  záležitostech patřících  do

samostatné působnosti kraje, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu

nebo pokud si je zastupitelstvo nevyhradilo.

 

     (4)   Je-li  odvolána   rada  jako   celek,  zůstává  hejtman

a zástupce hejtmana  i nadále ve funkci.  Je-li hejtman a zástupce

hejtmana odvolán  ze své funkce  současně s ostatními  členy rady,

pověří zastupitelstvo výkonem  funkcí hejtmana, popřípadě zástupce

hejtmana  některého  člena  zastupitelstva  a  současně  mu vymezí

rozsah  jeho  oprávnění  na   dobu  do  zvolení  nového  hejtmana,

popřípadě zástupce hejtmana.

 

                              § 60

 

     Poklesne-li v průběhu funkčního  období počet členů rady tak,

že  rada  není  usnášeníschopná  (§  58  odst.  2) a na nejbližším

zasedání zastupitelstva  nebude počet členů rady  doplněn tak, aby

usnášeníschopná  byla,  vykonává  její  působnost,  až  do zvolení

potřebného  počtu členů  rady, zastupitelstvo.  V těchto případech

zastupitelstvo  může  svěřit  hejtmanovi  plnění  některých  úkolů

rady.

 

                              DÍL 3

                             Hejtman

 

                              § 61

 

     (1)  Hejtman zastupuje  kraj navenek.  Úkony, které  vyžadují

schválení zastupitelstva, popřípadě rady, může hejtman provést jen

po jejich předchozím schválení, jinak jsou tyto právní úkony kraje

od počátku neplatné.

 

     (2) Hejtmana  a zástupce hejtmana  volí zastupitelstvo z  řad

svých  členů. Hejtman  a zástupce  hejtmana musí  být občany České

republiky.  Odpovídají za  výkon své  funkce zastupitelstvu.  Rada

může ukládat úkoly hejtmanovi jen v rozsahu své působnosti.

 

     (3) Hejtman

a) spolu se zástupcem hejtmana podepisuje právní předpisy kraje,

b) po  předchozím  souhlasu  ministra  vnitra  jmenuje  a odvolává

   ředitele;  jmenování  nebo  odvolání  ředitele  bez předchozího

   souhlasu ministra vnitra je neplatné,

c) stanoví podle zvláštního předpisu21) plat řediteli,

d) na  základě  zmocnění  v  zákoně  zřizuje  pro  výkon přenesené

   působnosti zvláštní orgány,

e) odpovídá za  včasné objednání přezkoumání  hospodaření kraje za

   uplynulý kalendářní rok,

f) zajišťuje ochranu utajovaných skutečností,

g) odpovídá za informování občanů o činnosti kraje,22)

h) vykonává  další úkoly  v samostatné  nebo přenesené působnosti,

   pokud jsou  mu svěřeny zastupitelstvem, radou  nebo tak stanoví

   zákon.

------------------------------------------------------------------

21) Zákon č. 143/1992 Sb.

22) Zákon č. 106/1999 Sb.

 

                              § 62

 

     Hejtman  pozastaví výkon  usnesení rady,  má-li za  to, že je

usnesení  nesprávné.  Věc  pak  předloží  k rozhodnutí nejbližšímu

zasedání zastupitelstva.

 

                              § 63

 

     (1) Dosavadní  hejtman v době od  konání všeobecných voleb do

zastupitelstva do doby konání ustavujícího zasedání nově zvoleného

zastupitelstva  zabezpečuje  hospodaření  kraje  podle schváleného

rozpočtu  a plní  další  nezbytné  úkoly v  samostatné působnosti,

nejde-li  o  úkony  vyhrazené  zastupitelstvu  podle  § 35 odst. 2

a § 36 nebo vyhrazené radě podle § 59 odst. 1 písm. j) a l).

 

     (2)   Jestliže   na   ustavujícím   zasedání  nově  zvoleného

zastupitelstva   hejtman  nebude   zvolen,  pověří  zastupitelstvo

plněním úkolů podle odstavce  1 zástupce hejtmana; není-li zvolen,

jiného člena nově zvoleného zastupitelstva.

 

                              § 64

 

     Hejtmana  zastupuje  zástupce  hejtmana.  Zastupitelstvo může

zvolit   více  zástupců   hejtmana  a   svěřit  jim  zabezpečování

konkrétních úkolů. Zástupce hejtmana, kterého určí zastupitelstvo,

zastupuje hejtmana  v době jeho nepřítomnosti  a jedná a rozhoduje

ve věcech, které jsou svěřeny hejtmanovi.

 

                              DÍL 4

                         Zvláštní orgány

 

                              § 65

 

     Hejtman  zřizuje  pro  výkon  přenesené  působnosti  zvláštní

orgány, pokud tak stanoví zvláštní zákon.

