434/1992 Sb.
Vyhláška
ministerstva zdravotnictví České republiky
ze dne 28. července 1992
o zdravotnické záchranné službě
Změna: 51/1995 Sb.
Změna: 175/1995 Sb.
Změna: 14/2001 Sb.
Změna: 386/2006 Sb.
Ministerstvo
zdravotnictví České republiky stanoví podle § 18b zákona č. 20/1966 Sb. , o
péči o zdraví lidu, ve znění zákona České národní rady č. 548/1991 Sb. (úplné
znění s působností pro Českou republiku č. 86/1992 Sb. ):
§ 1
(1)
Zdravotnická záchranná služba poskytuje odbornou přednemocniční neodkladnou
péči.
(2)
Přednemocniční neodkladná péče je péče o postižené na místě vzniku jejich úrazu
nebo náhlého onemocnění a během jejich dopravy k dalšímu odbornému ošetření a
při jejich předání do zdravotnického zařízení poskytovaná při stavech, které
a) bezprostředně ohrožují život postiženého,
b) mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlé smrti,
c) způsobí bez rychlého poskytnutí odborné první pomoci
trvalé chorobné změny,
d) působí náhlé utrpení a náhlou bolest,
e) působí změny chování a jednání postiženého, ohrožují jeho
samotného nebo jeho okolí.
(3) Náplní
přednemocniční neodkladné péče je odborná zdravotnická první pomoc u stavů
uvedených v odstavci 2.
§ 2
Základní úkoly
Zdravotnická
záchranná služba nepřetržitě zabezpečuje, organizuje a řídí prostřednictvím
jednotného spojového systému:
a) kvalifikovaný příjem, zpracování a vyhodnocení tísňových
výzev a určení nejvhodnějšího způsobu poskytování přednemocniční neodkladné
péče,
b) poskytování nebo zajištění přednemocniční neodkladné péče
na místě vzniku úrazu nebo náhlého onemocnění, při dopravě postiženého a při
jeho předávání ve zdravotnickém zařízení odborně způsobilém k poskytování
zdravotní péče při stavech uvedených v § 1 odst. 2,
c) dopravu raněných, nemocných a rodiček v podmínkách
přednemocniční neodkladné péče mezi zdravotnickými zařízeními,
d) dopravu související s plněním úkolů transplantačního
programu,
e) dopravu raněných a nemocných v podmínkách přednemocniční
neodkladné péče ze zahraničí do České republiky,
f) přednemocniční neodkladnou péči při likvidaci zdravotních
následků hromadných neštěstí a katastrof,
g) koordinaci součinnosti s praktickými a žurnálními lékaři
a s lékařskou službou první pomoci,
h) rychlou přepravou odborníků k zabezpečení neodkladné péče
do zdravotnických zařízení, která jimi nedisponují, popřípadě léků, krve a
jejích derivátů a biologických materiálů nezbytně potřebných k dalšímu
poskytování již zahájené neodkladné péče,
i) součinnost s hasičskými záchrannými sbory krajů a
operačními a informačními středisky integrovaného záchranného systému. 1)
§ 3
Síť zařízení a pracovišť
(1) Síť
zdravotnické záchranné služby tvoří
a) územní střediska záchranné služby se sídlem v Hradci
Králové, Ústí nad Labem, Liberci, Plzni, Českých Budějovicích, Jihlavě, Brně,
Olomouci a Ostravě a územní střediska pro Středočeský kraj, Karlovarský kraj,
Pardubický kraj a Zlínský kraj 1a) v místech sídla hasičského záchranného sboru
kraje, 1b) zřizovaná Ministerstvem zdravotnictví, a územní středisko záchranné
služby se sídlem v Praze, zřizované hlavním městem Prahou, (dále jen
"územní střediska"),
b) okresní střediska záchranné služby (dále jen "okresní
střediska") zřizovaná okresními úřady v okresech, s výjimkou hlavního
města Prahy a okresů, ve kterých jsou zřízena územní střediska,
c) výjezdové skupiny při územních střediscích zřizované
Ministerstvem zdravotnictví, výjezdové skupiny při okresních střediscích
zřizované okresními úřady a dále výjezdové skupiny zřizované fyzickými osobami,
obcemi nebo jinými právnickými osobami 1c) začleněné do sítě zdravotnické
záchranné služby na základě smlouvy s územním nebo okresním střediskem (dále
jen "výjezdové skupiny").
(2) Síť
zdravotnické záchranné služby musí být organizována tak, aby byla zabezpečena
dostupnost přednemocniční neodkladné péče a její poskytnutí do 15 minut od
přijetí tísňové výzvy s výjimkou případů hodných zvláštního zřetele.
