312/2002 Sb.

                              ZÁKON

                     ze dne 13. června 2002

            o úřednících územních samosprávných celků

                   a o změně některých zákonů

Změna: 46/2004 Sb.

 

     Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

 

                           ČÁST PRVNÍ

              ÚŘEDNÍCI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ

 

                             HLAVA I

                        ÚVODNÍ USTANOVENÍ

 

                               § 1

 

                         Předmět úpravy

 

     (1)  Tento zákon  upravuje pracovní  poměr úředníků  územních

samosprávných celků a jejich vzdělávání.

 

     (2) Na pracovněprávní  vztahy úředníků územních samosprávných

celků se vztahuje zákoník práce, nestanoví-li tento zákon jinak.

 

     (3)  Tento  zákon  se   nevztahuje  na  zaměstnance  územního

samosprávného celku

a) zařazené v jeho organizačních složkách,1)

b) zařazené jen v jeho zvláštních orgánech,2)

c) kteří vykonávají výhradně pomocné, servisní nebo manuální práce

   nebo kteří výkon takových prací řídí.

------------------------------------------------------------------

1) § 23 a násl. zákona č.  250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech

   územních samosprávných celků.

2) Například zákon č.  254/2001 Sb., o vodách a  o změně některých

   zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb. 

 

                               § 2

 

                    Vymezení základních pojmů

 

     (1) Územním  samosprávným celkem je  obec a kraj  a pro účely

tohoto  zákona též  hlavní  město  Praha, město,  statutární město

a městská část hlavního města Prahy.

 

     (2)  Úřadem se  pro účely  tohoto zákona  rozumí obecní úřad,

městský  úřad,  magistrát  statutárního  města,  magistrát  územně

členěného  statutárního  města,  úřad  městského  obvodu nebo úřad

městské části  územně členěného statutárního  města, krajský úřad,

Magistrát hlavního města Prahy a úřad městské části hlavního města

Prahy.

 

     (3)  Správními činnostmi  se pro  účely tohoto  zákona rozumí

plnění  úkolů  v  samostatné  nebo  přenesené  působnosti územního

samosprávného celku podle zvláštních právních předpisů.

 

     (4) Úředníkem  se pro účely tohoto  zákona rozumí zaměstnanec

územního  samosprávného celku  podílející se  na výkonu  správních

činností  zařazený  do  obecního  úřadu,  do  městského  úřadu, do

magistrátu statutárního města nebo  do magistrátu územně členěného

statutárního města,  do úřadu městského obvodu  nebo úřadu městské

části územně členěného statutárního  města, do krajského úřadu, do

Magistrátu  hlavního  města  Prahy  nebo  do  úřadu  městské části

hlavního města Prahy.

 

     (5)  Vedoucím úředníkem  se  pro  účely tohoto  zákona rozumí

úředník, který je vedoucím zaměstnancem.3)

 

     (6) Vedoucím úřadu se pro  účely tohoto zákona rozumí vedoucí

úředník, který vykonává funkci tajemníka obecního úřadu, tajemníka

magistrátu  statutárního města,  tajemníka úřadu  městského obvodu

nebo městské  části územně členěného  statutárního města, ředitele

krajského  úřadu, ředitele  Magistrátu hlavního  města Prahy  nebo

tajemníka úřadu městské části hlavního města Prahy.

 

     (7)  V obcích,  městských obvodech  a městských  částech, kde

není funkce  tajemníka zřízena nebo  kde není tajemník  ustanoven,

plní úkoly vedoucího úřadu podle tohoto zákona starosta.

------------------------------------------------------------------

3) § 9 odst. 3 zákoníku práce. 

 

                               § 3

 

               Zařazení k výkonu správní činnosti

 

     Fyzickou osobu  k výkonu správní činnosti  zařazuje v souladu

s druhem práce uvedeným v pracovní smlouvě vedoucí úřadu. 

 

                            HLAVA II

                     PRACOVNÍ POMĚR ÚŘEDNÍKA

 

                              Díl 1

        Předpoklady pro vznik pracovního poměru úředníka

           a předpoklady pro jmenování vedoucího úřadu

 

                               § 4

 

        Předpoklady pro vznik pracovního poměru úředníka

 

     (1) Úředníkem  se může stát  fyzická osoba, která  je státním

občanem České  republiky, popřípadě fyzická osoba,  která je cizím

státním  občanem a  má v  České republice  trvalý pobyt,4) dosáhla

věku 18 let,  je způsobilá k právním úkonům,  je bezúhonná, ovládá

jednací jazyk5)  a splňuje další  předpoklady pro výkon  správních

činností stanovené zvláštním právním předpisem.

 

     (2)  Za  bezúhonnou  se  pro  účely  tohoto zákona nepovažuje

fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena

a) pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo

b) pro trestný  čin spáchaný z  nedbalosti za jednání  související

   s výkonem veřejné  správy, pokud se podle  zákona na tuto osobu

   nehledí, jakoby nebyla odsouzena.

 

     (3) Pracovní  smlouvu k výkonu činnosti  úředníka lze uzavřít

jen s  fyzickou osobou, která  splňuje předpoklady podle  odstavce

1; pro jmenování vedoucího úřadu a jmenování vedoucího úředníka se

vyžaduje  též  splnění  dalších  předpokladů stanovených zvláštním

zákonem.6)

------------------------------------------------------------------

4) § 65 a násl. zákona č. 326/1999  Sb., o pobytu cizinců na území

   České republiky a o změně  některých zákonů, ve znění zákona č.

   140/2001 Sb.

5) Například §  3 odst. 1  zákona č. 337/1992  Sb., o správě  daní

   a poplatků, ve znění zákona č. 255/1994 Sb.

6) Zákon  č.  451/1991  Sb.,   kterým  se  stanoví  některé  další

   předpoklady  pro výkon  některých funkcí  ve státních  orgánech

   a organizacích České  a Slovenské Federativní  Republiky, České

   republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů. 

 

                               § 5

 

            Předpoklady pro jmenování vedoucího úřadu

 

     (1) Vedoucím úřadu se může  stát fyzická osoba, která splňuje

předpoklady podle § 4 a má nejméně tříletou praxi

a) jako vedoucí zaměstnanec, nebo

b) při  výkonu správních  činností v  pracovním poměru  k územnímu

   samosprávnému celku  nebo při výkonu státní  správy v pracovním

   nebo služebním poměru ke státu,

c) ve  funkci  člena  zastupitelstva  územního samosprávného celku

   dlouhodobě uvolněného pro výkon této funkce.

 

     (2) Délka praxe  podle odstavce 1 musí být  splněna v průběhu

8 let bezprostředně předcházejících jmenování do funkce. 

 

                              Díl 2

                 Veřejná výzva a výběrové řízení

 

                               § 6

 

                          Veřejná výzva

 

     (1) Uzavření pracovní smlouvy se zájemcem o uzavření pracovní

smlouvy  (dále  jen  "zájemce")   musí  předcházet  veřejná  výzva

k přihlášení  zájemců  (dále  jen  "veřejná  výzva"), nestanoví-li

tento zákon jinak  [§ 7 odst. 1 písm. b)].  Věta první neplatí pro

pracovní poměr na dobu určitou.

 

     (2) Veřejná výzva obsahuje

a) název územního samosprávného celku,

b) druh práce a místo výkonu práce,

c) předpoklady podle § 4,

d) jiné   požadavky   územního   samosprávného   celku  pro  vznik

   pracovního poměru odpovídající  povaze správní činnosti, kterou

   má zájemce vykonávat,

e) výčet dokladů, které zájemce připojí k přihlášce (odstavec 4),

f) platovou třídu odpovídající druhu práce,

g) lhůtu pro podání přihlášky,

h) místo a způsob podání přihlášky, a

i) adresu, na kterou se přihláška odesílá.

 

     (3)  Zájemce  podá  k  územnímu  samosprávnému celku písemnou

přihlášku. Přihláška zájemce musí obsahovat tyto náležitosti:

a) jméno, příjmení a titul zájemce,

b) datum a místo narození zájemce,

c) státní příslušnost zájemce,

d) místo trvalého pobytu zájemce,

e) číslo  občanského   průkazu  nebo  číslo   dokladu  o  povolení

   k pobytu, jde-li o cizího státního občana,4)

f) datum a podpis zájemce.

 

     (4) K přihlášce se připojí tyto doklady:

a) životopis, ve kterém se uvedou údaje o dosavadních zaměstnáních

   a o odborných znalostech a dovednostech týkajících se správních

   činností,

b) výpis  z  evidence  Rejstříku  trestů  ne  starší než 3 měsíce;

   u cizích  státních příslušníků  též obdobný  doklad osvědčující

   bezúhonnost  vydaný  domovským   státem;  pokud  takový  doklad

   domovský   stát   nevydává,   doloží   se  bezúhonnost  čestným

   prohlášením,

c) ověřená kopie dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání.

 

     (5) Veřejná výzva se vyvěsí  na úřední desce úřadu nejméně 15

dnů přede dnem určeným pro  podání přihlášek zájemců a současně se

zveřejní i způsobem umožňujícím dálkový přístup;7) za splnění této

povinnosti odpovídá vedoucí úřadu.

 

     (6) Nemá-li přihláška náležitosti stanovené v odstavci 3 nebo

nejsou-li k  ní připojeny doklady podle  odstavce 4, vedoucí úřadu

vyzve  zájemce, aby  náležitosti  nebo  doklady v  přiměřené lhůtě

doplnil.