 

                              DÍL 5

                          Krajský úřad

 

                              § 66

 

     Krajský úřad  plní úkoly v  samostatné působnosti uložené  mu

zastupitelstvem  a napomáhá  činnosti výborů  a komisí.  Rada může

ukládat úkoly krajskému úřadu jen v rozsahu své působnosti svěřené

jí zákonem nebo zastupitelstvem. Zastupitelstvo ani rada nemůže na

krajský úřad přenést úkoly, které jsou jim vyhrazeny zákonem.

 

                              § 67

 

     Krajský úřad  vykonává přenesenou působnost  s výjimkou věcí,

které jsou zákonem svěřeny  zastupitelstvu nebo zvláštnímu orgánu.

Krajský úřad

a) přezkoumává rozhodnutí vydaná okresními úřady a magistráty měst

   Brna, Ostravy  a Plzně ve  správním řízení, pokud  není zákonem

   tato působnost  svěřena zvláštnímu orgánu  nebo zákon nestanoví

   jinak,

b) ukládá sankce podle zákona,

c) zabezpečuje    výstavbu   a    provoz   informačního    systému

   kompatibilního s informačními systémy správních úřadů,

d) podílí se na odborné  přípravě zaměstnanců okresních a obecních

   úřadů pro vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti,

e) organizuje  kontroly  na  vybraných  úsecích činnosti okresních

   úřadů,  vyhodnocuje  jejich  výsledky  a  předkládá příslušnému

   ministerstvu, popřípadě vládě návrhy na potřebná opatření,

f) kontroluje dodržování opatření vlády v činnosti okresních úřadů

   a poskytování odborné pomoci okresními úřady obcím,

g) organizuje porady přednostů okresních úřadů působících v kraji,

h) vykonává další působnosti svěřené mu zákonem.

 

                              § 68

 

     (1) Krajský  úřad tvoří ředitel a  zaměstnanci kraje zařazení

do  krajského úřadu  (dále  jen  "zaměstnanec"). V  čele krajského

úřadu stojí ředitel.

 

     (2) Krajský  úřad se člení  na odbory, oddělení,  sekretariát

ředitele a sekretariát hejtmana.

 

                              § 69

 

     (1) Ředitel je zaměstnancem  kraje. Za plnění úkolů svěřených

krajskému úřadu  v samostatné a přenesené  působnosti je odpovědný

hejtmanovi.

 

     (2) Ředitel

a) zajišťuje  úkoly v  přenesené působnosti  kraje vyplývající  ze

   zvláštních zákonů,

b) podle zvláštních  předpisů plní vůči  zaměstnancům zařazeným do

   krajského úřadu funkci statutárního orgánu zaměstnavatele,

c) stanoví   podle  zvláštních   předpisů21)  platy   zaměstnancům

   krajského úřadu,

d) je nadřízeným  všech zaměstnanců kraje  zařazených do krajského

   úřadu a kontroluje jejich činnost,

e) vydává organizační a pracovní řád,  spisový řád a skartační řád

   krajského úřadu,

f) je oprávněn předkládat radě návrhy na vydání nařízení kraje,

g) řídí  a  kontroluje  činnost  právnických  osob,  organizačních

   složek,  příspěvkových  organizací,  které  byly  zřízeny  nebo

   založeny  krajem nebo  které byly  na kraj  převedeny zvláštním

   zákonem,

h) plní  podle  pokynů  hejtmana   úkoly  vyplývající  z  usnesení

   zastupitelstva a rady a další úkoly vyplývající z jeho pracovní

   náplně,

i) plní  úkoly stanovené  v samostatné  působnosti zastupitelstvem

   a radou a další úkoly stanovené zákonem.

 

     (3)   Ředitel    je   oprávněn   zúčastňovat    se   zasedání

zastupitelstva a schůzí rady s hlasem poradním.

 

     (4)  Ředitel nesmí  vykonávat funkce  v politických  stranách

a v  politických hnutích.  Jeho  funkce  je neslučitelná  s funkcí

poslance a  senátora Parlamentu České  republiky a s  funkcí člena

zastupitelstva územního samosprávného celku.

------------------------------------------------------------------

21) Zákon č. 143/1992 Sb.

 

                              § 70

 

     (1)  Všechny písemnosti  vyhotovené orgány  kraje týkající se

samostatné   působnosti  se   v  záhlaví   označují  názvem  kraje

s uvedením názvu příslušného orgánu, který písemnost vyhotovil.

 

     (2)  Všechny písemnosti  vyhotovené orgány  kraje týkající se

přenesené působnosti  se v záhlaví  označují slovy "Krajský  úřad"

s uvedením  názvu kraje  a současně   se uvede  i název  odboru či

zvláštního  orgánu, který  písemnost vyhotovil.  Toto neplatí  pro

nařízení kraje.

 

                              § 71

 

     Krajský  úřad  zřizuje  úřední  desku,  která  je umístěna na

místě, které  musí být veřejně  přístupné po dobu  24 hodin denně.

Úřední  deska se  zpravidla umísťuje  na budově,  v níž má krajský

úřad  své  sídlo,  případně  na  budově,  ve  které  má  svá další

pracoviště.

