Označení stanoviska: Územní plán vydaný formou opatření obecné povahy
Právní předpis: zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů,
Ustanovení: § 43
Související práv. předpisy: zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
Klíčová slova: územní plán, opatření obecné povahy, dozor, přezkumné řízení
Datum zpracování: 26. 6. 2007
Zpracovali: Mgr. Petr Faltus v. r., Mgr. Vítězslav Šemora, v. r., vedoucí oddělení metodiky a koordinace dozoru,
projednáno s odborem legislativy a koordinace předpisů a Ministerstvem pro místní rozvoj
Schválili: JUDr. Miroslav Brůna, v. r., vedoucí oddělení legislativně právního
Ing. Marie Kostruhová, v. r., ředitelka odboru
Dotaz: Jaké jsou dozorové pravomoci Ministerstva vnitra ve vztahu
k rozhodování zastupitelstva obce při pořizování a vydávání územního plánu
vydaného formou opatření obecné povahy?
Stanovisko:
Územní plán se dle § 43 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), vydává formou opatření obecné povahy podle správního řádu.
Pakliže tedy zastupitelstvo obce rozhoduje při pořizování a vydávání územního plánu dle stavebního zákona [§§ 6 odst. 5 písm. a) až c) a f), 46 odst. 3, 47 odst. 5, 49 odst. 3, 53 odst. 3, 53 odst. 6, 54 odst. 2, 54 odst. 3] musí postupovat dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. (dále jen „správní řád“) a taktéž dle zákona č. 128/2000 Sb., zákon o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“). Pro zastupitelstvo obce to pak znamená, že při rozhodování při pořizování a vydávání územního plánu musí naplnit jak požadavky správního řádu, tak požadavky zákona o obcích, aniž by to znamenalo, že rozhoduje mimo rámec správního řádu, a to bez ohledu na to, že zastupitelstvo obce rozhoduje při pořizování a vydávání územního plánu v samostatné působnosti. Zda územní plán vydaný formou opatření obecné povahy má charakter samostatné či přenesené působnosti, není pro přezkum rozhodná – pokud byl územní plán řádně vydán a má tedy formu opatření obecné povahy, řídí se přezkum správním řádem bez ohledu na působnost.
Z hlediska dozoru nad výkonem samostatné působnosti obcí, resp. nad vydáváním usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obcí v samostatné působnosti, vykonávané Ministerstvem vnitra, je určující znění § 128 odst. 7 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, kde je stanoveno, že ustanovení dílů 1 až 3 (upravující dozor nad výkonem samostatné působnosti obcí) se nevztahují na rozhodnutí a jiné úkony orgánů obce …., učiněné podle správního řádu nebo podle zákona o správě daní a poplatků. Z právě uvedeného vyplývá, že sám zákon o obcích předpokládá rozhodování orgánů obcí v samostatné působnosti dle správního řádu, ale zároveň pro tento případ stanoví kompetenční výluku, vzhledem k tomu, že počítá s tím, že pro tento případ poskytuje správní řád sám možnosti nápravy případných nezákonností.
Ze shora uvedeného tedy vyplývá, že dozor vykonávaný Ministerstvem vnitra podle zákona o obcích nebude přicházet u územních plánů vydaných formou opatření obecné povahy v úvahu, vzhledem ke kompetenční výluce normované v § 128 odst. 7 zákona o obcích.
Ustanovení § 171 stavebního zákona zakotvuje speciální úpravu dozoru nad výkonem působnosti orgánů veřejné správy stanovené stavebním zákonem. Pokud tedy v daném případě zastupitelstvo obce nevydalo územní plán předepsanou procedurou, mělo by být k odstranění tohoto nedostatku vyzváno příslušným orgánem, tj. krajským úřadem. Vydává-li územní plán zastupitelstvo kraje, pak příslušným k výkonu dozoru bude Ministerstvo pro místní rozvoj.
Soulad územního plánu vydaného formou opatření obecné povahy s právními předpisy lze posoudit v přezkumném řízení dle § 94 a následujících správního řádu s tím, že územní plán nelze vzhledem ke znění § 54 odst. 6 stavebního zákona změnit, ale pouze zrušit. Příslušným k takovému rozhodnutí bude krajský úřad, který přezkumné řízení zahájí z moci úřední, a může tak učinit i na základě vnějšího podnětu. Krajský úřad v této věci rozhoduje v přenesené působnosti. Dle § 174 odst. 2 správního řádu lze usnesení o zahájení přezkumného řízení vydat do 3 let od účinnosti opatření. Účinky rozhodnutí v přezkumném řízení nastávají ode dne jeho právní moci. Opravný prostředek proti územnímu plánu vydanému formou opatření obecné povahy dle § 173 odst. 2 správního řádu nelze podat.
Možnost napadnout územní plán vydaný formou opatření obecné povahy návrhem na zrušení takového opatření u Nejvyššího správního soudu, daná Ministerstvu vnitra v § 101a odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „soudní řád správní“), je třeba vnímat jako krajní prostředek ochrany zákonnosti, když přednost by jednoznačně mělo mít přezkumné řízení dle správního řádu, a to i v situaci, kdy ukončené přezkumné řízení není podmínkou k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy. Tomu nasvědčuje i § 48 odst. 2 písm. a) soudního řádu správního, který stanoví, že předseda senátu řízení usnesením může přerušit, jestliže zjistí, že ve věci byl podán zákonem připouštěný podnět nebo návrh na změnu nebo zrušení rozhodnutí nebo takové řízení bylo zahájeno. Konečně by měl mít přednost i návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí podaný u Nejvyššího správního soudu tím, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen (§ 101a odst. 1 soudního řádu správního).
__________________________________________________________________________
Poznámky: - stanovisko popisuje právní stav ke dni zpracování
- stanovisko není právně závazné, neboť k závazným výkladům je oprávněn
pouze příslušný soud