 

     (7)  Do 15  dnů od  uzavření pracovní  smlouvy se zájemcem na

základě veřejné výzvy  nebo od rozhodnutí, že s  žádným ze zájemců

nebude uzavřena pracovní smlouva, vedoucí úřadu pořídí o posouzení

a hodnocení zájemců zprávu, která obsahuje

a) přehled zájemců,

b) seznam  zájemců  vyřazených,  protože  nesplňovali  předpoklady

   a podmínky   stanovené   ve   veřejné   výzvě  nebo  nedoplnili

   náležitosti  přihlášky  nebo  požadované  doklady  v  dodatečné

   lhůtě,

c) stručný popis způsobu hodnocení zájemců, a

d) označení  zájemce, se  kterým byla  uzavřena pracovní  smlouva,

   nebo sdělení,  že s žádným ze  zájemců nebyla uzavřena pracovní

   smlouva.

Vedoucí  úřadu  je  povinen  umožnit  nahlédnout  do  zprávy  všem

zájemcům.

 

     (8)  Pracovní smlouvu  lze uzavřít  pouze se  zájemcem, který

splňuje předpoklady a podmínky stanovené  ve veřejné výzvě a podal

úplnou přihlášku, předložil občanský průkaz nebo doklad o povolení

k pobytu,  jde-li  o  cizího  státního  občana,4)  a doklady podle

odstavce 4.

------------------------------------------------------------------

4) § 65 a násl. zákona č. 326/1999  Sb., o pobytu cizinců na území

   České republiky a o změně  některých zákonů, ve znění zákona č.

   140/2001 Sb.

7) § 3  odst.  2  zákona  č.  106/1999  Sb.,  o svobodném přístupu

   k informacím. 

 

                         Výběrové řízení

 

                               § 7

 

     (1) Výběrové řízení je podmínkou pro

a) jmenování do funkce vedoucího úřadu a vedoucího úředníka,

b) vznik pracovního poměru na dobu neurčitou úředníka zařazeného

   1. v krajském úřadě,

   2. v Magistrátu hlavního města Prahy,

   3. v obecním úřadě obce s rozšířenou působností,

   4. v pověřeném obecním úřadě,

   5. v úřadu městského obvodu nebo městské části územně členěného

      statutárního města nebo městské  části hlavního města Prahy,

      kterému  je  svěřen  výkon  přenesené  působnosti  v rozsahu

      pověřeného obecního úřadu.

 

     (2)  Oznámení   o  vyhlášení  výběrového   řízení  (dále  jen

"oznámení") obsahuje údaje uvedené v  § 6 odst. 2. Vyhlašuje-li se

výběrové  řízení na  funkci, do  níž lze  jmenovat pouze  fyzickou

osobu, která  splňuje předpoklad podle  § 5, uvedou  se v oznámení

i tyto  předpoklady.  Splnění  předpokladů  podle  §  5  prokazuje

zájemce čestným prohlášením.

 

     (3)  Výběrové  řízení  vyhlašuje  vedoucí  úřadu oznámením na

úřední  desce úřadu  územního samosprávného  celku nejméně  15 dnů

přede dnem  určeným pro přihlášení uchazečů  o jmenování do funkce

vedoucího úředníka  nebo uchazečů o  přijetí do pracovního  poměru

úředníka podle odstavce 1 písm. b) (dále jen "uchazeč") a současně

i způsobem umožňujícím dálkový přístup.7) Jde-li o výběrové řízení

na  funkci vedoucího  úřadu, vyhlašuje  oznámení hejtman, primátor

nebo starosta.

 

     (4)  Uchazeč  podá  k  územnímu  samosprávnému celku písemnou

přihlášku. Přihláška uchazeče musí obsahovat tyto náležitosti:

a) jméno, příjmení a titul uchazeče,

b) datum a místo narození uchazeče,

c) státní příslušnost uchazeče,

d) místo trvalého pobytu uchazeče,

e) číslo  občanského   průkazu  nebo  číslo   dokladu  o  povolení

   k pobytu, jde-li o cizího státního občana,4)

f) datum a podpis uchazeče.

 

     (5) K přihlášce se připojí doklady podle § 6 odst. 4.

 

     (6) Nemá-li přihláška náležitosti stanovené v odstavci 4 nebo

nejsou-li k ní připojeny doklady podle  § 6 odst. 4, vedoucí úřadu

vyzve  uchazeče, aby  náležitosti nebo  doklady v  přiměřené lhůtě

doplnil.

 

     (7)  Po  uplynutí  lhůty  podle  odstavce  3,  případně podle

odstavce  6 předá  osoba uvedená  v odstavci  3 přihlášky výběrové

komisi.

------------------------------------------------------------------

4) § 65 a násl. zákona č. 326/1999  Sb., o pobytu cizinců na území

   České republiky a o změně  některých zákonů, ve znění zákona č.

   140/2001 Sb.

7) § 3  odst.  2  zákona  č.  106/1999  Sb.,  o svobodném přístupu

   k informacím. 

 

                               § 8

 

     (1)  Uchazeče posuzuje  výběrová komise.  Výběrová komise 

nejméně 3 členy.

 

     (2)  Předsedu   a  ostatní  členy   výběrové  komise  jmenuje

a odvolává  osoba uvedená  v §  7 odst.  3. Alespoň  jedna třetina

členů  komise jsou  úředníci územního  samosprávného celku,  který

výběrové řízení vyhlásil.

 

     (3)  Jednání výběrové  komise je  neveřejné. Výběrová  komise

jedná,  je-li přítomna  nadpoloviční většina  všech jejích  členů,

a rozhodnutí přijímá nadpoloviční  většinou hlasů přítomných členů

výběrové komise. 

 

                               § 9

 

     (1)  Výběrová komise  posoudí, zda  uchazeč předložil  úplnou

přihlášku a doklady podle § 6  odst. 4 a splňuje předpoklady podle

§ 4,  popřípadě  §  5,  jde-li  o  uchazeče  o jmenování vedoucího

úředníka.  Je-li  to  nutné  k  posouzení,  zda  uchazeči  splňují

požadavky stanovené  v oznámení, výběrová  komise pozve k  jednání

uchazeče, kteří  předložili úplné přihlášky,  včetně dokladů podle

§ 6  odst. 4  a splňují  předpoklady  podle  § 4,  popřípadě §  5,

jde-li o uchazeče o jmenování vedoucího úředníka.

 

     (2)  Výběrová  komise  pořídí  o  posouzení uchazečů písemnou

zprávu, která obsahuje

a) údaje o složení výběrové komise,

b) seznam uchazečů,

c) seznam  a pořadí  uchazečů, kteří  předložili úplné  přihlášky,

   včetně  dokladů podle  § 6  odst. 4,  splňují předpoklady podle

   § 4 nebo podle § 5 a splňují požadavky stanovené v oznámení.

 

     (3)  Zprávu  podle  odstavce  2  podepisují  všichni přítomní

členové  výběrové  komise  a  její  předseda  tuto zprávu předá se

spisovým  materiálem  vztahujícím  se  k  výběrovému  řízení osobě

uvedené v § 7 odst. 3.

 

     (4) Do  funkce vedoucího úřadu  nebo vedoucího úředníka  může

být jmenován jen uchazeč uvedený  v seznamu podle odstavce 2 písm.

c). Pracovní  smlouva může být  uzavřena jen s  uchazečem uvedeným

v seznamu podle odstavce 2 písm. c).

 

     (5) Ke  zprávě podle odstavce 2  připojí vedoucí úřadu záznam

o uzavření  pracovní smlouvy  nebo o  jmenování podle  odstavce 4.

Osoba uvedená v  § 7 odst. 3 musí na  požádání umožnit uchazeči do

zprávy nahlédnout.

 

     (6) Uchazeč nese náklady, které mu účastí ve výběrovém řízení

vznikly. 

 

                              Díl 3

                    Úprava pracovního poměru

 

                              § 10

 

                  Doba trvání pracovního poměru

 

     (1) Pracovní poměr s úředníkem  se uzavírá na dobu neurčitou.

Je-li  však pro  to důvod  spočívající v  potřebě zajistit  časově

omezenou  správní  činnost   nebo  nahradit  dočasně  nepřítomného

úředníka,  zejména   v  případě  jeho   mateřské  nebo  rodičovské

dovolené, pracovní  neschopnosti, u níž lze  na základě lékařského

posudku předpokládat,  že bude delší než  3 měsíce, výkonu civilní

nebo  vojenské  služby  nebo  výkonu  veřejné  funkce, lze uzavřít

pracovní poměr na dobu určitou.

 

     (2)  V   pracovní  smlouvě  na  dobu   určitou  uvede  územní

samosprávný celek důvod, pro který nebyl sjednán pracovní poměr na

dobu neurčitou.  Není-li v pracovní  smlouvě nebo ve  jmenování do

funkce  uveden důvod  podle věty  první nebo  není-li tento  důvod

v souladu s odstavcem 1, jde o pracovní poměr na dobu neurčitou. 

 

                              § 11

 

                    Převedení na jinou práci

 

     (1)  Je-li  proti  úředníkovi   vedeno  trestní  stíhání  pro

podezření  z  trestného  činu,  který,  byl-li  by pro něj úředník

pravomocně odsouzen, by byl  v rozporu s předpokladem bezúhonnosti

stanoveným tímto  zákonem (§ 4 odst.  3), územní samosprávný celek

takového  úředníka  převede  na  jinou  práci,  která není správní

činností, a to na dobu  do pravomocného skončení trestního řízení.

Nemůže-li  úředník,  který  je  převeden  podle  věty první, konat

práci,  protože  mu  ji   územní  samosprávný  celek  nepřiděluje,

přísluší mu náhrada platu ve výši 60 % průměrného výdělku po dobu,

po kterou  mu územní samosprávný celek  nepřiděluje práci, nejvýše

však po dobu 12 měsíců.