§ 4
Vnitřní členění územních a okresních středisek
(1)
Součástí územního střediska je vždy
a) řídící úsek,
b) zdravotnické operační středisko,
c) středisko letecké záchranné služby, s výjimkou územního
střediska zřízeného v kraji Středočeském, Pardubickém, Karlovarském a Zlínském.
(2)
Součástí okresního střediska je vždy
a) řídící úsek,
b) zdravotnické operační středisko.
(3)
Součástí územního a okresního střediska jsou výjezdové skupiny, technický úsek
a krizový útvar zajišťující koordinaci postupu s ostatními složkami
integrovaného záchranného systému. 1d)
(4)
Vedoucími územních i okresních operačních středisek jsou lékaři, kteří odpovídají
za zabezpečení úkolů přednemocniční neodkladné péče ve spádové oblasti.
(5) Územní
a okresní střediska jsou vybavena zdravotnickými, dopravními, spojovými a
dalšími prostředky a pracovníky odborně způsobilými pro tuto činnost. Minimální
vybavení územních a okresních středisek je upraveno zvláštním předpisem. 2)
§ 5
Zdravotnické operační středisko
(1)
Zdravotnické operační středisko nepřetržitě a bezprostředně řídí činnost
výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby a integruje činnost všech
článků přednemocniční neodkladné péče v určené spádové oblasti v nepřetržitém
provozu. Činnost zdravotnického operačního střediska zajišťují zdravotničtí
pracovníci.
(2)
Zdravotnické operační středisko
a) přijímá nepřetržitě tísňové výzvy k poskytnutí
přednemocniční neodkladné péče, které vyhodnocuje a podle stupně naléhavosti a
závažnosti stavu rozhoduje o nejvhodnějším způsobu poskytnutí přednemocniční
neodkladné péče; při přijímání tísňových výzev se řídí Základním spojovacím
řádem uvedeným v příloze č. 1, která je součástí této vyhlášky,
b) ukládá po vyhodnocení tísňové výzvy podle stupně
naléhavosti a konkrétní provozní situace úkoly jednotlivým výjezdovým skupinám
zdravotnické záchranné služby, popřípadě žurnálním nebo praktickým lékařům,
lékařské službě první pomoci nebo dopravní zdravotnické službě, které jsou
trvale zálohou zdravotnické záchranné služby,
c) soustřeďuje informace o volných lůžkách na odděleních
neodkladné péče, která podle potřeby vyzývá k přijetí postiženého,
d) shromažďuje a vyhodnocuje údaje o výkonu přednemocniční
neodkladné péče ve spádové oblasti a vede o své činnosti předepsanou
dokumentaci podle přílohy č. 2,
e) organizuje a řídí k zajištění potřeb přednemocniční
neodkladné péče v příslušné spádové oblasti dopravní zdravotnickou službu,
f) koordinuje a zabezpečuje realizaci přepravních činností v
rámci transplantačního programu, přepravu léků, krve a jejích derivátů nebo
odborníků potřebných k poskytování neodkladné péče,
g) zabezpečuje při likvidaci zdravotních následků hromadného
neštěstí nebo katastrofy svolání určených pracovníků, udržuje spojení se všemi
zúčastněnými, organizuje rychlý výjezd potřebných sil a prostředků, vyzývá
oddělení nemocnic k připravenosti na příjem většího počtu postižených, aktivuje
v případě potřeby havarijní plán příslušného území, vyžaduje součinnost
zdravotnických zařízení, zdravotnické služby civilní obrany, policie a hasičských
sborů, vyhodnocuje všechny související informace, zabezpečuje jejich předání a
realizaci potřebných opatření.
(3)
Zdravotnické operační středisko územního střediska plní kromě úkolů uvedených
odstavci 1 a odstavci 2 písm. a) až g) tyto úkoly:
a) řídí v součinnosti se zdravotnickým operačním střediskem
okresního střediska nasazení letecké záchranné služby,
b) organizuje ve spádovém území některé specializované
činnosti, zejména sekundární výkony, dopravu nemocných a raněných v podmínkách
přednemocniční neodkladné péče ze zahraničí do České republiky a vyžaduje
součinnost při hromadných neštěstích a katastrofách podle § 5 odst. 2 písm. g).
(4)
Zdravotnické operační středisko okresního střediska kromě úkolů uvedených v
odstavcích 1 a 2 informuje bezodkladně příslušné zdravotnické operační
středisko územního střediska o situaci s hromadným výskytem stavů podle § 1
odst. 2 ve svém spádovém území.
