312/2002 Sb.
ZÁKON
ze dne 13. června 2002
o
úřednících územních samosprávných celků
a
o změně některých zákonů
Změna: 46/2004 Sb.
Parlament se
usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚŘEDNÍCI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon
upravuje pracovní poměr
úředníků územních
samosprávných celků a jejich vzdělávání.
(2) Na
pracovněprávní vztahy úředníků územních
samosprávných
celků se vztahuje zákoník práce, nestanoví-li tento zákon
jinak.
(3) Tento
zákon se nevztahuje
na zaměstnance územního
samosprávného celku
a) zařazené v jeho organizačních složkách,1)
b) zařazené jen v jeho zvláštních orgánech,2)
c) kteří vykonávají výhradně pomocné, servisní nebo manuální
práce
nebo kteří výkon
takových prací řídí.
------------------------------------------------------------------
1) § 23 a násl. zákona č.
250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
územních
samosprávných celků.
2) Například zákon č.
254/2001 Sb., o vodách a o změně
některých
zákonů (vodní
zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb.
§ 2
Vymezení základních pojmů
(1) Územním samosprávným celkem je obec a kraj
a pro účely
tohoto zákona
též hlavní město Praha, město, statutární město
a městská část hlavního města Prahy.
(2) Úřadem se
pro účely tohoto zákona rozumí obecní úřad,
městský úřad, magistrát
statutárního města, magistrát
územně
členěného
statutárního města, úřad
městského obvodu nebo úřad
městské části územně
členěného statutárního města, krajský
úřad,
Magistrát hlavního města Prahy a úřad městské části hlavního
města
Prahy.
(3)
Správními činnostmi se pro účely tohoto zákona rozumí
plnění úkolů v
samostatné nebo přenesené
působnosti územního
samosprávného celku podle zvláštních právních předpisů.
(4)
Úředníkem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanec
územního
samosprávného celku podílející
se na výkonu správních
činností
zařazený do obecního
úřadu, do městského
úřadu, do
magistrátu statutárního města nebo do magistrátu územně členěného
statutárního města,
do úřadu městského obvodu nebo
úřadu městské
části územně členěného statutárního města, do krajského úřadu, do
Magistrátu
hlavního města Prahy
nebo do úřadu
městské části
hlavního města Prahy.
(5) Vedoucím úředníkem se pro účely tohoto zákona rozumí
úředník, který je vedoucím zaměstnancem.3)
(6) Vedoucím
úřadu se pro účely tohoto zákona rozumí
vedoucí
úředník, který vykonává funkci tajemníka obecního úřadu,
tajemníka
magistrátu
statutárního města, tajemníka
úřadu městského obvodu
nebo městské části
územně členěného statutárního města,
ředitele
krajského úřadu,
ředitele Magistrátu hlavního města Prahy
nebo
tajemníka úřadu městské části hlavního města Prahy.
(7) V obcích,
městských obvodech a
městských částech, kde
není funkce
tajemníka zřízena nebo kde není
tajemník ustanoven,
plní úkoly vedoucího úřadu podle tohoto zákona starosta.
------------------------------------------------------------------
3) § 9 odst. 3 zákoníku práce.
§ 3
Zařazení k výkonu správní činnosti
Fyzickou
osobu k výkonu správní činnosti zařazuje v souladu
s druhem práce uvedeným v pracovní smlouvě vedoucí
úřadu.
HLAVA II
PRACOVNÍ POMĚR ÚŘEDNÍKA
Díl 1
Předpoklady
pro vznik pracovního poměru úředníka
a
předpoklady pro jmenování vedoucího úřadu
§ 4
Předpoklady
pro vznik pracovního poměru úředníka
(1)
Úředníkem se může stát fyzická osoba, která je státním
občanem České
republiky, popřípadě fyzická osoba,
která je cizím
státním občanem
a má v
České republice trvalý pobyt,4)
dosáhla
věku 18 let, je
způsobilá k právním úkonům, je
bezúhonná, ovládá
jednací jazyk5) a
splňuje další předpoklady pro
výkon správních
činností stanovené zvláštním právním předpisem.
(2) Za
bezúhonnou se pro
účely tohoto zákona nepovažuje
fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena
a) pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
b) pro trestný čin
spáchaný z nedbalosti za jednání související
s výkonem
veřejné správy, pokud se podle zákona na tuto osobu
nehledí, jakoby nebyla odsouzena.
(3)
Pracovní smlouvu k výkonu činnosti úředníka lze uzavřít
jen s fyzickou
osobou, která splňuje předpoklady
podle odstavce
1; pro jmenování vedoucího úřadu a jmenování vedoucího
úředníka se
vyžaduje též splnění
dalších předpokladů stanovených
zvláštním
zákonem.6)
------------------------------------------------------------------
4) § 65 a násl. zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území
České republiky a
o změně některých zákonů, ve znění
zákona č.
140/2001 Sb.
5) Například § 3
odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní
a poplatků, ve
znění zákona č. 255/1994 Sb.
6) Zákon č. 451/1991
Sb., kterým se
stanoví některé další
předpoklady pro výkon
některých funkcí ve
státních orgánech
a organizacích
České a Slovenské Federativní Republiky, České
republiky a
Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
§ 5
Předpoklady pro jmenování vedoucího úřadu
(1) Vedoucím
úřadu se může stát fyzická osoba, která
splňuje
předpoklady podle § 4 a má nejméně tříletou praxi
a) jako vedoucí zaměstnanec, nebo
b) při výkonu
správních činností v pracovním poměru k územnímu
samosprávnému
celku nebo při výkonu státní správy v pracovním
nebo služebním
poměru ke státu,
c) ve funkci člena
zastupitelstva územního
samosprávného celku
dlouhodobě
uvolněného pro výkon této funkce.
(2) Délka
praxe podle odstavce 1 musí být splněna v průběhu
8 let bezprostředně předcházejících jmenování do
funkce.
Díl 2
Veřejná výzva a výběrové řízení
§ 6
Veřejná výzva
(1) Uzavření
pracovní smlouvy se zájemcem o uzavření pracovní
smlouvy (dále jen
"zájemce") musí předcházet
veřejná výzva
k přihlášení
zájemců (dále jen
"veřejná výzva"),
nestanoví-li
tento zákon jinak [§
7 odst. 1 písm. b)]. Věta první neplatí
pro
pracovní poměr na dobu určitou.
(2) Veřejná
výzva obsahuje
a) název územního samosprávného celku,
b) druh práce a místo výkonu práce,
c) předpoklady podle § 4,
d) jiné
požadavky územního samosprávného celku pro vznik
pracovního poměru
odpovídající povaze správní činnosti,
kterou
má zájemce
vykonávat,
e) výčet dokladů, které zájemce připojí k přihlášce
(odstavec 4),
f) platovou třídu odpovídající druhu práce,
g) lhůtu pro podání přihlášky,
h) místo a způsob podání přihlášky, a
i) adresu, na kterou se přihláška odesílá.
(3) Zájemce
podá k územnímu samosprávnému
celku písemnou
přihlášku. Přihláška zájemce musí obsahovat tyto
náležitosti:
a) jméno, příjmení a titul zájemce,
b) datum a místo narození zájemce,
c) státní příslušnost zájemce,
d) místo trvalého pobytu zájemce,
e) číslo
občanského průkazu nebo
číslo dokladu o
povolení
k pobytu, jde-li o
cizího státního občana,4)
f) datum a podpis zájemce.
(4) K přihlášce
se připojí tyto doklady:
a) životopis, ve kterém se uvedou údaje o dosavadních
zaměstnáních
a o odborných
znalostech a dovednostech týkajících se správních
činností,
b) výpis z evidence
Rejstříku trestů ne
starší než 3 měsíce;
u cizích státních příslušníků též obdobný
doklad osvědčující
bezúhonnost vydaný
domovským státem; pokud
takový doklad
domovský stát
nevydává, doloží se
bezúhonnost čestným
prohlášením,
c) ověřená kopie dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání.
(5) Veřejná
výzva se vyvěsí na úřední desce úřadu
nejméně 15
dnů přede dnem určeným pro
podání přihlášek zájemců a současně se
zveřejní i způsobem umožňujícím dálkový přístup;7) za
splnění této
povinnosti odpovídá vedoucí úřadu.
(6) Nemá-li
přihláška náležitosti stanovené v odstavci 3 nebo
nejsou-li k ní
připojeny doklady podle odstavce 4,
vedoucí úřadu
vyzve zájemce,
aby náležitosti nebo
doklady v přiměřené lhůtě
doplnil.