 

     (2)  Neprokázal-li úředník  zvláštní odbornou  způsobilost ve

lhůtě podle § 21 odst. 2,  převede jej územní samosprávný celek na

jinou činnost, pro kterou úředník předpoklady splňuje. 

 

                              § 12

 

                        Odvolání z funkce

 

     (1)  Vedoucího úředníka  nebo  vedoucího  úřadu lze  z funkce

odvolat, jen

a) pozbyl-li některý z předpokladů podle § 4,

b) porušil-li   závažným  způsobem   některou  ze   svých  zákonem

   stanovených  povinností nebo  dopustil-li se  nejméně dvou méně

   závažných  porušení  zákonem   stanovených  povinností  v  době

   posledních 6 měsíců, nebo

c) neukončil-li vzdělávání vedoucích úředníků  ve lhůtě podle § 27

   odst. 1.

 

     (2)  Odvolání  z  funkce  je  písemné,  doručuje se vedoucímu

úředníkovi  nebo vedoucímu  úřadu  a  musí obsahovat  důvody podle

odstavce 1, jinak je neplatné. 

 

                              § 13

 

                         Další odstupné

 

     (1)  Úředníkovi,  s  nímž  územní  samosprávný  celek rozváže

pracovní poměr výpovědí z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a)

až c) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů, vedle odstupného

podle §  60a až 60c zákoníku  práce náleží další odstupné  ve výši

a za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 4.

 

     (2) Další odstupné náleží  úředníkovi, který ke dni rozvázání

pracovního  poměru dovršil  stanovený počet  let trvání pracovního

poměru. Výše dalšího odstupného činí

a) dvojnásobek průměrného  měsíčního výdělku u  úředníka, který ke

   dni  rozvázání   pracovního  poměru  dovršil   nejméně  10  let

   pracovního poměru podle odstavce 3,

b) trojnásobek průměrného  měsíčního výdělku u  úředníka, který ke

   dni  rozvázání   pracovního  poměru  dovršil   nejméně  15  let

   pracovního poměru podle odstavce 3,

c) čtyřnásobek průměrného  měsíčního výdělku u  úředníka, který ke

   dni  rozvázání   pracovního  poměru  dovršil   nejméně  20  let

   pracovního poměru podle odstavce 3.

 

     (3) Pro účely uvedené v odstavci 2 se

a) započítává pouze doba trvání  pracovního poměru úředníka po 24.

   listopadu  1990 u  územního samosprávného  celku, který rozváže

   s úředníkem  pracovní poměr  způsobem stanoveným  v odstavci 1,

   u jiného územního  samosprávného celku nebo  u správního úřadu,

   a to za podmínky, že v  tomto pracovním poměru byly v převážném

   rozsahu vykonávány správní činnosti (§ 2 odst. 3),

b) nezapočítává  doba   pracovního  poměru,  který   je  vedlejším

   pracovním poměrem (§ 70 zákoníku práce).

 

     (4) Pro  poskytování dalšího odstupného  platí obdobně §  60a

odst. 2 a 3, § 60b a 60c zákoníku práce. 

 

                              § 14

 

                       Pracovní pohotovost

 

     Je-li  vyhlášen stav  nebezpečí nebo  nouzový stav  nebo stav

ohrožení  státu  podle   zvláštního  právního  předpisu,8)  územní

samosprávný celek  může úředníkovi nařídit  pracovní pohotovost na

pracovišti  nebo na  jiném  místě.  Pracovní pohotovost  v takovém

případě  lze  nařídit,  jestliže  je  dán  předpoklad výkonu práce

přesčas,  a jen  na dobu  nezbytně nutnou  nepřesahující 400 hodin

v kalendářním roce.

------------------------------------------------------------------

8) § 2  písm.  c)  zákona  č.  240/2000  Sb.,  o  krizovém  řízení

   a o změně některých zákonů (krizový zákon). 

 

                              § 15

 

               Odpovědnost územního samosprávného

                    celku za škodu na majetku

 

     Územní  samosprávný  celek  odpovídá   za  škodu  na  majetku

způsobenou úředníkovi  též, bylo-li prokázáno, že  tato škoda byla

způsobena úředníkovi  na jeho majetku  pro plnění jeho  pracovních

úkolů. 

 

                            HLAVA III

                  ZÁKLADNÍ POVINNOSTI ÚŘEDNÍKA

 

                              § 16

 

     (1) Úředník je povinen

a) dodržovat ústavní pořádek České republiky,9)

b) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jím vykonávané;

   dodržovat   ostatní  předpisy   vztahující  se   k  práci   jím

   vykonávané, pokud s nimi byl řádně seznámen,

c) hájit při výkonu správních činností veřejný zájem,

d) plnit pokyny vedoucích úředníků, nejsou-li v rozporu s právními

   předpisy;  má-li úředník  za to,  že vydaný  pokyn je v rozporu

   s právními předpisy,  je povinen to  bezodkladně oznámit osobě,

   která mu  pokyn vydala, a to  písemně, nebo, hrozí-li nebezpečí

   z prodlení, ústně;  poté je úředník  povinen splnit daný  pokyn

   pouze tehdy,  dostane-li od vedoucího úřadu  písemný příkaz tak

   učinit; úředník nesmí vykonat pokyn ani příkaz, pokud by se tím

   dopustil trestného činu,  přestupku, popřípadě jiného správního

   deliktu, a  tuto skutečnost je povinen  bez zbytečného prodlení

   písemně oznámit vedoucímu úřadu,

e) prohlubovat si kvalifikaci v rozsahu stanoveném tímto zákonem,

f) jednat  a rozhodovat  nestranně bez  ohledu na  své přesvědčení

   a zdržet se při výkonu práce  všeho, co by mohlo ohrozit důvěru

   v nestrannost rozhodování,

g) zdržet   se  jednání,   jež  by   závažným  způsobem   narušilo

   důvěryhodnost územního samosprávného celku,

h) zdržet  se jednání,  které by  mohlo vést  ke střetu  veřejného

   zájmu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých

   v souvislosti  s výkonem  zaměstnání ve  prospěch vlastní  nebo

   někoho jiného,

i) v souvislosti  s výkonem  zaměstnání nepřijímat  dary nebo jiné

   výhody,  s  výjimkou  darů  nebo  výhod  poskytovaných  územním

   samosprávným  celkem, u  něhož  je  zaměstnán, nebo  na základě

   právních předpisů a kolektivních smluv,

j) v rozsahu  stanoveném zvláštními  právními předpisy  zachovávat

   mlčenlivost  o  skutečnostech,  které  se  dozvěděl  při výkonu

   zaměstnání  a  v  souvislosti  s  ním;  to  neplatí,  pokud byl

   povinnosti   mlčenlivosti   zproštěn;   povinnosti   zachovávat

   mlčenlivost může úředníka zprostit  vedoucí úřadu, jím pověřený

   vedoucí  úředník nebo  příslušný správní  úřad podle zvláštních

   právních   předpisů,  nestanoví-li   zvláštní  právní   předpis

   jinak,10)

k) poskytovat  informace o  činnosti územního  samosprávného celku

   podle  zvláštních právních  předpisů11) v  rozsahu, v  jakém to

   vyplývá z jeho pracovního zařazení,

l) při ústním  nebo písemném jednání s  fyzickými nebo právnickými

   osobami sdělit své jméno, příjmení,  úřad, ve kterém je zařazen

   k výkonu  práce, zařazení  v útvaru  úřadu; územní  samosprávný

   celek  v  organizačním  řádu  může  stanovit,  pro které funkce

   a činnosti lze nahradit  toto označení uvedením identifikačního

   čísla úředníka,

m) oznámit územnímu  samosprávnému celku, že  nastaly skutečnosti,

   které odůvodňují převedení na jinou  práci (§ 11) nebo odvolání

   z funkce (§ 12).

 

     (2) Úředník je dále povinen

a) pracovat   svědomitě  a   řádně  podle   svých  sil,   znalostí

   a schopností,

b) plně   využívat   pracovní   doby   a   pracovních   prostředků

   k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně, hospodárně a včas

   pracovní úkoly,

c) řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu územním samosprávným

   celkem  a střežit  a ochraňovat  jeho majetek  před poškozením,

   ztrátou,   zničením   a   zneužitím   a   nejednat   v  rozporu

   s oprávněnými zájmy územního samosprávného celku,

d) zachovávat  pravidla  slušnosti  při  úředním  jednání  a  vůči

   ostatním zaměstnancům působícím ve veřejné správě.

 

     (3)  Úředník  nesmí  být   členem  řídícího,  dozorčího  nebo

kontrolního orgánu  právnické osoby, jejímž  předmětem činnosti je

podnikání. To neplatí, pokud do takového orgánu byl vyslán územním

samosprávným celkem, jehož je  zaměstnancem. Úředníkovi, který byl

do  takového  orgánu  vyslán  tímto  územně  samosprávným  celkem,

nenáleží  odměna za  výkon funkce  podle věty  první. Tato  odměna

nesmí být poskytnuta ani po skončení pracovního poměru.

 

     (4)  Úředník  může  vykonávat  jinou  výdělečnou  činnost jen

s předchozím  písemným  souhlasem  územního  samosprávného  celku,

u něhož je zaměstnán.

 

     (5) Omezení stanovené v  předchozím odstavci se nevztahuje na

činnost  vědeckou,  pedagogickou,  publicistickou,  literární nebo

uměleckou,  na činnost  znalce nebo  tlumočníka vykonávanou  podle

zvláštního  právního předpisu12)  pro soud  nebo správní  úřad, na

činnost v poradních orgánech vlády a na správu vlastního majetku.

 

     (6) Ustanovení § 73 zákoníku práce se nepoužije.