 

                              § 72

 

     (1)  Činnosti  stanovené  prováděcím  právním předpisem mohou

zaměstnanci vykonávat po  prokázání zvláštní odborné způsobilosti;

to platí i pro osoby stojící v čele zvláštních orgánů kraje, pokud

zvláštní zákon nestanoví jinak.23)

 

     (2)  Ustanovení odstavce  1 se  nevztahuje na  zaměstnance do

doby  vykonání zkoušky,  nejpozději však  do 18  měsíců od  vzniku

pracovního poměru ke kraji.  Přerušení zaměstnaneckého poměru nemá

za následek nový běh lhůty.

 

     (3) Zvláštní odbornou způsobilostí se rozumí znalost právních

předpisů  upravujících   příslušný  okruh  činností   a  prokázání

schopnosti jejich aplikace. Součástí zvláštní odborné způsobilosti

je   též  prokázání   znalosti  základů   veřejné  správy,  zákonů

upravujících  postavení  a   působnost  orgánů  územní  samosprávy

a územních  správních  úřadů  a  zákona  upravujícího  řízení před

těmito orgány.

 

     (4)   Zvláštní  odborná   způsobilost  se   ověřuje  zkouškou

a prokazuje osvědčením.

 

     (5) Zvláštní  odborná způsobilost se  neověřuje u zaměstnanců

zabezpečujících  obslužné  činnosti  potřebné  k  rozhodování  při

výkonu přenesené působnosti.

 

     (6) U zaměstnance kraje  zařazeného do krajského úřadu, jemuž

do  5 let  ode dne,  do kterého  nejpozději musí  být přihlášen ke

zkoušce,  vznikne nárok  na starobní  důchod, se  ověřuje zvláštní

odborná způsobilost jen tehdy, jestliže o to sám požádá.

 

     (7)   Provádění   zkoušek   zvláštní   odborné   způsobilosti

a vydávání   osvědčení  zabezpečuje   ministerstvo  ve  spolupráci

s příslušnými   ministerstvy  a   jinými  příslušnými   ústředními

správními úřady.

------------------------------------------------------------------

23) Zákon  č. 200/1990  Sb.,  o  přestupcích, ve  znění pozdějších

    předpisů.

 

                              § 73

 

     (1) Povinností  kraje je umožnit  zaměstnanci, který vykonává

činnost,   na   niž   se   vztahuje   požadavek  zvláštní  odborné

způsobilosti,  (dále  jen  "uchazeč")  přípravu  na  její  ověření

a vykonání zkoušky. Kraj přihlásí uchazeče  ke zkoušce do 3 měsíců

od vzniku  pracovního poměru ke  kraji. Ministerstvo zajistí,  aby

přihlášený uchazeč byl  ke zkoušce pozván tak, aby  se mohl poprvé

podrobit  zkoušce do  9 měsíců  ode dne  podání přihlášky. Písemné

pozvání ke zkoušce musí být uchazeči odesláno nejméně 30 dnů přede

dnem konání zkoušky.

 

     (2)  Nevyhoví-li uchazeč  při zkoušce,  může zkoušku  dvakrát

opakovat. Opakovaná zkouška se vykoná nejpozději do 90 dnů ode dne

zkoušky, v níž uchazeč nevyhověl.

 

                              § 74

 

     (1) Do  lhůt uvedených v  § 72 odst.  2 a v  § 73 odst.  1 se

nezapočítávají  doby  mateřské  dovolené,  pracovní  neschopnosti,

vojenské  základní  (náhradní)  služby,  civilní  služby  ani doba

uvolnění pro výkon veřejné funkce.

 

     (2) Ustanovení § 72 a 73  se nevztahují na ředitele a dále na

toho  zaměstnance, který  vykonal zkoušku  pro stanovenou  činnost

před vznikem pracovního poměru ke kraji.

 

                              § 75

 

     Prováděcí právní předpis stanoví  okruh činností, pro jejichž

výkon se vyžaduje prokázání  zvláštní odborné způsobilosti, způsob

přihlašování ke  zkoušce a náležitosti přihlášky,  způsob a průběh

zkoušky,   náležitosti   osvědčení,    postup   ministerstva   při

zabezpečování  odborné přípravy  a rozsah  spolupráce ministerstva

a ostatních  příslušných ústředních  správních úřadů  na ověřování

zvláštní odborné způsobilosti.

 

                             HLAVA V

                  ORGÁNY ZASTUPITELSTVA A RADY

 

                             Výbory

 

                              § 76

 

     (1)   Zastupitelstvo   může   zřídit   jako  své  iniciativní

a kontrolní  orgány výbory.  Svá stanoviska  a návrhy  předkládají

výbory zastupitelstvu.

 

     (2) Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva.

 

                              § 77

 

     (1) Výbory  plní úkoly, kterými je  pověří zastupitelstvo. Ze

své činnosti odpovídají výbory zastupitelstvu.

 

     (2) Počet členů výborů je  vždy lichý. Výbory se schází podle

potřeby.