(7) Do 15
dnů od uzavření pracovní smlouvy se zájemcem na
základě veřejné výzvy
nebo od rozhodnutí, že s žádným
ze zájemců
nebude uzavřena pracovní smlouva, vedoucí úřadu pořídí o
posouzení
a hodnocení zájemců zprávu, která obsahuje
a) přehled zájemců,
b) seznam
zájemců vyřazených, protože
nesplňovali předpoklady
a podmínky stanovené
ve veřejné výzvě
nebo nedoplnili
náležitosti přihlášky
nebo požadované doklady
v dodatečné
lhůtě,
c) stručný popis způsobu hodnocení zájemců, a
d) označení zájemce,
se kterým byla uzavřena pracovní smlouva,
nebo sdělení, že s žádným ze zájemců nebyla uzavřena pracovní
smlouva.
Vedoucí úřadu je
povinen umožnit nahlédnout
do zprávy všem
zájemcům.
(8) Pracovní smlouvu lze uzavřít pouze se zájemcem, který
splňuje předpoklady a podmínky stanovené ve veřejné výzvě a podal
úplnou přihlášku, předložil občanský průkaz nebo doklad o
povolení
k pobytu,
jde-li o cizího
státního občana,4) a doklady podle
odstavce 4.
------------------------------------------------------------------
4) § 65 a násl. zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území
České republiky a
o změně některých zákonů, ve znění
zákona č.
140/2001 Sb.
7) § 3 odst. 2
zákona č. 106/1999
Sb., o svobodném přístupu
k informacím.
Výběrové řízení
§ 7
(1) Výběrové
řízení je podmínkou pro
a) jmenování do funkce vedoucího úřadu a vedoucího úředníka,
b) vznik pracovního poměru na dobu neurčitou úředníka
zařazeného
1. v krajském
úřadě,
2. v Magistrátu
hlavního města Prahy,
3. v obecním úřadě
obce s rozšířenou působností,
4. v pověřeném
obecním úřadě,
5. v úřadu
městského obvodu nebo městské části územně členěného
statutárního
města nebo městské části hlavního města
Prahy,
kterému je
svěřen výkon přenesené
působnosti v rozsahu
pověřeného
obecního úřadu.
(2) Oznámení
o vyhlášení výběrového
řízení (dále jen
"oznámení") obsahuje údaje uvedené v § 6 odst. 2. Vyhlašuje-li se
výběrové řízení
na funkci, do níž lze jmenovat
pouze fyzickou
osobu, která splňuje
předpoklad podle § 5, uvedou se v oznámení
i tyto
předpoklady. Splnění předpokladů
podle § 5
prokazuje
zájemce čestným prohlášením.
(3) Výběrové
řízení vyhlašuje vedoucí
úřadu oznámením na
úřední desce
úřadu územního samosprávného celku nejméně 15 dnů
přede dnem určeným
pro přihlášení uchazečů o jmenování do
funkce
vedoucího úředníka
nebo uchazečů o přijetí do
pracovního poměru
úředníka podle odstavce 1 písm. b) (dále jen
"uchazeč") a současně
i způsobem umožňujícím dálkový přístup.7) Jde-li o výběrové
řízení
na funkci
vedoucího úřadu, vyhlašuje oznámení hejtman, primátor
nebo starosta.
(4) Uchazeč
podá k územnímu samosprávnému
celku písemnou
přihlášku. Přihláška uchazeče musí obsahovat tyto
náležitosti:
a) jméno, příjmení a titul uchazeče,
b) datum a místo narození uchazeče,
c) státní příslušnost uchazeče,
d) místo trvalého pobytu uchazeče,
e) číslo
občanského průkazu nebo
číslo dokladu o
povolení
k pobytu, jde-li o
cizího státního občana,4)
f) datum a podpis uchazeče.
(5) K přihlášce
se připojí doklady podle § 6 odst. 4.
(6) Nemá-li
přihláška náležitosti stanovené v odstavci 4 nebo
nejsou-li k ní připojeny doklady podle § 6 odst. 4, vedoucí úřadu
vyzve uchazeče,
aby náležitosti nebo doklady v
přiměřené lhůtě
doplnil.
(7) Po
uplynutí lhůty podle
odstavce 3, případně podle
odstavce 6
předá osoba uvedená v odstavci
3 přihlášky výběrové
komisi.
------------------------------------------------------------------
4) § 65 a násl. zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území
České republiky a
o změně některých zákonů, ve znění
zákona č.
140/2001 Sb.
7) § 3 odst. 2
zákona č. 106/1999
Sb., o svobodném přístupu
k informacím.
§ 8
(1) Uchazeče posuzuje výběrová komise. Výběrová
komise má
nejméně 3 členy.
(2) Předsedu
a ostatní členy
výběrové komise jmenuje
a odvolává osoba
uvedená v § 7 odst. 3. Alespoň jedna třetina
členů komise
jsou úředníci územního samosprávného celku, který
výběrové řízení vyhlásil.
(3) Jednání výběrové komise je neveřejné.
Výběrová komise
jedná, je-li
přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů,
a rozhodnutí přijímá nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů
výběrové komise.
§ 9
(1) Výběrová komise posoudí, zda uchazeč
předložil úplnou
přihlášku a doklady podle § 6 odst. 4 a splňuje předpoklady podle
§ 4, popřípadě §
5, jde-li o
uchazeče o jmenování vedoucího
úředníka. Je-li to
nutné k posouzení,
zda uchazeči splňují
požadavky stanovené
v oznámení, výběrová komise
pozve k jednání
uchazeče, kteří
předložili úplné přihlášky,
včetně dokladů podle
§ 6 odst. 4 a splňují
předpoklady podle § 4,
popřípadě § 5,
jde-li o uchazeče o jmenování vedoucího úředníka.
(2) Výběrová
komise pořídí o
posouzení uchazečů písemnou
zprávu, která obsahuje
a) údaje o složení výběrové komise,
b) seznam uchazečů,
c) seznam a
pořadí uchazečů, kteří předložili úplné přihlášky,
včetně dokladů podle § 6 odst. 4, splňují předpoklady podle
§ 4 nebo podle § 5
a splňují požadavky stanovené v oznámení.
(3) Zprávu
podle odstavce 2
podepisují všichni přítomní
členové
výběrové komise a
její předseda tuto zprávu předá se
spisovým
materiálem vztahujícím se
k výběrovému řízení osobě
uvedené v § 7 odst. 3.
(4) Do funkce vedoucího úřadu nebo vedoucího úředníka může
být jmenován jen uchazeč uvedený v seznamu podle odstavce 2 písm.
c). Pracovní smlouva
může být uzavřena jen s uchazečem uvedeným
v seznamu podle odstavce 2 písm. c).
(5) Ke zprávě podle odstavce 2 připojí vedoucí úřadu záznam
o uzavření pracovní
smlouvy nebo o jmenování podle odstavce 4.
Osoba uvedená v § 7
odst. 3 musí na požádání umožnit
uchazeči do
zprávy nahlédnout.
(6) Uchazeč nese
náklady, které mu účastí ve výběrovém řízení
vznikly.
Díl 3
Úprava pracovního poměru
§ 10
Doba trvání pracovního poměru
(1) Pracovní
poměr s úředníkem se uzavírá na dobu
neurčitou.
Je-li však pro to důvod
spočívající v potřebě
zajistit časově
omezenou
správní činnost nebo
nahradit dočasně nepřítomného
úředníka,
zejména v případě
jeho mateřské nebo
rodičovské
dovolené, pracovní
neschopnosti, u níž lze na základě
lékařského
posudku předpokládat,
že bude delší než 3 měsíce,
výkonu civilní
nebo vojenské služby
nebo výkonu veřejné
funkce, lze uzavřít
pracovní poměr na dobu určitou.
(2) V
pracovní smlouvě na
dobu určitou uvede
územní
samosprávný celek důvod, pro který nebyl sjednán pracovní
poměr na
dobu neurčitou.
Není-li v pracovní smlouvě nebo
ve jmenování do
funkce uveden
důvod podle věty první nebo
není-li tento důvod
v souladu s odstavcem 1, jde o pracovní poměr na dobu
neurčitou.
§ 11
Převedení na jinou práci
(1) Je-li
proti úředníkovi vedeno
trestní stíhání pro
podezření z trestného
činu, který, byl-li
by pro něj úředník
pravomocně odsouzen, by byl
v rozporu s předpokladem bezúhonnosti
stanoveným tímto
zákonem (§ 4 odst. 3), územní
samosprávný celek
takového
úředníka převede na
jinou práci, která není správní
činností, a to na dobu
do pravomocného skončení trestního řízení.
Nemůže-li
úředník, který je
převeden podle věty první, konat
práci, protože mu
ji územní samosprávný
celek nepřiděluje,
přísluší mu náhrada platu ve výši 60 % průměrného výdělku po
dobu,
po kterou mu územní
samosprávný celek nepřiděluje práci,
nejvýše
však po dobu 12 měsíců.