(5) Při
likvidaci zdravotních následků hromadného neštěstí nebo katastrofy podle
odstavce 2 písm. g) se stává lékař rychlé lékařské pomoci, který se jako první
dostaví na místo hromadného neštěstí nebo katastrofy, vedoucím lékařem
záchranné akce. Dostaví-li se na místo hromadného neštěstí nebo katastrofy
lékař nadřízený vedoucímu lékaři záchranné akce, převezme vedení záchranné
akce.
§ 6
Výjezdové skupiny
(1)
Přednemocniční neodkladnou péči poskytují výjezdové skupiny, které mají povahu
a) skupiny rychlé zdravotnické pomoci, v níž je nejméně
dvoučlenná posádka složená z řidičů - záchranářů nebo středních zdravotnických
pracovníků - záchranářů, z nichž jeden je vedoucím skupiny,
b) skupiny rychlé lékařské pomoci s nejméně tříčlennou
posádkou, jejímiž členy jsou pracovníci uvedení pod písmenem a) a dále lékař,
který je současně vedoucím skupiny,
c) skupiny letecké záchranné služby, v níž zdravotnická část
posádky je nejméně dvoučlenná ve složení lékař a záchranář.
(2)
Výjezdové skupiny používají ke své činnosti speciálně upravené a vybavené
pozemní nebo vzdušné dopravní prostředky, pracovní oděv a další potřeby pro
výkon odborné činnosti. Minimální úprava a vybavení dopravních prostředků jsou
uvedeny ve zvláštním právním předpisu. 2)
(3) Činnost
výjezdových skupin probíhá v nepřetržitém provozu; tato činnost má charakter
činnosti u lůžka neodkladné péče a rizikové práce.
(4)
Výjezdové skupiny zabezpečují
a) primární výkony, jimiž se rozumí realizace požadavků
zdravotnického operačního střediska k poskytnutí přednemocniční neodkladné péče
včetně jízdy, popřípadě letu k postiženému, jeho vyšetření a ošetření, doprava
do nejbližšího vhodného nebo smluvně zajištěného zdravotnického zařízení podle
stupně postižení zdravotního stavu a spolupráce při akutním příjmu postiženého,
b) sekundární výkony, jimiž se rozumí doprava raněných,
nemocných a rodiček v podmínkách přednemocniční neodkladné péče, mezi
zdravotnickými zařízeními po předchozí dohodě příslušných zařízení,
c) likvidaci zdravotních následků hromadných neštěstí,
katastrof nebo jiných mimořádných situací v přednemocniční fázi.
(5) Při
souběhu požadavků a omezeném počtu sil a prostředků má zabezpečení primárních
výkonů přednost před zabezpečením výkonů sekundárních.
(6)
Vyšetření a ošetření výjezdová skupina neposkytne v těch případech, kdy by
jejich provedení vážně ohrozilo zdraví nebo život členů skupiny.
(7) O své
činnosti vede výjezdová skupina zvláštní dokumentaci uvedenou v příloze č. 2,
která je součástí této vyhlášky.
§ 7
Letecká záchranná služba
Letecká
záchranná služba je součástí příslušného územního střediska. Její činnost při
poskytování přednemocniční neodkladné péče je vždy řízena operačním
zdravotnickým střediskem příslušného územního střediska. Okresní středisko žádá
v indikovaných případech příslušné územní středisko o zajištění přednemocniční
neodkladné péče leteckou záchrannou službou.
§ 8
(1) Činnost
zdravotnické záchranné služby při akutním příjmu postiženého ve zdravotnickém
zařízení je realizována spoluprací výjezdové skupiny s příslušným pracovištěm
cílového zdravotnického zařízení. Toto zdravotnické zařízení je povinno na
výzvu výjezdové skupiny převzít postiženého do péče.
(2) Na
návrh nebo se souhlasem ministerstva zdravotnictví České republiky může být ve
velkých městských aglomeracích zřízeno vlastní lůžkové oddělení územního
střediska. V takovém případě může být akutní příjem realizován na tomto
pracovišti.
§ 9
Účinnost
Tato
vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
MUDr. Lom CSc. v.r.
Příl.1
Základní spojovací řád
Zdravotnická
operační střediska jsou vybavena spojovací technologií pro telefonní a rádiové
spojení, která zabezpečuje operativní spojení mezi nimi a výjezdovými
skupinami, součinnostní spojení se zdravotnickými zařízeními a spojení s
ostatními subjekty záchranného systému.