 

     (3) K  přijetí usnesení je  třeba nadpoloviční většiny  hlasů

všech  členů   výborů.  Usnesení  výborů   se  vyhotovují  písemně

a podepisuje je předseda výboru.

 

                              § 78

 

     (1)  Zastupitelstvo   zřizuje  vždy  výbor   finanční,  výbor

kontrolní  a výbor  pro výchovu,  vzdělávání a  zaměstnanost. Tyto

výbory jsou nejméně pětičlenné.

 

     (2)  Kraj,  v  jehož  územním  obvodu  žije  podle posledního

sčítání lidu alespoň 5 % občanů hlásících se k národnosti jiné než

české, zřizuje výbor pro  národnostní menšiny. Členy tohoto výboru

jsou  i  zástupci  národnostních  menšin,  pokud  je deleguje svaz

utvořený  podle   zvláštního  zákona;11)  vždy   však  příslušníci

národnostních  menšin  musí  tvořit  nejméně  polovinu všech členů

výboru.

 

     (3)  Členy  finančního  a   kontrolního  výboru  nemohou  být

hejtman,  zástupce  hejtmana,   ředitel  ani  osoby  zabezpečující

rozpočtové a účetní práce na krajském úřadu.

 

     (4) Finanční výbor

a) provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky

   kraje,

b) provádí  kontrolu  hospodaření   právnických  osob  a  zařízení

   založených  nebo  zřízených  krajem,  nebo  které  na kraj byly

   převedeny,

c) provádí  kontrolu  využití  dotací  poskytnutých  krajem z jeho

   prostředků obcím;  za tímto účelem je  výbor oprávněn požadovat

   od  obcí  příslušné  podklady  a  obce  jsou povinny poskytnout

   výboru požadovanou součinnost,

d) plní  další  úkoly  ve  finanční  oblasti,  kterými  jej pověří

   zastupitelstvo.

 

     (5) Kontrolní výbor

a) kontroluje plnění usnesení zastupitelstva a rady,

b) kontroluje   dodržování  právních   předpisů  ostatními  výbory

   a krajským úřadem na úseku samostatné působnosti,

c) plní další kontrolní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo.

 

     (6) Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost

a) v návaznosti  na  demografický   vývoj  a  vývoj  zaměstnanosti

   posuzuje  a  vyjadřuje  se  k  síti  škol a školských zařízení,

   studijních  a učebních  oborů a  k jejich  změnám v  působnosti

   kraje,

b) předkládá  návrhy  na   zkvalitnění  péče  poskytované  školami

   a školskými  zařízeními,   popřípadě  předškolními  zařízeními,

   které kraj zřizuje,

c) vyjadřuje se k záměrům na poskytování dotací v oblasti mládeže,

   tělovýchovy a sportu,

d) projednává  zprávy  o  výsledcích  výchovně vzdělávací činnosti

   škol, školských zařízení a předškolních zařízení,

e) plní další  úkoly v oblasti  výchovy a vzdělávání,  kterými jej

   pověří zastupitelstvo.

------------------------------------------------------------------

11) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších

    předpisů.

 

                              § 79

 

     (1) O  provedené kontrole výbor pořídí  zápis, který obsahuje

předmět  kontroly,  jaké  nedostatky  byly  zjištěny  a  návrhy na

opatření směřující k odstranění  nedostatků. Zápis podepisuje člen

výboru a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala.

 

     (2)   Výbor   předloží   zápis   zastupitelstvu;   v  případě

kontrolního zápisu se k  zápisu připojí vyjádření orgánu, případně

zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala.

 

                              § 80

 

                             Komise

 

     (1)  Rada  zřizuje  jako  své  iniciativní  a  poradní orgány

komise. Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě.

 

     (2) Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů.

 

     (3) Komise je ze své činnosti odpovědna radě.

 

                            HLAVA VI

             DOZOR NAD VÝKONEM SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI

 

                              § 81

 

     (1)  Dozor nad  výkonem samostatné  působnosti krajů vykonává

ministerstvo  ve  spolupráci   s  věcně  příslušnými  ministerstvy

a s ostatními věcně příslušnými ústředními správními úřady.

 

     (2)  Dozor  je  prováděn  následně  a  je zaměřen výhradně na

posuzování  dodržování zákonnosti  a je  prováděn tak,  aby nebyla

omezována  samostatná působnost  kraje, rozhodovací  pravomoc jeho

orgánů  a nedocházelo  k  nezákonnému  zásahu státu.24)  Dozor nad

dodržováním zákonnosti  v samostatné působnosti  se provádí formou

kontroly.  Zjišťuje se  při  ní  soulad obecně  závazných vyhlášek

kraje se  zákony; u ostatních  usnesení a rozhodnutí  orgánů kraje

též jejich soulad i s jinými právními předpisy vydanými na základě

zákona.