(2) Neprokázal-li úředník zvláštní odbornou způsobilost ve
lhůtě podle § 21 odst. 2,
převede jej územní samosprávný celek na
jinou činnost, pro kterou úředník předpoklady splňuje.
§ 12
Odvolání z funkce
(1) Vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu lze
z funkce
odvolat, jen
a) pozbyl-li některý z předpokladů podle § 4,
b) porušil-li
závažným způsobem některou
ze svých zákonem
stanovených povinností nebo dopustil-li se nejméně
dvou méně
závažných porušení
zákonem stanovených povinností
v době
posledních 6
měsíců, nebo
c) neukončil-li vzdělávání vedoucích úředníků ve lhůtě podle § 27
odst. 1.
(2) Odvolání
z funkce je
písemné, doručuje se vedoucímu
úředníkovi nebo
vedoucímu úřadu a
musí obsahovat důvody podle
odstavce 1, jinak je neplatné.
§ 13
Další odstupné
(1) Úředníkovi,
s nímž územní samosprávný celek rozváže
pracovní poměr výpovědí z důvodů uvedených v § 46 odst. 1
písm. a)
až c) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů, vedle
odstupného
podle § 60a až 60c
zákoníku práce náleží další
odstupné ve výši
a za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 4.
(2) Další
odstupné náleží úředníkovi, který ke
dni rozvázání
pracovního poměru
dovršil stanovený počet let trvání pracovního
poměru. Výše dalšího odstupného činí
a) dvojnásobek průměrného
měsíčního výdělku u úředníka,
který ke
dni rozvázání
pracovního poměru dovršil
nejméně 10 let
pracovního poměru
podle odstavce 3,
b) trojnásobek průměrného
měsíčního výdělku u úředníka,
který ke
dni rozvázání
pracovního poměru dovršil
nejméně 15 let
pracovního poměru
podle odstavce 3,
c) čtyřnásobek průměrného
měsíčního výdělku u úředníka,
který ke
dni rozvázání
pracovního poměru dovršil
nejméně 20 let
pracovního poměru
podle odstavce 3.
(3) Pro účely
uvedené v odstavci 2 se
a) započítává pouze doba trvání pracovního poměru úředníka po 24.
listopadu 1990 u
územního samosprávného celku,
který rozváže
s úředníkem pracovní poměr způsobem stanoveným v
odstavci 1,
u jiného
územního samosprávného celku nebo u správního úřadu,
a to za podmínky,
že v tomto pracovním poměru byly v
převážném
rozsahu vykonávány
správní činnosti (§ 2 odst. 3),
b) nezapočítává doba pracovního
poměru, který je
vedlejším
pracovním poměrem
(§ 70 zákoníku práce).
(4) Pro poskytování dalšího odstupného platí obdobně § 60a
odst. 2 a 3, § 60b a 60c zákoníku práce.
§ 14
Pracovní pohotovost
Je-li vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový
stav nebo stav
ohrožení státu podle
zvláštního právního předpisu,8)
územní
samosprávný celek
může úředníkovi nařídit pracovní
pohotovost na
pracovišti nebo
na jiném místě. Pracovní
pohotovost v takovém
případě lze nařídit,
jestliže je dán
předpoklad výkonu práce
přesčas, a jen na dobu
nezbytně nutnou nepřesahující
400 hodin
v kalendářním roce.
------------------------------------------------------------------
8) § 2 písm. c)
zákona č. 240/2000
Sb., o krizovém řízení
a o změně
některých zákonů (krizový zákon).
§ 15
Odpovědnost územního samosprávného
celku za škodu na majetku
Územní samosprávný
celek odpovídá za
škodu na majetku
způsobenou úředníkovi
též, bylo-li prokázáno, že tato
škoda byla
způsobena úředníkovi
na jeho majetku pro plnění
jeho pracovních
úkolů.
HLAVA III
ZÁKLADNÍ POVINNOSTI ÚŘEDNÍKA
§ 16
(1) Úředník je
povinen
a) dodržovat ústavní pořádek České republiky,9)
b) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jím
vykonávané;
dodržovat ostatní
předpisy vztahující se
k práci jím
vykonávané, pokud
s nimi byl řádně seznámen,
c) hájit při výkonu správních činností veřejný zájem,
d) plnit pokyny vedoucích úředníků, nejsou-li v rozporu s
právními
předpisy; má-li úředník za to, že vydaný pokyn je v rozporu
s právními
předpisy, je povinen to bezodkladně oznámit osobě,
která mu pokyn vydala, a to písemně, nebo, hrozí-li nebezpečí
z prodlení,
ústně; poté je úředník povinen splnit daný pokyn
pouze tehdy, dostane-li od vedoucího úřadu písemný příkaz tak
učinit; úředník
nesmí vykonat pokyn ani příkaz, pokud by se tím
dopustil trestného
činu, přestupku, popřípadě jiného
správního
deliktu, a tuto skutečnost je povinen bez zbytečného prodlení
písemně oznámit
vedoucímu úřadu,
e) prohlubovat si kvalifikaci v rozsahu stanoveném tímto
zákonem,
f) jednat a
rozhodovat nestranně bez ohledu na
své přesvědčení
a zdržet se při
výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit
důvěru
v nestrannost
rozhodování,
g) zdržet se jednání,
jež by závažným způsobem narušilo
důvěryhodnost
územního samosprávného celku,
h) zdržet se
jednání, které by mohlo vést
ke střetu veřejného
zájmu se zájmy
osobními, zejména nezneužívat informací nabytých
v souvislosti s výkonem
zaměstnání ve prospěch
vlastní nebo
někoho jiného,
i) v souvislosti s
výkonem zaměstnání nepřijímat dary nebo jiné
výhody, s
výjimkou darů nebo
výhod poskytovaných územním
samosprávným celkem, u
něhož je zaměstnán, nebo na základě
právních předpisů
a kolektivních smluv,
j) v rozsahu
stanoveném zvláštními právními
předpisy zachovávat
mlčenlivost o
skutečnostech, které se
dozvěděl při výkonu
zaměstnání a
v souvislosti s
ním; to neplatí,
pokud byl
povinnosti mlčenlivosti zproštěn;
povinnosti zachovávat
mlčenlivost může
úředníka zprostit vedoucí úřadu, jím pověřený
vedoucí úředník nebo příslušný správní úřad
podle zvláštních
právních předpisů,
nestanoví-li zvláštní právní
předpis
jinak,10)
k) poskytovat
informace o činnosti
územního samosprávného celku
podle zvláštních právních předpisů11) v rozsahu, v jakém to
vyplývá z jeho
pracovního zařazení,
l) při ústním nebo
písemném jednání s fyzickými nebo
právnickými
osobami sdělit své
jméno, příjmení, úřad, ve kterém je
zařazen
k výkonu práce, zařazení v útvaru úřadu;
územní samosprávný
celek v
organizačním řádu může
stanovit, pro které funkce
a činnosti lze
nahradit toto označení uvedením
identifikačního
čísla úředníka,
m) oznámit územnímu
samosprávnému celku, že nastaly
skutečnosti,
které odůvodňují
převedení na jinou práci (§ 11) nebo
odvolání
z funkce (§ 12).
(2) Úředník je
dále povinen
a) pracovat
svědomitě a řádně
podle svých sil,
znalostí
a schopností,
b) plně
využívat pracovní doby
a pracovních prostředků
k vykonávání
svěřených prací, plnit kvalitně, hospodárně a včas
pracovní úkoly,
c) řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu územním
samosprávným
celkem a střežit
a ochraňovat jeho majetek před poškozením,
ztrátou, zničením
a zneužitím a
nejednat v rozporu
s oprávněnými
zájmy územního samosprávného celku,
d) zachovávat
pravidla slušnosti při
úředním jednání a
vůči
ostatním
zaměstnancům působícím ve veřejné správě.
(3) Úředník
nesmí být členem
řídícího, dozorčího nebo
kontrolního orgánu
právnické osoby, jejímž
předmětem činnosti je
podnikání. To neplatí, pokud do takového orgánu byl vyslán
územním
samosprávným celkem, jehož je zaměstnancem. Úředníkovi, který byl
do takového orgánu
vyslán tímto územně
samosprávným celkem,
nenáleží odměna
za výkon funkce podle věty
první. Tato odměna
nesmí být poskytnuta ani po skončení pracovního poměru.
(4) Úředník
může vykonávat jinou
výdělečnou činnost jen
s předchozím
písemným souhlasem územního
samosprávného celku,
u něhož je zaměstnán.