------------------------------------------------------------------

 9) Čl. 112 odst.  1 ústavního zákona č. 1/1993  Sb., Ústava České

    republiky.

10) Například §  46 zákona č. 148/1998  Sb., o ochraně utajovaných

    skutečností  a o  změně některých  zákonů, ve  znění zákona č.

    363/2000 Sb.

11) Například zákon č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

12) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. 

 

                            HLAVA IV

                       VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ

 

                              § 17

 

     (1)  Prohlubování   kvalifikace  podle  tohoto   zákona  může

poskytovat jen

a) právnická nebo  fyzická osoba oprávněná  ke vzdělávací činnosti

   podle  zvláštního předpisu,  jíž byla  udělena akreditace podle

   § 30,

b) příspěvková organizace  zřízená Ministerstvem vnitra  (dále jen

   "ministerstvo"),

c) územní samosprávný  celek, jemuž byla  udělena akreditace podle

   § 30,

(dále jen "vzdělávací instituce").

 

     (2)  Vzdělávací instituce  poskytuje vzdělávání  v souladu se

vzdělávacím programem akreditovaným podle  § 31 pro příslušný druh

prohlubování kvalifikace (§ 18 odst. 1 a 2).

 

     (3)   Územní   samosprávný   celek   zajišťuje   prohlubování

kvalifikace   úředníka   prostřednictvím   vzdělávacích  institucí

akreditovaných pro příslušný vzdělávací program.

 

     (4) Územní  samosprávný celek je  povinen úředníkovi zajistit

prohlubování  kvalifikace podle  tohoto zákona;  postupuje při tom

podle plánu vzdělávání podle odstavce 5.

 

     (5)  Plán  vzdělávání  obsahuje  časový  rozvrh  prohlubování

kvalifikace úředníka  v rozsahu nejméně 18  pracovních dnů po dobu

následujících   3  let.   Územní  samosprávný   celek  je  povinen

vypracovat plán  vzdělávání do 1 roku  od vzniku pracovního poměru

úředníka, nejméně jedenkrát za 3 roky plnění tohoto plánu hodnotit

a podle výsledků hodnocení provést jeho aktualizaci. 

 

                              § 18

 

     (1) Úředník je povinen prohlubovat si kvalifikaci účastí na

a) vstupním vzdělávání,

b) průběžném vzdělávání, a

c) přípravě a ověření zvláštní odborné způsobilosti,

nestanoví-li tento zákon jinak.

 

     (2) Vedoucí úředník a  vedoucí úřadu jsou povinni prohlubovat

si  kvalifikaci  též  účastí   na  vzdělávání  vedoucích  úředníků

(§ 27), nestanoví-li tento zákon jinak.

 

     (3) K  opakování zkoušky zvláštní  odborné způsobilosti (dále

jen  "zkouška")  poskytne   územní  samosprávný  celek  úředníkovi

pracovní volno bez náhrady platu.

 

     (4) Náklady prohlubování kvalifikace podle tohoto zákona nese

územní  samosprávný celek;  náklady spojené  s opakováním  zkoušky

nese úředník, s výjimkou jejího opakování podle § 26 odst. 1. 

 

                              § 19

 

                       Vstupní vzdělávání

 

     (1) Vstupní vzdělávání zahrnuje

a) znalosti  základů   veřejné  správy,  zvláště   obecných  zásad

   organizace a  činnosti veřejné správy  a územního samosprávného

   celku, základy  veřejného práva, veřejných  financí, evropského

   správního práva, práv a povinností a pravidel etiky úředníka,

b) základní  dovednosti  a  návyky  potřebné  pro  výkon správních

   činností,

c) znalosti základů užívání informačních technologií,

d) základní komunikační, organizační a další dovednosti vztahující

   se k jeho pracovnímu zařazení.

 

     (2) Úředník je povinen  ukončit vstupní vzdělávání nejdéle do

3 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru.

 

     (3)  Ukončení  vstupního  vzdělávání  se prokazuje osvědčením

vydaným vzdělávací institucí, která vstupní vzdělávání pořádala.

 

     (4) Povinnost absolvovat vstupní  vzdělávání se nevztahuje na

úředníka, který má zvláštní odbornou způsobilost. 

 

                              § 20

 

                       Průběžné vzdělávání

 

     (1)  Průběžné vzdělávání  zahrnuje prohlubující, aktualizační

a specializační  vzdělávání úředníků  zaměřené na  výkon správních

činností   v   územním   samosprávném   celku,   včetně  získávání

a prohlubování jazykových znalostí.

 

     (2) Průběžné vzdělávání se uskutečňuje formou kurzů.

 

     (3)  O  účasti  úředníka  na  jednotlivých  kurzech rozhoduje

vedoucí  úřadu  na  základě  potřeb  územního  samosprávného celku

a s přihlédnutím  k plánu vzdělávání úředníka;  úředník je povinen

se kurzu zúčastnit.

 

     (4) Účast na kurzu, jež je součástí průběžného vzdělávání, se

prokazuje  osvědčením  vydaným  vzdělávací  institucí,  která kurz

pořádala. 

 

                              § 21

 

                  Zvláštní odborná způsobilost

 

     (1) Správní  činnosti stanovené prováděcím  právním předpisem

zajišťuje územní samosprávný celek prostřednictvím úředníků, kteří

prokázali zvláštní  odbornou způsobilost. Výjimečně  tyto činnosti

může   vykonávat   i   úředník,   který   nemá  zvláštní  odbornou

způsobilost,

a) nejdéle  však po  dobu 18  měsíců od  vzniku pracovního  poměru

   úředníka k územnímu samosprávnému celku nebo ode dne, kdy začal

   vykonávat  činnost,  pro  jejíž  výkon  je  prokázání  zvláštní

   odborné způsobilosti předpokladem, nebo

b) splňuje-li podmínky stanovené v § 34  odst. 1 nebo v § 43 odst.

   10.

 

     (2)   Zvláštní  odborná   způsobilost  se   ověřuje  zkouškou

a prokazuje  osvědčením.  Úředník  je  povinen  prokázat  zvláštní

odbornou  způsobilost  k  výkonu  správních  činností  stanovených

prováděcím  právním předpisem  do 18  měsíců od  vzniku pracovního

poměru  k územnímu  samosprávnému celku  nebo ode  dne, kdy  začal

vykonávat činnost,  pro jejíž výkon je  prokázání zvláštní odborné

způsobilosti předpokladem.

 

     (3)  Zvláštní  odborná  způsobilost  zahrnuje souhrn znalostí

a dovedností nezbytných pro  výkon činností stanovených prováděcím

právním  předpisem.   Zvláštní  odborná  způsobilost     obecnou

a zvláštní  část.  Obecná  část  zahrnuje  znalost základů veřejné

správy,  zvláště obecných  principů organizace  a činnosti veřejné

správy,  znalost  zákona  o   obcích,  zákona  o  krajích,  zákona

o hlavním  městě Praze  a zákona  o správním  řízení, a  schopnost

aplikace těchto znalostí. Zvláštní část zahrnuje znalosti nezbytné

k výkonu   správních  činností   stanovených  prováděcím   právním

předpisem,  zvláště  znalost  působnosti  orgánů územní samosprávy

a územních  správních  úřadů  vztahující  se  k  těmto  činnostem,

a schopnost jejich aplikace.

 

     (4) Jestliže úředník vykonává  2 nebo více správních činností

stanovených prováděcím právním předpisem

a) v obci, kde nejsou zřízeny alespoň 2 odbory obecního úřadu nebo

   kde  není  zřízen  pověřený  obecní  úřad,  je povinen prokázat

   zvláštní odbornou způsobilost jen pro 1 správní činnost, kterou

   určí vedoucí úřadu,

b) v jiných  případech  než  uvedených  v  písmenu  a), je povinen

   prokázat   zvláštní   odbornou   způsobilost   pro  každou  jím

   vykonávanou správní  činnost; u druhého a  u dalších ověření se

   zkouška vykoná jen ze zvláštní části.

 

     (5) Územní  samosprávný celek je  povinen přihlásit úředníka,

který  vykonává  správní  činnosti  stanovené  prováděcím  právním

předpisem,  k vykonání  zkoušky do  6 měsíců  od vzniku pracovního

poměru úředníka  k územnímu samosprávnému  celku nebo do  3 měsíců

ode dne,  kdy úředník začal  vykonávat správní činnost,  pro jejíž

výkon  je  prokázání  zvláštní  odborné způsobilosti předpokladem.

Prováděcí  právní předpis  upraví způsob  přihlašování ke zkoušce,

náležitosti  přihlášky,  způsob  a  průběh  zkoušky  a náležitosti

osvědčení.

 

     (6) Vedoucí úředník, který řídí úředníky vykonávající správní

činnosti   stanovené  prováděcím   právním  předpisem,   prokazuje

zvláštní odbornou  způsobilost z obecné části  a ze zvláštní části

alespoň  pro jednu  ze správních  činností stanovených  prováděcím

právním  předpisem,  vykonávaných  jím  řízenými úředníky, určenou

vedoucím úřadu.

 

     (7)  Vedoucí  úřadu  je  povinen  prokázat  zvláštní odbornou

způsobilost jen z obecné části. 

 

                              § 22

 

                       Zabezpečení zkoušky

 

     (1) Provádění zkoušek a vydávání osvědčení o zvláštní odborné

způsobilosti zabezpečuje ministerstvo  ve spolupráci s příslušnými

ministerstvy a s ostatními ústředními správními úřady.

 

     (2)  Ministerstvo  do  30  dnů  ode  dne  doručení  přihlášky

úředníkovi písemně  sdělí den, místo a  čas konání zkoušky, soubor

zkušebních otázek a seznam odborné literatury. 