 

     (3)  Při výkonu  dozoru jsou  ministerstvo a  věcně příslušné

ústřední správní úřady oprávněny

a) požadovat  od  příslušného  orgánu  kraje  poskytnutí informací

   potřebných pro výkon dozoru ve stanovených lhůtách,

b) požadovat na kraji změnu nebo zrušení nezákonného opatření jeho

   orgánů ve stanovené lhůtě,

c) požadovat  na  kraji  splnění  úkolu  stanoveného  mu  zákonem;

   nesplní-li kraj úkol stanovený mu zákonem a po upozornění věcně

   příslušným  ministerstvem nezjedná  nápravu, zabezpečí náhradní

   výkon   příslušné  ministerstvo   na  náklad   kraje,  jestliže

   nesplněný úkol může provést někdo jiný,

d) není-li náhradní  výkon uvedený v písmenu  c) podle povahy věci

   možný  nebo  účelný,   vymáhá  příslušné  ministerstvo  splnění

   povinnosti  postupným  ukládáním  pokut;  úhrn  uložených pokut

   nesmí  převýšit  předpokládané  náklady  na  zabezpečení  úkolu

   náhradním výkonem,

e) v odůvodněných případech příslušný ústřední správní úřad upustí

   od vymáhání nákladů a povinností kraje podle písmen c) a d).

------------------------------------------------------------------

24) Čl. 87 odst. 1 písm. c) ústavního zákona č. 1/1993 Sb.

 

                              § 82

 

     Odporuje-li  obecně  závazná  vyhláška  kraje  nebo její část

zákonu, pozastaví ministerstvo bez  zbytečného odkladu její výkon.

Současně  vyzve   příslušný  orgán  kraje   ke  zjednání  nápravy.

Pozastavení výkonu obecně závazné  vyhlášky kraje nabývá účinnosti

dnem   doručení   jeho   písemného   vyhotovení  krajskému  úřadu.

Nezjedná-li  zastupitelstvo  do  3  měsíců  od  pozastavení výkonu

obecně závazné  vyhlášky kraje nápravu, podá  ministr vnitra návrh

Ústavnímu soudu na její zrušení nebo zrušení její části.

 

                              § 83

 

     (1)  Zjistí-li  ministerstvo  nesoulad  usnesení  nebo jiných

opatření zastupitelstva nebo orgánů kraje v samostatné působnosti,

která  nemají  povahu  právního  předpisu,  se  zákonem nebo jiným

právním předpisem  vydaným na základě  zákona, požádá ministerstvo

věcně  příslušný ústřední  správní úřad  o odborné  posouzení věci

a stanovisko. Příslušný ústřední správní úřad je povinen do 15 dnů

od doručení žádosti ministerstva zaslat své písemné vyjádření.

 

     (2) Má-li ministerstvo za to,  že usnesení nebo jiná opatření

zastupitelstva  nebo orgánů  kraje v  samostatné působnosti, která

nemají povahu  právního předpisu, jsou  v rozporu se  zákonem nebo

jiným  právním  předpisem  vydaným  na  základě  zákona, pozastaví

ministerstvo  jejich   výkon.  Rozhodnutí  o   pozastavení  výkonu

opatření nabývá účinnosti dnem  doručení jeho písemného vyhotovení

krajskému  úřadu.  Včas  podaný  opravný  prostředek  proti tomuto

rozhodnutí nemá odkladný účinek.

 

     (3) Nezjedná-li  nápravu zastupitelstvo kraje do  3 měsíců od

pozastavení  výkonu  opatření,  podá  ministerstvo žalobu Vrchnímu

soudu  na jeho  zrušení. Vrchní  soud v  řízení o žalobě postupuje

přiměřeně   podle  zvláštního   právního  předpisu.25)   Zjedná-li

příslušný orgán kraje nápravu před rozhodnutím soudu, ministerstvo

své rozhodnutí o pozastavení výkonu  rozhodnutí zruší do 15 dnů od

doručení  usnesení  příslušného  orgánu  kraje  o zjednání nápravy

ministerstvu.

 

     (4)  Zamítne-li  soud  žalobu,  ministerstvo  své  rozhodnutí

o pozastavení  výkonu  opatření  zastupitelstva  nebo orgánů kraje

zruší do 15 dnů od nabytí právní moci rozsudku soudu.

 

     (5)  Uloží-li orgán  kraje povinnosti  fyzickým a  právnickým

osobám  ve  věcech,  které  patří  do  působnosti  jiného  orgánu,

postupuje se podle odstavců 1 a 2.

 

     (6) Rozhodnutí,  kterým soud ruší jiné  opatření orgánů kraje

v samostatné působnosti  podle odstavce 2,  vyvěsí kraj neprodleně

na úřední desce krajského úřadu po dobu 15 dnů.

 

     (7)   Ustanovení   odstavce   2   se   nepoužije   na  vztahy

pracovněprávní.

------------------------------------------------------------------

25) Část pátá  hlava druhá zákona č.  99/1963 Sb., občanský soudní

    řád, ve znění pozdějších předpisů.

 

             Dozor nad výkonem přenesené působnosti

 

                              § 84

 

     (1) Dozor  nad výkonem přenesené  působnosti krajů vykonávají

věcně  příslušná ministerstva  a ostatní  věcně příslušné ústřední

správní  úřady. Nelze-li  věcnou příslušnost  v otázkách přenesené

působnosti určit, je příslušné ministerstvo.