(5) Omezení
stanovené v předchozím odstavci se
nevztahuje na
činnost
vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo
uměleckou, na
činnost znalce nebo tlumočníka vykonávanou podle
zvláštního právního
předpisu12) pro soud nebo správní úřad, na
činnost v poradních orgánech vlády a na správu vlastního
majetku.
(6) Ustanovení §
73 zákoníku práce se nepoužije.
------------------------------------------------------------------
9) Čl. 112
odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České
republiky.
10) Například § 46
zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně
utajovaných
skutečností a o
změně některých zákonů, ve znění zákona č.
363/2000 Sb.
11) Například zákon č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
12) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
HLAVA IV
VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ
§ 17
(1) Prohlubování kvalifikace podle tohoto
zákona může
poskytovat jen
a) právnická nebo
fyzická osoba oprávněná ke
vzdělávací činnosti
podle zvláštního předpisu, jíž byla
udělena akreditace podle
§ 30,
b) příspěvková organizace
zřízená Ministerstvem vnitra
(dále jen
"ministerstvo"),
c) územní samosprávný
celek, jemuž byla udělena
akreditace podle
§ 30,
(dále jen "vzdělávací instituce").
(2) Vzdělávací instituce poskytuje vzdělávání v souladu se
vzdělávacím programem akreditovaným podle § 31 pro příslušný druh
prohlubování kvalifikace (§ 18 odst. 1 a 2).
(3) Územní
samosprávný celek zajišťuje
prohlubování
kvalifikace
úředníka prostřednictvím vzdělávacích institucí
akreditovaných pro příslušný vzdělávací program.
(4) Územní samosprávný celek je povinen úředníkovi zajistit
prohlubování
kvalifikace podle tohoto
zákona; postupuje při tom
podle plánu vzdělávání podle odstavce 5.
(5) Plán
vzdělávání obsahuje časový
rozvrh prohlubování
kvalifikace úředníka
v rozsahu nejméně 18 pracovních
dnů po dobu
následujících
3 let. Územní samosprávný celek
je povinen
vypracovat plán
vzdělávání do 1 roku od vzniku
pracovního poměru
úředníka, nejméně jedenkrát za 3 roky plnění tohoto plánu
hodnotit
a podle výsledků hodnocení provést jeho aktualizaci.
§ 18
(1) Úředník je
povinen prohlubovat si kvalifikaci účastí na
a) vstupním vzdělávání,
b) průběžném vzdělávání, a
c) přípravě a ověření zvláštní odborné způsobilosti,
nestanoví-li tento zákon jinak.
(2) Vedoucí
úředník a vedoucí úřadu jsou povinni
prohlubovat
si kvalifikaci též
účastí na vzdělávání
vedoucích úředníků
(§ 27), nestanoví-li tento zákon jinak.
(3) K opakování zkoušky zvláštní odborné způsobilosti (dále
jen
"zkouška")
poskytne územní samosprávný
celek úředníkovi
pracovní volno bez náhrady platu.
(4) Náklady
prohlubování kvalifikace podle tohoto zákona nese
územní samosprávný
celek; náklady spojené s opakováním zkoušky
nese úředník, s výjimkou jejího opakování podle § 26 odst.
1.
§ 19
Vstupní vzdělávání
(1) Vstupní
vzdělávání zahrnuje
a) znalosti
základů veřejné správy,
zvláště obecných zásad
organizace a činnosti veřejné správy a územního samosprávného
celku,
základy veřejného práva, veřejných financí, evropského
správního práva,
práv a povinností a pravidel etiky úředníka,
b) základní
dovednosti a návyky
potřebné pro výkon správních
činností,
c) znalosti základů užívání informačních technologií,
d) základní komunikační, organizační a další dovednosti
vztahující
se k jeho
pracovnímu zařazení.
(2) Úředník je
povinen ukončit vstupní vzdělávání
nejdéle do
3 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru.
(3) Ukončení
vstupního vzdělávání se prokazuje osvědčením
vydaným vzdělávací institucí, která vstupní vzdělávání
pořádala.
(4) Povinnost
absolvovat vstupní vzdělávání se
nevztahuje na
úředníka, který má zvláštní odbornou způsobilost.
§ 20
Průběžné vzdělávání
(1) Průběžné vzdělávání zahrnuje prohlubující, aktualizační
a specializační
vzdělávání úředníků zaměřené
na výkon správních
činností v územním
samosprávném celku, včetně
získávání
a prohlubování jazykových znalostí.
(2) Průběžné
vzdělávání se uskutečňuje formou kurzů.
(3) O
účasti úředníka na
jednotlivých kurzech rozhoduje
vedoucí úřadu na
základě potřeb územního
samosprávného celku
a s přihlédnutím k
plánu vzdělávání úředníka; úředník je
povinen
se kurzu zúčastnit.
(4) Účast na
kurzu, jež je součástí průběžného vzdělávání, se
prokazuje
osvědčením vydaným vzdělávací
institucí, která kurz
pořádala.
§ 21
Zvláštní odborná způsobilost
(1) Správní činnosti stanovené prováděcím právním předpisem
zajišťuje územní samosprávný celek prostřednictvím úředníků,
kteří
prokázali zvláštní
odbornou způsobilost. Výjimečně
tyto činnosti
může vykonávat i
úředník, který nemá
zvláštní odbornou
způsobilost,
a) nejdéle však
po dobu 18 měsíců od vzniku
pracovního poměru
úředníka k
územnímu samosprávnému celku nebo ode dne, kdy začal
vykonávat činnost,
pro jejíž výkon
je prokázání zvláštní
odborné
způsobilosti předpokladem, nebo
b) splňuje-li podmínky stanovené v § 34 odst. 1 nebo v § 43 odst.
10.
(2) Zvláštní
odborná způsobilost se
ověřuje zkouškou
a prokazuje
osvědčením. Úředník je
povinen prokázat zvláštní
odbornou
způsobilost k výkonu
správních činností stanovených
prováděcím právním
předpisem do 18 měsíců od
vzniku pracovního
poměru k
územnímu samosprávnému celku nebo ode dne, kdy začal
vykonávat činnost,
pro jejíž výkon je prokázání
zvláštní odborné
způsobilosti předpokladem.
(3) Zvláštní
odborná způsobilost zahrnuje souhrn znalostí
a dovedností nezbytných pro
výkon činností stanovených prováděcím
právním
předpisem. Zvláštní odborná
způsobilost má obecnou
a zvláštní
část. Obecná část
zahrnuje znalost základů veřejné
správy, zvláště
obecných principů organizace a činnosti veřejné
správy, znalost zákona
o obcích, zákona
o krajích, zákona
o hlavním městě
Praze a zákona o správním
řízení, a schopnost
aplikace těchto znalostí. Zvláštní část zahrnuje znalosti
nezbytné
k výkonu
správních činností stanovených prováděcím právním
předpisem,
zvláště znalost působnosti
orgánů územní samosprávy
a územních
správních úřadů vztahující
se k těmto činnostem,
a schopnost jejich aplikace.
(4) Jestliže
úředník vykonává 2 nebo více správních
činností
stanovených prováděcím právním předpisem
a) v obci, kde nejsou zřízeny alespoň 2 odbory obecního
úřadu nebo
kde není
zřízen pověřený obecní
úřad, je povinen prokázat
zvláštní odbornou
způsobilost jen pro 1 správní činnost, kterou
určí vedoucí
úřadu,
b) v jiných
případech než uvedených
v písmenu a), je povinen
prokázat zvláštní
odbornou způsobilost pro
každou jím
vykonávanou
správní činnost; u druhého a u dalších ověření se
zkouška vykoná jen
ze zvláštní části.
(5) Územní samosprávný celek je povinen přihlásit úředníka,
který vykonává správní
činnosti stanovené prováděcím
právním
předpisem, k
vykonání zkoušky do 6 měsíců
od vzniku pracovního
poměru úředníka k
územnímu samosprávnému celku nebo
do 3 měsíců
ode dne, kdy úředník
začal vykonávat správní činnost, pro jejíž
výkon je prokázání
zvláštní odborné způsobilosti
předpokladem.
Prováděcí právní
předpis upraví způsob přihlašování ke zkoušce,
náležitosti
přihlášky, způsob a
průběh zkoušky a náležitosti
osvědčení.
(6) Vedoucí
úředník, který řídí úředníky vykonávající správní
činnosti
stanovené prováděcím právním
předpisem, prokazuje
zvláštní odbornou
způsobilost z obecné části a ze
zvláštní části
alespoň pro
jednu ze správních činností stanovených prováděcím
právním
předpisem, vykonávaných jím
řízenými úředníky, určenou
vedoucím úřadu.
(7) Vedoucí
úřadu je povinen
prokázat zvláštní odbornou
způsobilost jen z obecné části.