1.
Telefonní spojení uskutečňované prostřednictvím telefonní sítě zabezpečuje:
a) příjem tísňových výzev z veřejné telefonní sítě, který se
na celém území České republiky uskutečňuje pouze na telefonním čísle 155; jiná
telefonní čísla pro příjem tísňových výzev se nepoužívají ani nezveřejňují;
b) součinnostní spojení mezi jednotlivými zdravotnickými
zařízeními, a to prostřednictvím hlavní účastnické telefonní stanice veřejné
telefonní sítě nebo stanice účelové telefonní sítě; při součinnostním spojení
nelze používat telefonní čísla 150, 155 a 158;
c) součinnostní spojení s dalšími subjekty záchranného
systému prostřednictvím hlavní účastnické telefonní stanice veřejné telefonní
sítě nebo stanice účelové telefonní sítě; při součinnostním spojení nelze
používat telefonní čísla 150, 155 a 158;
d) přenos textových a grafických informací prostřednictvím
faxu připojeného na hlavní účastnickou telefonní stanici veřejné telefonní
sítě, která je vyčleněna pouze pro tento účel.
2. Rádiové
spojení slouží:
a) k řízení výjezdových skupin a ke koordinaci činnosti
dopravy raněných, nemocných a rodiček zdravotnickým operačním střediskem; každé
zdravotnické operační středisko disponuje alespoň jedním provozním kanálem z
osmi kanálů pásma 74 MHz podle kmitočtového plánu určeného Českým
telekomunikačním úřadem;
b) k zabezpečení součinnosti mezi jednotlivými mobilními
prostředky výjezdových skupin a dopravy raněných, nemocných a rodiček na
provozním kanálu pásma 74,725 MHz;
c) k řízení výjezdových skupin, k operativnímu spojení mezi
operačními středisky jednotlivých subjektů záchranného systému a k operativnímu
přímému spojení mezi výjezdovými skupinami jednotlivých subjektů záchranného
systému prostřednictvím hromadné radiokomunikační sítě PEGAS, která je součástí
záchranného systému; k řízení dopravy raněných, nemocných a rodiček a ke
koordinaci její činnosti s výjezdovými skupinami se přitom využívá provozní
kanál pásma 74 MHz.
Příl.2
Zvláštní dokumentace záchranné služby
1. zrušen
2. zrušen
3. zrušen
4. zrušen
5. zrušen
6. Kniha
hlášení o průběhu služby: obsahuje:
stanovené
údaje z průběhu směny a údaje o doplňování sanitního vozu zdravotnickým
materiálem a léčivy; vede:
střední
zdravotnický pracovník, závažné údaje zaznamenává lékař;
archivuje:
záchranná služba.
7. zrušen
Příl.3
zrušenaVybraná ustanovení novel
Čl.II vyhlášky č. 14/2001 Sb.
Přechodné ustanovení
(1) Územní
střediska v kraji Středočeském, Pardubickém, Karlovarském a Zlínském budou
zřízena nejpozději k 1. lednu 2003.
(2)
Působnost územního střediska se sídlem v Praze zřízeného Ministerstvem
zdravotnictví podle dosavadních právních předpisů vykonávanou pro Středočeský
kraj ode dne jeho zániku vykonává územní středisko se sídlem v Praze zřízené
hlavním městem Prahou, a to do doby zřízení územního střediska pro Středočeský
kraj podle § 3 odst. 1 písm. a) .
(3)
Výjezdové skupiny, technický úsek a krizový útvar, které jsou podle § 4 odst. 3
součástí územního a okresního střediska, pokud nejsou zřízeny podle dosud
platných předpisů, se zřídí nejpozději k 1. červenci 2001.
____________________
1) § 5 , 10 a 12 zákona č. 239/2000 Sb. , o integrovaném
záchranném systému a o změně některých zákonů.
1a) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb. , o vytvoření vyšších
územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č.
1/1993 Sb. , Ústava České republiky.
1b) § 2 odst. 2 zákona č. 238/2000 Sb. , o Hasičském
záchranném sboru České republiky.
§ 5 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.
1c) § 3 odst. 1 zákona ČNR č. 160/1992 Sb. , o zdravotní
péči v nestátních zdravotnických zařízeních.
1d) § 2 písm. a) a § 4 odst. 4 , 6 a 7 zákona č. 239/2000
Sb.
2) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č.
49/1993 Sb. , o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických
zařízení, ve znění vyhlášky č. 51/1995 Sb.
2) Vyhláška č. 49/1993 Sb. , o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších předpisů.