 

                              § 23

 

                         Zkušební komise

 

     (1)  Pro  ověřování  zvláštní  odborné  způsobilosti  vytváří

ministerstvo zkušební komise. Zkušební komise  mají 3 členy a jsou

složené  z odborníků  na obecnou  část a  z odborníků  na zvláštní

část.   Předsedu   a   ostatní   členy   zkušební  komise  jmenuje

ministerstvo.

 

     (2)  Činnost  zkušební  komise  řídí  její předseda. Zkušební

komise rozhoduje většinou hlasů svých členů.

 

     (3) Při zkoušce je zkušební komise vázána stanovenými soubory

zkušebních otázek.

 

     (4) Zkušební komise může  vyloučit ze zkoušky uchazeče, který

v průběhu zkoušky  použije nedovolené pomůcky  nebo průběh zkoušky

jinak vážně narušuje. 

 

                              § 24

 

                             Zkouška

 

     (1) Zkouška  se člení na 2  samostatně vykonávané a hodnocené

části, písemnou a  ústní zkoušku. Při písemné zkoušce  i při ústní

zkoušce  se ověřují  znalosti z  obecné části  a ze zvláštní části

samostatně.

 

     (2) Úředník  koná nejdříve písemnou  zkoušku. Úspěšné složení

písemné zkoušky je předpokladem pro konání ústní zkoušky.

 

     (3) V  případě dalšího ověření  zvláštní odborné způsobilosti

koná úředník písemnou a ústní zkoušku pouze ze zvláštní části.

 

     (4) Zkušební  komise vypracuje o  průběhu a výsledku  zkoušky

protokol.  Zkouška  a  vyhlášení  jejích  výsledků  jsou  veřejné.

Ministerstvo  oznámí úředníkovi  výsledek písemné  zkoušky a ústní

zkoušky v den jejich konání.

 

     (5)  Jestliže  úředník  nevyhověl   při  písemné  nebo  ústní

zkoušce,  může ji  dvakrát opakovat.  Opakovaná zkouška  se vykoná

nejdříve po 30,  nejpozději však do 90 dnů ode  dne zkoušky, v níž

uchazeč nevyhověl. 

 

                              § 25

 

                            Osvědčení

 

     (1)  Je-li při  ústní zkoušce  úředník hodnocen klasifikačním

stupněm "vyhověl"  v obecné části i  ve zvláštní části, do  15 dnů

ode dne konání ústní zkoušky obdrží od ministerstva osvědčení.

 

     (2) Ministerstvo vede evidenci o osvědčeních zvláštní odborné

způsobilosti, které vydalo.

 

     (3)   Vzdělávací  instituce   vede  evidenci   o  osvědčeních

o ukončení   kurzů  vstupního   vzdělávání,  vzdělávání  vedoucích

úředníků a průběžného vzdělávání, které pořádala. 

 

                              § 26

 

                       Řízení o námitkách

 

     (1)  Je-li úředník  při písemné  nebo ústní  zkoušce hodnocen

klasifikačním stupněm  "nevyhověl", má právo  podat do 15  dnů ode

dne  oznámení  této  skutečnosti  námitky  proti  postupu zkušební

komise;  námitky  se  podávají  zkušební  komisi.  Zkušební komise

námitkám   vyhoví  nebo   je  předá   k  rozhodnutí  ministerstvu.

Ministerstvo  o  námitkách  rozhodne  ve  lhůtě  30  dnů od jejich

doručení,  a to  tak, že  potvrdí hodnocení  zkušební komise nebo,

bylo-li hodnocení zkušební komise vydáno v rozporu se zákonem nebo

jiným  právním předpisem,  změní jej  nebo zruší  a pozve úředníka

k opakovanému složení zkoušky.

 

     (2)  Pokud  i  při  opakovaném  složení  zkoušky  byl úředník

hodnocen  klasifikačním   stupněm  "nevyhověl",  vydá   mu  o  tom

ministerstvo na návrh zkušební komise rozhodnutí.

 

     (3) Úředník má právo nahlédnout do všech materiálů týkajících

se jeho osoby, které mají význam pro rozhodnutí o zkoušce.

 

     (4)  Na  řízení  o  námitkách  se  nevztahují obecné předpisy

o správním řízení.13)

------------------------------------------------------------------

13) Zákon  č. 71/1967  Sb., o  správním řízení  (správní řád),  ve

    znění pozdějších předpisů. 

 

                              § 27

 

         Vzdělávání vedoucích úředníků a vedoucích úřadů

 

     (1)  Řízení  úředníků   zajišťuje  územní  samosprávný  celek

prostřednictvím  vedoucích  úředníků,  kteří  ukončili  vzdělávání

vedoucích   úředníků.  Výjimečně   řízení  těchto   úředníků  může

vykonávat i vedoucí úředník,  který neukončil vzdělávání vedoucích

úředníků, nejdéle však po dobu 2  let ode dne, kdy začal vykonávat

funkci  vedoucího úředníka,  nebo nestanoví-li  tento zákon  jinak

(§ 43  odst.  10).  Účast  na  vzdělávání  vedoucích  úředníků  se

prokazuje  osvědčením  vydaným  vzdělávací  institucí,  která kurz

pořádala. Vedoucí úředník je  povinen ukončit vzdělávání vedoucích

úředníků do  2 let ode  dne, kdy začal  vykonávat funkci vedoucího

úředníka.

 

     (2)  Vzdělávání  vedoucích  úředníků  zahrnuje  obecnou  část

a zvláštní  část.  Obecná  část  zahrnuje  znalosti  a  dovednosti

v oblasti   řízení  úředníků.   Zvláštní  část   zahrnuje  přehled

o činnostech stanovených prováděcím právním předpisem vykonávaných

podřízenými úředníky.

 

     (3) Úředník, který se  účastnil vzdělávání vedoucích úředníků

podle  tohoto zákona  a  jehož  náklady hradil  územní samosprávný

celek,   je  povinen   setrvat  po   ukončení  tohoto   vzdělávání

v pracovním poměru  k tomuto územnímu samosprávnému  celku po dobu

3 let. Pokud takový úředník  rozváže s územním samosprávným celkem

pracovní poměr dříve než po  uplynutí 3 let od ukončení vzdělávání

vedoucích  úředníků,  je  povinen  uhradit  územnímu samosprávnému

celku náklady  s tímto vzděláváním spojené.  Splní-li úředník svou

povinnost  setrvat  v  pracovním  poměru  u územního samosprávného

celku pouze  zčásti, povinnost uhradit  náklady se poměrně  sníží.

Ustanovení § 143 odst. 7 a  8 zákoníku práce platí přiměřeně i pro

povinnost úředníka k úhradě nákladů podle tohoto odstavce.

 

     (4)  Ustanovení  odstavců  1    3  se  vztahují  obdobně na

vzdělávání vedoucích úřadů. 

 

                              § 28

 

                          Počítání lhůt

 

     (1) Do lhůt  uvedených v § 21 odst.  1, 2 a 5 a  v § 27 odst.

1 a  3  se  nezapočítávají   doby  mateřské  dovolené,  rodičovské

dovolené,  pracovní  neschopnosti,  vojenské  základní  (náhradní)

služby, civilní služby ani doba uvolnění pro výkon veřejné funkce.

Nezapočítává se  též nepřítomnost v práci  pro výkon nepodmíněného

trestu odnětí svobody a  vazby, došlo-li k pravomocnému odsouzení,

nejde-li  o  trestný  čin,  který  je  v  rozporu  s  předpokladem

bezúhonnosti podle § 4 odst. 2.

 

     (2) Ukončení pracovního poměru  a jeho opětovné uzavření nemá

za následek nový běh lhůt uvedených v odstavci 1. 

 

                              § 29

 

                Akreditace vzdělávacích institucí

                   nebo vzdělávacích programů

 

     (1)   Ministerstvo   akredituje   pro   účely  tohoto  zákona

vzdělávací instituce  nebo vzdělávací programy  na základě žádosti

fyzické nebo  právnické osoby (dále  jen "žadatel") a  za podmínek

stanovených tímto zákonem.

 

     (2)   Akreditace   vzdělávací   instituce   nebo   akreditace

vzdělávacího  programu se  uděluje na  dobu 3  let. Před uplynutím

lhůty  podle   věty  první  může   držitel  akreditace  vzdělávací

instituce  nebo akreditace  vzdělávacího programu  požádat o  její

obnovení.

 

     (3)   Akreditace   vzdělávací   instituce   nebo   akreditace

vzdělávacího  programu je  nepřevoditelná a  nepřechází na  právní

nástupce.

 

     (4)  Zjistí-li  ministerstvo   při  kontrole  nedostatky  při

uskutečňování  vzdělávacího programu,  vyzve vzdělávací instituci,

aby   v  přiměřené   lhůtě  zjednala   nápravu.  Nezjedná-li  tato

vzdělávací instituce  ve stanovené lhůtě  nápravu, ministerstvo jí

akreditaci  vzdělávací  instituce   nebo  akreditaci  vzdělávacího

programu odejme. Ministerstvo akreditaci vzdělávací instituce nebo

akreditaci vzdělávacího programu odejme i  v případě, že na straně

vzdělávací   instituce   nastaly   takové   okolnosti,   které  by

odůvodňovaly zamítnutí  žádosti o akreditaci  vzdělávací instituce

nebo akreditaci vzdělávacího programu.