§ 22
Zabezpečení zkoušky
(1) Provádění
zkoušek a vydávání osvědčení o zvláštní odborné
způsobilosti zabezpečuje ministerstvo ve spolupráci s příslušnými
ministerstvy a s ostatními ústředními správními úřady.
(2) Ministerstvo do 30 dnů
ode dne doručení
přihlášky
úředníkovi písemně
sdělí den, místo a čas konání
zkoušky, soubor
zkušebních otázek a seznam odborné literatury.
§ 23
Zkušební komise
(1)
Pro ověřování zvláštní
odborné způsobilosti vytváří
ministerstvo zkušební komise. Zkušební komise mají 3 členy a jsou
složené z
odborníků na obecnou část a
z odborníků na zvláštní
část. Předsedu a
ostatní členy zkušební
komise jmenuje
ministerstvo.
(2) Činnost
zkušební komise řídí
její předseda. Zkušební
komise rozhoduje většinou hlasů svých členů.
(3) Při zkoušce
je zkušební komise vázána stanovenými soubory
zkušebních otázek.
(4) Zkušební
komise může vyloučit ze zkoušky
uchazeče, který
v průběhu zkoušky
použije nedovolené pomůcky nebo
průběh zkoušky
jinak vážně narušuje.
§ 24
Zkouška
(1) Zkouška se člení na 2 samostatně vykonávané a hodnocené
části, písemnou a
ústní zkoušku. Při písemné zkoušce
i při ústní
zkoušce se
ověřují znalosti z obecné části a ze zvláštní části
samostatně.
(2) Úředník koná nejdříve písemnou zkoušku. Úspěšné složení
písemné zkoušky je předpokladem pro konání ústní zkoušky.
(3) V případě dalšího ověření zvláštní odborné způsobilosti
koná úředník písemnou a ústní zkoušku pouze ze zvláštní
části.
(4)
Zkušební komise vypracuje o průběhu a výsledku zkoušky
protokol.
Zkouška a vyhlášení
jejích výsledků jsou
veřejné.
Ministerstvo oznámí
úředníkovi výsledek písemné zkoušky a ústní
zkoušky v den jejich konání.
(5) Jestliže
úředník nevyhověl při
písemné nebo ústní
zkoušce, může
ji dvakrát opakovat. Opakovaná zkouška se vykoná
nejdříve po 30,
nejpozději však do 90 dnů ode
dne zkoušky, v níž
uchazeč nevyhověl.
§ 25
Osvědčení
(1) Je-li při
ústní zkoušce úředník hodnocen
klasifikačním
stupněm "vyhověl"
v obecné části i ve zvláštní
části, do 15 dnů
ode dne konání ústní zkoušky obdrží od ministerstva
osvědčení.
(2) Ministerstvo
vede evidenci o osvědčeních zvláštní odborné
způsobilosti, které vydalo.
(3) Vzdělávací
instituce vede evidenci
o osvědčeních
o ukončení
kurzů vstupního vzdělávání, vzdělávání vedoucích
úředníků a průběžného vzdělávání, které pořádala.
§ 26
Řízení o námitkách
(1) Je-li úředník při písemné nebo
ústní zkoušce hodnocen
klasifikačním stupněm
"nevyhověl", má právo
podat do 15 dnů ode
dne oznámení této
skutečnosti námitky proti
postupu zkušební
komise; námitky se
podávají zkušební komisi.
Zkušební komise
námitkám
vyhoví nebo je
předá k rozhodnutí
ministerstvu.
Ministerstvo o námitkách
rozhodne ve lhůtě
30 dnů od jejich
doručení, a to tak, že
potvrdí hodnocení zkušební
komise nebo,
bylo-li hodnocení zkušební komise vydáno v rozporu se
zákonem nebo
jiným právním
předpisem, změní jej nebo zruší
a pozve úředníka
k opakovanému složení zkoušky.
(2) Pokud
i při opakovaném složení zkoušky
byl úředník
hodnocen
klasifikačním stupněm "nevyhověl", vydá
mu o tom
ministerstvo na návrh zkušební komise rozhodnutí.
(3) Úředník má
právo nahlédnout do všech materiálů týkajících
se jeho osoby, které mají význam pro rozhodnutí o zkoušce.
(4) Na
řízení o námitkách
se nevztahují obecné předpisy
o správním řízení.13)
------------------------------------------------------------------
13) Zákon č.
71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve
znění pozdějších
předpisů.
§ 27
Vzdělávání
vedoucích úředníků a vedoucích úřadů
(1) Řízení
úředníků zajišťuje územní
samosprávný celek
prostřednictvím vedoucích úředníků,
kteří ukončili vzdělávání
vedoucích
úředníků. Výjimečně řízení
těchto úředníků může
vykonávat i vedoucí úředník, který neukončil vzdělávání vedoucích
úředníků, nejdéle však po dobu 2 let ode dne, kdy začal vykonávat
funkci vedoucího
úředníka, nebo nestanoví-li tento zákon
jinak
(§ 43 odst. 10).
Účast na vzdělávání
vedoucích úředníků se
prokazuje
osvědčením vydaným vzdělávací
institucí, která kurz
pořádala. Vedoucí úředník je povinen ukončit vzdělávání vedoucích
úředníků do 2 let
ode dne, kdy začal vykonávat funkci vedoucího
úředníka.
(2) Vzdělávání
vedoucích úředníků zahrnuje
obecnou část
a zvláštní
část. Obecná část
zahrnuje znalosti a
dovednosti
v oblasti
řízení úředníků. Zvláštní
část zahrnuje přehled
o činnostech stanovených prováděcím právním předpisem
vykonávaných
podřízenými úředníky.
(3) Úředník,
který se účastnil vzdělávání vedoucích
úředníků
podle tohoto
zákona a jehož náklady hradil územní samosprávný
celek, je povinen
setrvat po ukončení
tohoto vzdělávání
v pracovním poměru k
tomuto územnímu samosprávnému celku po
dobu
3 let. Pokud takový úředník
rozváže s územním samosprávným celkem
pracovní poměr dříve než po
uplynutí 3 let od ukončení vzdělávání
vedoucích
úředníků, je povinen
uhradit územnímu samosprávnému
celku náklady s
tímto vzděláváním spojené. Splní-li
úředník svou
povinnost
setrvat v pracovním
poměru u územního samosprávného
celku pouze zčásti,
povinnost uhradit náklady se
poměrně sníží.
Ustanovení § 143 odst. 7 a
8 zákoníku práce platí přiměřeně i pro
povinnost úředníka k úhradě nákladů podle tohoto odstavce.
(4) Ustanovení
odstavců 1 až
3 se vztahují obdobně na
vzdělávání vedoucích úřadů.
§ 28
Počítání lhůt
(1) Do lhůt uvedených v § 21 odst. 1, 2 a 5 a
v § 27 odst.
1 a 3 se
nezapočítávají doby mateřské
dovolené, rodičovské
dovolené,
pracovní neschopnosti, vojenské
základní (náhradní)
služby, civilní služby ani doba uvolnění pro výkon veřejné
funkce.
Nezapočítává se též
nepřítomnost v práci pro výkon
nepodmíněného
trestu odnětí svobody a
vazby, došlo-li k pravomocnému odsouzení,
nejde-li o trestný
čin, který je
v rozporu s
předpokladem
bezúhonnosti podle § 4 odst. 2.
(2) Ukončení
pracovního poměru a jeho opětovné
uzavření nemá
za následek nový běh lhůt uvedených v odstavci 1.
§ 29
Akreditace vzdělávacích institucí
nebo vzdělávacích programů
(1) Ministerstvo akredituje pro účely
tohoto zákona
vzdělávací instituce
nebo vzdělávací programy na
základě žádosti
fyzické nebo
právnické osoby (dále jen
"žadatel") a za podmínek
stanovených tímto zákonem.
(2) Akreditace vzdělávací
instituce nebo akreditace
vzdělávacího
programu se uděluje na dobu 3
let. Před uplynutím
lhůty podle věty
první může držitel
akreditace vzdělávací
instituce nebo
akreditace vzdělávacího programu požádat o
její
obnovení.
(3) Akreditace vzdělávací
instituce nebo akreditace
vzdělávacího
programu je nepřevoditelná
a nepřechází na právní
nástupce.
(4) Zjistí-li
ministerstvo při kontrole
nedostatky při
uskutečňování
vzdělávacího programu, vyzve
vzdělávací instituci,
aby v přiměřené
lhůtě zjednala nápravu.
Nezjedná-li tato
vzdělávací instituce
ve stanovené lhůtě nápravu,
ministerstvo jí
akreditaci
vzdělávací instituce nebo
akreditaci vzdělávacího
programu odejme. Ministerstvo akreditaci vzdělávací instituce
nebo
akreditaci vzdělávacího programu odejme i v případě, že na straně
vzdělávací
instituce nastaly takové
okolnosti, které by
odůvodňovaly zamítnutí
žádosti o akreditaci vzdělávací
instituce
nebo akreditaci vzdělávacího programu.