 

     (2)  Dozor  nad  výkonem   přenesené  působnosti  se  provádí

následně a  zjišťuje se při  něm soulad nařízení  kraje se zákony;

u ostatních  opatření orgánů  kraje též  jejich soulad  i s jinými

právními předpisy vydanými na  základě zákona, s usneseními vlády,

směrnicemi   a  instrukcemi   ministerstev  a   jiných  ústředních

správních úřadů.

 

     (3) Při výkonu dozoru jsou ústřední správní úřady oprávněny

a) požadovat  na kraji  poskytnutí informací  potřebných pro výkon

   dozoru ve stanovených lhůtách,

b) požadovat na kraji změnu nebo zrušení nezákonného opatření jeho

   orgánu ve stanovené lhůtě.

 

     (4)  Dozor  se  nevztahuje  na  rozhodnutí  kraje  přijatá ve

správním řízení4)  a na rozhodnutí  vydaná v řízení  o správě daní

a poplatků.26)

------------------------------------------------------------------

 4) Zákon  č. 71/1967  Sb., o  správním řízení  (správní řád),  ve

    znění zákona č. 29/2000 Sb.

26) Zákon  č. 337/1992  Sb., o  správě daní  a poplatků,  ve znění

    pozdějších předpisů.

 

                              § 85

 

     Odporuje-li nařízení kraje nebo  jeho část zákonu nebo jinému

právnímu   předpisu   vydanému   k   provedení  zákona,  pozastaví

ministerstvo  bez zbytečného  odkladu jeho  výkon. Současně  vyzve

příslušný  orgán  kraje  ke  zjednání  nápravy. Pozastavení výkonu

nařízení  kraje  nabývá  účinnosti  dnem  doručení  jeho písemného

vyhotovení  krajskému  úřadu.  Nezjedná-li  rada  do  3  měsíců od

pozastavení  výkonu nařízení  kraje nápravu,  podá ministr  vnitra

návrh Ústavnímu soudu na jeho zrušení nebo zrušení jeho části.

 

                              § 86

 

     (1)  Zjistí-li  ministerstvo  nesoulad  usnesení  nebo jiných

opatření orgánů kraje v  přenesené působnosti, která nemají povahu

právního předpisu, se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným

na  základě  zákona,   usnesením  vlády,  směrnicemi  ministerstev

a jiných  ústředních  správních  úřadů,  požádá ministerstvo věcně

příslušný   ústřední  správní   úřad  o   odborné  posouzení  věci

a stanovisko. Příslušný ústřední správní úřad je povinen do 15 dnů

ode   dne  doručení   žádosti  ministerstva   zaslat  své  písemné

vyjádření.

 

     (2) Jsou-li usnesení nebo  jiná opatření uvedená v odstavci 1

v rozporu  se  zákonem  nebo  jiným  právním  předpisem vydaným na

základě zákona, usnesením vlády,  směrnicemi ministerstev a jiných

ústředních správních  úřadů, pozastaví ministerstvo  jejich výkon.

Současně  vyzve   příslušný  orgán  kraje   ke  zjednání  nápravy.

Pozastavení výkonu usnesení nebo  jiného opatření nabývá účinnosti

dnem   doručení   jeho   písemného   vyhotovení  krajskému  úřadu.

Nezjedná-li  příslušný  orgán  kraje  do  30  dnů  od  pozastavení

nápravu, zruší  je příslušné ministerstvo.  Rozhodnutí příslušného

ministerstva  o  zrušení  usnesení  nebo  jiného  opatření  nabývá

účinnosti  dnem  doručení   jeho  písemného  vyhotovení  krajskému

úřadu.

 

                  Společná ustanovení k dozoru

 

                              § 87

 

     (1) Při  výkonu dozoru je kraj  povinen předložit na vyžádání

dokumenty o  kontrolách všeho druhu,  a to i  těch, které provedly

jiné  kontrolní orgány  a které  mají vztah  k předmětu dozoru. Na

vyžádání  je krajský  úřad  povinen  předat kopie  celých databází

k vyhodnocení   v   nich    obsažených   informací   souvisejících

s předmětem dozoru.

 

     (2)   Po  nabytí   účinnosti  právního   předpisu  kraje  jej

neprodleně zašle krajský úřad ministerstvu.

 

     (3)  Krajský  úřad  zašle  ministerstvu  usnesení  nebo  jiné

opatření orgánů kraje ve stanovené lhůtě, jestliže o to požádá.

 

                              § 88

 

     (1) Zaměstnanec příslušného  ministerstva pověřený provedením

kontroly činnosti krajského úřadu nebo zvláštního orgánu (dále jen

"kontrolující") je povinen se prokázat písemným pověřením.

 

     (2) Kontrolující je při provádění kontroly oprávněn

a) požadovat od  příslušného orgánu kraje, aby  ve stanovené lhůtě

   předložil   podklady   a   poskytl   úplné  informace  nezbytné

   k provedení kontroly,

b) zajistit v  odůvodněných případech předložené  podklady; jejich

   převzetí je povinen písemně potvrdit.