 

     (5) V  případě, že ministerstvo  odejme akreditaci vzdělávací

instituce  nebo  akreditaci  vzdělávacího  programu, je povinností

vzdělávací instituce,  které byla akreditace  vzdělávací instituce

nebo akreditace  vzdělávacího programu odňata,  zajistit úředníkům

možnost pokračovat  v účasti na stejném  nebo obdobném vzdělávacím

programu v  téže nebo jiné vzdělávací  instituci. Pro splnění této

povinnosti stanoví ministerstvo přiměřenou lhůtu.

 

     (6) Ministerstvo  uloží pokutu až do  výše 200 000 Kč fyzické

nebo právnické osobě, která ve stanovené lhůtě nesplnila povinnost

podle odstavce  5. Řízení o  uložení pokuty lze  zahájit jen do  1

roku  od  marného  uplynutí  lhůty  podle  odstavce 5. Výnos pokut

ukládaných  podle odstavce  5  je  příjmem státního  rozpočtu. Při

vybírání   a  vymáhání   pokut  se   postupuje  podle   zvláštních

předpisů.14)

------------------------------------------------------------------

14) Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 

 

                              § 30

 

                 Akreditace vzdělávací instituce

 

     (1)  Součástí žádosti  o akreditaci  vzdělávací instituce  je

i žádost o akreditaci alespoň 1  vzdělávacího programu (§ 31 odst.

1 a 2).

 

     (2) Žádost o akreditaci  vzdělávací instituce obsahuje jméno,

příjmení,  místo podnikání  a identifikační  číslo žadatele, je-li

žadatel  fyzickou  osobou,  nebo  název,  sídlo,  statutární orgán

a identifikační číslo žadatele, je-li žadatel právnickou osobou.

 

     (3) K žádosti o akreditaci vzdělávací instituce se připojí

a) oprávnění  ke  vzdělávací   činnosti  dle  zvláštního  právního

   předpisu;15) oprávnění není třeba  prokazovat, pokud je žadatel

   o akreditaci vzdělávací instituce územním samosprávným celkem,

b) přehled  o  personálním,   technickém  a  materiálním  vybavení

   žadatele o akreditaci vzdělávací instituce v oblasti vzdělávání

   podle tohoto zákona,

c) přehled  dosavadní  činnosti  žadatele  o akreditaci vzdělávací

   instituce v oblasti vzdělávání,

d) vzdělávací program, o jehož akreditaci se současně žádá.

 

     (4)  Skutečnosti  uvedené  v  odstavcích  2  a 3 jsou důvěrné

a ministerstvo je může použít  pouze pro účely vyhodnocení žádosti

o akreditaci vzdělávací instituce, pro kterou byly doloženy.

 

     (5)   Ministerstvo  udělí   akreditaci  vzdělávací  instituce

fyzické  nebo  právnické  osobě,  jestliže  jsou  splněny podmínky

stanovené v odstavcích 2 a 3.

 

     (6)  Ministerstvo  akreditaci  vzdělávací  instituce neudělí,

jestliže fyzická nebo právnická osoba

a) k žádosti nepřipojila doklady podle odstavce 3,

b) v žádosti  uvedla  nesprávné  nebo  neúplné  údaje  a  ve lhůtě

   stanovené ministerstvem ji nedoplnila,

c) nesplňuje podmínky podle odstavce 3,

d) vzdělávací program nesplňuje požadavky podle § 31 odst. 3.

------------------------------------------------------------------

15) Zákon č.  29/1984 Sb., o  soustavě základních škol,  středních

    škol  a  vyšších  odborných  škol  (školský  zákon),  ve znění

    pozdějších předpisů.

    Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění

    dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších

    předpisů.

    Živnostenský zákon.

    Obchodní zákoník. 

 

                              § 31

 

                Akreditace vzdělávacího programu

 

     (1) Žádost o akreditaci vzdělávacího programu obsahuje jméno,

příjmení,  místo podnikání  a identifikační  číslo žadatele, je-li

žadatel  fyzickou  osobou,  nebo  název,  sídlo,  statutární orgán

a identifikační číslo žadatele, je-li žadatel právnickou osobou.

 

     (2) K žádosti o akreditaci vzdělávacího programu se připojí

a) ověřená  kopie  akreditace  vzdělávací  instituce,  která  bude

   vzdělávací  program  zabezpečovat,  nebo  žádost  fyzické  nebo

   právnické osoby o akreditaci vzdělávací instituce,

b) vzdělávací program,

c) nejméně 2 odborné posudky vzdělávacího programu.

 

     (3) Vzdělávací program obsahuje

a) název, typ,  formu a cíle; typ  vzdělávacího programu vyjadřuje

   druh  prohlubování  kvalifikace    18  odst.  1  a  2); forma

   vzdělávacího   programu   vyjadřuje,   zda   jde  o  vzdělávání

   prezenční, distanční nebo o jejich kombinaci,

b) členění na vzdělávací předměty a jejich charakteristiku,

c) vzdělávací  plán; vzdělávací  plán stanoví  časovou a obsahovou

   posloupnost vzdělávacích předmětů a dobu vzdělávání,

d) seznam odborných lektorů pro vzdělávací program.

 

     (4)  Skutečnosti  uvedené  v  odstavcích  2  a 3 jsou důvěrné

a ministerstvo je může použít  pouze pro účely vyhodnocení žádosti

o akreditaci vzdělávací instituce, pro kterou byly doloženy.

 

     (5)   Ministerstvo   udělí   fyzické   nebo  právnické  osobě

akreditaci  vzdělávacího  programu,  jestliže  vzdělávací  program

splňuje podmínky uvedené v odstavci 3.

 

     (6)  Ministerstvo akreditaci  neudělí, jestliže  fyzická nebo

právnická osoba

a) k žádosti nepřipojila doklady podle odstavce 2,

b) v žádosti  uvedla  nesprávné  nebo  neúplné  údaje  a  ve lhůtě

   stanovené ministerstvem ji nedoplnila,

c) vzdělávací program nesplňuje požadavky podle odstavce 3. 

 

                              § 32

 

                       Akreditační komise

 

     (1) Ministerstvo zřizuje akreditační  komise jako své poradní

orgány pro udělování akreditací podle § 29 až 31.

 

     (2)  Akreditační  komise  je  složena  z  odborníků v oblasti

veřejné  správy  a  ze  zástupců  krajů  a obcí. Členy akreditační

komise jmenuje a odvolává ministerstvo.

 

     (3) Akreditační komise posoudí, zda jsou splněny podmínky pro

udělení akreditace, a zpracuje stanovisko k žádosti. 

 

                      Rovnocennost vzdělání

 

                              § 33

 

     (1) Povinnost prokázat zvláštní  odbornou způsobilost (§ 21),

povinnost  účastnit se  vzdělávání vedoucích  úředníků a vedoucích

úřadů    27)  nebo  povinnost  účastnit  se vstupního vzdělávání

(§ 19)  nemá úředník,  který získal  vzdělání v  bakalářských nebo

magisterských studijních programech stanovených prováděcím právním

předpisem   nebo   kterému   bylo   vydáno   osvědčení   o  uznání

rovnocennosti vzdělání nebo jeho části podle § 34.

 

     (2)  Územní   samosprávný  celek  může   zajišťovat  činnosti

stanovené prováděcím právním předpisem (§ 21) nebo řízení úředníků

(§ 27) též prostřednictvím úředníků uvedených v odstavci 1. 

 

                              § 34

 

     (1)  Na  žádost  úředníka  nebo  územního samosprávného celku

ministerstvo vydá  osvědčení o uznání  rovnocennosti vzdělání nebo

jeho  části získaného  úředníkem v  jiném studijním  programu, než

který  je  stanoven  prováděcím  právním  předpisem, nebo vzdělání

získaného v  jiném oboru, popřípadě kurzu,  pokud žadatel prokáže,

že  obsah  a  rozsah  vzdělávání,  o  jehož  uznání  se žádá, jsou

rovnocenné  příslušnému  vzdělávacímu  programu  pro  prohlubování

kvalifikace podle tohoto zákona nebo jeho části.

 

     (2)  Zjistí-li   ministerstvo,  že  rozsah   a  obsah  oboru,

studijního  programu  nebo  kurzu,  o  jehož  uznání se žádá, jsou

v podstatných rysech odlišné  od příslušného vzdělávacího programu

pro prohlubování kvalifikace podle  tohoto zákona, žádost o uznání

rovnocennosti vzdělání nebo jeho části zamítne.

 

     (3) Na řízení o vydání  osvědčení se vztahují obecné předpisy

o správním řízení,13)  pokud není dále stanoveno  jinak. O žádosti

o uznání  rovnocennosti  vzdělání  nebo  jeho  části  ministerstvo

rozhodne do 3 měsíců od jejího doručení.

------------------------------------------------------------------

13) Zákon  č. 71/1967  Sb., o  správním řízení  (správní řád),  ve

    znění pozdějších předpisů. 