(5) V případě, že ministerstvo odejme akreditaci vzdělávací
instituce nebo akreditaci
vzdělávacího programu, je
povinností
vzdělávací instituce,
které byla akreditace vzdělávací
instituce
nebo akreditace
vzdělávacího programu odňata,
zajistit úředníkům
možnost pokračovat v
účasti na stejném nebo obdobném
vzdělávacím
programu v téže nebo
jiné vzdělávací instituci. Pro splnění
této
povinnosti stanoví ministerstvo přiměřenou lhůtu.
(6)
Ministerstvo uloží pokutu až do výše 200 000 Kč fyzické
nebo právnické osobě, která ve stanovené lhůtě nesplnila
povinnost
podle odstavce 5.
Řízení o uložení pokuty lze zahájit jen do 1
roku od marného
uplynutí lhůty podle
odstavce 5. Výnos pokut
ukládaných podle
odstavce 5 je příjmem státního rozpočtu. Při
vybírání a vymáhání
pokut se postupuje
podle zvláštních
předpisů.14)
------------------------------------------------------------------
14) Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
§ 30
Akreditace vzdělávací instituce
(1) Součástí žádosti o akreditaci vzdělávací
instituce je
i žádost o akreditaci alespoň 1 vzdělávacího programu (§ 31 odst.
1 a 2).
(2) Žádost o akreditaci vzdělávací instituce obsahuje jméno,
příjmení, místo
podnikání a identifikační číslo žadatele, je-li
žadatel
fyzickou osobou, nebo
název, sídlo, statutární orgán
a identifikační číslo žadatele, je-li žadatel právnickou
osobou.
(3) K žádosti o akreditaci vzdělávací
instituce se připojí
a) oprávnění ke vzdělávací
činnosti dle zvláštního
právního
předpisu;15)
oprávnění není třeba prokazovat, pokud
je žadatel
o akreditaci
vzdělávací instituce územním samosprávným celkem,
b) přehled o personálním, technickém a materiálním
vybavení
žadatele o
akreditaci vzdělávací instituce v oblasti vzdělávání
podle tohoto
zákona,
c) přehled
dosavadní činnosti žadatele
o akreditaci vzdělávací
instituce v oblasti
vzdělávání,
d) vzdělávací program, o jehož akreditaci se současně žádá.
(4) Skutečnosti
uvedené v odstavcích
2 a 3 jsou důvěrné
a ministerstvo je může použít pouze pro účely vyhodnocení žádosti
o akreditaci vzdělávací instituce, pro kterou byly doloženy.
(5) Ministerstvo udělí akreditaci vzdělávací
instituce
fyzické nebo právnické
osobě, jestliže jsou
splněny podmínky
stanovené v odstavcích 2 a 3.
(6) Ministerstvo akreditaci
vzdělávací instituce neudělí,
jestliže fyzická nebo právnická osoba
a) k žádosti nepřipojila doklady podle odstavce 3,
b) v žádosti
uvedla nesprávné nebo
neúplné údaje a ve
lhůtě
stanovené
ministerstvem ji nedoplnila,
c) nesplňuje podmínky podle odstavce 3,
d) vzdělávací program nesplňuje požadavky podle § 31 odst.
3.
------------------------------------------------------------------
15) Zákon č. 29/1984
Sb., o soustavě základních škol, středních
škol
a vyšších odborných
škol (školský zákon),
ve znění
pozdějších
předpisů.
Zákon č. 111/1998
Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění
dalších zákonů
(zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších
předpisů.
Živnostenský
zákon.
Obchodní
zákoník.
§ 31
Akreditace vzdělávacího programu
(1) Žádost o
akreditaci vzdělávacího programu obsahuje jméno,
příjmení, místo
podnikání a identifikační číslo žadatele, je-li
žadatel
fyzickou osobou, nebo
název, sídlo, statutární orgán
a identifikační číslo žadatele, je-li žadatel právnickou
osobou.
(2) K žádosti o
akreditaci vzdělávacího programu se připojí
a) ověřená
kopie akreditace vzdělávací
instituce, která bude
vzdělávací program
zabezpečovat, nebo žádost
fyzické nebo
právnické osoby o
akreditaci vzdělávací instituce,
b) vzdělávací program,
c) nejméně 2 odborné posudky vzdělávacího programu.
(3) Vzdělávací
program obsahuje
a) název, typ, formu
a cíle; typ vzdělávacího programu
vyjadřuje
druh prohlubování kvalifikace (§ 18
odst. 1 a
2); forma
vzdělávacího programu
vyjadřuje, zda jde
o vzdělávání
prezenční,
distanční nebo o jejich kombinaci,
b) členění na vzdělávací předměty a jejich charakteristiku,
c) vzdělávací plán;
vzdělávací plán stanoví časovou a obsahovou
posloupnost
vzdělávacích předmětů a dobu vzdělávání,
d) seznam odborných lektorů pro vzdělávací program.
(4) Skutečnosti
uvedené v odstavcích
2 a 3 jsou důvěrné
a ministerstvo je může použít pouze pro účely vyhodnocení žádosti
o akreditaci vzdělávací instituce, pro kterou byly doloženy.
(5) Ministerstvo udělí fyzické nebo
právnické osobě
akreditaci
vzdělávacího programu, jestliže
vzdělávací program
splňuje podmínky uvedené v odstavci 3.
(6) Ministerstvo akreditaci neudělí, jestliže fyzická nebo
právnická osoba
a) k žádosti nepřipojila doklady podle odstavce 2,
b) v žádosti
uvedla nesprávné nebo
neúplné údaje a ve
lhůtě
stanovené
ministerstvem ji nedoplnila,
c) vzdělávací program nesplňuje požadavky podle odstavce
3.
§ 32
Akreditační komise
(1) Ministerstvo
zřizuje akreditační komise jako své
poradní
orgány pro udělování akreditací podle § 29 až 31.
(2) Akreditační
komise je složena
z odborníků v oblasti
veřejné správy a ze zástupců
krajů a obcí. Členy akreditační
komise jmenuje a odvolává ministerstvo.
(3) Akreditační
komise posoudí, zda jsou splněny podmínky pro
udělení akreditace, a zpracuje stanovisko k žádosti.
Rovnocennost vzdělání
§ 33
(1) Povinnost
prokázat zvláštní odbornou způsobilost
(§ 21),
povinnost účastnit
se vzdělávání vedoucích úředníků a vedoucích
úřadů (§ 27)
nebo povinnost účastnit
se vstupního vzdělávání
(§ 19) nemá
úředník, který získal vzdělání v
bakalářských nebo
magisterských studijních programech stanovených prováděcím
právním
předpisem nebo kterému
bylo vydáno osvědčení
o uznání
rovnocennosti vzdělání nebo jeho části podle § 34.
(2) Územní
samosprávný celek může
zajišťovat činnosti
stanovené prováděcím právním předpisem (§ 21) nebo řízení
úředníků
(§ 27) též prostřednictvím úředníků uvedených v odstavci
1.
§ 34
(1) Na
žádost úředníka nebo
územního samosprávného celku
ministerstvo vydá
osvědčení o uznání rovnocennosti
vzdělání nebo
jeho části
získaného úředníkem v jiném studijním programu, než
který je stanoven
prováděcím právním předpisem, nebo vzdělání
získaného v jiném
oboru, popřípadě kurzu, pokud žadatel
prokáže,
že obsah a
rozsah vzdělávání, o
jehož uznání se žádá, jsou
rovnocenné
příslušnému vzdělávacímu programu
pro prohlubování
kvalifikace podle tohoto zákona nebo jeho části.
(2)
Zjistí-li ministerstvo, že
rozsah a obsah
oboru,
studijního
programu nebo kurzu,
o jehož uznání se žádá, jsou
v podstatných rysech odlišné od příslušného vzdělávacího programu
pro prohlubování kvalifikace podle tohoto zákona, žádost o uznání
rovnocennosti vzdělání nebo jeho části zamítne.
(3) Na řízení o
vydání osvědčení se vztahují obecné
předpisy
o správním řízení,13)
pokud není dále stanoveno jinak.
O žádosti
o uznání
rovnocennosti vzdělání nebo
jeho části ministerstvo
rozhodne do 3 měsíců od jejího doručení.
------------------------------------------------------------------
13) Zákon č.
71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve
znění pozdějších
předpisů.