 

     (3) Kontrolující je při provádění kontroly povinen

a) oznámit  řediteli  zahájení  a  ukončení  kontroly  a předložit

   pověření k jejímu provedení,

b) zjistit  skutečný stav  kontrolovaných činností  a porovnat  je

   s příslušnými právními předpisy,

c) zabezpečit  řádnou  ochranu  zajištěných  podkladů  a vrátit je

   neprodleně, pominou-li důvody jejich zajištění,

d) pořídit o výsledcích kontroly protokol.

 

                              § 89

 

     (1) V protokolu o kontrole se uvede zejména

a) označení kontrolního a kontrolovaného orgánu,

b) jména kontrolujících,

c) místo a čas provedení kontroly,

d) předmět kontroly,

e) všechna  kontrolní  zjištění  včetně  nedostatků  a  osob za ně

   zodpovědných,

f) návrh nápravných opatření k odstranění zjištěných nedostatků,

g) označení všech podkladů, o které se kontrolní zjištění opírá.

 

     (2) Protokol o kontrole  podepíší všichni kontrolující, kteří

se kontroly zúčastnili.

 

                              § 90

 

     (1)  Kontrolující  seznámí  s  obsahem  protokolu  o kontrole

ředitele  nebo  jím  pověřeného  zástupce  a  osoby  odpovědné  za

nedostatky.   Řediteli   nebo   jím   pověřenému   zástupci  předá

kontrolující  stejnopis  protokolu  o  kontrole.  Stejnopis  části

záznamu,   ve  kterém   je  vymezena   osobní  odpovědnost,  předá

kontrolující odpovědným osobám a jejich nadřízenému. Pokud ředitel

nebo jím  pověřený zástupce nebo odpovědná  osoba odmítne podepsat

protokol o kontrole, vyznačí to kontrolující v tomto protokolu.

 

     (2) Proti  obsahu kontrolního zjištění  uvedeného v protokolu

o kontrole mohou  ředitel nebo jím  pověřený zástupce a  odpovědné

osoby  podat  písemné  a  zdůvodněné  námitky  do  15  dnů ode dne

převzetí protokolu o kontrole.

 

     (3) O  námitkách rozhodne nadřízený kontrolujícího  do 30 dnů

od jejich doručení příslušnému ministerstvu.

 

     (4)  Při rozhodování  podle odstavce  2 se  nepostupuje podle

správního řádu.4)

------------------------------------------------------------------

4) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění

   zákona č. 29/2000 Sb.

 

                              § 91

 

     (1) Jestliže při kontrole kraj

a) nesplní povinnost  uloženou mu podle  § 87, uloží  mu příslušné

   ministerstvo rozhodnutím vydaným ve správním řízení4) pokutu do

   20 000 Kč,

b) neodstraní  ve  stanovené  a  poté  ani  v nově stanovené lhůtě

   zjištěné   nedostatky,   uloží    mu   příslušné   ministerstvo

   rozhodnutím pokutu do 100 000 Kč.

 

     (2)  Pokuty uložené  podle odstavce  1 jsou  příjmem státního

rozpočtu;  při  jejich  vybírání  a  vymáhání  se  postupuje podle

zvláštního zákona.26)

------------------------------------------------------------------

 4) Zákon  č. 71/1967  Sb., o  správním řízení  (správní řád),  ve

    znění zákona č. 29/2000 Sb.

26) Zákon  č. 337/1992  Sb., o  správě daní  a poplatků,  ve znění

    pozdějších předpisů.

 

                            HLAVA VII

                  VZTAH MINISTERSTEV KE KRAJŮM

 

                              § 92

 

     (1)  Při  výkonu  přenesené   působnosti  jsou  orgány  kraje

podřízeny příslušnému ministerstvu.

 

     (2)  Příslušná  ministerstva,  do  jejichž  působnosti náleží

úseky státní správy vykonávané orgány kraje

a) řídí  v rámci  zákonů  výkon  státní správy  vydáváním právních

   předpisů  a  v  jejich   mezích  vydáváním  směrnic;  podmínkou

   platnosti  směrnice je  její publikace,  ve výjimečném  případě

   oznámení o  vydání ve Věstníku vlády  pro orgány krajů, okresní

   úřady a orgány obcí,

b) přezkoumávají rozhodnutí orgánů kraje vydaná na úseku přenesené

   působnosti  ve správním  řízení;4) na  přezkoumávání rozhodnutí

   orgánů kraje vydaných ve správním řízení se vztahují ustanovení

   správního řádu,

c) kontrolují výkon přenesené působnosti  orgány kraje na svěřeném

   úseku.

------------------------------------------------------------------

4) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění

   zákona č. 29/2000 Sb.