 

                             HLAVA V

           STÁTNÍ SPRÁVA V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ

 

                              § 35

 

                     Působnost ministerstva

 

     (1) Ministerstvo

a) koordinuje  prohlubování  kvalifikace   úředníků  podle  tohoto

   zákona,

b) stanoví obsah obecné části zkoušky,

c) určuje  soubor  zkušebních  otázek  pro  obecnou  část zkoušky,

   včetně obsahu a kritérií hodnocení zkoušky,

d) vede seznam odborníků na obecnou a na zvláštní část zkoušky,

e) rozhoduje  o zařazení  fyzických osob  do seznamu  odborníků na

   obecnou část zkoušky,

f) jmenuje ze  seznamu odborníků podle  písmene d) členy  zkušební

   komise,

g) každoročně  zveřejňuje   seznam  odborníků  podle   písmene  d)

   způsobem umožňujícím dálkový přístup,7)

h) vydává osvědčení podle § 25 a vede jejich evidenci,

i) rozhoduje o námitkách proti rozhodnutí podle § 26,

j) uznává rovnocenné vzdělání podle § 34,

k) zřizuje akreditační komisi podle § 32 a jmenuje a odvolává její

   členy,

l) materiálně a finančně zabezpečuje činnost akreditační komise,

m) kontroluje   činnost   akreditovaných   vzdělávacích  institucí

   a uskutečňování  akreditovaných   programů    29   odst.  4);

   postupuje při tom podle zvláštního právního předpisu,16)

n) rozhoduje   o   udělení   akreditace   vzdělávacích   institucí

   a vzdělávacích programů,

o) zveřejňuje každoročně seznam vzdělávacích institucí, které mají

   platnou akreditaci  podle tohoto zákona, ve  Věstníku vlády pro

   orgány  krajů  a  orgány  obcí  a  způsobem umožňujícím dálkový

   přístup,7)

p) zveřejňuje   způsobem  umožňujícím   dálkový  přístup7)  zprávy

   vzdělávacích institucí podle § 39,

r) vypracovává  a  zveřejňuje  výroční  zprávu  o stavu vzdělávání

   úředníků územních samosprávných celků,

s) plní jiné úkoly podle tohoto zákona.

 

     (2)   Ministerstvo   spolupracuje   s   ostatními  ústředními

správními úřady a kraji.

------------------------------------------------------------------

 7) § 3  odst.  2  zákona  č.  106/1999  Sb., o svobodném přístupu

    k informacím.

16) Zákon č. 552/1991 Sb., o  státní kontrole, ve znění pozdějších

    předpisů. 

 

                              § 36

 

           Rozsah spolupráce ministerstva s ostatními

                   ústředními správními úřady

 

     Příslušná ministerstva a ostatní ústřední správní úřady

a) stanoví obsah zvláštní části  zkoušky a průběžně provádějí jeho

   aktualizaci tak, aby odpovídal platnému právnímu stavu,

b) určují  soubor  zkušebních  otázek  pro  zvláštní část zkoušky,

   včetně obsahu a kritérií hodnocení zkoušky,

c) rozhodují  o zařazení  fyzických osob  do seznamu  odborníků na

   zvláštní část zkoušky. 

 

                              § 37

 

     Nezabezpečí-li vzdělávací instituce přípravu ke zkouškám nebo

vzdělávání vedoucích  úředníků a vedoucích  úřadů, ministerstvo ve

spolupráci  s  ostatními  příslušnými  ústředními  správními úřady

zabezpečí  přípravu a  vzdělávání. V  takovém případě ministerstvo

zajišťuje  přípravu  na  zkoušku   z  obecné  části  a  vzdělávání

vedoucích  úředníků a  vedoucích úřadů,  a příslušná  ministerstva

a další ústřední  správní úřady zajišťují  přípravu na zkoušku  ze

zvláštní části. 

 

                            HLAVA VI

                 USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ

 

                              Díl 1

                       Ustanovení společná

 

                              § 38

 

     (1)  Územní  samosprávný  celek   přijme  opatření,  aby  při

přijímání  do  pracovního  poměru   úředníků  nebo  při  jmenování

vedoucích  úředníků  bylo  soustavně   přihlíženo  i  k  zájmu  na

získávání  a   udržování  rovnoměrného  zastoupení   pohlaví  mezi

úředníky nebo na některém stupni řízení.

 

     (2)    Opatření   přijatá    příslušným   orgánem    územního

samosprávného  celku, která  by jinak  byla diskriminací  z důvodu

pohlaví,  se za  diskriminaci nepovažují,  pokud je  pro ně  důvod

spočívající v nerovnoměrném zastoupení  pohlaví mezi úředníky nebo

na některém  stupni řízení. Přijatá  opatření však nesmí  směřovat

v neprospěch osoby opačného pohlaví,  jejíž kvality jsou vyšší než

kvality  současně  s    přijímaných  osob  do  pracovního poměru

úředníků nebo při jmenování vedoucích úředníků. 

 

                              § 39

 

     Vzdělávací  instituce  vypracují  každoročně  písemnou zprávu

obsahující základní  údaje o vzdělávání  poskytovaném podle tohoto

zákona  v  uplynulém  kalendářním  roce.  Zprávu  zašle vzdělávací

instituce ministerstvu do 31. května roku následujícího. 

 

                              § 40

 

     Ustanovení  §  29a  zákoníku  práce  nelze  na pracovněprávní

vztahy úředníků použít.

 

                              § 41

 

                 Společná ustanovení o komisích

 

     (1)  Účast  členů  výběrové  komise  na  jejím jednání, členů

akreditační komise  na jejím jednání  a členů zkušební  komise při

zkouškách podle tohoto zákona je  jiným úkonem v obecném zájmu,17)

při němž náleží členům těchto  komisí náhrada mzdy (platu). Členům

těchto  komisí,  kteří  nejsou  v  pracovním  poměru  ani v poměru

obdobném  pracovnímu poměru,  jsou však  výdělečně činní, přísluší

náhrada ušlého výdělku  za dobu výkonu funkce člena  komise v jimi

prokázané výši, nejvýše však 80 Kč  za hodinu nebo 680 Kč za jeden

den.  Členům komise  náleží  náhrada  jízdních výdajů  v prokázané

výši; způsob dopravy určí předseda komise; náhradu jízdních výdajů

a náhradu  ušlého  výdělku  vyplácí  ministerstvo.  Zaměstnavateli

člena  komise nenáleží  náhrada mzdy  nebo platu  za dobu uvolnění

jeho zaměstnance.

 

     (2)  Členy  komise  nesmějí  být  fyzické  osoby,  u nichž se

zřetelem  na  jejich  vztah  k  některému  ze zájemců ve výběrovém

řízení   nebo  k   žadateli   o   akreditaci  nebo   k  úředníkovi

vykonávajícímu   zkoušku   jsou   důvodné   pochybnosti  o  jejich

nepodjatosti. Člen  komise je povinen bezprostředně  po tom, co se

dozví o  skutečnostech nasvědčujících jeho  podjatosti, oznámit to

tomu,  kdo jej  jmenoval.  Uchazeč,  účastník řízení  nebo úředník

oznámí osobě, která jmenuje členy komise, skutečnosti nasvědčující

podjatosti člena komise, jakmile  se o těchto skutečnostech dozví.

O podjatosti člena  komise rozhodne bez  zbytečného odkladu osoba,

která jmenuje členy komise. Shledá-li,  že je člen komise podjatý,

odvolá jej a na jeho místo jmenuje jinou osobu.

------------------------------------------------------------------

17) § 124 zákoníku práce. 

 

                              § 42

 

     Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 21 a § 33 odst. 1. 

 

                              Díl 2

                      Přechodná ustanovení

 

                              § 43

 

     (1) Tímto  zákonem se řídí také  pracovní poměry vzniklé před

1.  lednem 2003,  pokud není  dále stanoveno  jinak; jejich vznik,

jakož  i nároky  z nich  vzniklé a  právní úkony  učiněné před  1.

lednem 2003 se však posuzují podle dosavadních předpisů.

 

     (2) Nestanoví-li  tento zákon jinak, fyzická  osoba, která je

ke  dni  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  zaměstnancem  územního

samosprávného   celku,   vykonává   správní   činnosti  a  splňuje

předpoklady podle §  4, se ode dne nabytí  účinnosti tohoto zákona

považuje za úředníka podle tohoto zákona.

 

     (3) Fyzická  osoba, která je  ke dni nabytí  účinnosti tohoto

zákona   vedoucím  zaměstnancem   územního  samosprávného   celku,

vykonává správní činnosti a splňuje předpoklady podle § 4, se dnem

nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  považuje  za vedoucího úředníka

podle tohoto zákona.

 

     (4)  Fyzická  osoba,  která  ke  dni  nabytí účinnosti tohoto

zákona  vykonává   funkci  tajemníka  obecního   úřadu,  tajemníka

magistrátu  statutárního města,  tajemníka úřadu  městského obvodu

nebo městské  části územně členěného  statutárního města, ředitele

krajského  úřadu, ředitele  Magistrátu hlavního  města Prahy  nebo

tajemníka úřadu městské části hlavního města Prahy, se považuje za

vedoucího úřadu podle tohoto zákona.

 

     (5)  Zvláštní  odborná  způsobilost  ověřená  zkouškou  podle

zvláštních právních  předpisů18) v době  od 24. listopadu  1990 do

dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  se  považuje  za  zvláštní

odbornou způsobilost prokázanou podle tohoto zákona.

 

     (6) Přihlášky ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti podané

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za přihlášky

učiněné podle § 21 odst. 5.

 

     (7) U  úředníka, který ke dni  nabytí účinnosti tohoto zákona

vykonává správní  činnost, na niž se  vztahuje předpoklad zvláštní

odborné způsobilosti a tento  předpoklad nesplňuje, počínají lhůty

podle  § 21  odst. 1  a 2  běžet ode  dne nabytí  účinnosti tohoto

zákona  a činí  30 měsíců.   Není-li tento  úředník ke  dni nabytí

účinnosti  tohoto  zákona  přihlášen  ke  zkoušce zvláštní odborné

způsobilosti, územní samosprávný celek je povinen jej přihlásit do

3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

     (8) U  úředníka, u kterého  by lhůty podle  § 21 odst.  1 a 2

jinak skončily  před uplynutím 30 měsíců  ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, se tyto lhůty prodlužují o 12 měsíců.