HLAVA V
STÁTNÍ
SPRÁVA V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ
§ 35
Působnost ministerstva
(1) Ministerstvo
a) koordinuje
prohlubování kvalifikace úředníků podle tohoto
zákona,
b) stanoví obsah obecné části zkoušky,
c) určuje
soubor zkušebních otázek
pro obecnou část zkoušky,
včetně obsahu a
kritérií hodnocení zkoušky,
d) vede seznam odborníků na obecnou a na zvláštní část
zkoušky,
e) rozhoduje o
zařazení fyzických osob do seznamu
odborníků na
obecnou část
zkoušky,
f) jmenuje ze
seznamu odborníků podle písmene
d) členy zkušební
komise,
g) každoročně
zveřejňuje seznam odborníků
podle písmene d)
způsobem umožňujícím
dálkový přístup,7)
h) vydává osvědčení podle § 25 a vede jejich evidenci,
i) rozhoduje o námitkách proti rozhodnutí podle § 26,
j) uznává rovnocenné vzdělání podle § 34,
k) zřizuje akreditační komisi podle § 32 a jmenuje a
odvolává její
členy,
l) materiálně a finančně zabezpečuje činnost akreditační
komise,
m) kontroluje
činnost akreditovaných vzdělávacích institucí
a
uskutečňování akreditovaných programů
(§ 29 odst. 4);
postupuje při tom
podle zvláštního právního předpisu,16)
n) rozhoduje o udělení
akreditace vzdělávacích institucí
a vzdělávacích
programů,
o) zveřejňuje každoročně seznam vzdělávacích institucí,
které mají
platnou
akreditaci podle tohoto zákona, ve Věstníku vlády pro
orgány krajů
a orgány obcí
a způsobem umožňujícím dálkový
přístup,7)
p) zveřejňuje
způsobem umožňujícím dálkový
přístup7) zprávy
vzdělávacích
institucí podle § 39,
r) vypracovává
a zveřejňuje výroční
zprávu o stavu vzdělávání
úředníků územních
samosprávných celků,
s) plní jiné úkoly podle tohoto zákona.
(2) Ministerstvo spolupracuje s ostatními
ústředními
správními úřady a kraji.
------------------------------------------------------------------
7) § 3 odst.
2 zákona č.
106/1999 Sb., o svobodném
přístupu
k informacím.
16) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších
předpisů.
§ 36
Rozsah
spolupráce ministerstva s ostatními
ústředními správními úřady
Příslušná
ministerstva a ostatní ústřední správní úřady
a) stanoví obsah zvláštní části zkoušky a průběžně provádějí jeho
aktualizaci tak,
aby odpovídal platnému právnímu stavu,
b) určují
soubor zkušebních otázek
pro zvláštní část zkoušky,
včetně obsahu a
kritérií hodnocení zkoušky,
c) rozhodují o
zařazení fyzických osob do seznamu
odborníků na
zvláštní část
zkoušky.
§ 37
Nezabezpečí-li
vzdělávací instituce přípravu ke zkouškám nebo
vzdělávání vedoucích
úředníků a vedoucích úřadů,
ministerstvo ve
spolupráci s ostatními
příslušnými ústředními správními úřady
zabezpečí přípravu
a vzdělávání. V takovém případě ministerstvo
zajišťuje
přípravu na zkoušku
z obecné části
a vzdělávání
vedoucích úředníků
a vedoucích úřadů, a příslušná
ministerstva
a další ústřední
správní úřady zajišťují přípravu
na zkoušku ze
zvláštní části.
HLAVA VI
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
Díl 1
Ustanovení společná
§ 38
(1) Územní
samosprávný celek přijme
opatření, aby při
přijímání do pracovního
poměru úředníků nebo
při jmenování
vedoucích
úředníků bylo soustavně
přihlíženo i k
zájmu na
získávání a udržování
rovnoměrného zastoupení pohlaví
mezi
úředníky nebo na některém stupni řízení.
(2) Opatření
přijatá příslušným orgánem
územního
samosprávného celku,
která by jinak byla diskriminací z důvodu
pohlaví, se za diskriminaci nepovažují, pokud je
pro ně důvod
spočívající v nerovnoměrném zastoupení pohlaví mezi úředníky nebo
na některém stupni
řízení. Přijatá opatření však
nesmí směřovat
v neprospěch osoby opačného pohlaví, jejíž kvality jsou vyšší než
kvality
současně s ní
přijímaných osob do
pracovního poměru
úředníků nebo při jmenování vedoucích úředníků.
§ 39
Vzdělávací instituce
vypracují každoročně písemnou zprávu
obsahující základní
údaje o vzdělávání poskytovaném
podle tohoto
zákona v uplynulém
kalendářním roce. Zprávu
zašle vzdělávací
instituce ministerstvu do 31. května roku
následujícího.
§ 40
Ustanovení §
29a zákoníku práce
nelze na pracovněprávní
vztahy úředníků použít.
§ 41
Společná ustanovení o komisích
(1) Účast
členů výběrové komise
na jejím jednání, členů
akreditační komise
na jejím jednání a členů
zkušební komise při
zkouškách podle tohoto zákona je jiným úkonem v obecném zájmu,17)
při němž náleží členům těchto komisí náhrada mzdy (platu). Členům
těchto komisí, kteří
nejsou v pracovním
poměru ani v poměru
obdobném pracovnímu
poměru, jsou však výdělečně činní, přísluší
náhrada ušlého výdělku
za dobu výkonu funkce člena
komise v jimi
prokázané výši, nejvýše však 80 Kč za hodinu nebo 680 Kč za jeden
den. Členům
komise náleží náhrada jízdních
výdajů v prokázané
výši; způsob dopravy určí předseda komise; náhradu jízdních
výdajů
a náhradu
ušlého výdělku vyplácí
ministerstvo. Zaměstnavateli
člena komise
nenáleží náhrada mzdy nebo platu
za dobu uvolnění
jeho zaměstnance.
(2) Členy
komise nesmějí být
fyzické osoby, u nichž se
zřetelem na jejich
vztah k některému
ze zájemců ve výběrovém
řízení nebo k
žadateli o akreditaci
nebo k úředníkovi
vykonávajícímu
zkoušku jsou důvodné
pochybnosti o jejich
nepodjatosti. Člen
komise je povinen bezprostředně
po tom, co se
dozví o
skutečnostech nasvědčujících jeho
podjatosti, oznámit to
tomu, kdo jej jmenoval.
Uchazeč, účastník řízení nebo úředník
oznámí osobě, která jmenuje členy komise, skutečnosti
nasvědčující
podjatosti člena komise, jakmile se o těchto skutečnostech dozví.
O podjatosti člena
komise rozhodne bez zbytečného
odkladu osoba,
která jmenuje členy komise. Shledá-li, že je člen komise podjatý,
odvolá jej a na jeho místo jmenuje jinou osobu.
------------------------------------------------------------------
17) § 124 zákoníku práce.
§ 42
Ministerstvo
vydá vyhlášky k provedení § 21 a § 33 odst. 1.
Díl 2
Přechodná ustanovení
§ 43
(1) Tímto zákonem se řídí také pracovní poměry vzniklé před
1. lednem 2003, pokud není
dále stanoveno jinak; jejich
vznik,
jakož i nároky z nich
vzniklé a právní úkony učiněné před 1.
lednem 2003 se však posuzují podle dosavadních předpisů.
(2)
Nestanoví-li tento zákon jinak,
fyzická osoba, která je
ke dni nabytí
účinnosti tohoto zákona
zaměstnancem územního
samosprávného
celku, vykonává správní
činnosti a splňuje
předpoklady podle §
4, se ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona
považuje za úředníka podle tohoto zákona.
(3) Fyzická osoba, která je ke dni nabytí účinnosti
tohoto
zákona
vedoucím zaměstnancem územního
samosprávného celku,
vykonává správní činnosti a splňuje předpoklady podle § 4,
se dnem
nabytí
účinnosti tohoto zákona
považuje za vedoucího úředníka
podle tohoto zákona.
(4) Fyzická
osoba, která ke
dni nabytí účinnosti tohoto
zákona vykonává funkci
tajemníka obecního úřadu,
tajemníka
magistrátu
statutárního města, tajemníka
úřadu městského obvodu
nebo městské části
územně členěného statutárního města,
ředitele
krajského úřadu,
ředitele Magistrátu hlavního města Prahy
nebo
tajemníka úřadu městské části hlavního města Prahy, se
považuje za
vedoucího úřadu podle tohoto zákona.
(5) Zvláštní
odborná způsobilost ověřená
zkouškou podle
zvláštních právních
předpisů18) v době od 24.
listopadu 1990 do
dne nabytí účinnosti
tohoto zákona se
považuje za zvláštní
odbornou způsobilost prokázanou podle tohoto zákona.
(6) Přihlášky ke
zkoušce zvláštní odborné způsobilosti podané
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za
přihlášky
učiněné podle § 21 odst. 5.