 

                              § 93

 

     Ministerstvo   ve  vztahu   ke  krajům   na  úseku  přenesené

působnosti

a) koordinuje vydávání  směrnic a instrukcí  ministerstev a jiných

   ústředních   správních   úřadů,   jež   se  dotýkají  přenesené

   působnosti kraje; k tomu vydává Věstník vlády pro orgány krajů,

   okresní úřady a orgány obcí,

b) kontroluje  dodržování  usnesení  a  opatření  vlády v činnosti

   příslušných orgánů kraje a  poskytování odborné pomoci krajským

   úřadem okresním úřadům,

c) organizuje porady ředitelů,

d) ve   spolupráci  s   příslušnými  ústředními   správními  úřady

   organizuje  provádění  kontrol  na  vybraných  úsecích činnosti

   orgánů  kraje, vyhodnocuje  jejich výsledky  a předkládá  vládě

   návrhy na potřebná opatření,

e) řídí  a  ve  spolupráci  s  příslušnými ministerstvy koordinuje

   výstavbu a  realizaci informačních systémů  krajů a zabezpečuje

   řešení a realizaci projektů.

 

                           HLAVA VIII

           USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

 

                              § 94

 

     (1)  Je-li  orgánům  kraje   svěřeno  rozhodování  o  právech

a povinnostech fyzických a právnických osob ve věcech patřících do

samostatné působnosti  kraje, k řízení je  příslušný krajský úřad;

na jeho  rozhodování se vztahuje  správní řád,4) pokud  tento nebo

zvláštní zákon nestanoví jinak.  K přezkoumávání těchto rozhodnutí

je  příslušné  ministerstvo;   odvolací  orgán  nemůže  rozhodnutí

změnit.

 

     (2) Skutečnosti nasvědčující vyloučení zaměstnance zařazeného

do  krajského  úřadu27)  z  projednávání  a  rozhodování  věci  ve

správním řízení se oznamují příslušnému vedoucímu odboru krajského

úřadu;   skutečnosti  nasvědčující   vyloučení  vedoucího   odboru

krajského  úřadu nebo  vedoucího nebo  člena zvláštního  orgánu se

oznamují   řediteli  krajského   úřadu.  O   podjatosti  rozhoduje

zaměstnanec, jemuž se skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují;

ten  také v  případě rozhodnutí  o vyloučení  pro podjatost  učiní

potřebná opatření k zajištění dalšího řízení.

 

     (3)  Orgány  kraje  samy  vykonávají  správní rozhodnutí jimi

vydaná, pokud není podán návrh  na soudní výkon rozhodnutí. Pokuty

uložené  krajem vybírá  a vymáhá  kraj;26) výnos  pokut je příjmem

kraje, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

 

     (4)  Správní   řízení  pravomocně  neskončená   před  nabytím

účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.

------------------------------------------------------------------

 4) Zákon  č. 71/1967  Sb., o  správním řízení  (správní řád),  ve

    znění zákona č. 29/2000 Sb.

26) Zákon  č. 337/1992  Sb., o  správě daní  a poplatků,  ve znění

    pozdějších předpisů.

27) § 9 zákona č. 71/1967 Sb.

 

                              § 95

 

     Tento zákon se nevztahuje na hlavní město Prahu.

 

                              § 96

 

     (1)  Přednosta  okresního  úřadu  v  sídle  kraje  přijme  do

pracovního  poměru  k  okresnímu  úřadu  zaměstnance,  kteří budou

určeni  ministerstvem   na  základě  výsledků   výběrového  řízení

organizovaného ministerstvem. Tito  zaměstnanci zabezpečí přípravu

zahájení činnosti  nově zvolených orgánů kraje  a výkon působnosti

krajského úřadu.

 

     (2)  Pro  Brněnský  kraj  zabezpečí  úkoly  podle  odstavce 1

Okresní úřad Brno-venkov, pro  Ostravský kraj Okresní úřad Karviná

a pro Plzeňský kraj Okresní úřad Plzeň-sever.

 

     (3) Práva a povinnosti  z pracovněprávních vztahů zaměstnanců

přijatých podle odstavců 1 a  2 přecházejí ke dni nabytí účinnosti

tohoto zákona z okresních úřadů na příslušné kraje.

 

                              § 97

 

     Ustavující  zasedání  zastupitelstev   zvolených  ve  volbách

v roce 2000 svolá ministr vnitra.  Termín jeho konání stanoví tak,

aby se uskutečnila do 40 dnů od vyhlášení výsledků voleb.

 

                              § 98

 

     (1) Vláda vydá nařízení k provedení § 47, 48 a 49.

 

     (2) Ministerstvo vnitra vydá vyhlášku k provedení § 75.

 

                              § 99

 

                            Účinnost

 

     (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem voleb do zastupitelstev

v krajích, s výjimkou ustanovení § 7,  29, 30 a 67, která nabývají

účinnosti dnem 1. ledna 2001.

 

     (2) Ustanovení  § 96 nabývá  účinnosti dnem vyhlášení  tohoto

zákona ve Sbírce zákonů.

 

                           Klaus v. r.

                           Havel v. r.

                      v z. Rychetský v. r.