 

     (9)  Zaměstnanec, který  je  ke  dni nabytí  účinnosti tohoto

zákona vedoucím zaměstnancem v úřadu územního samosprávného celku,

má povinnost  ukončit vzdělávání vedoucích  úředníků do 4  let ode

dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

     (10)  Úředník, jemuž  do 31.  prosince 2007  vznikne nárok na

starobní  důchod,  prokazuje  zvláštní  odbornou  způsobilost  jen

tehdy,  jestliže o  to sám  požádá. Vedoucí  úředník, jemuž do 31.

prosince  2007  vznikne  nárok  na  starobní  důchod,  se  účastní

vzdělávání vedoucích úředníků jen tehdy, jestliže o to sám požádá.

 

     (11) Plán vzdělávání  úředníka podle § 17 odst.  5 pro osobu,

která  je  úředníkem  ke  dni  účinnosti  tohoto zákona, vypracuje

vedoucí úřadu nejpozději do 2  let ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona.

 

     (12)  Fyzická osoba,  která se  podle odstavce  3 považuje za

vedoucího úředníka podle tohoto zákona,  a fyzická osoba, která se

podle odstavce 4 považuje za  vedoucího úřadu podle tohoto zákona,

je povinna  prokázat splnění předpokladů  podle § 4  odst. 3 části

věty za středníkem nejpozději do 30. června 2003.

------------------------------------------------------------------

18) Zákon  č. 128/2000  Sb., o  obcích (obecní  zřízení), ve znění

    pozdějších předpisů.

    Zákon č.  129/2000 Sb., o krajích  (krajské zřízení), ve znění

    pozdějších předpisů.

    Zákon  č.  131/2000  Sb.,  o  hlavním  městě  Praze,  ve znění

    pozdějších předpisů.

    Zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, ve znění zákona č.

    320/2001 Sb.

    Vyhláška  č.  345/2000  Sb.,   o  ověřování  zvláštní  odborné

    způsobilosti  zaměstnanců obcí,  krajů, hlavního  města Prahy,

    městských částí  hlavního města Prahy a  okresních úřadů, osob

    stojících  v  čele  zvláštních  orgánů  zřízených  na  základě

    zvláštních zákonů  a předsedů komisí, kterým  byl svěřen výkon

    přenesené    působnosti,   (vyhláška    o   zvláštní   odborné

    způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 427/2000 Sb.

    Vyhláška  č. 51/1998  Sb., kterou  se stanoví  předpoklady pro

    výkon   funkcí  vyžadujících   zvláštní  odbornou  způsobilost

    v okresních úřadech a v  obecních úřadech (vyhláška o zvláštní

    odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 121/1999 Sb.

    Vyhláška  č.  260/1991  Sb.,  o  zvláštní odborné způsobilosti

    pracovníků  okresních  úřadů  a   jejím  ověřování,  ve  znění

    vyhlášky č. 535/1992 Sb. 

 

                           ČÁST DRUHÁ

                      Změna zákoníku práce

 

                              § 44

 

     Zákon  č.  65/1965  Sb.,  zákoník  práce,  ve znění zákona č.

88/1968  Sb.,  zákona  č.  153/1969  Sb.,  zákona č. 100/1970 Sb.,

zákona č. 20/1975  Sb., zákona č. 72/1982 Sb.,  zákona č. 111/1984

Sb.,  zákona č.  22/1985 Sb.,   zákona č.  52/1987 Sb.,  zákona č.

98/1987 Sb., zákona č. 188/1988  Sb., zákona č. 3/1991 Sb., zákona

č. 297/1991 Sb.,  zákona č. 231/1992 Sb., zákona  č. 264/1992 Sb.,

zákona č. 590/1992  Sb., zákona č. 37/1993 Sb.,  zákona č. 74/1994

Sb.,  zákona č.  118/1995 Sb.,  zákona č.  287/1995 Sb., zákona č.

138/1996  Sb., zákona  č. 167/1999  Sb., zákona  č. 225/1999  Sb.,

zákona č. 29/2000 Sb., zákona  č. 155/2000 Sb., zákona č. 220/2000

Sb.,  zákona č.  238/2000 Sb.,  zákona č.  257/2000 Sb., zákona č.

258/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona

č. 136/2002 Sb. a zákona č. 311/2002 Sb., se mění takto:

 

     1. V §  5 se za slova "Pracovněprávní  vztahy" vkládají slova

"úředníků územních samosprávných celků,".

 

     2.  V §  73 odst.  2 se  slova "orgánů územních samosprávných

celků" nahrazují slovy včetně poznámky pod čarou č. 16a) "územních

samosprávných celků  zařazení do obecního  úřadu, městského úřadu,

magistrátu  statutárního  města  nebo  magistrátu územně členěného

statutárního  města,  úřadu  městského  obvodu  nebo úřadu městské

části  územně  členěného   statutárního  města,  krajského  úřadu,

Magistrátu  hlavního města  Prahy a  úřadu městské  části hlavního

města  Prahy,  s  výjimkou  úředníků  územních samosprávných celků

podle zvláštního právního předpisu16a)

------------------------------------------------------------------

16a) Zákon  č. 312/2002  Sb., o  úřednících územních samosprávných

     celků a o změně některých zákonů.".

 

Dosavadní poznámka pod čarou č. 16a) se označuje jako poznámka pod

čarou č. 16b) včetně odkazu na poznámku pod čarou. 

 

                           ČÁST TŘETÍ

                    Změna obchodního zákoníku

 

                              § 45

 

     Zákon č.  513/1991 Sb., obchodní zákoník,  ve znění zákona č.

264/1992  Sb., zákona  č. 591/1992  Sb., zákona  č. 600/1992  Sb.,

zákona č. 286/1993 Sb., zákona  č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995

Sb.,  zákona č.  94/1996 Sb.,  zákona č.  142/1996 Sb.,  zákona č.

77/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona

č.  356/1999 Sb.,  zákona č.  27/2000 Sb.,  zákona č. 29/2000 Sb.,

zákona č. 30/2000 Sb., zákona  č. 105/2000 Sb., zákona č. 367/2000

Sb.,  zákona č.  370/2000 Sb.,  zákona č.  120/2001 Sb., zákona č.

239/2001  Sb., zákona  č. 353/2001  Sb., zákona  č. 501/2001  Sb.,

zákona č. 15/2002 Sb., zákona  č. 125/2002 Sb., zákona č. 126/2002

Sb., zákona  č. 151/2002 Sb., zákona  č. 308/2002 Sb. a  zákona č.

309/2002 Sb., se mění takto:

 

     1. V § 66 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí:

     "(10) Jsou-li orgánem nebo  členy orgánu společnosti úředníci

územního  samosprávného  celku,  kteří  byli  takto  vysláni  jako

zástupci  územního  samosprávného  celku,  jehož jsou zaměstnanci,

hradí škodu, za kterou tyto  osoby podle tohoto zákona odpovídají,

tento územní samosprávný celek.

 

     (11) Územní  samosprávný celek má právo,  aby osoby, za které

podle odstavce 10 uhradil škodu  a které tuto škodu způsobily svým

zaviněním, mu ji nahradily, a to nejvýše v rozsahu, ve kterém tyto

osoby  podle   zákoníku  práce  odpovídají   za  škodu  způsobenou

zaviněným porušením povinnosti.".

 

     2. V § 220l odst. 1 poslední věta zní: "Ustanovení § 66 odst.

8 až 11 zde platí obdobně.".

 

     3. V § 220w odst. 1 poslední věta zní: "Ustanovení § 66 odst.

8 až 11 zde platí obdobně.". 

 

                           ČÁST ČTVRTÁ

               Změna zákona o hlavním městě Praze

 

                              § 46

 

     Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona

č. 145/2001 Sb.,  zákona č. 273/2001 Sb., zákona  č. 320/2001 Sb.,

zákona č. 450/2001 Sb. a zákona č. 311/2002 Sb., se mění takto:

 

     1. § 84, 85 a 86 se zrušují.

 

     2. V § 120 odst. 2 se slova "a 86" zrušují.

 

     3. § 127  se včetně poznámky pod čarou č.  24) a odkazu na ni

zrušuje. 

 

                            ČÁST PÁTÁ

          Změna zákona, kterým se stanoví některé další

            předpoklady pro výkon některých funkcí ve

            státních orgánech a organizacích České a

             Slovenské Federativní Republiky, České

                 republiky a Slovenské republiky

 

                              § 47

 

     Zákon  č.  451/1991  Sb.,  kterým  se  stanoví  některé další

předpoklady  pro  výkon  některých  funkcí  ve  státních  orgánech

a organizacích  České  a  Slovenské  Federativní  Republiky, České

republiky a  Slovenské republiky, ve znění  nálezu Ústavního soudu

České a Slovenské Federativní Republiky  ze dne 26. listopadu 1992

vyhlášeného v částce 116/1992 Sb.,  zákona č. 254/1995 Sb., zákona

č. 422/2000  Sb., zákona č.  147/2001 Sb., zákona  č. 151/2002 Sb.

a zákona č. 309/2002 Sb., se mění takto:

 

     1. V  § 1 odst.  1 se za  písmeno f) vkládá  nové písmeno g),

které zní:

"g) v úřadech územních samosprávných celků,".

 

     2. V  § 1 odst. 3  se na konci doplňuje  tato věta: "Funkcemi

podle  odstavce  1  písm.  g)  se  rozumí  funkce  vedoucího úřadu

a vedoucích úředníků.". 

 

                           ČÁST ŠESTÁ

                            ÚČINNOST

 

                              § 48

 

     Tento zákon  nabývá účinnosti dnem 1.  ledna 2003, s výjimkou

ustanovení §  29 až 32,  § 35 odst.  1 písm. k),  l) a n)  a § 41,

která nabývají účinnosti dnem vyhlášení.

 

                           Klaus v. r.

                           Havel v. r.

                      v z. Rychetský v. r.