(7) U úředníka, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona
vykonává správní
činnost, na niž se vztahuje
předpoklad zvláštní
odborné způsobilosti a tento předpoklad nesplňuje, počínají lhůty
podle § 21 odst. 1
a 2 běžet ode dne nabytí
účinnosti tohoto
zákona a činí 30 měsíců.
Není-li tento úředník ke dni nabytí
účinnosti
tohoto zákona přihlášen
ke zkoušce zvláštní odborné
způsobilosti, územní samosprávný celek je povinen jej
přihlásit do
3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(8) U úředníka, u kterého by lhůty podle § 21 odst. 1 a 2
jinak skončily před
uplynutím 30 měsíců ode dne nabytí
účinnosti
tohoto zákona, se tyto lhůty prodlužují o 12 měsíců.
(9) Zaměstnanec, který je ke dni nabytí
účinnosti tohoto
zákona vedoucím zaměstnancem v úřadu územního samosprávného
celku,
má povinnost ukončit
vzdělávání vedoucích úředníků do 4 let ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(10) Úředník, jemuž do 31. prosince 2007 vznikne nárok na
starobní
důchod, prokazuje zvláštní
odbornou způsobilost jen
tehdy, jestliže
o to sám požádá. Vedoucí úředník,
jemuž do 31.
prosince 2007 vznikne
nárok na starobní
důchod, se účastní
vzdělávání vedoucích úředníků jen tehdy, jestliže o to sám
požádá.
(11) Plán
vzdělávání úředníka podle § 17
odst. 5 pro osobu,
která je úředníkem
ke dni účinnosti tohoto zákona,
vypracuje
vedoucí úřadu nejpozději do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
(12) Fyzická osoba, která se podle
odstavce 3 považuje za
vedoucího úředníka podle tohoto zákona, a fyzická osoba, která se
podle odstavce 4 považuje za vedoucího úřadu podle tohoto zákona,
je povinna prokázat
splnění předpokladů podle § 4 odst. 3 části
věty za středníkem nejpozději do 30. června 2003.
------------------------------------------------------------------
18) Zákon č.
128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění
pozdějších
předpisů.
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění
pozdějších
předpisů.
Zákon č.
131/2000 Sb., o
hlavním městě Praze,
ve znění
pozdějších
předpisů.
Zákon č. 147/2000
Sb., o okresních úřadech, ve znění zákona č.
320/2001 Sb.
Vyhláška č.
345/2000 Sb., o
ověřování zvláštní odborné
způsobilosti zaměstnanců obcí, krajů, hlavního města
Prahy,
městských
částí hlavního města Prahy a okresních úřadů, osob
stojících v
čele zvláštních orgánů
zřízených na základě
zvláštních
zákonů a předsedů komisí, kterým byl svěřen výkon
přenesené působnosti, (vyhláška o zvláštní
odborné
způsobilosti), ve
znění vyhlášky č. 427/2000 Sb.
Vyhláška č. 51/1998
Sb., kterou se stanoví předpoklady pro
výkon funkcí
vyžadujících zvláštní odbornou
způsobilost
v okresních
úřadech a v obecních úřadech (vyhláška
o zvláštní
odborné
způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 121/1999 Sb.
Vyhláška č.
260/1991 Sb., o
zvláštní odborné způsobilosti
pracovníků okresních
úřadů a jejím
ověřování, ve znění
vyhlášky č.
535/1992 Sb.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákoníku práce
§ 44
Zákon č.
65/1965 Sb., zákoník
práce, ve znění zákona č.
88/1968 Sb., zákona
č. 153/1969 Sb.,
zákona č. 100/1970 Sb.,
zákona č. 20/1975
Sb., zákona č. 72/1982 Sb.,
zákona č. 111/1984
Sb., zákona č. 22/1985 Sb., zákona č. 52/1987
Sb., zákona č.
98/1987 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb., zákona
č. 297/1991 Sb.,
zákona č. 231/1992 Sb., zákona
č. 264/1992 Sb.,
zákona č. 590/1992
Sb., zákona č. 37/1993 Sb.,
zákona č. 74/1994
Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 287/1995 Sb.,
zákona č.
138/1996 Sb.,
zákona č. 167/1999 Sb., zákona
č. 225/1999 Sb.,
zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 220/2000
Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb.,
zákona č.
258/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb.,
zákona
č. 136/2002 Sb. a zákona č. 311/2002 Sb., se mění takto:
1. V § 5 se za slova "Pracovněprávní vztahy" vkládají slova
"úředníků územních samosprávných celků,".
2. V §
73 odst. 2 se slova "orgánů územních samosprávných
celků" nahrazují slovy včetně poznámky pod čarou č.
16a) "územních
samosprávných celků
zařazení do obecního úřadu,
městského úřadu,
magistrátu
statutárního města nebo
magistrátu územně členěného
statutárního
města, úřadu městského
obvodu nebo úřadu městské
části územně členěného
statutárního města, krajského
úřadu,
Magistrátu hlavního
města Prahy a úřadu městské části hlavního
města Prahy, s
výjimkou úředníků územních samosprávných celků
podle zvláštního právního předpisu16a)
------------------------------------------------------------------
16a) Zákon č.
312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných
celků a o změně některých zákonů.".
Dosavadní poznámka pod čarou č. 16a) se označuje jako
poznámka pod
čarou č. 16b) včetně odkazu na poznámku pod čarou.
ČÁST TŘETÍ
Změna obchodního zákoníku
§ 45
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č.
264/1992 Sb.,
zákona č. 591/1992 Sb., zákona
č. 600/1992 Sb.,
zákona č. 286/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995
Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 142/1996
Sb., zákona č.
77/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb.,
zákona
č. 356/1999
Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb.,
zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 367/2000
Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb.,
zákona č.
239/2001 Sb.,
zákona č. 353/2001 Sb., zákona
č. 501/2001 Sb.,
zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 126/2002
Sb., zákona č.
151/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb.
a zákona č.
309/2002 Sb., se mění takto:
1. V § 66 se
doplňují odstavce 10 a 11, které znějí:
"(10)
Jsou-li orgánem nebo členy orgánu
společnosti úředníci
územního
samosprávného celku, kteří
byli takto vysláni
jako
zástupci územního samosprávného celku, jehož jsou
zaměstnanci,
hradí škodu, za kterou tyto
osoby podle tohoto zákona odpovídají,
tento územní samosprávný celek.
(11) Územní samosprávný celek má právo, aby osoby, za které
podle odstavce 10 uhradil škodu a které tuto škodu způsobily svým
zaviněním, mu ji nahradily, a to nejvýše v rozsahu, ve
kterém tyto
osoby podle zákoníku
práce odpovídají za
škodu způsobenou
zaviněným porušením povinnosti.".
2. V § 220l
odst. 1 poslední věta zní: "Ustanovení § 66 odst.
8 až 11 zde platí obdobně.".
3. V § 220w
odst. 1 poslední věta zní: "Ustanovení § 66 odst.
8 až 11 zde platí obdobně.".
ČÁST ČTVRTÁ
Změna
zákona o hlavním městě Praze
§ 46
Zákon č.
131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona
č. 145/2001 Sb.,
zákona č. 273/2001 Sb., zákona
č. 320/2001 Sb.,
zákona č. 450/2001 Sb. a zákona č. 311/2002 Sb., se mění
takto:
1. § 84, 85 a 86
se zrušují.
2. V § 120 odst.
2 se slova "a 86" zrušují.
3. § 127 se včetně poznámky pod čarou č. 24) a odkazu na ni
zrušuje.
ČÁST PÁTÁ
Změna
zákona, kterým se stanoví některé další
předpoklady pro výkon některých funkcí
ve
státních
orgánech a organizacích České a
Slovenské Federativní Republiky, České
republiky a Slovenské republiky
§ 47
Zákon č.
451/1991 Sb., kterým
se stanoví některé další
předpoklady pro výkon
některých funkcí ve
státních orgánech
a organizacích
České a Slovenské
Federativní Republiky, České
republiky a
Slovenské republiky, ve znění
nálezu Ústavního soudu
České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. listopadu 1992
vyhlášeného v částce 116/1992 Sb., zákona č. 254/1995 Sb., zákona
č. 422/2000 Sb.,
zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb.
a zákona č. 309/2002 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odst.
1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g),
které zní:
"g) v úřadech územních samosprávných celků,".
2. V § 1 odst. 3
se na konci doplňuje tato věta:
"Funkcemi
podle odstavce 1
písm. g) se
rozumí funkce vedoucího úřadu
a vedoucích úředníků.".
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
§ 48
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou
ustanovení § 29 až
32, § 35 odst. 1 písm. k),
l) a n) a § 41,
která nabývají účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r.